Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Na čem pracujeme: Potvrzen sodík v atmosférách dvou exoplanet
Objevy extrasolárních planet jsou záležitostmi prakticky na denním pořádku. Jejich charakterizace se až donedávna omezovala na stanovení fundamentálních parametrů exoplanety, na její změření a zvážení a určení parametrů oběžné dráhy. S rozvojem moderních dalekohledů a citlivých spektrografů se ovšem otevírají možnosti charakterizace i jejich atmosfér. Astronomové pod vedením Petra Kabátha z ASU se věnovali čtyřem vhodným extrasolárním planetám a studovali spektra jejich atmosfér.
Sbohem sluneční soustavo, ať žije Sluneční soustava
"Podle současných kodifikačních příruček se má psát sluneční soustava a Mléčná dráha. Na základě upozornění odborníků v astronomii, že v případě prvního spojení jde o jedinečný planetární systém hvězdy Slunce, doporučujeme psát Sluneční soustava." - zveřejnil Ústav pro jazyk český AV ČR ve své Internetové jazykové příručce (mimochodem naprosto skvělé pomocnici) a také knižně v Akademické příručce českého jazyka.
Muzeum Jizerských hor ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR a Českou astronomickou společností vás zve na zábavně vzdělávací akci pro celou rodinu.
Meteorický roj Perseidy je každoroční nebeskou událostí. Je v činnosti od 17. července do 24. srpna s maximem vždy kolem 12. srpna. Letošní maximum připadá na 13. srpen v 10 hodin středoevropského letního času (SELČ). Takže noc s největším počtem meteorů bude z 12. na 13. srpna. V nocích kolem maxima lze očekávat až 100 meteorů za hodinu, v praxi jednoho pozorovatele to ale znamená maximálně pár desítek za hodinu, protože nejsme schopni vidět všechny meteory po celé obloze. Problémem letošního pozorování maxima Perseid ale bude Měsíc, který bude krátce před úplňkem a bude tak svítit prakticky po celou noc a rušit pozorování, zejména slabé meteory nebudou vidět vůbec. Vhodnější proto bude pozorovat v druhé polovině noci v nocích před maximem, počínaje 10. srpnem, kdy po jedné hodině SELČ už Měsíc zapadne pod obzor.
Na čem pracujeme: Rotační štěpení planetek vytváří asteroidální páry a shluky
Mezi planetkami najdeme páry nebo celé skupiny, jejichž orbitální parametry si jsou natolik blízké, že s vysokou pravděpodobností pocházejí z jednoho původního tělesa. Petr Pravec z ASU vedl početný mezinárodní tým ve studii, která vyústila ve dva rozsáhlé impaktované články zabývající se problematikou rotačního štěpení planetek. Autoři se zabývali vlastnostmi jednak asteroidálních párů, ale také celých shluků těles s podobnými drahami.
Profesor Ivan Hubený do třetice (všeho nejlepšího)
Vloni na podzim jsme zveřejnili novinku týkající se konference na počest profesora Ivana Hubeného. Letos na jaře mu Akademie věd České republiky udělila Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách, kterou profesor Ivan Hubený převzal na slavnostním setkání ke 100. výročí Mezinárodní astronomické unie v pražském planetáriu.
Na čem pracujeme: Potvrzen sodík v atmosférách dvou exoplanet
Objevy extrasolárních planet jsou záležitostmi prakticky na denním pořádku. Jejich charakterizace se až donedávna omezovala na stanovení fundamentálních parametrů exoplanety, na její změření a zvážení a určení parametrů oběžné dráhy. S rozvojem moderních dalekohledů a citlivých spektrografů se ovšem otevírají možnosti charakterizace i jejich atmosfér. Astronomové pod vedením Petra Kabátha z ASU se věnovali čtyřem vhodným extrasolárním planetám a studovali spektra jejich atmosfér.
Sbohem sluneční soustavo, ať žije Sluneční soustava
"Podle současných kodifikačních příruček se má psát sluneční soustava a Mléčná dráha. Na základě upozornění odborníků v astronomii, že v případě prvního spojení jde o jedinečný planetární systém hvězdy Slunce, doporučujeme psát Sluneční soustava." - zveřejnil Ústav pro jazyk český AV ČR ve své Internetové jazykové příručce (mimochodem naprosto skvělé pomocnici) a také knižně v Akademické příručce českého jazyka.
