Kdo umírá pro zlato?

Přemýšleli jste někdy o tom, odkud se vlastně vzaly veškeré prvky, z nichž je složen organický i anorganický svět? Vědci už dávno přišli na skutečnost, že některé prvky lze vyrobit za vysokých teplot a tlaků z prvků lehčích. Tak například v nitru Slunce vznikají při teplotě kolem 15 milionů Kelvinů atomy helia z atomů vodíku. Řetěz prvků pak pokračuje přes lithium, berylium, bor, uhlík, dusík, kyslík a další až po železo. Zde končí řada, kdy se při slučování lehčích prvků na těžší energie uvolňuje a děje pak za extrémních podmínek probíhají samovolně. Ale ani v nitru hvězd nedochází ke kreaci těžších atomů, neboť je to energeticky nevýhodné. Přesto lze ve vesmíru nalézt malé procento prvků s atomovým číslem větším než 26. V periodické tabulce je jich dokonce většina, vezmeme-li v úvahu, že v přírodě se vyskytující uran má ve svém jádře 92 protonů. Prvky těžší než železo se ve vesmíru vytvářejí při jevu zvaném "výbuch supernovy". Jde vlastně o gravitační kolaps hvězdy těžší než Slunce, při němž se v krátkém časovém intervalu uvolní až 1046 joulů energie. S takovým množstvím energie byste ohřáli z nuly na sto stupňů Celsia 1041 litrů vody, což je objem 1017-krát větší, než je objem naší matičky Země. Jedině tolik dodané energie umožní syntézu prvků přibližně až po uran. Takže pokud vlastníte zlaté nebo stříbrné šperky, važte si jich, neboť jsou skutečně vzácné. Abyste je mohli nosit, musela kvůli tomu zemřít nejedna hvězda. Michal Švanda

Při výbuchu supernovy hynoucí hvězda odvrhne svoji vnější obálku, která se dále rozpíná v prostoru, a za několik stovek až tisíc let ji mohou astronomové pozorovat jako planetární mlhovinu. Z původní hvězdy vznikne velmi horké a husté těleso -- obvykle tzv. neutronová hvězda. Tvar rozpínající se mlhoviny je velmi ovlivněn chováním mateřské hvězdy, např. její rotací nebo magnetickým polem. Na snímku je planetární mlhovina zvaná Činka, která se nachází v souhvězdí Lištičky a je nad naším územím dobře pozorovatelná celé léto. Šipkou je označen zbytek původní hvězdy, jež explodovala někdy před třemi až čtyřmi tisíci lety.