Bezesporu to byl rok vyjímečný, především díky slavné kometě HaleBopp. Objevili ji Alan Hale a Thomas Bopp a to již dva roky před jejím největším přiblížením ke Slunci a Zemi. Tak brzký objev je sám o sobě ojedinělý a vzbuzoval v nás očekávání komety mimořádné jasnosti. A kometa HaleBopp nás rozhodně nezklamala. V březnu a dubnu byla velmi výraznou ozdobou noční oblohy a vzbudila zájem obrovského množství lidí. Mimořádná byla nejen svojí jasností, ale i dvěma dobře vyvinutými ohony, prachovým a plynovým. Titul kometa století si zaslouží plným právem. Neměli bychom však zapomínat ani na velkou kometu roku 1996, kometu Hyakutake, která byla nejjasnější kometou za posledních dvacet let a nebýt komety HaleBopp, jistě bychom na ni vzpomínali dodnes. Dvě tak jasné komety v po sobě následujících letech, to je opravdu mimořádná nadílka, kterou nás příroda potěšila na konci dvacátého století.
Další zajímavosti, kterými se rok 1997 zapsal do naši paměti, se neodehrály přímo nad našimi hlavami, ale byly nám zprostředkovány kosmickými sondami.
Největší pozornost médií se soustředila na sondu Mars Pathfinder, která přistála na rudé planetě. Nejenom, že na Zemi poslala spoustu kvalitních snímků místa přistání a jeho okolí. Také z paluby přistávacího modulu vyjelo vozítko Sojourner a provedlo detailní průzkum terénu. Také v českých časopisech se objevily fotografie z Marsu a i v televizi jsme mohli shlédnout krátké šoty věnované této misi.
Shodou okolností, v době, kdy byla ukončena činnost Pathfinderu, byl na oběžnou dráhu kolem Marsu naveden Mars Global Surveyor. Nyní probíhá roční zkušební provoz, v rámci kterého již máme první detailní snímky povrchu, viz předchozí, prosincový článek. Cílem programu je získání podrobných fotografických map Marsu, které budou použity pro plánování dalších přistání, včetně pilotovaných.
Teprve potřetí v historii kosmického výzkumu jsme získali podrobné snímky planetky. Sonda NEAR (Near Earth Asteroid Randevous), která je na cestě k planetce Eros, proletěla 27. 6. ve vzdálenosti 1200 km od planetky Mathilde a poslala na Zemi fotografie tohoto malého, šedesátikilometrového světa. Předchozí dva případy byly planetky Gaspra (1991) a Ida (1993) navštívené sondou Galileo, která pásem planetek prolétala při své cestě k Jupiteru.
Nyní už Galileo dva roky obíhá kolem největší planety a pravidelně nás zásobuje obrázky zachycujícími dění v Jupiterově atmosféře i fotografiemi měsíců. Dnes se podívejme na měsíc Callisto. Patří mezi čtyři velké Jupiterovy měsíce, má v průměru 4800 km, je tedy větší než náš Měsíc (3500 km). Podobně jako náš satelit, má i Callisto povrch hustě pokrytý krátery, jak ukazuje přiložený snímek. Při pohledu na podrobnosti na této fotografii můžeme jen zajásat, že k událostem roku 1997 nepatří i ukončení mise Galileo, která měla skončit 7. 12., ale byla prodloužena o další dva roky.
Dovolte mi, abych poděkoval všem, kteří v dnešní, uspěchané době věnují několik minut mým článkům a popřál všem stálým i příležitostným čtenářům hodně úspěchů v roce 1998.