Leonidy — král mezi meteorickými roji?

Pro Puls třebíčska napsal Rostislav Štork
Astronomický ústav Akademie věd České republiky


Pokud nám budou okolnosti a zvláště počasí přát, mohli bychom se v listopadu stát svědky nezapomenutelného představení. V noci ze 17. na 18. 11. se totiž očekává mimořádně vysoká činnost meteorického roje Leonid. Jak známo, komety při svém pohybu ve sluneční soustavě ztrácejí svůj materiál, který pak je rozptýlen podél kometární dráhy a když Země prochází tímto oblakem, srážíme se s tímto materiálem, který zhoří v naší atmosféře a zazáří jako meteory. Asi nikoho nepřekvapí, že zmíněný oblak není všude stejně hustý. V případě mateřského tělesa Leonid — komety Tempel–Tuttle se nejhustší část nachází asi rok za kometou. Oběžná doba této komety je 33 let a tak s touto periodou můžeme spatřit mimořádné meteorické deště.

První zmínka o roji, který by snad mohl být Leonidami, pochází z roku 1768 před n. l. ze staré Číny. Nepochybné je pak pozorování arabských astronomů v roce 902. V moderní historii pak byly mohutné deště pozorovány v letech 1799, 1833, 1866 a 1966. Menším problémem je, že tento mimořádný úkaz trvá pouze několik hodin a ne na celé zeměkouli je v té době tma. S absolutní jistotou to samozřejmě říci nelze, ale při očekávaném letošním maximu se největší šance na zdařilé pozorování dávají východní Asii.

Nicméně, ani v Evropě nejsme zcela bez naděje. Příznivou okolností je, že obloha nebude přesvícena Měsícem, který bude téměř v novu (úplněk 4. 11., poslední čtvrť 11. 11., nov 19. 11. a první čtvrť 27. 11.). Proto, pokud budeme mimo město, kde je tmavá obloha, bude možno spatřit i slabší meteory. Avšak Třebíč je již poměrně velkým městem a vzhledem k tomu, že patříme k obcím, kde pouliční osvětlení svítí nejenom na ulici, ale i nahoru na oblohu, je třeba být od města alespoň několik kilometrů.

Přiložený obrázek ukazuje, jak snad mohl vypadat meteorický déšť Leonid v roce 1833. Těžko vést diskuse o reálnosti kresby, ale nepochybně toto představení zanechalo na autorovi hluboký dojem. Možná i my budeme mít v noci ze 17. na 18. listopadu podobné štěstí. Příznivější podmínky budou spíše ve druhé polovině noci a k ránu, kdy radiant (místo, ze kterého meteory zdánlivě vyletují) bude vysoko nad obzorem.

Očekávání a doufejme, že i pozorování Leonid je nepochybně astronomickou událostí měsíce. Takže, i když noční obloha v každé roční době skrývá hodně hezkého na pohled, na závěr se jen stručně zmíním o planetách. Ty jsou v listopadu viditelné tři. V první polovině noci Jupiter; ten najdeme snadno, neboť je to nejjasnější objekt na obloze. Dále Saturn, který je nad obzorem po celou noc kromě rána; je sice slabším objektem, ale při pohledu dalekohledem je považován za nejhezčí planetu sluneční soustavy. Naopak pouze v ranních hodinách je pozorovatelný Mars. Je nápadný svoji červenou barvou a před svítáním ho lze spatřit nad východním obzorem.


Repro: Sky & Telescope