14.6.2002 od K. Adamka

> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: k.adamek@volny.cz
> Komu: tretipol@volny.cz
> Předmět: _svanda od Svandy
> Datum: 6.5.2002 - 14:25:08
>
> > Švando jedno!
> > Dělejte si laskavě švandu někde jinde a ne na křídovém
> > papíře, o kterém se tvrdí, že je to zdarma součást
> > vzdělávacího programu Energie pro každého: 1) Podle
> > vašeho elaborátu se dá výbuch supernovy přirovnat k
> > šepotu květin, když se při něm uvolní jen 1046 J
> > energie.  2) Dovoluji si tvrdit, že tímto množstvím
> > energie se ohřeje 1 kg vody (tj. 1 litr) asi o čtvrt
> > stupně Celsia a ne 1041 litrů o 100°C, jak tvrdíte vy.
> > 3) A objem vaší matičky Země se podle vás rovná dvěma
> > půllitrům. Asi bydlíte na jiné planetě. Nazdar.

> --- Původní zpráva ---
> Od: tretipol@volny.cz
> Datum: 10.06.2002 16:20:55
>
> Švanda, chudák, za nic nemůže, spolu s námi proklíná tiskařského
> šotka, který hodil horní index do řádky. Je to samozřejmě deset na
> čtyřicátoušestou a to další číslo má být také s horním indexem. V
> červnovém čísle oprava. Omlouváme se. Dělají se 3 korektury, alekdo
> to zná, ví, že i po 10. korektuře se najde chyba. Mrzí nás to.
> Ing. Marie Dufková
>

Ale může:
Pokud si opravím toho šotka, tak teplem 1x10^46 J se má ohřát 1x10^41
litrů (tedy i kilogramů) vody o 100°C (pro vodu počítám 1 litr = 1
kg). Tedy tzv. měrné teplo vody by mělo činit 1000 J/(kg.K), ale
odjakživa činí 4186 J/(kg.K). Chyba je tedy už "jenom" půl řádu.
Pokud ale bylo dosazeno měrné teplo vody 1000, pak by to mohlo být v
kaloriích (cal/(kg.K)), které se ale už víc než 30 let nemají
používat. Pak ale nevím, jak mohl vyjít výsledek v joulech. Ať žije
fyzika a kupecké počty.
K. Adámek

Vazeny pane Adamku.

Zcela umyslne pominu Vase nemistne narazky na me prijmeni, nebot bych si o
Vas a Vasi inteligenci musel pomyslet cosi neprilis lichotiveho a zrejme i
neslusneho.

Vase vypocty jsou naprosto spravne, Vas pristup k veci naprosto
nepochopitelny. Myslim, ze se shodneme na tom, ze "radove jsou spravne" cisla
uverejnena v Tretim polu. O to presne slo. Samozrejme neni vubec zadny
problem spocitat energii potrebnou k ohrati prislusneho mnozstvi vody na
deset desetinnych mist v joulech (jenze jestli se v tom chcete takto rypat,
to uz musite vzit v uvahu i tlak a teplotu, za jakych to budete pocitat atd.
atd.) i s prislusnou chybou zpusobenou nepresnosti konstanty merneho tepla
vody. Problem je v tom, ze uvolnenou energii pri vybuchu supernovy s takovou
presnosti neziskate. Pri techto jevech je nejistota odhadu ne pul, ale az dva
rady! To je obecna problematika astronomickych mereni -- zpusobena jedinou
veci -- ze si na dane jevy proste nemuzeme sahnout.

Jestli mi neverite, racte se zacisti poradne do problematiky supernov.
Nemyslim, ze mam patent na rozum, ale astronomii delam jiz vice nez 10 let.

Neslo o nic jineho, nez o srovnani. V casopise jako je Treti pol rozhodne
nejde o "oslnovani presnymi cisly" ale o srovnani s necim, co si dovedeme
predstavit.

Me doporuceni je jedine -- jestlize se Vam nelibi radove odhady, jez nemaji
jiny vyznam, nez prirovnani, nectete Treti pol, nebo prinejmensim nectete me
clanky.

S pozdravem

Michal Svanda