Chtěl jsem si původně vybrat tak dlouhou pauzu jako K., ale nedá mi to, abych nepopsal aspoň ohlášenou aktualitku o výstupu na Nantai-san s mým bratrem P. Jak již K. zmínila,  rozdělili jsme se v autobuse, na jehož konečnou zastávku mířila děvčata, přičemž já s P. jsme vystoupili na zastávce, od které vedla nejvhodnější cesta k vrcholu. Dokonce jsme našli i začátek této cesty zahrazen závorou, která nás ještě nezastavila, ale následující provaz přes cestu, s jakousi výstražnou tabulkou, už ano. Poté co jsme se ujistili, že se odtama vrátili i japonci jsme se operativně rozhodli popojít k další autobusové zastávce, odkud rovněž vedla cesta na původně zamýšlenou trasu. Díky tomuto neplánovanému zdržení se vyhrotil už tak velmi přísný časový plán, tzn. nezbylo nám mnoho času na výhledy, pouze na spěch. Pro přesnost jsme od dosaženého bodu měli čtyři a půl hodiny na zdolání cesty, která byla v mapě rozepsána na sedm a půl hodiny.

Zmiňovanou mapu doporučuju mít otevřenou v průběhu čtení tohoto příspěvku, protože nebude řeč téměř o ničem jiném než postupných bodech zachycených v mapě. Už jsem popsal část cesty značenou v mapce modře, kamž jsme došli v uvedených 9:30. Měl následovat velice dlouhý úsek po asfaltové cestě. Vzhledem k tomu, že po této luxusní cestě jsme měli nastoupat pouze cca 350 výškových metrů, vyhradili jsme si na ni celou jednu hodinu. I tak bychom sedla dosáhli oproti plánu s půlhodinovým zpožděním. Přes usilovné tempo začalo být i tak zřejmé, že pokud někdo bude v sedle v 10:30, tak my to nebudeme. Nereálnost našeho plánu byla asi zřejmá i děvčatům, která nás výrazně podcenila a na místo srazu na čas nedorazila. Štěstí však přeje odvážným a připraveným, takže jsme stopli první, a také jediné auto, jedoucí našim směrem. Bylo obsazeno dvěma lesníky, kteří evidentně nevěděli, co je smyslem stopu, protože nám začli na mapě ukazovat kde jsme. Se svou skromnou znalostí japonštiny jsem jim vysvětlil, že vím kde jsme a také kam chceme, ale už jsem nedokázal vyjádřit to, že nás tam dovezou oni. Tuto část rozhovoru jsem tedy vyjádřil posunky a do toho auta jsme se jim nakonec s P. narvali. Toto se odehrálo v místě modré tečky, odkud jsme se za necelých 15 minut dostali do sedla, takže jsme tak nakonec opravdu byli v původně plánovaných deset hodin.

Čekalo nás 700 výškových metrů výstupu, na nějž jsme si ráno vyhradili celé dvě hodiny. Vzhledem k tomu, že časový údaj v mapě byl jen o 40 minut delší, byl tento plán realizovatelný. V první části výstupu jsme přeci jen ještě docela spěchali, ale situace se vyvíjela příznivě, takže jsme našli čas i na focení. Všechny prezentované fotky byly pořízeny buďto cestou na vrchol, nebo na vrcholu samotném, kterého jsme již beze spěchu dosáhli v 11:40.

Se vzrůstající nadmořskou výškou klesala i teplota, takže jsme došli i na místa pokrytá umrzlým sněhen, na který mé tenisky rozhodně nebyly stavěny. Tento povrch by byl daleko nepříjemnější po cestě dolů, což naštěstí nenastalo, protože jsme scházeli po jižním úbočí hory.

Na vrchol jsme naštěstí dorazili ještě před mraky, které přicházeli z jihovýchodu, takže se nám otevíraly krásné výhledy jak na Chuzenji-ko, tak na lesy, kterými jsme ze začátku procházeli, s jezerem Yu-no-ko, u kterého začínala svou tůru děvčata. Odkazy míří na panorama nezanedbatelné velikosti, takže doporučuju stahovat a neprohlížet přímo. Vzhledem k dostatku času jsme snědli vše, co jsme k jídlu měli a vyrazili k jezeru, ke kterému to podle mapy bylo téměř dvě a půl hodiny a přesně 1200 výškových metrů. Klesání obecně rád nemám, ale bez velké zátěže na zádech byl i tento dlouhý sestup snesitelný a za 90 minut jsme došli k Futarasan-jinja. Tato svatyně se nachází na břehu jezera kde končí (začíná) výstup k vrcholu. Asi už bylo po sezóně, protože brána na konci cesty byla zavřená. Naštěstí si P. všiml, že zeď na jedné straně od brány je jen 10 metrů dlouhá, takže nebyl problém ji obejít a objevit se před zraky pokojně meditujících turistů v části přístupné pro veřejnost. Z této svatyně už to po břehu jezera bylo jen 10 minut na místo srazu, kde jsme museli počkat na dámskou část výpravy (zbytek dne popsán v aktualitce od K.).

ホンザ