Zatímco zatmění Měsíce většina z nás již na vlastní oči viděla a to zřejmě několikrát, úplné zatmění Slunce je úkaz podstatně vzácnější a až na nepočetné vyjímky jsme toto štěstí zatím neměli. Na jednom místě se sluneční zatmění opakují s periodou zhruba 360 let. V Čechách byla zatmění 29. 10. 878, 7. 6. 1415 a 12. 5. 1706, následující bude 7. 10. 2135. Letos 11. 8. pás totality, tedy oblast, ze které lze úplné zatmění pozorovat, mine Českou republiku jen velmi těsně.
Proč se jedná o tak vzácný úkaz? Sluneční zatmění přece nastávají zhruba stejně jako měsíční, ba dokonce je jejich počet vyšší. Příčina spočívá v tom, že zatímco zatmění Měsíce může pohodlně sledovat celá polokoule, na zatmění Slunce mají štěstí jen místa, která zasáhne stín. Nejlépe si to názorně představit, případně nakreslit. Situace při zatmění Měsíce je následující: Země vrhá stín, který se zužuje, ale ve vzdálenosti Měsíce stále má velikost přes dva měsíční průměry. Takže Měsíc se do stínu schová velmi pohodlně a docela dlouho trvá, než jím projde. A hlavně, jak již bylo řečeno, celá polovina naší planety, kde je zrovna noc, může tento úkaz pozorovat.
Při zatmění Slunce je situace výrazně odlišná. Měsíční stín se také postupně zmenšuje a jak známo, Měsíc je podstatně menší než Země, jeho stín tak stěží k Zemi dosahuje a má na zemském povrchu průměr maximálně 270 km. Někdy se dokonce stává, že k Zemi vůbec nedosáhne. Ani Země kolem Slunce, ani Měsíc kolem Země se totiž nepohybují přesně po kružnicích a tak se jejich vzdálenost mírně mění a tím se v malém rozmezí mění i velikost těles na obloze. A když je Slunce veliké a Měsíc malý, k úplnému zatmění nedojde, protože měsíční kotouč Slunce zcela nezakryje. Pak pozorujeme zatmění prstencové.
To naštěstí nebude případ letošního 11. srpna. Tentokrát k úplnému zatmění dojde a na vybraných místech se uprostřed dne na několik minut setmí. Zmíněná hodnota 270 km je horní mez, obvykle bývá stín výrazně menší, kolem 100 km. Nyní bude jeho průměr 112 km. Stín se posouvá po zemském povrchu zhruba stejnou rychlostí, jakou Měsíc obíhá kolem naší planety, tedy asi 1 km za sekundu. Celou svoji dráhu po zemském povrchu stín projede za asi 3 hodiny. Posunem stínu vzniká onen pás totality, v tomto případě 112 km široký.
Nejdříve zatmění nastane v severním Atlantiku, potom stín zasáhne jižní Anglii, dále Francii, přes Německo, Rakousko, Maďarsko a Rumunsko vstoupí do Černého moře, poté bude pokračovat přes Turecko, Írán až do Indie, kde svoji cestu po povrchu naší planety ukončí. Pro zájemce z Čech je asi nejvhodnější lokalitou Maďarsko, například Balaton, kde v tomto ročním období je vysoká pravděpodobnost jasného počasí. Západní Evropa je na tom o poznání hůře a podhůří Alp rovněž.
Zatmění Slunce je zážitkem, který za vidění určitě stojí. Je asi poněkud troufalé něco takového tvrdit, když jsem zatím žádné na vlastní oči nespatřil, ale je zřejmé, že je rozdíl mezi tím, když u nás bude zakryto maximálně 98 procent slunečního povrchu, a mezi sto procenty v pásu totality. Když v České republice budou krátce po 12:40 letního času svítit jen dvě procenta Slunce, pořád bude světlo, zatímco při úplném zatmění bude tma jako během noci, kdy je Měsíc v úplňku, což je v porovnání s jasným letním dnem obrovský kontrast. Takže nezbývá než si přát, aby nám v tento den a hodinu přálo počasí.
Třebíčská hvězdárna, kde lze získat další informace a zakoupit publikaci,
vydanou k letošnímu zatmění Českou astronomickou společností, je pro veřejnost
přístupná každé úterý a pátek po setmění nebo i jindy po telefonické dohodě
(0618 845683) a samozřejmě také v době zatmění, tedy 11. srpna od jedenácti
do čtrnácti hodin.