29.11. 2008


(sobota) - drtivým závěrem se dvěma aktualitkami v jednom dni se s Vámi, věrnými čtenáři, loučíme z Japonska. Je před námi poslední týden, ve kterém už budeme doma bez internetu a v němž nás čeká nás spousta balení a organizování. Je možné, že ještě něco přidáme po návratu do Čech, ale tady z Japonska už se určitě neozvem. Zdar a sílu do vánočníh období přejí    ホンザ と クラーラ  
26.11. 2008




(středa) - při pokusu o nákupy v okolí Shinjuku jsme měli možnost shlédnout pokus o vánoční výzdobu. I u nás jsou vánoce především konzumním svátkem, ale i přesto se dodržují jisté tradice, které toto období roku ozvláštňují. V Japonsku je to však zredukováno pouze na reklamní kampaň obchodů, které se snaží o zvýšení prodeje, a na bláznivou výzdobu, o které mají pocit, že k vánocům patří.  Pokochejte se tedy ozdobeným okolím nejrušnější tokijské stanice.
25.11. 2008



(úterý) - tak se objevuje jedna z poslednich aktualitek na těchto stránkách, K. povídání o rýži je tím uzavřeno. Zbývá ještě popsat výlet do Kusatsu a to bude asi poslední velká aktualizace těchto stránek. V poslední době nás zaměstnávají především rozlučkové oslavy, protože datum našeho odjezdu se neúprosně blíží. V sobotu 6.12. večer se naše nohy dotknou po 24 (resp. 20) měsících rodné hroudy.
1.11. 2008




(sobota) - konečně jsem si našel nejen dostatek volného času, ale především odhodlání, a dal vzniknout další aktualitce. Tato je z dávno minulého výletu na Tohoku. Zatím neprošla kontrolním čtením od K., takže výskyt chyb, překlepů a nesrozumitelných formulací je asi nadprůměrný. Vše už mi připadá hrozně dávno, ale snad se nepletu když slíbím ještě informace o výletu na Fuji a do Kita (severních) Alps. Práce se nám teď ke konci pobytu docela hromadí, ale snad stihnem sepsat všechny resty, protože odmítám psát o Japonsku na české půdě.
10.10. 2008



(pátek) - po dlouhé pauze, která se ani nedá obhájit reálně znějícími výmluvami,  se konečně objevuje další aktualitka. Tentokráte z K. výletu na jih. Dalo by se říct, že už pracujeme i na reportáži z výletu na Tohoku a na Fuji, ale popravdě řečeno jsme ty reprezentativní fotky vybrali už dost dávno. O víkendu to také nedopíšeme, protože s návštěvou z Čech (Anglie) vyrážíme do severních Alp obdivovat podzimní listí.
26.9. 2008



(pátek) - už v úterý večer jsme se v pořádku, ale znaveni, vrátili do Tokia z našeho okružního výletu po Tohoku; tímto jménem se označuje severní část Honšů (ten hlavní ostrov na kterém leží Tokio). Nějaká aktualitka snad vznikne, ale rozhodně ne o tomto víkendu, kdy se chystáme (konečně) vylézt na Fuji. Pokud nezmrzneme (nebo nás to neodfoukne), tak se jistě příští týden ozveme.
12.9. 2008




(pátek) - množí se dotazy, kdy že se to vracíme. Vězte tedy, že se vracíme na začátku prosince tohoto roku, tzn. za méně než 3 měsíce. Datum ještě není pevně stanoveno, až bude, dáme Vám vědět. Kdo chce ještě přijet na návštěvu, musí si pospíšit! Také přijímáme objednávky na japonské zboží (ovšem bez záruky doručení). A všechny přijíždějcí návštěvy prosíme, aby přijeli s velkými, ale prázdnými zavazadly - za každou noc si účtujeme 1kg materiálu doručeného do Čech!
12.9. 2008