Muzeum Jizerských hor ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR a Českou astronomickou společností vás zve na zábavně vzdělávací akci pro celou rodinu.
Meteorický roj Perseidy je každoroční nebeskou událostí. Je v činnosti od 17. července do 24. srpna s maximem vždy kolem 12. srpna. Letošní maximum připadá na 13. srpen v 10 hodin středoevropského letního času (SELČ). Takže noc s největším počtem meteorů bude z 12. na 13. srpna. V nocích kolem maxima lze očekávat až 100 meteorů za hodinu, v praxi jednoho pozorovatele to ale znamená maximálně pár desítek za hodinu, protože nejsme schopni vidět všechny meteory po celé obloze. Problémem letošního pozorování maxima Perseid ale bude Měsíc, který bude krátce před úplňkem a bude tak svítit prakticky po celou noc a rušit pozorování, zejména slabé meteory nebudou vidět vůbec. Vhodnější proto bude pozorovat v druhé polovině noci v nocích před maximem, počínaje 10. srpnem, kdy po jedné hodině SELČ už Měsíc zapadne pod obzor.
Na čem pracujeme: Rotační štěpení planetek vytváří asteroidální páry a shluky
Mezi planetkami najdeme páry nebo celé skupiny, jejichž orbitální parametry si jsou natolik blízké, že s vysokou pravděpodobností pocházejí z jednoho původního tělesa. Petr Pravec z ASU vedl početný mezinárodní tým ve studii, která vyústila ve dva rozsáhlé impaktované články zabývající se problematikou rotačního štěpení planetek. Autoři se zabývali vlastnostmi jednak asteroidálních párů, ale také celých shluků těles s podobnými drahami.
Profesor Ivan Hubený do třetice (všeho nejlepšího)
Vloni na podzim jsme zveřejnili novinku týkající se konference na počest profesora Ivana Hubeného. Letos na jaře mu Akademie věd České republiky udělila Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách, kterou profesor Ivan Hubený převzal na slavnostním setkání ke 100. výročí Mezinárodní astronomické unie v pražském planetáriu.
Čeští vědci objevili stopy sodíku na dvou plynných exoplanetách
Mezinárodnímu týmu vedenému Dr. Petrem Kabáthem z Astronomického ústavu AV ČR se podařilo objevit stopy atomárního sodíku u exoplanet WASP-76b a WASP-127b ve spektroskopických archivních datech z přístroje HARPS Evropské jižní observatoře (ESO). Objev posunuje naše chápání od pouhého objevování exoplanet k jejich popisu.
Slavnostní shromáždění ke stým narozeninám Luboše Perka
Občas se něco povede, občas se něco nepovede, občas to nevyjde na 100 procent, někdy je to naopak stoprocentní. Ani jedno není případ slavnostního shromáždění ke 100. narozeninám docenta Luboše Perka na Akademii věd 25. července 2019. To se totiž povedlo na 120 procent. Plný sál ve druhém patře budovy Akademie věd na Národní třídě v Praze, na 80 lidí i v této prázdninové době, přítomnost velmi vzácných hostů včetně druhého nejvyššího ústavního činitele a úžasná nálada, do které každý přispěl svým dílem. To bylo slavnostní setkání ke 100. narozeninám docenta Luboše Perka. Neopakovatelný zážitek, kladnější než cokoliv kladného. Tak aspoň pár střípků pro ty, kteří tam nemohli být.
V pátek 26. července 2019 se sta roků dožívá doyen české astronomie Luboš Perek. Docent Luboš Perek se do dějin nesmazatelně zapsal jako člověk, který pomohl definovat kosmický prostor, jako první upozornil na problematiku kosmického smetí a byl zároveň učitelem nejvýznamnějším československým astronomům.
Na čem pracujeme: Poruchovost v české rozvodné síti v závislosti na úrovni sluneční aktivity
O negativních vlivech sluneční aktivity na pozemní infrastrukturu bylo napsáno mnoho. Geomagnetické superbouře po sobě často zanechávají poškozená zařízení. Ve Spojených státech se nedávno objevila studie poukazující, že i malé události mají svůj vliv na poruchovost zařízení. Představujeme práci, jejíž autoři provedli podobnou studii pro zařízení české rozvodné sítě. I zde byla nalezena zvýšená závadovost klíčových zařízení v období zvýšené sluneční aktivity.
