Zajímavá je i otázka původu meteoroidů. U některých rojů je otevřená, u jiných (mimo jiné také u Perseid) je jisté, že jejich mateřským tělesem je kometa, v tomto případě kometa Swift-Tuttle. Perseidy jsou tedy smetí, které kometa Swift-Tuttle poztrácela při svých obězích kolem Slunce a které potkáváme vždy, když Země protíná dráhu zmíněné komety. Tento materiál se rozptyluje a tvoří oblak kolem dráhy mateřského tělesa. Tímto oblakem Země prochází několik dní a tak meteory můžeme pozorovat již asi týden před a také ještě týden po výše uvedeném 12. srpnu, kdy bude frekvence meteorů nejvyšší. V letošním roce se neočekávají žádné meteorické deště, ale i obvyklá četnost Perseid - v době maxima asi 100 meteorů za hodinu - je slušná hodnota. Při pozorování bude v první polovině noci poněkud vadit Měsíc, který bude při maximu v první čtvrti. Z tohoto hlediska je týden před maximem vhodnějším pozorovacím obdobím než týden po maximu. (Nov 3. 8., první čtvrť 11. 8., úplněk 18. 8., poslední čtvrť 25. 8.)
V červenci jsme byli svědky častého zpravodajství z Marsu, kde sonda Pathfinder provádí průzkum a zásobuje nás snímky krajiny v místě přistání. Jedná se o velmi zajímavý projekt, který poskytuje pozoruhodné výsledky a je výrazně levnější než pilotované lety. Je jen trochu škoda, že v této záplavě zpráv z Marsu trochu zanikl úspěch jiné velké kosmické expedice - sondy NEAR. Mise NEAR (Near Earth Asteroid Randevous) byla zahájena 17. 2. 1996. Cílem sondy je planetka Eros, ke které dorazí v lednu 1999. Při plánování trasy se zjistilo, že sonda projde v blízkosti planetky Mathilde a dráha pak byla upravena i vzhledem k možnosti výzkumu tohoto tělesa. NEAR proletěl kolem Mathildy 27. 6. 1997 ve vzdálenosti 1200 km a vyslal na Zemi sérii snímků. Planetka Mathilde je těleso s průměrem kolem 60 km, hustě pokryté krátery, průměr největšího kráteru dosahuje skoro poloviny velikosti planetky.
Jedná se teprve o třetí planetku, kterou máme zachycenu na tak kvalitních
snímcích. Předcházejí dvě jsou Gaspra a Ida, které navštívila sonda Galileo
v letech 1991 a 1993. Přiložené snímky ukazují velký kráter
na Mathildě a srovnání velikostí zmíněných tří
planetek. Snímky získala a laskavě poskytla The Johns Hopkins University
(Applied Physics Laboratory).
