Tato jasná Leonida zazářila 18. 11. 1999 ve 3:51 SEČ nad středními Čechami. Foto: Jiří Kubánek
Před rokem se očekávala meteorická smršť ve východní Asii, ale dostavila
se pro Evropu. My jsme ovšem neměli štěstí na počasí. Letos se předpověď
podařila, nejlépe na tom byla Evropa, jak se čekalo, ale Česká republika
měla opět zataženo.
Je to škoda, protože zprávy ze šťastnějších oblastí hovoří o několika tisících meteorů za hodinu, což musela být skvělá podívaná. Dokonce se při této příležitosti poprvé v historii podařilo pozorovat pád meteorických částic na Měsíc.
Od nás se tento úkaz dal pozorovat pouze dírami v mracích. Nejlépe na tom byla Praha a okolí, kde se ve správný čas, tedy v noci ze 17. na 18. listopadu kolem třetí hodiny ranní, vyjasnilo a i na přesvětlené pražské obloze bylo možno vidět několik set Leonid během půl hodiny. Štěstí tedy měla poměrně malá část České republiky. Například do Ondřejova, který je od Prahy vzdálen asi 30 km, tato díra v mracích přišla o hodinu později, kdy už frekvence meteorů silně poklesla a maximum činnosti jsme již pozorovat nemohli.
Počet meteorů předčil očekávání, ale podíl velkých částic byl nízký, takže umělým družicím nebezpečí nehrozilo. Ale samozřejmě byly na případné ohrožení připraveny. Především natočením, aby ve směru přilétávajících meteorů byla nejmenší plocha, dále vypnutím citlivých přístrojů a uvedením do bezpečnostního módu. V bezpečnostním módu se nacházel a vlastně stále nachází i Hubbleův kosmický dalekohled, ten ale z jiného důvodu. Ze šesti gyroskopů, které zajišťují stabilizaci v prostoru, totiž již fungují pouze dva. Pro správnou funkci dalekohledu však jsou třeba minimálně tři. Kosmický teleskop tedy musel být odstaven a čeká na návštěvu raketoplánu, při které bude opraven. Tato mise se začala plánovat už v době, kdy fungovaly pouze tři gyroskopy, takže již brzy se dalekohled servisu dočká.
Letošní Leonidy byly nejsilnějším meteorickým deštěm od roku 1966 a můžeme jen čekat, zda se v příštích letech dostaví něco podobného nebo si budeme muset počkat dalších 33 let.
Ale na meteory, byť v menším počtu, tak dlouho čekat nemusíme. Kolem 14. prosince budeme moci pozorovat Geminidy. Zvečera sice bude pozorování rušit Měsíc, ale brzy zapadá a pak budeme moci vidět meteory na temné obloze. Podle předpovědi by se měli dostavit v počtu kolem 100 za hodinu. Zajímavé to nepochybně bude i pro ty, co jsou přesyceni zážitky z Leonid. Leonidy se svojí rychlostí 71 km/s jsou nejrychlejšími meteory vůbec, zatímco Geminidy s 36 km/s patří k pomalým. To je při pozorování velmi dobře patrné a vzhled meteorů je v tomto případě úplně jiný.
Zimní obloha však nabízí i další zajímavosti. Určitě k nim patří souhvězdí Orion, nejjasnější hvězda Sirius, hvězdokupa Plejády a jasné planety. Zvečera můžeme vidět Mars, po většinu noci Jupiter a Saturn a k ránu Venuši. Pozorovat se samozřejmě dá i Měsíc, který je v novu 7. 12., v první čtvrti 16. 12., v úplňku 22. 12. a v poslední čtvrti 29. 12.
Jak se blíží konec roku, stále častěji se objevuje otázka, kdy vlastně končí dvacáté století a druhé tisíciletí. Je zřejmé, že stoletím nazýváme sto let a tisíciletím tisíc let. Záleží na tom, od kterého roku začínáme počítat, zda od nuly nebo od jedničky. V astronomii roky číslujeme 1, 0, 1, 2, 3, ..., 1999, 2000, atd. Historie však rok nula nezná a roky označuje 2 př.n.l, 1 př.n.l, 1 n.l., 2 n.l., 3, ..., 1999, 2000, atd. Můžeme si tedy vybrat, zda budeme nulu počítat a tudíž slavit konec století a tisíciletí nyní nebo ji nepočítat a s velkými oslavami ještě rok počkat. Možná bude nejlepší slavit dvakrát. Ale ať již se rozhodnete jakkoliv, dovolte mi, abych vám popřál šťastný vstup do nového roku jakož i veselé prožití vánočních svátků.
Tato jasná Leonida zazářila 18. 11. 1999 ve 3:51 SEČ nad středními
Čechami. Foto: Jiří Kubánek
Pro další informace o Leonidách navštivte speciální
stránku České astronomické společnosti.