Nejlepší vědecké výsledky za rok 2018: Ohřev sluneční fotosféry během bílé erupce
Astronomický ústav AV ČR publikoval Výroční zprávu za rok 2018. Z výsledků publikovaných v roce 2018 do ní Rada ústavu vybrala tři významné reprezentativní výsledky, z nichž třetí vám nyní představujeme.
Nejlepší vědecké výsledky za rok 2018: Excitovaný rotační stav mezihvězdného tělesa 1I/‘Oumuamua
Astronomický ústav AV ČR publikoval Výroční zprávu za rok 2018. Z výsledků publikovaných v roce 2018 do ní Rada ústavu vybrala tři významné reprezentativní výsledky, z nichž druhý vám nyní představujeme.
Na čem pracujeme: Potvrzen sodík v atmosférách dvou exoplanet
Objevy extrasolárních planet jsou záležitostmi prakticky na denním pořádku. Jejich charakterizace se až donedávna omezovala na stanovení fundamentálních parametrů exoplanety, na její změření a zvážení a určení parametrů oběžné dráhy. S rozvojem moderních dalekohledů a citlivých spektrografů se ovšem otevírají možnosti charakterizace i jejich atmosfér. Astronomové pod vedením Petra Kabátha z ASU se věnovali čtyřem vhodným extrasolárním planetám a studovali spektra jejich atmosfér.
Sbohem sluneční soustavo, ať žije Sluneční soustava
"Podle současných kodifikačních příruček se má psát sluneční soustava a Mléčná dráha. Na základě upozornění odborníků v astronomii, že v případě prvního spojení jde o jedinečný planetární systém hvězdy Slunce, doporučujeme psát Sluneční soustava." - zveřejnil Ústav pro jazyk český AV ČR ve své Internetové jazykové příručce (mimochodem naprosto skvělé pomocnici) a také knižně v Akademické příručce českého jazyka.
Muzeum Jizerských hor ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR a Českou astronomickou společností vás zve na zábavně vzdělávací akci pro celou rodinu.
Meteorický roj Perseidy je každoroční nebeskou událostí. Je v činnosti od 17. července do 24. srpna s maximem vždy kolem 12. srpna. Letošní maximum připadá na 13. srpen v 10 hodin středoevropského letního času (SELČ). Takže noc s největším počtem meteorů bude z 12. na 13. srpna. V nocích kolem maxima lze očekávat až 100 meteorů za hodinu, v praxi jednoho pozorovatele to ale znamená maximálně pár desítek za hodinu, protože nejsme schopni vidět všechny meteory po celé obloze. Problémem letošního pozorování maxima Perseid ale bude Měsíc, který bude krátce před úplňkem a bude tak svítit prakticky po celou noc a rušit pozorování, zejména slabé meteory nebudou vidět vůbec. Vhodnější proto bude pozorovat v druhé polovině noci v nocích před maximem, počínaje 10. srpnem, kdy po jedné hodině SELČ už Měsíc zapadne pod obzor.
Na čem pracujeme: Rotační štěpení planetek vytváří asteroidální páry a shluky
Mezi planetkami najdeme páry nebo celé skupiny, jejichž orbitální parametry si jsou natolik blízké, že s vysokou pravděpodobností pocházejí z jednoho původního tělesa. Petr Pravec z ASU vedl početný mezinárodní tým ve studii, která vyústila ve dva rozsáhlé impaktované články zabývající se problematikou rotačního štěpení planetek. Autoři se zabývali vlastnostmi jednak asteroidálních párů, ale také celých shluků těles s podobnými drahami.
Profesor Ivan Hubený do třetice (všeho nejlepšího)
Vloni na podzim jsme zveřejnili novinku týkající se konference na počest profesora Ivana Hubeného. Letos na jaře mu Akademie věd České republiky udělila Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách, kterou profesor Ivan Hubený převzal na slavnostním setkání ke 100. výročí Mezinárodní astronomické unie v pražském planetáriu.
