Po úvodních přednáškách týkajících se astronomie v českých zemích od středověku do 20. století přišlo na řadu vlastní založení hvězdárny. Jejím zakladatelem je Josef Jan Frič, syn Václava Friče, známého revolucionáře z bojů na pražských barikádách v roce 1848. Josef druhé jméno přijal po smrti svého mladšího bratra Jana, se kterým již od dětství pěstoval zálibu v astronomii. V den prvního výročí Janovy smrti 21. ledna 1898 zakoupil pozemek na vrchu u obce Ondřejov s úmyslem zde vybudovat astromickou observatoř. Tomuto nadlidskému úkolu zasvětil zbytek svého života a dokázal své předsevzetí splnit. U příležitosti desátého výročí vzniku českého státu 28. 10. 1928 věnoval hvězdárnu Karlově univerzitě.
Hlavní náplní tohoto dvoudenního semináře byl vývoj observatoře během sta let její historie, hlavně pak v posledních desetiletích, kdy je součástí Astronomického ústavu Akademie věd. Chybět samozřejmě nemohla ani prezentace současného stavu.
Akci svoji přítomností poctilo i několik významných osobností. Ústavní muzeum slavnostně otevřeli předseda Akademie věd ČR R. Zahradník a rektor Univerzity Karlovy K. Malý, sochu J. J. Friče odhalil ministr školství J. Sokol.
Velmi významným hostem byl plukovník John Blaha, americký kosmonaut s českými předky, který při jednom ze svých letů na raketoplánu obsluhoval český mikroakcelerometr MACEK, mimořádně citlivý přístroj na měření malých zrychlení. John E. Blaha se narodil 26. 8. 1942 v San Antonio, Texas. Jeho dědeček byl Čech a emigroval do USA v roce 1906. John byl patnáct let vojenským pilotem, provedl 361 bojových letů ve Vietnamu, poté působil jako zkušební pilot na různých typech vojenských letadel. V roce 1980 byl vybrán jako astronaut NASA, účastnil se pěti letů raketoplánů Discovery, Atlantis a Columbia, dvěma z nich velel. V letech 19961997 absolvoval intenzívní přípravu v ruském Hvězdném městečku a od září 1996 do ledna 1997 pracoval na ruské orbitální stanici Mir. Celkem ve vesmíru strávil 161 dnů, což je americký rekord.
Oslavy byly ukončeny dnem, přesněji řečeno půldnem, otevřených dveří, kdy účastníci i další zájemci z řad široké veřejnosti měli možnost se seznámit s areálem ústavu i jednotlivými odbornými odděleními. Ti, kteří nevyužili této příležitosti, nemusí zoufat. Od května do září si lze každou sobotu a neděli ondřejovskou hvězdárnu prohlédnout. A to i s průvodcem, prohlídky se konají čtyřikrát denně.
Na závěr mi dovolte upřesnění informace z minulého měsíce. Psal jsem
na tomto místě, že kolegové Lenka
Šarounová a Petr Pravec se rozhodli pojmenovat jednu z planetek, které
objevili, Dominik na počest českého vítězství v Naganu. Též jsem se zmínil,
že pojmenování ještě musí schválit Mezinárodní astronomická unie (IAU),
ale předpokládal jsem, že to bude formální záležitost. Jméno Dominik však
IAU zamítla, zřejmě proto, že již existuje planetka Dominique. Takže objevitelé
museli navrhnout jiné pojmenování a planetka č. 8217 se tedy jmenuje Dominikhašek.
Protože v posledních letech již nejsou přípustné víceslovné názvy, jsou
takové složeniny poměrně běžné. Např. dost známá je planetka Božněmcová.