Dny se nám zkracují, letní čas posouvá temnou oblohu do pozdějších
hodin, ale to nic nemění na tom, že astronomické objekty jsou zajímavé
a hezké na pohled, akorát si na ně musíme déle počkat.
Z planet je v dubnu nejlépe pozorovatelná Venuše. V letošním roce má skvělé podmínky viditelnosti a nyní září dlouho do noci vysoko nad obzorem. 11. 4. bude procházet jižně od Plejád ve vzdálenosti asi 3 stupně (6 průměrů Měsíce).
Začátkem měsíce lze zvečera pozorovat i Saturn, ale níže nad obzorem než Venuši a koncem dubna se již zcela ztratí ve sluneční záři. Třetí pozorovatelnou planetou je Mars. Ten je bez problémů viditelný po celou noc a bude tomu tak i v následujících měsících.
Měsíc bude vládnout obloze začátkem a koncem dubna. Úplněk nastává 31. 3., poslední čtvrť 9. 4., nov 16. 4., první čtvrť 22. 4. a úplněk 30. 4. Mnozí z čtenářů zřejmě ještě mají v paměti zákryt Aldebaranu 22. března. Třebíči počasí přálo a když hvězda první velikosti zmizí z oblohy, je to určitě zajímavý zážitek. Další příležitost ke spatření tohoto jevu budeme mít 24. dubna, kdy měsíc zakryje podobně jasnou hvězdu Regulus. Tentokrát však pozorování bude ztíženo větší fází Měsíce. Nebude ho tenký srpen jako při zákrytu Aldebaranu, ale zářit bude více než polovina měsíčního kotouče. K zákrytu dojde několik minut po 23:50 letního času a Regulus se znovu objeví pár minut po 0:15.
S Měsícem souvisí i další zajímavosti. V minulých týdnech svět oběhla zpráva o objevu, že Měsíc pochází ze Země. A protože ani naše média nebyla ušetřena, povězme si o této teorii něco více. Jak vznikl Měsíc je zajímavá otázka, o které se již dlouho vedou spory. V posledních letech byl nejpopulárnější hypotézou tento postup: Krátce po vzniku Země do ní narazilo velké těleso a množství vyvržené hmoty obíhalo kolem tehdy ještě žhavé a mladé Země. Brzy se obíhající vyvržený materiál začal shlukovat a poměrně rychle vytvořil Měsíc. Zní to málo pravděpodobně, ale jiné teorie, které říkají, že Měsíc vznikl zároveň se Zemí poblíž ní nebo naopak, že vznikl zcela nezávisle a byl později zachycen, mají také své slabiny a jsou ve stále větším rozporu s novými poznatky. Uvedená katastrofická hypotéza tedy byla přijímaná jako nejpravděpodobnější vysvětlení. A nyní máme další důkaz o její správnosti. Analýzou dat ze sondy Lunar Prospector bylo zjištěno, že kovové jádro Měsíce tvoří jen asi 23 % jeho hmotnosti. U Země je to 30 %. Je tedy zřejmé, že tato tělesa nemohla vzniknout se stejného materiálu. Naopak to podporuje teorii, že Měsíc se zformoval z vnějších částí mladé Země a materiálu, který původně obsahovalo těleso, se kterým se před miliardami let naše planeta srazila.
A ještě jedna aktualita o Měsíci. Na základě podrobné analýzy map a nejnovějších poznatků bylo vytipováno nejvhodnější místo pro stavbu měsíční základny. Nachází se u jižního pólu, poblíž oblasti věčné temnoty, kam Slunce nikdy nesvítí a kde tudíž může být uchován led. Na druhé straně se přitom tato lokalita nachází na okraji kráteru, který je osvětlen 80 i více procent měsíčního dne. Případná stanice by tak měla dostatek slunečního záření pro výrobu energie.
Poslední zajímavost z blízkého vesmírného okolí se týká Hubbleova dalekohledu. Tento teleskop na oběžné dráze je právem považován za nejužitečnější astronomický přístroj. Je tedy samozřejmé, že je věnována velká péče tomu, aby mohl ve své úspěšné práci pokračovat. A tak se na podzim tohoto roku chystá další servisní mise. Hlavním současným problémem jsou setrvačníky, které stabilizují dalekohled a umožňují jeho přesné namíření na požadovaný objekt. Setrvačníků je šest a pro práci dalekohledu jsou nutné minimálně tři. V současné době dva nepracují vůbec a jeden pracuje chybně. Systém už tedy nemá žádné další rezervy a návštěva kosmonautů je velmi žádoucí.
Na třebíčské hvězdárně (na rohu Švabinského a Ruské ulice) si můžete
prohlédnout zajímavé astronomické obrázky, mimo jiné získané zmíněným Hubbleovým
teleskopem, podívat se na oblohu dalekohledem či si zakoupit publikaci
vydanou k letošnímu zatmění Slunce, která obsahuje mapy, odkud je nejlépe
pozorovat, návody k pozorování různými technikami a spoustu dalších užitečných
informací. Hvězdárna je pro veřejnost otevřena každé úterý a pátek po setmění.
Informace na novém telefonním čísle 0618 845683.
Tato fotografie zachycuje Hubbleův teleskop společně s raketoplánem
při předchozí servisní misi.