(pátek) - úspěšně jsem se vrátila z jižních Japonských krajů. Navšívila jsem postupně Hirošimu, Takačiho a Miyazaki. V Takačihu a Miyazaki jsem už byla a to v rámci našeho výletu na Kjúšú loni na jaře.  Bylo tam dobře, zpátky do Tokia se mi moc nechtělo. Podrobnější reportáž bude, ale ne tak hned, protože selhala spolupráce foťák-počítač a při přehrávání fotek v foťáku do počítače se nějak pokazil formát karty a fotky z první půlky výletu byli ztraceny. Musím počkat jestli mi někdo z dalších učastníků nepošle aspoň nějaké momentky. Mimo jiné události jsem se seznámila s čechem P.,  fanatikem do Japonské popkultury (rozuměj manga (komicsy) a přidružené věci). Na jeho webu (věnovaném tomu Japonsku, které já téměř neznám) mě nejvíce zaujal mix hitů od Queen nazpívaný japonsky - vřele doporučuji poslechnout!
27.8. 2008





(středa) - Od té doby co jsme se vrátili z Jižních Alp se počasí v Tokiu zbláznilo. Naštěstí se zbláznilo v tom kladném smyslu slova. Je zataženo a celkem často prší takže teplota se drží kolem 25 a občas nám je i trošku zima! Čeká nás teď trocha cestování. Nejdřív já (K.) vyrážím na "turné" (návštěvy univerzit a česko-japonský seminář) na Japonský jih - Hiroshima, Takachiho a Miyazaki, potom H. vyráží konferovat do Německa a volna na podzimní rovnodennost chceme využít k expedici na sever Honšú (shlédnout nějaké hory, vykoupat se v onsenech a v moři, obdivovat pobřeží Pacifiku). Psát bude určitě o čem, jenom jestli na to bude čas.
7.8. 2008







(čtvrtek) - Nějak se nedokážu motivovat k psaní dalších aktualitek z Číny. Místo nich se aspoň můžete podívat na několik fotek ze soboty v aktualitce Ayu festival. Navíc můžu psát jenom v práci, protože to vypadá, že po čtyřech letech věrných služeb si můj notebook začal užívat zaslouženého důchodu a už několik dní se mi nedaří ani spustit systém.
Vzhledem k tomu, že příští týden je v Japonsku tzv. O-bon, tedy čas rodinných setkání, a kampus univerzity, kde pracuje K., je zavřený, vyrážíme v sobotu ráno do (japonských) Jižních Alp, kde bychom chtěli zůstat až do následující neděle. V delším časovém horizontu se tedy můžete těšit na nějaké horské fotky (včetně druhé nejvyšší hory Japonska).
13.7. 2008





(neděle) - další zpráva z Číny:
"seznam veci co jsem zapomel: bryle, protihmyzi sprej, bazmek do netobooku abych mohl stahovat fotky na disk. Nic jineho mi zatim nechybi. Predmět neni proto, ze me tu oziraji komari (ani to neni tak hrozne), jako spisse proto, ze jsme vcera meli slavnostni veceri poradanou vedenim komunisticke strany tohoto kraje a na ni i specialni misu se smazenymi brouky. Dal jsem si asi 3. Vlastni chut temer zadna. Prirovnal bych to k ostre korenenym bramburkum tuzsi konzistence."
12.7. 2008













(sobota) - H. včera odjel do Číny a tak mám konečně čas něco napsat. Dešťová sezóna pomalu končí a teplota s vlhkostí se začínají šplhat do nepříjemných výšek. Dneska jsem celý den strávila měřením v tunelu, teplota za celou dobu nespadla pod 30˚ a zaznemané maximum bylo 33.8˚. K večeru se zatáhlo, takže mě čeká velice "příjemná" noc s teplotou okolo 28˚. Ještě zpátky k H. výletu. Do Číny vyrazil služeně na 2 týdny. Jeho destinací byl Yibin, celkem malé (na čínské poměry) městečko kdesi na jihu Sečuánu, uprostřed bambusového moře (viz. Bamboo Sea). No z celého výletu byl H. dost nervózní, už jenom proto, že Yibinské letiště nezvládl žádný z internetových vyhledavačů spojení a ani agentura přes kterou normálně kupujeme letenky. Až po podrobnějším hledání jsme nalezli všechny (slovy tři) lety denně, které se na tomto letišti uskuteční a přesvědčily agenturu, že spojení z Tokia do Yibinu je možné. H. v pořádku dorazil na místo a poslal tuto zprávu:
"Hlasim se zivy (zatim) a zdravy (zatim) z ciny. Zdaleka nejdrsnejsi byla cesta autem z letiste. Jsou to vrazi. Moc dobre se mi nespalo, ale treba se to casem zlepsi. Po prijezdu jsme jeste dostali pozdni veceri, pri ktere nam na nedaleke zdi delal spolecnost pekny vypasenu svab. Spojeni je nejake nestabilni, tak necekej casty kontakt."
Pokud se ještě (vůbec) ozve, hned se s Vámi o zprávy podělím.
22.6. 2008









