K Venuši se koncem měsíce přidá Saturn, bude pozorovatelný nedaleko od ní, též nad ranním východním obzorem. Saturn nám během tohoto roku připraví zajímavou podívanou. Země totiž bude procházet rovinou prstenců, budeme se na ně tedy dívat z boku a pro jejich malou tloušťku je nespatříme, případně je uvidíme jako tenkou úsečku (ve velkých dalekohledech). Již nyní se jeví při pohledu ze Země jako velmi úzké. Vidíme je ze severní strany, tj. při pohledu v převracejícím dalekohledu (které se v astronomii používají takřka výhradně) "z podhledu".
Již zmíněným poněkud lepším případem je Jupiter, který je na obloze ve druhé polovině noci. Vychází stále dříve, v dubnu okolo půlnoci. Doba jeho viditelnosti se podobně jako u Saturnu prodlužuje, má však nízkou výšku nad obzorem a tedy obecně nevýhodné podmínky viditelnosti, které se ještě zhorší v dalším roce.
Jedinou planetou viditelnou na večerní obloze je Mars. Pro svoji velkou výšku nad obzorem a výraznou červenou barvu je nepřehlédnutelným objektem. Nyní se však již vzdaluje od Země a jeho jasnost klesá. Maximálního lesku ze začátku února opět dosáhne až v příštím roce.
Dalekohled třebíčské hvězdárny je veřejnosti k dispozici každé úterý a sobotu po setmění. Jak již bylo řečeno, jedinou zvečera pozorovatelnou planetou je Mars. Na noční obloze však nejsou pouze planety, ale také Měsíc, hvězdokupy, vícenásobné hvězdy a jiné zajímavé objekty blízkého i vzdáleného vesmíru. Je nutno však mít na paměti, že je-li nad obzorem Měsíc ve velké fázi, je jím celá obloha přezářena a slabé hvězdné i jiné objekty jsou nepozorovatelné.
Měsíc je v první čtvrti 8. 4. (období vhodné pro pozorování měsíčních
kráterů), v úplňku 15. 4. (období vhodné pro pozorování měsíčních moří),
v poslední čtvrti 22. 4. (opět období vhodné pro pozorování kráterů, avšak
Měsíc je na ranní obloze) a v novu 29. 4. (v týdnu okolo novu lze pozorovat
slabé objekty). Uvedená období se samozřejmě netýkají jednoho data, ale
několika dní, kdy měsíční fáze je blízká fázi zmíněné.