Z astronomického hlediska začal rok 2002 stejně jako roky jiné. Jak je touto dobou obvyklé, Země je nejblíže Slunci, konkrétně 2. ledna byla tato vzdálenost nejmenší a to 147.1 milionu kilometrů. Ale nelze si myslet, že by snad kvůli tomu mělo být uprostřed zimy teplo. Zemská dráha je takřka kruhová, v nejvzdálenějším bodě, kterého dosáhneme 6. července, bude vzdálenost Země Slunce 152.1 milionu kilometrů. Rozdíl to tedy je nevelký a podstatně větší vliv na počasí má délka světlé části dne a výška Slunce nad obzorem.
Další tradiční událostí začátku roku je meteorický roj Quadrantidy. Četností meteorů v maximu se sice rovnají známým srpnovým Perseidám, ale toto maximum trvá podstatně kratší dobu a navíc pozorovat meteory v silných mrazech rozhodně není tak příjemné jako během teplých letních nocí. A tak maximum v noci z 3. na 4. ledna bylo záležitostí spíše pro odborné pozorování než pro potěšení z koukání na meteory.
Kromě zmíněných Perseid letos určitě budou stát za podívání i Leonidy. Od roku 1998 dochází kolem 17. listopadu k mimořádným návratům tohoto roje. Rok 2002 by měl být na několik desítek let posledním, kdy k mimořádné četnosti dojde. Ale zato by se na závěr mělo jednat o skutečný vrchol, měl by být překonán rekord z roku 1999, kdy frekvence dosáhla 3700 meteorů za hodinu. Maximum by mělo být dobře pozorovatelné z Evropy, samozřejmě jen pokud nám bude přát počasí. Co nám však nebude přát zcela jistě, je Měsíc, který bude skoro v úplňku a bude tak pozorování silně rušit.
Leonidy zřejmě budou hlavní astronomickou událostí roku, letos nečekáme žádnou jasnou kometu, ani u nás nedojde k žádnému úkazu, jako je zatmění Slunce či Měsíce. Zatmění Slunce budou dvě, 10. června a 4. prosince, ale ani jedno nebude z Evropy pozorovatelná ani jako částečné. Zatmění Měsíce budou pouze polostínová, která pozorovat nelze, protože při nich při pohledu z Měsíce Země zakrývá jen část Slunce. A poznat, zda je Měsíc osvětlen celým Sluncem nebo jen jeho částí, nelze.
Ozdobou noční oblohy jsou kromě hvězd a krásných souhvězdí i planety. Projděme si postupně jejich viditelnost během roku 2002. Merkur obíhá nejblíže Slunci a tak jej ze Země vidíme jen velmi blízko naší hvězdy. Pozorovatelný tedy je vždy jen po krátkou dobu, kdy je při pohledu ze Země od Slunce nejdále. Vhodná období budou dvě, v květnu v ranních hodinách a v říjnu ve večerních hodinách.
Nejjasnější planeta Venuše již je od Slunce dále a tak i období její viditelnosti jsou delší. Od března do srpna bude svítit na večerní obloze jako Večernice, nejvýraznější bude v květnu. Jako Jitřenka se objeví koncem listopadu a koncem roku bude zářit vysoko na ranní obloze.
Dostáváme se k planetám, které jsou od Slunce dále než Země. Ty mají nejlepší podmínky viditelnosti, pokud jsou v tak zvané opozici, což znamená, že jsou na druhé straně od Země, než je Slunce. První z vnějších planet je Mars, u něj k opozici došlo 13. června 2001 a příští nastane 28. srpna 2003. Rok 2002 je tedy rokem mezi opozicemi a tudíž je viditelnost Marsu podprůměrná. Mars bude vidět večer od ledna do poloviny května a pak od října v ranních hodinách.
Jupiter byl v opozici 1. ledna 2002 a proto je v lednu pozorovatelný po celou noc. Postupně bude zapadat stále dříve a v dubnu již bude na obloze jen v první polovině noci. V květnu bude pozorovatelný jen večer a v červnu se již ztratí ve sluneční záři. Druhé období viditelnosti začne koncem srpna, kdy se Jupiter objeví na ranní obloze. V říjnu bude nad obzorem celou druhou polovinu noci a v prosince jej již opět budeme moci pozorovat takřka po celou noc kromě večera.
Saturn podobně jako Jupiter je na začátku roku 2002 viditelný po větší část noci kromě rána a také postupně zapadá stále dříve. V březnu bude pozorovatelný jen v první polovině noci a v květnu se ztratí ve světle večerního soumraku. Opět se objeví na ranní obloze koncem července a doba jeho viditelnosti se bude rychle prodlužovat. Již v srpnu bude na obloze svítit druhou polovinu noci a v prosinci po celou noc. V těchto letech jsou Saturnovy prstence vidět pod velkým sklonem, můžeme si je tedy v dalekohledu dobře prohlédnout.
Dalekohled budeme potřebovat i ke spatření slabého Uranu, který je pod hranicí viditelnosti pouhým okem. Nejlepší podmínky k jeho nalezení budou v srpnu.
Přeji vám v roce 2002 hodně štěstí, zdraví, úspěchů a aby bylo jasno
vždy, když budete mít chuť se podívat na oblohu.