(neděle) - deštná sezóna je v plném proudu. Začala o 3 týdny dříve než vloni a je také daleko deštivější. Obvyklý cyklus vypadá asi takto: 2 dny prší, 2 dny je zataženo a jeden den občas vykoukne sluníčko. A takhle pořád dokola. Teploty jsou příjemné, 20 v noci, 25 přes den, ale díky vlhkosti se člověk hrozně potí a prádlo špatně schne. Do obchodů dorazilo sezónní ovoce a zelenina jako melouny, rajčata, lilky, biwa a ume. Ume je japonská obdoba meruňky, krásně kvete v únoru (když si najdete nějaké příspěvky z této doby, květy ume nemůžete minout) a které se prodávají ukrutně nezralé. Japonci je nejí, ale nakládají (asi jako my okurky) do podivně slano-kyselého nálevu a potom celý rok pojídají s rýží. Biwa je japoský název mě předtím neznámého ovoce. Po konzultaci s internetem se z toho vyvinula mišpule japonská či lokvát (podrobnosti např. zde nebo Wikipedia). Ať se to jmenuje jak chce, tak důležité je, že je to dobré a že máme tři volně přístupné stromy ve škole. Nikdo kromě nás cizinců se neodváží nic jemu nepatřící utrhnout, školní zahradníci se o ty stromy taktéž příliš nezajímají a tak máme o každodenní dezert po obědě postaráno.
13.6.  2008




(pátek) - neuniklo mi, že tyto stránky poněkud stagnují. Chyba bude asi ve mně,  protože přes veškerou snahu nemohu přijít na důvod, proč nepřibývají reportáže o zážitcích naší návštěvy. Jako malá omluva by snad mohl posloužit fakt, že minulý víkend jsme strávili v pohoří Tanzawa (včetně noci), takže nebyl čas na psaní. Tento výlet bude rovněž předmětem nějaké obsáhlejší zprávy, ale až v neznámém časovém horizontu, protože přednost nejspíš dostanou popisky posledních dní návštěvy, které se začnou objevovat snad už zítra. 
18.5.  2008







18.5. (neděle) - před psaním pokračování o zážitcích naší drahé návštěvy musím, pod dojmem včerejších událostí, napsat tuto zprávičku. Máme v plánu vylézt někdy ke konci června na Fuji. K této výpravě jsme přemluvili i mého bývalého kolegu a jeho přítelkyni. Jelikož jsou naprasto nezkušení a horama nedotčení, vypravili jsme se včera pro nějaké to základní vybavení do čtvrti kolem stanice Očanomizu (Voda na čaj), kde se nachází množství obchodů se sportovním a také outdoorovým vybavením. Zvolna se dostávám i k tomu jedinému momentu, který stojí za zaznamenání. Při nákupu pohorek jim asistovali zkušení  prodavači. Ti nejen poskytovali důležité informace, ale rovněž je obouvali a zavazovali jim i tkaničky!!! Jistá úslužnost k zákazníkovi je zajisté vítána, ale tohle už nám s K. přišlo poněkud zvrácené. 
15.5. 2008



