Nás však více než to, jak se Země pohybuje, zajímá, co z naší planety můžeme vidět na noční obloze. Po červnové přestávce, kdy byla Venuše nepozorovatelná, se s ní budeme setkávat v ranních hodinách, před východem Slunce. Na ranní obloze, poblíž zmíněné Venuše, se nachází i Mars. Nedosahuje ani zdaleka takové jasnosti, ale upoutá svoji výrazně červenou barvou. 12. 7. bude kolem této dvojice planet procházet Měsíc a budeme tak moci ráno na východní obloze vidět uskupení Venuše, Marsu a měsíčního srpku, navíc poblíž jasné hvězdy Aldebaran.
Na večerní obloze je k vidění Jupiter, největší planeta naší sluneční soustavy. Je po Venuši druhým nejjasnějším objektem jakobyhvězdného vzhledu a tedy snadno povšimnutelný i pouhým okem. Při použití dalekohledu lze spatřit pásovou strukturu oblačnosti na Jupiteru i jeho čtyři největší měsíce. Nyní má Jupiter ideální pozorovací podmínky, vychází večer a zapadá ráno, je tedy pozorovatelný celou noc. Pouze polovinu noci, a to tu druhou, je nad obzorem Saturn, vycházející kolem půlnoci. Ale situace se rychle lepší, každý měsíc vychází asi o dvě hodiny dříve, takže již brzy bude viditelný i zvečera.
Také letní obloha je poměrně bohatá na objekty vzdáleného vesmíru. Můžeme si prohlédnout hezké dvoj-- a vícehvězdy, hvězdokupy, mlhoviny. Vzhledem k jejich nižší jasnosti je však dobré tak činit v době, kdy je Měsíc v malé fázi nebo úplně nejlépe pod obzorem či v novu.
Červenec začíná úplňkem 1. 7., poslední čtvrť bude 7. 7., nov 15. 7.,
první čtvrť 23. 7. a další úplněk 30. 7. Budeme svědky vzácné situace,
kdy Měsíc během jednoho kalendářního měsíce stihne dva úplňky.