Noční obloha v červenci

Pro R-ART Studio napsal Mgr. Rostislav Štork
Astronomický ústav Akademie věd České republiky

Po nezapomenutelné kometě Hale-Bopp nám současný pohled na noční oblohu může připadat velice nudný. A v jistém slova smyslu je to pravda. Tak významné události jako kometa této jasnosti nás nepotkávají každý rok a většinou na podobné zážitky čekáme dokonce několik desetiletí.

Na druhé straně na obloze nastávají jiné zajímavé úkazy, které se pravidelně opakují bez ohledu na to, zda nás komety potkávají nebo ne. A tak se dále budou střídat zimní, jarní, letní a podzimní souhvězdí, dále se po svých drahách budou pohybovat planety, střídavě se tak ukazovat pozemským pozorovatelům a skrývat ve sluneční záři, dále bude naše planeta při svém oběžném pohybu pravidelně procházet shluky meteoritického materiálu, které se projevují jako roj meteorů a nepochybně bychom našli další příklady jevů, které se s železnou pravidelností opakují. Naopak komety jsou chaotickým prvkem v tomto neměnném pořádku, ke kterému s úctou vzhlížíme. Proto není divu, že v minulých dobách byly považovány za znamení zla a spojovány se špatnými zprávami. Dnes se těmto představám jen usmíváme, ale vděčíme těmto pověrám za velmi pečlivé záznamy o kometách ve starých písemnostech.

Vyplňme si tedy léta čekání na další kometu také pohledem na jiné vesmírné objekty. Co tedy můžeme na jasné obloze vidět v těchto dnech? Co se týká hvězd a souhvězdí, typickou letní hvězdou je Antares, nejjasnější hvězda v souhvězdí Štír. Toto souhvězdí můžeme v létě spatřit nad jižním obzorem a Antares snadno poznáme podle oranžové barvy. Podíváme-li se trochu stranou nad jihozápadní obzor, upoutá naši pozornost modrobílá Spica, která je přibližně stejně vysoko nad obzorem jako Antares a také je nejjasnější hvězdou v oblasti. Nad Spicou, blíže k zenitu se nachází podstatně jasnější Arkturus. Přímo nad našimi hlavami uvidíme tři jasné hvězdy: Vegu v souhvězdí Lyry, Deneb v souhvězdí Labutě a Altair v souhvězdí Orla. Při temné obloze, za bezměsíčné noci si povšimneme i pásu Mléčné dráhy, který touto oblastí prochází.

Na pozadí neměnných tvarů souhvězdí se pohybují planety. Před vynálezem dalekohledu se od hvězd lišily pouze tímto pohybem, ale dnes je i v relativně malém přístroji uvidíme jako kotouček i s případnými detaily, na rozdíl od hvězd, které i ve velkých dalekohledech vidíme jako zářící body, akorát jich při použití dalekohledu pozorujeme více. Planety tak tradičně spolu s Měsícem patří k nejvděčnějším objektům pro návštěvníky malých hvězdáren.

Nejjasnější planetu Venuši vidíme zvečera nad západním obzorem. Nemá ideální podmínky viditelnosti, zapadá asi hodinu a čtvrt po Slunci, ale je nepochybně je ozdobou letních večerů. Podstatně déle můžeme pozorovat Mars. Upoutá svoji výrazně červenou barvou, která v dalekohledu ještě více vynikne. Planety, na kterých lze vidět nejvíce detailů, Jupiter a Saturn, lze v červenci také pozorovat, ale museli bychom na ně počkat do druhé poloviny noci. Jupiter vychází začátkem měsíce po jedenácté hodině, na konci července po deváté, Saturn ještě o více než hodinu později.

Co se týká Měsíce, ten začíná červenec novem (4. 7.), první čtvrť následuje 12. 7., úplněk 20. 7. a poslední čtvrť 26. 7. Obzvláště období kolem první čtvrti lze doporučit pro pozorování dalekohledem, v tomto období jsou krátery osvětlené z boku a lze si je prohlédnout nejlépe.

Nedávno (21. 6.) nastal letní slunovrat, Slunce dosáhlo maximální výšky nad obzorem a zmíněný den byl nejdelším dnem v roce. I v červenci jsou tedy dny dlouhé, noci velmi krátké a stmívá se dost pozdě. To pozorování hvězdné oblohy příliš nesvědčí, ale na druhé straně jsou večery poměrně teplé a pozorování jsou tak podstatně příjemnější.