(čtvrtek) - jsou tři dny po odjezdu návštěvy a život zde v Japonsku se vrací do normálních kolejí. Práce je mnoho a večerní chuť k psaní je minimální. Od zítřka by se zde snad měly objevovat úryvky z deníku, kde jsou sepsány zážitky z pobytu návštěvy. Ač budou zápisky upraveny (uhlazení textu, zachvání anonymity a doplnění detailů), přeci jen půjde o pohled na Japonsko očima krátkodobého návštěvníka. Máte se jistě nač těšit.
7.5.2008



(středa) - návštěva dorazila (před 14 dni), zabydlela se (okamžitě) a teď po náročném dni (navštívili jsme tradiční japonské divadlo Kabuki) usla, takže mám trochu času něco málo napsat. Což se stalo v předchozí větě. Jsme dost unaveni a na delší psaní nám nezbývá energie. Ozvem se až popadnem dech (rozuměj 3 dny po odjezdu návštěvy).
24.4.  2008

























(čtvrtek) - tak finišujeme s přípravami na příjezd maminek a sestřenice, pro které zítra ráno vyrážím na letiště. Přijedou sem na 18 dní a v tomto čase pravděpodobně nebude čas na jakékoliv informace. Z tohoto důvodu je v poslední volný večer zapotřebí dopsat všechny resty.
Minulý týden v sobotu jsme vyrazili s mými bývalými kolegy z práce do jediné české restaurace v Tokiu. Přidala se k nám ještě moje učitelka japonštiny. Fotky nemáme, tak aspoň stručný popis pitného režimu největšího alkoholika mezi námi: pilsner urquel, budvar, tmavý bernard, becherovka a beton. Z jídelního lístku jsme pak vyzkoušeli guláš, svíčkovou, bramboráky a vepřo, knedlo, zelo. Za zmínku ještě stojí diskuze pití piva k obědu. Říkali jsme, že v Čechách se to občas dělá a starý mládenec I.-san prohlásil, že by to byl také schopen dělat, ale že by nebyl schopen skončit u jednoho.
V neděli jsme pak vyrazili do Yugawary, tentokrát ne na skály, ale pouze na procházku s P. a malou N. a v doprovodu R., což je německý profesor, který navštívil náš ústav. Oproti předpovědi bylo docela slunečno, takže sme se všichni docela připálili.
Pro ty znalé angličtiny přikládám, jako perličku na závěr, e-mail, který jsem dostal od japonského učitele (snad ne angličtiny) na střední škole, kam asi pojedu přednášet o Hinode.

Dear Dr.JURCAK
I send an e-mail to you for the first time. My name is Yuji Takagi. I am a teacher of ShizuokaKita High school.
We hoped to introduce the lecturer of the Science Dialogue to JSPS the other day.
We knew that you would come to our school by an e-mail from Miss Yonehara today.
It was the nicest news today. We look forward to your lecture.
Our student will be surely excited at topics of National Astronomical Observatory of Japan and SOLAR-B. We would like to talk about a schedule and the content of the lecture with you. We hope for May 29 from May 26. We hope for June 19 from June 9 if we cannot match our schedule with your schedule in May.
Would you teach your schedule?
I heard that Dr Watanabe was looking for the person who would come to our school with you. I would like to coordinate a plan once again after having been found.
My best regards. Y.T. ShizuokaKita High school
8.4. 2008

















