Maximum činnosti roje nastane 13. 8. v ranních hodinách, ale zvýšený počet meteorů lze pozorovat nejméně týden před i po tomto datu. Předpokládaná četnost v maximu je asi 100 meteorů za hodinu, což je celkem solidní hodnota i když ne extrémně vysoká. Od roku 1991 se pozoruje zvýšená aktivita tohoto roje, která by měla pokračovat (pravděpodobně do roku 1996). Projevuje se mimo jiné zvýšenou četností, ke které dochází asi půl dne před řádným maximem. V letech 1991-1993 byly v této době pozorovány menší meteorické deště velmi jasných meteorů s frekvencí až 400 za hodinu. Letos však nemůžeme očekávat mimořádnou podívanou, protože v době činnosti meteorického roje Perseid bude na obloze silně rušit Měsíc.
Měsíc bude v úplňku 10. 8., pouhé tři dny před výše zmíněným maximem. Nejenom, že v úplňku Měsíc září nejsilněji, ale také je na obloze po celou noc. Trochu lepší pozorovací podmínky budou v období okolo první (4. 8.) a poslední (19. 8.) čtvrti. Kromě nižšího jasu je příznivou okolností také to, že Měsíc bude nad obzorem pouze polovinu noci. Při první čtvrti do půlnoci, v případě poslední čtvrti po půlnoci. Pro pozorování slabých objektů (tedy i meteorů) je ideální měsíční fází nov, ten však nastane až 26. 8., kdy činnost Perseid již končí. Kromě tohoto negativního vlivu nám Měsíc začátkem srpna předvede i něco hezkého a to konjunkce - přiblížení k jasným nebeským tělesům. Druhého srpna večer se Měsíc již poněkolikáté v tomto roce přiblíží k jasné hvězdě Spika, která bude jižně od něj, vzdálena o něco málo více než měsíční průměr. K druhé hezké konjunkci dojde 5. 8. též navečer, kdy se k sobě přiblíží Měsíc s Jupiterem - Jupiter bude také jižně od Měsíce, vzdálen asi tři měsíční průměry.
Oproti předcházejícím měsícům se zhoršila viditelnost planet. Již zcela nepozorovatelná je Venuše, která zdobila ranní oblohu v první polovině roku. Také Mars, který naopak byl nedílnou součástí oblohy večerní, je při západu Slunce už velmi nízko nad obzorem, ztrácí se ve sluneční záři a můžeme jej pozorovat jen velmi obtížně. Na večerní obloze tak zůstává pouze Jupiter, kterého můžeme spatřit vysoko nad jihozápadním obzorem. Zapadá před půlnocí (koncem měsíce již okolo jedenácté hodiny). Jedinou planetou, jejíž viditelnost se zlepšuje, je Saturn. Vychází kolem desáté (koncem srpna již kolem deváté) hodiny a do půlnoci vystoupí dostatečně vysoko nad jihovýchodní obzor a je dobře pozorovatelný. 11. 8. Země opět projde rovinou Saturnových prstenců a budeme se na ně dívat asi půl roku se severní strany. Ovšem stěží lze hovořit o tradičním pohledu na Saturn, tak jak jej známe z fotografií. Planetu pozorujeme prakticky z boku a prstence tak vidíme velmi úzké, v menších dalekohledech je nespatříme vůbec.
K pozorování planet, Měsíce, hvězdných i jiných objektů dalekohledem
zvu všechny příznivce na třebíčskou hvězdárnu (Švabinského 5, na rohu s
Ruskou ulicí), která je tradičně otevřena každé úterý a sobotu po setmění.
Pro pozorování meteorů, ke kterému se dalekohled nepoužívá (protože má
malé zorné pole a pravděpodobnost, že meteor poletí právě tím malým kouskem
oblohy, na který se díváte, je hodně nízká), lze využít jakéhokoliv místa,
kde není obloha přezářena městským osvětlením. Ale tím rozhodně nechci
říci, že byste v době Perseid nebyli na hvězdárně vítáni.