Ztracená sonda

Pro Puls třebíčska napsal Mgr. Rostislav Štork, Ph.D.
Astronomický ústav Akademie věd České republiky


Nastal nám podzim, noci jsou delší a v jejich druhé polovině se již objevují i zimní souhvězdí, která patří k nejhezčím. Obzvláště Orion je asi nejpopulárnějším souhvězdím vůbec. Po něm vychází nejjasnější hvězda na obloze Sirius a před svítáním ještě jasnější objekt — planeta Venuše. Ale na zajímavé objekty nemusíme čekat až do rána. Již před půlnocí lze pozorovat otevřenou hvězdokupu Plejády a dvojice nejhezčích planet Jupiter a Saturn vychází ještě dříve.

Měsíc je na začátku října v poslední čtvrti (2. 10.), je tedy pozorovatelný ve druhé polovině noci. Nov následuje 9. 10., v tomto období nebude pozorovatelný vůbec. Poté se opět objeví jako stále silnější srpek a první čtvrti dosáhne 17. 10. Úplněk bude 24. 10. a poté bude Měsíc ubývat, poslední čtvrť připadá na 31. 10. Obecně platí, že buď se jdeme dívat na Měsíc nebo na něco jiného. Měsíc ve větší fázi spolehlivě přezáří oblohu a vidíme jen nejjasnější objekty, stejně jako kdybychom zůstali v záři městského osvětlení. A pro pozorování Měsíce je třeba mít na paměti, že při úplňku jsou dobře vidět jen měsíční moře. Krátery vynikají, jen když jsou osvětleny z boku, tedy v období kolem čtvrti.

A nemohu zapomenout ani na Mars, který můžeme pozorovat večer po setmění. U této planety minulý měsíc došlo k nemilé události, kdy byla ztracena sonda Mars Climate Observer. Ta se měla stát umělou družicí Marsu a kromě vlastního výzkumu měla sloužit k přenosům dat z expedic na povrchu Marsu k Zemi. Po příletu k rudé planetě 23. 9. Mars Climate Observer zapálil svůj motor, aby snížil svoji rychlost a dostal se tak na oběžnou dráhu kolem Marsu. Avšak kvůli zatím přesně nezjištěné chybě neproletěl ve vzdálenosti 150 km od povrchu planety, ale přiblížil se na méně než šedesát kilometrů. V této výšce nad planetou však již je atmosféra příliš hustá a sonda nemohla průlet přežít. Pravděpodobně se rozpadla, částečně shořela a je dost možné, že její zbytky se zřítily na povrch Marsu.

Je to velká škoda, ale NASA nyní již nevysílá velké, složité a nákladné sondy. Právě kvůli riziku ztráty americká kosmická agentura dává přednost většímu počtu sond menších a levnějších. Takže se dá říci, že do jisté míry se s případným nezdarem některé z expedic počítalo. Program dalších sond by tímto selháním neměl být vážněji ohrožen. K přenosům dat může posloužit již úspěšně pracující Mars Global Surveyor a meteorologický výzkum, který měla zničená sonda provádět, bude odložen a zahrnut do programu připravovaných výprav.


Tento obrázek ukazuje již neexistující sondu, jak měla pracovat nad povrchem Marsu. Kresba NASA/JPL/Caltech.