(úterý) - tento příspěvek bych mohl nazvat "Nevěř svému domácímu meteorologovi", ale nebylo by to vůči K. úplně spravedlivé. Je totiž pravda, že bych na kole do práce jel, i kdyby mi netvrdila, že bude pršet míň. Nechtěl jsem si totiž pokazit statistiku: když v japonsku do práce, tak jedině na kole. Déšť a vítr byl zdatným soupeřem, ale problém nastal až u říčky Nogawa. Tato byla po celonočním dešti docela rozvodněná, což by až tak nevadilo (zajímavé pohledy oproti běžnému potůčku), kdyby cesta v jednom místě nepodjížděla železniční trať. V této sníženině bylo již na první pohled značné množství vody, což mě přimělo zastavit a začít uvažovat nad změnou trasy. V těchto úvahách mě přerušil japonský cyklista, který ani moc nezaváhal a do podjezdu se pustil. K jeho smůle se tam pustil značně opatrně, takže hlubokou vodu (sahající v maximu někam ke středu kol) neprojel a byl nucen do vody šlápnout. Povzbuzen takovýmto příkladem neohroženého ducha jsem se vydal za ním. Poučen špatným příkladem jsem se rozjel dost rychle, takže jsem hlubokou vodou projel bez nutnosti do ní šlápnout. Důvod k jásotu to však nebyl, protože pečlivě udržované sucho pod pláštěnkou vzalo zcela za své. Až do pasu jsem se ohodil studenou vodou, avšak před přihlížejícím předjezdcem (který vyléval vodu z bot) jsem neztratil tvář a plynule pokračoval. Do práce jsem dojel se suchým temenem hlavy a horní polovinou trupu, zbytek byl na ždímání. Pršet nepřestalo po celý den, takže jsem s očekáváním vyrazil na cestu domů. Intenzita deště však poklesla natolik, že se Nogawa vrátila do svých břehů a cesta tedy měla být sjízdná. Daný podjezd byl však tentokrát v dostatečném předstihu zablokován, takže mi nezbylo, než zkusit druhou stranu řeky. Tam byl podjezd zcela bez vody, takže se nabízí, že problém nebyl ve zvýšené hladině řeky, ale v ucpaném kanále. Chybama se člověk učí, ale aspoň jsem se nenudil a mám o čem psát.
1.4.  2008






(úterý) - moji milí čtenáři, doposud jsem vás o nic nežádal, ale nouze mě nutí udělat to právě dnes. Jak už jsem se zmiňoval, mám tento týden na starosti plánovaní pozorování satelitu Hinode, resp. jeho části zvané Solar Optical Telescope. Zatím to není definitivní, ale vypadá to, že jsem něco zanedbal a tato část přestala fungovat. Nevím, jaké to bude mít následky, ale je možné, že mě učiní odpovědným a budu muset platit. Těžko ze mě vytáhnou celých 300 miliónů dolarů co ta družice stála, ale vaše úspory se jistě budou hodit. A zde pro zajímavost poslední snímek, který se podařilo stáhnout. Vzhledem k tomu, že už nám čas poněkud pokročil, je třeba v zájmu pořádku přiznat, že se jedná o apríl.
26.3. 2008






(středa) - tak jsme se celkem ve zdraví vrátili z výletu na Tanigawu, o němž vás snad brzy informuje podrobnější aktualitka. Možná to nebude hned v následujících dnech, protože příští týden mám na starosti satelit a to může být (ale snad nebude) časově náročné, takže by nebyla na psaní nálada. S K. se v tomto směru asi také nedá moc pořítat (těžko říct zda si vůbec všimne této zprávičky).
Zima sand už definitivně skončila, což má za následek zvýšení vlhkosti, a tím pádem i konec výhledů na Fuji od našeho domova. Došlo i na období květu sakur v oblasti Tokia. Na to pravé pozdvižení musíme ještě chvilku počkat, kvetou zatím jen některé stromy. 
9.3. 2008











(neděle) - omlouvám se za značnou časovou prodlevu v toku informací, ale poslední týden byl pro nás docela hektický. Jak já tak K. jsme se účastnili vědeckých setkání. K. navíc odjela ve čtvrtečních večerních hodinách do Hakuby na lyže.
Ještě poznámka k minulému víkendu. Plánované lezení v sobotu s T. v Yugawaře se neuskutečnilo, takže jsme to přesunuli na neděli. Zdravotní komplikace a lenost některých účastníků zapříčinily nízkou účast a sešli jsme se pouze čtyři (resp. tři a kousek, protože roční N. můžeme těžko počítat). V normálně liduprázdné Yugawaře bylo značné množství lidí v důsledku oslav Ume Matsuri (Oslava kvetoucích japonských švestek). Některé normálně přístupné skály byly uzavřeny, ale ani na těch otevřených nebyl nával, lezci se asi nechali odradit davy. Ukázalo se, že P. se chtěla jet jen vyvětrat a o lezení neměla zájem. Otevírání cest bylo tedy na mě a byl jsem z toho značně nervózní, protože jsme měli od posledního lezení docela dlouhou pauzu. Naštěstí se to povedlo a několik hodin jsme strávili lezením s K. na jednoduché skalce. Po cestě zpět jsme nakoupili značné množství dobrých a čerstvých mandarinek. Pár fotek z vydařené neděle si můžete prohlédnout tady.
25.2. 2008



