Obloha v červenci

Pro Nový Region T napsal Mgr. Rostislav Štork
Astronomický ústav Akademie věd České republiky

Začátkem prázdnin se Země při svém oběhu kolem Slunce dostává do nejvzdálenějšího bodu své dráhy (odsluní). 4. 7. bude vzdálena od naší hvězdy 152.1 milionu km. Zemská dráha je však téměř kruhová, v přísluní neměří vzdálenost Slunce - Země o mnoho méně - 147.1 milionu km. Vliv vzdálenosti na počasí je tedy nevelký i když měřitelný. Poněkud zmírňuje rozdíly mezi létem a zimou na severní polokouli a naopak zvýrazňuje tyto rozdíly na polokouli jižní. Na druhé straně naše léto je delší než zima, protože jak vyplývá z Keplerových zákonů (konkrétně z druhého Keplerova zákona), planeta se pohybuje tím rychleji, čím je blíže Slunci, letní úsek dráhy tak Země prochází déle než úsek zimní.

6 července nastává další z letošních konjunkcí Měsíce s jasnou hvězdou Spika, k tomuto přiblížení však dojde ve dne a nebude pozorovatelné, stejně tak konjunkce Měsíce a Jupitera 9. 7. K dobře pozorovatelné konjunkci dojde 23. 7. ráno krátce před východem Slunce, tentokrát se Měsíc se přiblíží k hvězdě Aldebaran. Měsíc bude asi 3.5 svého průměru severně a bude mít fázi mezi poslední čtvrtí a novem - tvar písmene C. Měsíční první čtvrť nastává 5. 7., úplněk 12. 7., poslední čtvrť bude 19. 7. a nov 27. 7.

V červenci končí období viditelnosti Venuše, kterou ještě můžeme v první polovině měsíce spatřit těsně před východem Slunce nízko nad severovýchodním obzorem. Konce července Jitřenka zcela zmizí ve sluneční záři, objeví se až v listopadu jako Večernice. Zajímavé úkazy nám předvádí planeta Saturn. V letošním roce Země třikrát prochází rovinou prstenců. Při současné situaci ze Země vidíme prstence z druhé strany, než ze které je Slunce osvětluje. Saturn můžeme vidět po celou noc kromě večera, vychází před půlnocí, koncem měsíce již o půl jedenácté.

Naopak pouze večer můžeme pozorovat Mars, který před půlnocí zapadá. Další planetou viditelnou v první polovině noci je o několik hodin později zapadající Jupiter. Prázdninové měsíce jsou také nejvhodnější pro pozorování Uranu, který je na hranici viditelnosti neozbrojeným okem. To ovšem platí pro naprosto ideální podmínky, bez oblačnosti a přesvětlené oblohy. V městských podmínkách je pro jeho spatření nutné použít dalekohledu. Alespoň triedru nebo lépe hlavního dalekohledu třebíčské hvězdárny, která je pro veřejnost otevřena každé úterý a sobotu po setmění.