Na tomto snímku, který byl pořízen za vzdálenosti 1600 km od povrchu Marsu, je zachycena oblast Nirgal Vallis. Údolí má šířku 1.5 km a je dlouhé 45 km. NASAJPL
A zimní obloha za pohled určitě stojí. Můžeme spatřit například otevřenou hvězdokupu Plejády, tvarem trochu připomínající Velký či Malý vůz, ale podstatně menší. Běžně lze pouhým okem spatřit šest hvězd, za dobrých podmínek nebo máte-li lepší zrak, lze jich napočítat i více. Zimní oblohu také zdobí zřejmě nejkrásnější souhvězdí Orion. Toto souhvězdí, které svým tvarem připomíná motýla, se skládá z jasných hvězd, které s jedinou výjimkou mají modrou barvu a i v prostoru tvoří systém, což je poměrně neobvyklé většina souhvězdí je tvořena hvězdami, které nemají nic společného, jsou různě daleko a pouze při pohledu ze Země se promítají na stejné místo na obloze. Jedinou Orionovou hvězdou, která do tohoto systému nepatří, je ta v levém horním rohu. Jmenuje se Betelgeuse a svoji červenou barvou výrazně kontrastuje s ostatními.
Planety jsou v prosinci pozorovatelné skoro všechny, ale Mars, Venuše i Jupiter pouze brzy po západu Slunce. Nejlepší pozorovací podmínky má nejhezčí planeta naší sluneční soustavy, Saturn, lze jej vidět celou první polovinu noci, zapadá časně ráno.
Měsíc byl v novu 30. 11., začne tedy narůstat od prvního prosince, první čtvrti dosáhne 7. 12., úplňku 14. 12., čímž silně znehodnotí pozorování meteorického roje Geminid (maximum 13. 12.), a dále poslední čtvrti 21. 12. Nov bude 29. 12. a ke konci roku tak Měsíc zmizí z noční oblohy. Na Silvestra večer se opět objeví brzy večer nad západním obzorem společně s Marsem, Venuší a Jupiterem.
V listopadu jsem na tomto místě vzpomínal na úspěšnou misi sondy Galileo, která již dva roky krouží kolem Jupitera a dodává nám nádherné snímky této obří planety a jejich měsíců. Nyní se s Vámi, kdo jste si tyto snímky prohlíželi na hvězdárnách, v časopisech nebo je získali díky vlastnímu připojení k Internetu, mohu podělit o radostnou zprávu. Tato mise, která měla být ukončena 7. 12. 1997 byla prodloužena do 31. 12. 1999. Můžeme se tedy těšit na další pozoruhodné záběry. Prodloužení provozu sondy bude stát 30 milionů dolarů a Galileo se bude věnovat především průzkumu měsíců Europa a Io a Jupiterově atmosféře.
Zajímavý výzkum probíhá i o něco blíže, na planetě Mars. Sonda Mars Pathfinder, která nás v letních měsících zásobovala informace z povrchu této rudé planety, se sice naposledy ozvala v říjnu a během listopadu byla její činnost oficiálně ukončena, ale i tak pracoval zhruba třikrát déle než bylo plánováno. Přibližně ve stejné době, kdy se Mars Pathfinder odmlčel, se o pozornost astronomů i médií přihlásil Mars Global Surveyor. Ten nebude přistával, ale stal se Marsovou oběžnicí a bude mapovat povrch planety. První, pokusné snímky, které již máme k dispozici, ukazují pozoruhodné detaily.
Na tomto snímku, který byl pořízen za vzdálenosti 1600 km od povrchu
Marsu, je zachycena oblast Nirgal Vallis. Údolí má šířku 1.5 km a je dlouhé
45 km. NASAJPL