(pondělí) - snad brzo vznikne nějaká aktualitka z uplynulého víkendu. Bude to až filozofické pojednání o tom co člověk míní a život mění. Přeloženo do naší reality, jak se nám naše víkendové plány změnily v důsledku silného větru (místy zastavujícího vlakovou dopravu a občas spojeného s prachovou bouří) a množství zkonzumovaného alkoholu.
5.2. 2008










(úterý) - dneska jsem měla den blbec. Začalo to hned ráno, kdy vlaky spíš nejezdily, než jezdily, asi nějaký sebevrah. Všude spousta lidí, ale nikde žádné nadávání, prostě spořádaní japonci spořádaně čekali a já s nimi. Naštěstí jsem sebou měla zajímavou knihu a tak se cesta ani moc nevlekla. Až v Atsugi před nádržím jsem si vzpoměla, že jsem ve vlaku nechala náš starý rýžovar, který jsem vezla nové kolegyni do práce. No naštěstí jsme v Japonsku a tak stačilo zajít do kanceláře, popsat problém (v japonštině) a ochotný zřízenec mi náš rýžovar během minutky přinesl. V práci se nic zvláštního nestalo, takže má ostražitost povolila. To se ale stát nemělo, protože při cestě na nádraží mě vyhmátl policista při mém pravidelném dopravním přestupku. Poblíž nákupního centra totiž křižuji hlavní cestu. Semafor tam má hrozně dlouhé intervaly a provoz není tak hustý, takže jízda na červenou je prostě nevyhnutelná záležitost (obzvlášť když chvátám). No a milý policista se schovával za stromem a v okamžiku, kdy jsem cestu přejela, tak vystoupil ze stínu a zastavil mě. Začal něco o semaforu a já úspěšně předstírala hloupého cizince, takže nakonec jsem mu všechno odkývala a on mě nestačil ani legitimovat.
30.1. 2008








(středa) - moc se toho v poslední době neděje. K. minulou sobotu ještě musela do práce, takže jsme nikam nešli a v neděli vyrazili jen na malou procházku do parku okolo skanzenu Nihon Minkaen. Procházka za moc nestála, protože očekávané vyhlídky do okolí byly zakryty zástavbou. Pár fotek z výletu si můžete prohlédnout zde, přičemž první z nich zachycuje nějakou skulpturu situovanou u galerie moderního umění, další dvě pak první kvetoucí stromy ume (bluma, švestka či něco mezi), které jsme tento rok viděli, a poslední pak neznámý strom s chlupatými pupenci.
Za zmínku ještě stojí, že jsme obdrželi další dopis od japonského páru, který jsme kdysi stopli (detaily zde). V tomto nám již poslali konkrétní pozvání do jejich víkendového apartmánu v lyžařském středisku Naeba. Dnes jsem odeslal odpověď, snad jsem tam nenasekal moc chyb a pozvaní nám neproklouzne mezi prsty. 
25.1. 2008











