Noční obloha v říjnu

Pro Nový Region T a R-ART Studio napsal Mgr. Rostislav Štork
Astronomický ústav Akademie věd České republiky

4. října si připomínáme jeden z nejvýznamnějších mezníků v historii lidstva, první proniknutí lidské techniky do vesmíru. Před 40 lety, 4. 10. 1957 byl tehdejším Sovětským svazem vypuštěn první umělý satelit Země, sonda Sputnik I. Byl to velký šok pro celý svět a obzvláště pro Spojené státy. V době, kdy Američané prováděli neúspěšné pokusy s konstrukcí raket, jejich soupeř ve studené válce dokázal na oběžnou dráhu vynést již poměrně velkou (83 kg) sondu. Bylo to velké vítězství světové socialistické soustavy a velkou měrou přispělo k následujícímu pokroku. Hlavně tím, že v reakci na tento čin vznikl v U. S. A. Národní úřad pro letectví a kosmonautiku - NASA.

Dnes po čtyřech desetiletích již hrozba komunistického ovládnutí vesmírného prostoru pominula, nicméně NASA existuje dále a věnuje se mimo jiné i špičkovým vědeckým expedicím. Jedna z nich, mise Cassini, začne právě v tomto měsíci. Cílem sondy je Saturn, ale ještě než se k této planetě vydá, proletí dvakrát kolem Venuše a také kolem Země a Jupitera, čímž nabere dostatečnou rychlost pro svoji dlouho cestu. Vhodná konstelace zmíněných těles bude od 6. 10. do 15. 11. 1997 a v tomto období musí sonda odstartovat. K Saturnu dorazí 1. 7. 2004, stane se jeho družicí a kromě vlastní planety bude zkoumat strukturu prstenců a Saturnovy měsíce.

Obzvláště zajímavý bude průzkum měsíce Titan. Toto těleso je co velikosti srovnatelné s Marsem a větší než Merkur či Pluto. Pozoruhodné je i svoji poměrně hustou atmosférou. Cassini vypustí k Titanu modul Huygens, který se dokonce 6. 11. 2005 pokusí o přistání. Přestože se všeobecně předpokládá, že Titan je příliš chladný, než aby na jeho povrchu mohl být život, nepochybně bude tato expedice mimořádně zajímavá. Pokud o přistání na měsíci jiné planety než Země je zatím naprosto ojedinělý.

Jména, která byla pro tyto průzkumníky vybrána, patří významným astronomům 17. století. Italskofrancouzský astronom Jean-Dominique Cassini je autorem několik klíčových objevů týkajících se Saturnu a holandský vědec Christian Huygens objevil Titan.

Shodou okolností bude Saturn v průběhu října dobře pozorovatelný. Vychází večer a zapadá ráno, je tedy nad obzorem po celou noc. V dalekohledu třebíčské hvězdárny lze vidět jeho prstence i zmíněný měsíc Titan.

Též největší planeta Jupiter je ve večerních hodinách dobře pozorovatelná, zapadá až po půlnoci. Toto však nelze říci o dalších dvou planetách, Marsu a Venuši. Zapadají méně než dvě hodiny po Slunci, můžeme je tedy spatřit pouze brzy večer nízko nad jihozápadním obzorem. Tvoří ale hezké uskupení a stojí za pohled.

Koncem října nastává maximum meteorického roje Orionid. Tento roj pocházející z Halleyovy komety sice není tak výrazný jako srpnové Perseidy, ale očekávaná četnost asi 25 meteorů za hodinu je solidní hodnota. Při pozorování bude trochu vadit Měsíc, naštěstí až ve druhé polovině noci. Maximum připadá na 22. 10., tedy na období těsně před poslední čtvrtí. (Nov 1. 10., první čtvrť 9. 10., úplněk 16. 10., poslední čtvrť 23. 10. a nov 31. 10.)