Podzimní mlhy v údolí pod hvězdárnou. Autor: V. Vojáček
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Návštěva z chilského velvyslanectví na hvězdárně
21. října 2021 přijal ředitel Astronomického ústavu AV ČR Vladimír Karas na ondřejovské hvězdárně velvyslance Patricia Utrerase a konzula Carlose Gajarda. Představitele Chilské republiky náš výzkum zajímá a pan velvyslanec projevil vřelý zájem podpořit nové spolupráce ve vědě a specificky i v astronomii, a to jak ve výzkumu, tak i v popularizaci. S Chile nás pojí především Evropská jižní observatoř (ESO), jejímž členským státem je i Česká republika. ESO své observatoře vystavěla právě v chilské poušti Atacama. I na observatoři v Ondřejově můžete být často svědky pozorování jižní oblohy dálkovým ovládáním dalekohledů umístěných v Chile.
Na čem pracujeme: Dlouhodobá aktivita intermediálních polarů
V. Šimon ze Stelárního oddělení ASU ve svém článku podává podrobnou zprávu o dlouhodobém vývoji jasnosti pěti přechodných polarů. Na tomto vzorku ukazuje, že přechodné polary mají velmi široký rozsah optické svítivosti. Z dlouhodobého hlediska vykazují jejich světelné křivky mnohé nespojité jevy – vzplanutí, zjasnění, přechody mezi vysokými a nízkými stavy jasnosti. Společným jmenovatelem těchto změn je množství hmoty přenášené mezi dárcovskou a přijímající hvězdou, které tvoří těsný dvojhvězdný systém.
Na čem pracujeme: Balmerovo kontinuum a elektronové svazky ve sluneční minierupci
Petr Heinzel ze Slunečního oddělení ASU byl součástí týmu, který se věnoval zevrubnému studiu jedné velmi malé sluneční erupce. Její vlastnosti byly ale vhodné k tomu, aby se podařilo dále rozmotat záhadu původu zvýšení Balmerova kontinua ve slunečních erupcích.
Ondřejovská hvězdárna je největším českým pracovištěm, které se zabývá výzkumem vesmíru. Práce astronomky nebo astronoma obnáší studium fyziky a astronomie a většinou je zakončeno doktorátem na některé z univerzit. Vychovat mladé astronomky a astronomy není lehký úkol a je vhodné začít s inspirací již v útlém věku.
Na poslední cestu ke hvězdám se vydal bývalý vedoucí oddělení kosmického výzkumu Astronomického ústavu ČSAV, přední československý a český astronom, astrofyzik a popularizátor vědy a kosmonautiky RNDr. Boris Valníček, DrSc. Zemřel ve věku 94 let ve středu 29. září 2021.
Už zase něco nabízíme, učitelé zpozorněte. Reagujeme na zprávy o znovu uzavíraných školách a třídách v karanténě, které přecházejí na distanční výuku. Pomocnou ruku a možnost vysvětlit probíranou látku odborníkem nabízejí Astronomický ústav, Geofyzikální ústav a Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR.
Noc vědců 2021 na hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR
Spousta telefonátů předem nás upozornila, že zájem veřejnosti bude velký. A stalo se. Na hvězdárnu Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově přišlo od 15 do 24 hodin na 550 návštěvníků!
Lidové hvězdárny - český fenomén, Praha jako evropské město astronomie, významné osobnosti rudolfínské doby, Klementinum, Karlův most a jeho astronomická symbolika, ondřejovská hvězdárna či světový technický skvost - pražský orloj. Výkladem specialistů na tyto milníky české astronomie vás v krátkém filmu České astronomické společnosti provede tiskový mluvčí Astronomického ústavu AV ČR Pavel Suchan.
Na čem pracujeme: Fragmentace bolidů v první polovině atmosférické dráhy
Trojice pracovníků Oddělení meziplanetární hmoty ASU studovala záznamy videokamer z pádů bolidů. V osmi případech byla pozorována fragmentace těchto těles v první polovině atmosférické dráhy. Autoři ukazují, že tělesa začala fragmentovat velmi záhy a hned se za nimi vytvářela ionizovaná stopa. K prvotní fragmentaci došlo při velmi nízkých hodnotách dynamického tlaku atmosféry na čelní plochu meteoroidu, mnohem nižších, než je odpovídající pevnost meteoroidu s puklinami vzniklými během srážek v meziplanetárním prostoru. Neobvykle nízké hodnoty mohou souviset s kosmickým zvětráváním.
