Jaké budou letošní Leonidy?

V posledních letech vždy v listopadu s napětím očekáváme meteorický roj Leonid. Tento roj je znám tím, že poskytuje meteorické deště, kdy lze pozorovat až desítky tisíc meteorů za hodinu. Silná aktivita roje se opakuje po 33 letech, takže vzhledem k mohutnému meteorickému dešti v roce 1966 se čekala mimořádná aktivita i koncem dvacátého století. A skutečně k ní došlo.

Již v roce 1998 jsme mohli být svědky takzvané bolidové noci, kdy počet meteorů sice nebyl extrémně vysoký, „jen“ asi 200-300 meteorů za hodinu, ale zato to byly samé mimořádně jasné kusy, jaké vídáme jen velmi zřídka. Napsal jsem, že jsme mohli být svědky, ale toto štěstí mělo v České republice jen málo lidí, protože nad většinou území bylo zataženo.

Stejné počasí jsme v Čechách měli i v následujících letech. Pouze na malé části území bylo v době maxima roje jasno. A tak opět jen malé množství pozorovatelů mělo možnost tento úkaz sledovat. Bolidová noc se neopakovala, ale zato normálně jasné meteory se v letech 1999 a 2000 dostavily v počtu několika tisíc za hodinu.

Jaké počasí bude letos, můžeme zatím jen hádat. Ale pesimisticky pro nás vyznívají předpovědi činnosti roje. I letos jsou předpovídána maxima s četností několik tisíc meteorů za hodinu. Ale abychom mohli meteory pozorovat, musí být kromě činnosti roje splněny i další dvě podmínky. Jednak musíme mít v té době noc a také musí být Země natočena tak, aby Evropa byla na té straně, ze které meteory přicházejí.

Po letech, kdy tyto podmínky byly pro Evropu příznivé, letošní předpovědi favorizuje Ameriku, východní Asii a Austrálii. Tyto předpovědi vycházejí z našich znalostí rozložení meteorického materiálu podél dráhy Země a jsou tudíž poměrně nejisté. Ale autorům tato předpověď v minulých letech vyšla s obdivuhodnou přesností, což potvrdilo správnost jejich teorie, a tak jsou prognózy na letošní rok brány velmi vážně.

Nicméně nepříznivá předpověď by nás neměla odradit od pozorování, protože stát se může ledacos. A tak bychom minimálně v noci 17./18. a 18./19. listopadu měli být v pohotovosti. Leonidy však můžeme očekávat až ve druhé polovině noci. Teprve krátce před půlnocí se Země otočí na správnou stranu a radiant (místo, ze kterého meteory zdánlivě vyletují) bude nad obzorem.

Měsíc byl v úplňku 1. listopadu, poslední čtvrť následuje 8. listopadu, nov 15. listopadu, první čtvrť 23. listopadu a další úplněk 30. listopadu. Při Leonidách tedy rušit nebude, bude jen malým srpkem, který bude zapadat již ve večerních hodinách. Nezbývá tedy než si přát, aby se bohaté množství meteorů dostavilo i mimo předpovězená maxima a aby nám konečně přálo počasí.

Z oboru meziplanetární hmoty je i mimořádně významná událost, ke které došlo před několika týdny. 23. září 2001 sonda Deep Space 1 proletěla kolem jádra komety Borelly a pořídila jeho záběry. Úspěch je o to větší, že tato sonda vůbec nebyla na podobný úkol připravena.

Deep Space 1 je experimentální záležitost, jejím hlavním úkolem bylo otestovat nové technologie, hlavně iontový motor. U tohoto nového druhu raketového motoru neproudí z trysek spaliny urychlené jen prostým spálením v motoru, ale ionty, které jsou urychleny elektrickým polem. Máme-li k dispozici dostatek elektrické energie, vystačíme s malým množstvím paliva. Iontový motor má oproti klasickému podstatně menší tah, ale zato může pracovat měsíce oproti minutám v případě klasických motorů.

Poté, co byly nové technologie včetně iontového motoru úspěšně otestovány, rozhodla se NASA navést sondu k nějakému zajímavému cíli. A zřejmě nejzajímavější z možných cílů byla kometa Borelly. Kometární jádro bylo dosud zblízka zkoumáno pouze v případě komety Halley, kolem které v březnu 1986 proletěly sondy Vega 1, Vega 2 a Giotto. Nyní tedy máme zásluhou sondy Deep Space 1 vyfotografované druhé kometární jádro.

Sonda proletěla kolem jádra komety ve vzdálenosti pouhých dvou tisíc kilometrů rychlostí 60000 kilometrů za hodinu. Při tomto průletu nebyla zasažena žádnou velkou prachovou částicí a přežila tak bez úhony. Bude tedy s ní možno provést ještě několik riskantních experimentů, ale pak už v každém případě bude vypnuta. Splnila podstatně více úkolů, než se od ní očekávalo.

Nejpodrobnější snímek jádra komety Borelly pořízený sondou Deep Space 1. Foto NASA.