Indexy sluneční aktivity jsou důležitým ukazatelem jejího vývoje. Jednotlivá pozorovací data (fotografie, kresby) znázorňují "okamžitou" situaci na Slunci, co se odehrávalo ve chvíli pozorování. To však ke zhodonocení reálné situace nestačí. I v období maxima může být den, kdy na slunečním disku nenajdeme jedinou skvrnu, a o pár dnů později se nestačíme divit. O průběhu sluneční aktivity nás mimo jiné informují sluneční indexy. Typicky tato data vytvářejí pozorovatelé a poslají je do centra mezinárodních sítí.

Astronomický ústav AV ČR je zapojen do projektu realizace nového Evropského Slunečního Dalekohledu s průměrem zrcadla 4 metry. Na projektu se podílí 26 výzkumných institucí z 18 zemí. Stejně jako jiné obří projekty, i zde se řeší řada technických výzev, které přispívají k rozvoji např. optických a kamerových systémů. Nedílnou součástí projektu EST je i popularizace sluneční fyziky a díky tomu vznikly dva soubory nazvané Knihy úkolů. Cílem je seznámit mladší zájemce o vědu se sluneční fyzikou - postavme si spektroskop; jak na sluneční rotaci atd. Úkoly jsou rozděleny věkově do tří kategorií: starší než 10, 12 a 16 let.

Vladimír Guth je nedílnou součástí historie Ondřejovské hvězdárny a Observatoře na Skalnatém plese na Slovensku. Každý, kdo o něm kdy slyšel, by jeho výzkum jistě tématicky zařadil mezi meteorické roje a komety. Vladimír Guth skutečně nevydal jedinou sluneční odbornou publikaci, nicméně pozorování Slunce plnilo jeho pozorovací deník již v době, kdy mu bylo 15 let, a jako první předseda Sekce pro pozorování Slunce České astronomické společnosti vydával o sluneční aktivitě jeden článek za druhým. Během II. světové války  byla jeho sluneční data odesílána do Freiburgu v rámci projektu vytvořeného pro Luftwaffe.

Vedle fotek, kreseb Slunce a indexů sluneční aktivity se využívají pro výzkum i synoptické mapy Slunce. Jejich využítí je veliké. Avšak pokud je nehledáme, málokdy na ně přímo narazíme.