Podzim - rychle se krátící dny a stále delší noci. Možná někomu chybí letní teplo, ale z hlediska pozorování hvězdné oblohy zase nemusíme na tmu už dlouho čekat. A počasí je navíc stále mírné a bez extrémních mínusových teplot. A co nás na podzim na obloze čeká?
Program Evropské noci vědců na pražském pracovišti 24. září
Beseda s vědci z Oddělení galaxií a planetárních systémů od 19:00, areál ústavů Akademie věd na Spořilově, Boční II 1401, Praha 4, Astronomický ústav AV ČR.
Děkujeme za obří návštěvnost. Počasí přálo a po celý den jsme tedy mohli pozorovat sluneční skvrny ve fotosféře a také protuberance v chromosféře Slunce. K tomu puzzle Evropské jižní observatoře, stavba malého dalekohledu a moře moře a moře zodpovězených otázek.
Na ondřejovské hvězdárně právě probíhá mezinárodní kurz observačních technik
Od 6. do 17. září probíhá na hvězdárně v Ondřejově workshop observačních technik. Workshop se koná na základě dohody mezi Přírodovědeckou fakultou Univerzity v Postupimi (Německo) a Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky. Cílem je provádět společný výzkum a výuku v oblasti astrofyziky. Strany se dohodly, že budou každoročně pořádat dvoutýdenní společné výzkumné workshopy na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Jsme rádi, že nyní můžeme hostit 7 magisterských a 5 doktorských studentů z Univerzity v Postupimi a 4 studenty z Masarykovy univerzity v Brně.
Na čem pracujeme: První modely atmosfér horkých trpasličích hvězd se započtením shlukování
Jiří Kubát a Brankica Kubátová publikovali článek, v němž se detailně věnují efektu tzv. shlukování v atmosférách horkých hvězd a vypočetli vůbec první atmosférické modely O a B trpasličích hvězd se započtením tohoto jevu. Ukazují, že pokud jsou efekty shlukování započteny v modelech atmosfér horkých trpaslíků, výsledné modelové spektrum se pozorovatelně liší od spektra vypočteného bez započtení shlukování. To může v extrémních případech vést až k chybné spektrální klasifikaci nebo nesprávnému určení chemického složení.
V týdnu 30.8.-3.9.2021 se na Stelárním oddělení Astronomického ústavu AV ČR konal 1. ročník kurzu zaměřeného na ešeletovou spektroskopii a měření radiálních rychlostí.
Zveme vás na další ročník Festivalu vědy, který se bude konat ve středu 8. září 2021 od 8:30 do 18:30 na Vítězném náměstí v Praze - Dejvicích (před ČVUT).
Na čem pracujeme: Hledání optického protějšku vodíkového oblaku AGESVC1 282
Rhys Taylor z ASU se podílel na studii zvláštního objektu AGESVC1 282, jehož vlastnosti by mohly odpovídat hledanému typu tzv. temných galaxií. Autoři v práci pořídili dlouhoexpoziční snímek tohoto objektu v optickém oboru a na základě stanovení hranice pro optickou svítivost usuzují, o jaký typ objektu by mohlo jít.
Záznam pozorování Perseid na hvězdárně v Ondřejově v noci maxima
Zrychlený záznam tříhodinového pozorování zachycuje hvězdnou oblohu nad ondřejovskou hvězdárnou v noci maxima meteorického roje Perseidy 12./13. srpna 2021), umělé družice Země (létají všemi směry), rychlé záblesky meteorů z meteorického roje Perseidy (některé i velmi jasné), dokonce jedno letadlo (velmi jasný letící objekt) a ranní svítání.
Na čem pracujeme: Ztráta hmoty hvězdným větrem u modrých nadobrů
Jak moc závisí předpovězená míra ztráty hmoty hvězdným větrem u modrých nadobrů spektrální třídy B na parametrech hvězdy a jak tyto vypočtené hodnoty odpovídají pozorovaným hvězdám – to zajímalo autorský tým, jehož součástí byl Jiří Kubát z ASU. Velmi podrobná studie ukazuje, že některá stádia vývoje hmotných hvězd jsou stále ještě popsána ne zcela uspokojivě, přitom charakter hvězdného větru a s tím související míra ztráty hmoty jsou pro další vývoj hvězdy velmi důležitými parametry.
Astronomický snímek dne NASA od slovensko-českých autorů zve na pozorování meteorického roje Perseidy a upozorňuje také na problém světelného znečištění
Úřad NASA v pondělí 9. srpna 2021 publikoval snímek s názvem „Perseus and Lost Meteors“ (v překladu Perseus a ztracené meteory). Jeho autory jsou slovenský astrofotograf a popularizátor astronomie Tomáš Slovinský a český astrofotograf Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Nezvyklý kompozitní snímek, který oběma autorům zabral stovky hodin práce, upozorňuje na blížící se maximum každoročního meteorického roje Perseidy a problém světelného znečištění, díky němuž se (nejen tento) meteorický roj čím dál hůře pozoruje.
