Foto: NASA, Space Telescope Science Institute
V květnu vrcholí nepříznivé podmínky viditelnosti planet. Všechny, které lze pozorovat pouhým okem, se nacházejí v blízkosti Slunce a ztrácejí se tak v jeho záři. Toto seskupení dokonce bylo mnohými věštci považováno za symbol katastrof, které byly hojně předpovídány. Pomineme-li, že není znám žádný důvod, proč by poloha planet měla nějak ovlivnit Zemi (působení všech planet dohromady je jen zanedbatelným zlomkem vlivu Měsíce a Slunce), může nás uklidnit již ten fakt, že planety rozhodně nebudou na přímce, tedy v zákrytu. Jsou roztroušeny v úhlu přes dvacet stupňů, což je dost široká výseč.
Měsíc ovšem z oblohy nezmizel, takže se na něj malými dalekohledy nebo i pouhým okem podívat. 10. května nastává první čtvrť a můžeme si prohlédnout krátery, které hezky vynikají na rozhraní světla a stínu. 18. května bude úplněk, kdy krátery vidět nejsou, protože nevrhají stíny. Zato můžeme obdivovat rozsáhlé měsíční pláně, tak zvaná moře. 26. května nastane poslední čtvrť, v tomto období sice také lze Měsíc pozorovat, ale pouze v ranní hodinách.
V ranních hodinách jsme také mohli ve dnech kolem 5. května pozorovat meteory z roje eta Aquarid. Omlouvám se, že jsem o tomto úkazu nenapsal dříve, ale tyto meteory lze vidět opravdu pouze asi hodinu před svítáním a navíc jejich frekvence rok od roku kolísá.
V dubnu jsme vzpomněli významného jubilea, jakým bezesporu je desáté výročí zahájení činnosti Hubbleova teleskopu. Tato vesmírná observatoř poskytuje naprosto mimořádné snímky blízkého i vzdáleného vesmíru a stala se opravdu vynikajícím pomocníkem astronomů. Pokud budou realizovány plány na prodloužení jeho životnosti, mohl by Hubbleův dalekohled pracovat až do roku 2010.
Vzhledem k současné nepříznivé viditelnosti planet si připomeňme činnost Hubbleova teleskopu fotografií, na které zachytil asi nejkrásnější planetu naší sluneční soustavy Saturn.