(pátek) - tak se opět hlásím z několika novinkami. Ve středu jsem poprvé viděl v Tokiu padat sníh, nebylo to jen pár vloček, ale řádná chumelenice. O jak běžný jev se jedná vypovídá i telefonát od mé učitelky japonštiny, která chtěla vědět, zda vůbec v takovém počasí dorazím. Dorazil jsem, ani na kole to nebyl žádný problém.
Další aktualitka je pouze zprostředkovaná od mého bratra P., který v japonsku zakoupené sladkosti daroval nějaké známé. Ta po rozbalení našla nějaký pytlíček, jehož obsahem dané sladkosti (tuším že rýžové koláčky) posypala. Dokonce si ještě pochvalovala, jak úžasné je spojení sladkého se slaným. Až po bližším zkoumání sáčku přišla na to, že je tam i latinkou napsáno "Do not eat". Když jsem se snažil nastudovat, jaká látka se používá jako absorbent vlhkosti, abych napsal, že nevím o jiném způsobu jak zjistit, že tato látka chutná slaně, tak jsem zjistil, že v případě jídla se může používat i sůl. Takže je možné, že to bylo jen netradiční ochucení a ne pokus o otravu.
Jako poslední bych tu měl jeden odkaz. Normálně to sice nedělám, ale proč bych vás měl ochudit o skvělou příležitost k pobavení. Tato paní totiž publikuje své texty na blog.idnes pod sekcí věda.
16.1. 2008










(středa) - tak je tady další poprvé: ochutnala jsem velrybu. A to v rámci novoroční party, která byla na rozdíl od té na konci roku bez studentů, teda pouze páni profesoři a nás pár "vědců". Proto jsme byli v mnohem lepším (a dražším) podniku, což ovšem nevadilo, protože japonskou tradicí je jíst a platit dohramady s tím, že ti co více vydělávají i více platí. Ve výsledku byla celá útrata 55 000 jenů (což za 6 lidí není málo) zaplacena výhradně 3 pány profesory. Opravdu nevím o jaký druh velryby se jednalo (jestli chráněný či nechráněný), ale odhodila jsem všechny morální zábrany (což opravdu nebylo nijak složité) a ochutnala. Chuťově i vizuelně to ze všeho nejvíce připomínalo hovězí, bylo to docela tučné a mělo to zvláštní příchuť. Rozhodně by se na tom dalo přežít, ale že bych to považovala za nějakou vyjimečnou lahůdku, to teda ne.

PS: Vánoční barborka ještě stále nejeví známky žádného pučení natož pak kvetení (já se jí ani nedivím v těch 5 stupních, v kterých tu musí celý den být, zatopíme jí jenom na 3 hodiny večer).
15.1. 2008




(úterý) - pokračujeme zprávami z pracovního prostředí. Vzápětí poté, co jsem si následující novinku potvrdil, mi má vrozená skromnost zavelela (nevím proč K. tvrdí, že tu něco smrdí samochválou), abych se s vámi o ni podělil. Mé jméno se objevilo v časopise Science. Bohužel se tam omylem nezatoulala žádná z mých publikací, ale byl oceněn můj přínos ke vzniku jiného článku. V citacích a poznámkách tedy stojí, že mi autoři děkují za konzultace a přínosné komentáře.
12.1. 2008



(sobota) - jak jsem kdysi slíbil, podělím se s vámi o výsledky mého učitelského snažení na střední škole Kofu Minami. Původně jsem chtěl ukázat výsledky pouze v případě, že budou svědčit v můj prospěch, ale nakonec jsem se rozhodl pravdu neskrývat a o mém výkonu si udělejte představu sami v excelovském souboru, který je k nahlédnutí zde.
8.1. 2008



(úterý) - dneska jsem si cestou z práce všimla, že květinářství na rohu kompletně vyměnilo sortiment. Novoroční výzdobu, tzn. ozdobné vazby z bambusu, rákosu a jehličí, vystřídal sortiment naprosto jarní, hyacinty, narcisy a tulipány! Vždyť je začátek ledna... No tady ty roční doby asi fungují jinak, už od začátku prosince je všude spousta kvetoucích macešek.
1.1. 2008



(úterý) - milí čtenáři, vítejte v roce 2008. Japonsko je země pokroku, takže jsme nový rok přivítali o celých osm hodin dříve než Vy. Včera jsme se vrátili z trojdenního výletu na Okutamsko, zítra míříme na Bandai-san na další čtyři dny. Po návratu snad budou následovat obsáhlejší zprávy o těchto akcích. Mnoho štěstí a zdraví v novém roce přejí  クラーラ と ホンザ