Galaktické centrum v infračerveném oboru spektra a naše výzkumy zdrojů X7, X8 a X3
Dr. Michal Zajaček ve spolupráci s profesorem Vladimírem Karasem z Astronomického ústavu AV ČR, ve spolupráci se skupinou Galaktického centra v Kolíně nad Rýnem (Německo), kterou vede profesor Andreas Eckart, pokračuje ve výzkumu blízkého okolí centra naší Galaxie.
Velká péče musela být věnována základům, tedy pilíři. Teď z Polska přijely mechanické části dalekohledu a začíná se s montáží prvního. Nedaleko slunečního radioteleskopu tak přibudou dva vědecké přístroje – dalekohledy SST (Small-Sized Telescope) o průměru primárního zrcadla 4,3 metru, které se využívají také na observatoři Cherenkov Telescope Array (CTA). Jejich vzájemná poloha je přesně dána.
Na čem pracujeme: Urychlování částic ve výtryscích hmotných mladých hvězd
Akreční disky, magnetická pole a s tím spojený vznik polárních výtrysků nejsou jen doménou aktivních galaktických jader. V menším měřítku takovou situaci najdeme u prakticky každé stálice ještě než se stane hvězdou. Anabella Araudo z ASU zjišťovala, jak je možné, že v takových systémech se pozoruje synchrotronové záření, svědčící pro přítomnost relativistických elektronů u těchto hvězdných nedochůdčat.
21. října 2021 přijal ředitel Astronomického ústavu AV ČR Vladimír Karas na ondřejovské hvězdárně velvyslance Patricia Utrerase a konzula Carlose Gajarda. Představitele Chilské republiky náš výzkum zajímá a pan velvyslanec projevil vřelý zájem podpořit nové spolupráce ve vědě a specificky i v astronomii, a to jak ve výzkumu, tak i v popularizaci. S Chile nás pojí především Evropská jižní observatoř (ESO), jejímž členským státem je i Česká republika. ESO své observatoře vystavěla právě v chilské poušti Atacama. I na observatoři v Ondřejově můžete být často svědky pozorování jižní oblohy dálkovým ovládáním dalekohledů umístěných v Chile.
Na čem pracujeme: Dlouhodobá aktivita intermediálních polarů
V. Šimon ze Stelárního oddělení ASU ve svém článku podává podrobnou zprávu o dlouhodobém vývoji jasnosti pěti přechodných polarů. Na tomto vzorku ukazuje, že přechodné polary mají velmi široký rozsah optické svítivosti. Z dlouhodobého hlediska vykazují jejich světelné křivky mnohé nespojité jevy – vzplanutí, zjasnění, přechody mezi vysokými a nízkými stavy jasnosti. Společným jmenovatelem těchto změn je množství hmoty přenášené mezi dárcovskou a přijímající hvězdou, které tvoří těsný dvojhvězdný systém.
Na čem pracujeme: Balmerovo kontinuum a elektronové svazky ve sluneční minierupci
Petr Heinzel ze Slunečního oddělení ASU byl součástí týmu, který se věnoval zevrubnému studiu jedné velmi malé sluneční erupce. Její vlastnosti byly ale vhodné k tomu, aby se podařilo dále rozmotat záhadu původu zvýšení Balmerova kontinua ve slunečních erupcích.
Ondřejovská hvězdárna je největším českým pracovištěm, které se zabývá výzkumem vesmíru. Práce astronomky nebo astronoma obnáší studium fyziky a astronomie a většinou je zakončeno doktorátem na některé z univerzit. Vychovat mladé astronomky a astronomy není lehký úkol a je vhodné začít s inspirací již v útlém věku.
Na poslední cestu ke hvězdám se vydal bývalý vedoucí oddělení kosmického výzkumu Astronomického ústavu ČSAV, přední československý a český astronom, astrofyzik a popularizátor vědy a kosmonautiky RNDr. Boris Valníček, DrSc. Zemřel ve věku 94 let ve středu 29. září 2021.
Už zase něco nabízíme, učitelé zpozorněte. Reagujeme na zprávy o znovu uzavíraných školách a třídách v karanténě, které přecházejí na distanční výuku. Pomocnou ruku a možnost vysvětlit probíranou látku odborníkem nabízejí Astronomický ústav, Geofyzikální ústav a Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR.
