S koncem roku nás opustil Jupiter, opět se objeví v březnu na ranní obloze a od června i na obloze večerní. Též Venuše, která jako jitřenka zdobila ranní oblohu v posledních měsících roku 1996, se během ledna ztratí v záři Slunce. Na rozdíl od právě skončeného roku bude rok 1997 z hlediska viditelnosti Venuše mimořádně nepříznivý. Spatříme ji od května do října jako večernici nevysoko nad obzorem. Pouze v listopadu a prosinci bude zapadat až za úplné tmy.
Ale dost negativních informací. Co zajímavého tedy budeme moci vidět? Z planet bude na začátku roku nejlépe pozorovatelný Saturn. V lednu zapadá před půlnocí a v první polovině noci je dobře viditelný. Saturnova jasnost sice nedosahuje zářivého lesku Venuše, ba ani jasnosti Jupiteru, ale při pohledu dalekohledem je jedním z nejzajímavějších objektů na celé obloze.
Lze spatřit pásovou strukturu oblačnosti i když ne tak výraznou jako na Jupiteru. Saturn je přece jen menší a také je od nás výrazně dále. Též lze pozorovat Saturnovy měsíce, především největší Titan. To je pozoruhodné těleso. Patří mezi velké měsíce, s průměrem v tisících kilometrů, kam dále náleží pozemský Měsíc, Jupiterovy Io, Europa, Ganymed, Kallisto a Neptunův Triton. Na tom není nic zvláštního, z tohoto hlediska je výjimečný náš Měsíc, který se nachází u tak malé planety, jakou je naše Země. Co je na Tritonu zvláštní, je existence atmosféry. To je u tělesa s pevným povrchem ve vzdálenosti skoro 10 astronomických jednotek od Slunce něco mimořádného.
Na pohled nejvýraznějším rysem Saturnu je však jeho prstenec. Tato ozdoba je známa již od roku 1610, kdy Galileo Galilei sestrojil první hvězdářský dalekohled. Nerozpoznal ale přesně tvar prstenců a samozřejmě ani jejich složení. Dnes již víme, že prstence nejsou pevné, ale jsou tvořeny kamennými a prachovými částicemi, které kolem Saturnu obíhají. Tyto částice mají různé velikosti, od prachových zrníček velikosti mikrometrů až po metrové kamenné kusy a liší se i povrchovými vlastnostmi. Některé odrážejí více světla a jsou tedy jasnější, jiné odrážejí méně a jsou tmavší.
Rok 1997 bude rokem komety Hale-Bopp, od které se očekává, že bude nejjasnější kometou dvacátého století. Tou by se měla stát na přelomu března a dubna. Zatím se stále zjasňuje a již je dobře viditelná pouhým okem. Zatím pouze na ranní obloze, až v únoru se začne zlepšovat i její večerní viditelnost.
Neodmyslitelnou součástí noční oblohy v kterémkoli ročním období je Měsíc. Poslední čtvrť bude 2. 1., nov nastane 9. 1., první čtvrť 15. 1., úplněk 23. 1. a další poslední čtvrť 31. 1. 14. 1. se bude Měsíc nacházet poblíž Saturnu, ten bude jižněji, vzdálen asi čtyři měsíční průměry.
Samozřejmě i sama zimní hvězdná obloha nabízí množství zajímavých objektů.
Obzvláště za jasných, bezměsíčných nocí.