V ranní části této dlouhé noci si určitě povšimneme nejjasnější planety sluneční soustavy - Venuše, která 9. prosince dosahuje maximální jasnosti a má po celý měsíc ideální podmínky k pozorování (v ranních hodinách na východě), koncem prosince vychází 4 hodiny před Sluncem. Venuše nezůstane jedinou planetou na ranní obloze, přidá se k ní Jupiter, který se koncem roku stane výrazným objektem jitřní oblohy.
Ve druhé polovině noci můžeme pozorovat načervenalý Mars, který vychází asi o půl desáté. Naopak pouze zvečera je pozorovatelný Saturn, který zapadá každý měsíc o téměř dvě hodiny dříve, koncem roku již v devět hodin.
14. prosince nastává maximum meteorického roje Geminid. Tento roj je srovnatelný se srpnovými Perseidami. Maximum sice trvá kratší dobu (asi 1.5 dne oproti 2.5 dne u Perseid), ale četnost meteorů v maximu je u obou rojů asi 100 meteorů za hodinu. Letos však jsou velmi nepříznivé pozorovací podmínky, v uvedeném období bude obloha přezářena Měsícem. Měsíc bude v novu 3. 12., v první čtvrti 9. 12., úplněk nastává 18. 12. a poslední čtvrť 25. 12. Nerušený pohled na temnou oblohu nám tedy příroda dopřeje pouze začátkem a koncem prosince.
Zimní obloha za pohled určitě stojí. Kromě krásných hvězdokup, jako jsou například Plejády, která však již byly pozorovatelné dříve, nyní můžeme spatřit i nejkrásnější souhvězdí - Orion. Toto souhvězdí, které svým tvarem připomíná motýla, se skládá z jasných hvězd, které s jedinou výjimkou mají modrou barvu a i v prostoru tvoří systém, což je poměrně neobvyklé - většina souhvězdí je tvořena hvězdami, které nemají nic společného, jsou různě daleko a pouze při pohledu ze Země se promítají na stejné místo na obloze. Jedinou Orionovou hvězdou, která do tohoto systému nepatří, je ta v levém horním rohu. Jmenuje se Betelgeuse a svoji červenou barvou výrazně kontrastuje s ostatními.
Připomínám, že i v prosinci můžeme uvedené a další objekty spatřit dalekohledem
třebíčské hvězdárny, která je pro veřejnost otevřena každé úterý a sobotu
po setmění.