Srážka s kometou

Pro Nový Region T napsal Mgr. Rostislav Štork
Astronomický ústav Akademie věd České republiky

Omlouvám se všem, které jsem vylekal nadpisem; ke srážce skutečně dojde, ovšem ne se Zemí, ale s Jupiterem - planetou po všech stránkách vhodnější jako cíl pro komety. Především je Jupiter značně větším terčem než naše planeta (jedná se o největší planetu Sluneční soustavy) a také jeho gravitační působení, kterým komety k sobě přitahuje, je podstatně silnější. Mnoho komet nás navštěvuje díky tomu, že v minulosti Jupiter ovlivnil jejich dráhu a staly se krátkoperiodickými.

K jednomu takovému ovlivnění dráhy Jupiterem došlo v roce 1992, kdy kometa Shoemaker - Levy 9 proletěla okolo této planety v takové blízkosti, že nejenom její dráha byla ovlivněna, ale i jádro komety bylo poznamenáno gravitací obří planety - rozpadlo se na několik kusů (v době objevu (červenec 1993) jedenáct, nyní (březen 1994) již bylo pozorováno 22 úlomků). Tento úkaz je naprosto ojedinělý (v dějinách moderní astronomie je znám pouze jeden podobný případ) a i po vědecké stránce nesmírně zajímavý - kometa Shoemaker - Levy 9 (přesněji řečeno její zbytky - řetízek úlomků) je neustále sledována pozemskými i kosmickými dalekohledy.

Podle drastických změn kometárního jádra již pravděpodobně tušíte, že i dráha byla ovlivněna velmi silně. Kometa byla Jupiterem zachycena a stala se jeho oběžnicí. Obíhá po velmi protáhlé elipse, po které se dostává do velkých vzdáleností od Jupitera, kde je rušivé působení ostatních těles Sluneční soustavy natolik silné, že by se během několika oběhů vymanila z Jupiterova gravitačního pole. Ovšem k tomu již nedojde, protože při následujícím přiblížení k planetě v červenci letošního roku do Jupitera narazí.

Ke srážce bohužel dojde na té Jupiterově polokouli, která bude od nás odvrácena. Dopad těles do Jupiterovy atmosféry tedy nebude ze Země přímo pozorovatelný, což je velká škoda, protože se nepochybně bude jednat o velkolepou podívanou. Energie, která se při dopadu uvolní, je ekvivalentní přibližně 500 milionům megatun TNT. Pozorovatelné snad budou následující jevy:

  1. Osvícení galileovských měsíců (4 největší Jupiterovy měsíce objevené v roce 1610 Galileem Galileim) záblesky při dopadu úlomků do atmosféry.
  2. Změny v oblačné struktuře Jupiterovy atmosféry, které budou pozorovatelné po otočení planety (Jupiterova rotační perioda je kratší než u Země - necelých 10 hodin).
V odhadech, jak výrazné a tedy pozorovatelné budou výše uvedené jevy, panuje značná nejistota, především díky tomu, že neznáme dostatečně přesně velikosti jednotlivých úlomků. První studie hovořily o největším kusu jako asi o pětikilometrovém, podle nejnovějších měření se ukazuje, že jádro komety před rozpadem mělo průměr maximálně asi 2 km a velikost největšího kusu je tedy přibližně 1 km. I to je poměrně velké těleso, pro srovnání: Tunguzský meteorit, který v roce 1908 zpustošil sibiřskou krajinu v okruhu několika desítek kilometrů, měl průměr asi 90 metrů.

Části komety se srazí s Jupiterem postupně v období několika dnů okolo 22. července 1994. Je organizována celosvětová pozorovací kampaň, do které se zapojí i kosmický teleskop HST (Hubble Space Telescope) a americké sondy Voyager 2 a Galileo. Pozemní pozorování budou probíhat především na jižní polokouli, v našich zeměpisných šířkách bude Jupiter v době srážky příliš nízko nad obzorem. Očekává se, že provedená pozorování významně doplní naše znalosti o kometách. Již nyní se ukazuje, že představy o kometách jako o špinavých sněhových koulích bude třeba značně poopravit, protože síly, které kometu Shoemaker - Levy 9 roztrhaly, nebyly dostatečně silné, aby s tímto materiálem cokoli provedly. Kometa se tedy pravděpodobně skládala z několika kusů nepříliš silně vzájemně vázaných.

Můžeme se těšit na záplavu nových informací, která zřejmě bude srovnatelná s přílivem obrovského množství dat od sond k Halleyově kometě z roku 1986.