Nepříznivá opozice Marsu

Pro Puls třebíčska napsal RNDr. Rostislav Štork, Ph.D.
Astronomický ústav Akademie věd České republiky


Dnešní povídání o dění na obloze jsem zahájil nadpisem, který si žádá jistého vysvětlení. Nejedná se však o nic složitého, opozice je jednoduchý pojem, označující polohu planety právě na opačné straně než je Slunce. Když si představíme nebo nakreslíme dráhu Země a vně ní dráhu Marsu, je zřejmé, že při oběhu těchto dvou planet kolem Slunce občas nastane situace, že Mars je při pohledu ze Země právě opačným směrem než Slunce, jak bylo řečeno výše.

Z našeho náčrtku je vidět i to, že v okamžiku opozice je Mars k Zemi nejblíže. A také, že se při ní díváme přesně na stranu, která je osvětlená Sluncem. Z těchto dvou důvodů je tedy opozice velmi zajímavá a důležitá pro všechny, co chtějí Mars pozorovat. V období kolem opozice bývají podmínky pozorovatelnosti nejlepší.

Nyní, když již víme, co to opozice je, zbývá vysvětlit, proč je ta letošní nepříznivá. I toto má jednoduché vysvětlení. Je tomu tak proto, že nastává v červnu, tedy právě v době letního slunovratu. Jak všichni víme, zemská osa není kolmá na rovinu oběhu, ale je k ní skloněna o asi 22.5 stupně. A v den letního slunovratu je skloněna právě směrem ke Slunci. Severní polokoule je tedy přivrácena ke Slunci a odvrácena od Marsu, protože ten, jak již víme, je v období opozice právě v opačném směru. V důsledku toho jej vidíme jen nízko nad obzorem, nevystupuje výše než nad 15 stupňů. Není nám tedy moc platné, že Mars dosahuje maximální jasnosti a maximálního úhlového průměru. Nutno ještě podotknout, že co je nepříznivé pro nás, je naopak velmi příznivé pro obyvatele jižní polokoule a tam jsou nyní podmínky viditelnosti Marsu vynikající.

Nicméně to, že podmínky viditelnosti Marsu nejsou moc dobré pro podrobné a pečlivé pozorování detailů, nám nebrání, abychom se na Mars podívali jen tak pro radost. Jistě jej nepřehlédneme, je hodně jasný a jeho červená barva je velmi nápadná. Jak již bylo řečeno, najdeme jej nízko nad obzorem. Večer na jihovýchodě, uprostřed noci na jihu a ve druhé polovině noci na jihozápadě.

Z dalších planet lze pozorovat pouze Venuši a to ráno nad východním obzorem. Kdo vydrží vzhůru celou noc nebo naopak vstane ještě za tmy, se může pokochat pohledem na zapadající červený Mars a na druhé straně oblohy vycházející jasně stříbřitou Venuši.

Měsíc bude v úplňku 6. června, v poslední čtvrti 14. června, v novu 21. června, v první čtvrti 28. června. Při novu nastane úplné zatmění Slunce, které však u nás nebude viditelné ani jako částečné. Tentokrát se z tohoto vzácného úkazu budou moci těšit obyvatelé jižní Afriky a Madagaskaru.

Na závěr se musím zmínit o dalším úspěchu již letité sondy Galileo. Tato automatická observatoř již od roku 1995 obíhá kolem Jupitera a již třicetkrát se přiblížila k některému z Jupiterových měsíců a pořídila velmi podrobné fotografie. 24. května však proletěla okolo měsíce Kallisto ve vzdálenosti pouhých 138 kilometrů, což je její nejtěsnější průlet. Předchozí rekord byl 198 kilometrů při průletu kolem měsíce Io v únoru 2000. Galileo nás tedy stále překvapuje, že i když už funguje tak dlouho a jeho mise byla díky dobrému stavu několikrát prodloužena, je stále plně funkční a získává nová data.


Na nejpodrobnější z fotografií zachycujících povrch měsíce Kallisto (vlevo dole) lze rozpoznat detaily o velikosti pouhých 30 metrů. Foto: JPL – NASA