Podobně se horší viditelnost Jupitera. Ten sice zapadá až několik hodin po Slunci a budeme jej moci spatřit až do listopadu, ale vzhledem k poloze třebíčské hvězdárny je dalekohledem pozorovatelný pouze brzy zvečera, protože pak klesá za blízké stromy. V dalekohledu je Jupiter jedním z nejhezčích objektů. Přes vzdálenost větší než 750 milionů km lze na této obří planetě rozlišit pásovou strukturu atmosféry a spatřit čtyři největší Jupiterovy měsíce. Tato tělesa se jmenují Io, Europa, Ganymed a Kallisto a jsou co se týká velikosti srovnatelná s naším Měsícem.
Na podzimní obloze tak zůstane pouze jedna dobře pozorovatelná planeta a to Saturn. 14. 9. dojde k opozici, což je situace, kdy je planeta v opačném směru než Slunce (vzhledem k Zemi). Období kolem opozice představuje ideální pozorovací podmínky, protože planeta je viditelná celou noc a také je nejblíže Zemi. Tato opozice je výjimečná v tom, že k ní dochází v době, kdy nepozorujeme Saturnovy prstence. Tato skutečnost je příznivá pro pozorování měsíců. Většina z nich byla objevena právě při takových příležitostech (kromě satelitů objevených meziplanetárními sondami). I letos objevil Hubbleův kosmický dalekohled pracující na oběžné dráze kolem Země několik dalších Saturnových měsíců, čímž se jejich počet zvýšil přes 20.
Samozřejmě ani na zářijové obloze nechybí již v úvodu zmíněný Měsíc,
první čtvrť nastává 2. 9., úplněk 9. 9., poslední čtvrť 16. 9. a k novu
dojde 24. 9.