Astronomický ústav AV ČR

Radarová louka. Autor: ASU

O nás

Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.

Výzkum na AsÚ

Základním posláním Astronomického ústavu je výzkum . Přečtěte si, jakými tématy se zabýváme a jakých výsledků jsme dosáhli. 

Prohlídky hvězdárny

Udělejte si výlet do kraje Josefa Lady a navštivte naši hvězdárnu. Prohlídky areálu observatoře v Ondřejově jsou každý víkend od května do září. 

Dění na obloze

Přinášíme vám informace o aktuálním dění na obloze. Ty nejzajímavější nebeské úkazy můžete přijít pozorovat i nám na hvězdárnu. 

Akce pro veřejnost

Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme. 

 

Novinky

Krtek Astronaut u zápisu do ondřejovské školy

Podporujeme Základní školu bratří Fričů v Ondřejově. U zápisu se dnes (30. ledna 2015) děti potkaly s Krtkem Astronautem a povídaly si o tom, jak se žije na oběžné dráze kolem Země.

Doprovodný program k výstavě ke 125 rokům České akademie věd v Národním technickém muzeu

Před vchodem do Národního technického muzea v Praze na Letné se můžete zdarma podívat dalekohledem na Slunce a na sluneční skvrny. Dalekohled je samozřejmě opatřen filtrem na pozorování Slunce a co uvidíte, to vám vysvětlí odborníci z hvězdárny v Ondřejově. Za zatažené oblohy dalekohled namíříme na pozemské objekty a v praxi ukážeme, co znamenají pojmy zvětšení, zorné pole a zorný úhel.

Vybírat můžete z následujících termínů:

  • 15. března 2015 od 10 do 14 hodin
  • 24. dubna 2015 od 9 do 13 hodin
  • 8. května 2015 od 10 do 14 hodin
  • 24. června 2015 od 9 do 13 hodin

 

Doprovodná akce k výstavě 125 let České akademie věd. Více na www.ntm.cz.

Na čem pracujeme: Jak souvisejí astrosféry a astroohony s urychlováním částic kosmického záření

Kde končí Sluneční soustava? Tato otázka nabyla na významu před dvěma roky, kdy média přinesla informaci, že „sonda Voyager 1 opustila Sluneční soustavu“. Toto tvrzení je sice přitažlivé, ale jinak značně nepřesné. Voyager 1 opustil heliosféru, plazmovou bublinu obklopující Slunce, a vydal se do mezihvězdného prostoru. Stále je však gravitačně ovlivňován především Sluncem, Sluneční soustavu tedy neopustil. Plazmové bubliny kolem hvězd jsou však nesmírně zajímavé a staly se předmětem teoretické studie Dietera Nickelera a jeho kolegů, působících ve slunečním a stelárním oddělení AsÚ a také v Max-Planck Institutu pro výzkum Sluneční soustavy.

Planeta Jupiter dominuje únorové obloze

Únorové obloze vévodí planeta Jupiter, která bude 6. února 2015 v 19 hodin opozici se Sluncem. To znamená, že se planeta nachází přesně na opačném konci oblohy než Slunce a je tedy vidět po celou noc. 6. února 2015 v 8 hodin se Jupiter nejvíce přiblíží k Zemi, a to na vzdálenost 4,346 AU (AU = astronomická jednotka, tedy vzdálenost Slunce - Země), tedy asi 650 milionů km. Podmínky pro pozorování této největší planety Sluneční soustavy jsou tedy velmi příznivé.

Pavel Spurný nejen o meteoritu Žďár v České televizi

"Asteroidy zabijáky máme velkou šanci objevit včas," říká Pavel Spurný v České televizi.

Na čem pracujeme: Rozšiřování magnetických trubic nad slunečními aktivními oblastmi

Mnohé nezodpovězené otázky fyziky Slunce se týkají koróny, vnější vrstvy sluneční atmosféry, jež se volně rozpíná do meziplanetárního prostoru slunečním větrem. Pozorování prováděná dalekohledy na kosmických družicích v ultrafialové oblasti spektra poskytují až překvapivé detaily koronální struktur. Z nich je zřejmé, že základním stavebním kamenem koróny je smyčka. Smyčka magnetického pole vyplněná horkým plazmatem propojující fotosférické paty s opačnou polaritou magnetického pole. Geometrií koronálních smyček se zabýval v práci publikované v časopise the Astrophysical Journal Jaroslav Dudík (spolupracovník AsÚ, který byl v letech 2013‒2014 na postdocovém pobytu na University of Cambridge) ve spolupráci s Elenou Dzifčákovou z AsÚ a Jonathanem Cirtainem z NASA.

Starší zprávy Archiv zpráv

Krtek Astronaut u zápisu do ondřejovské školy

Podporujeme Základní školu bratří Fričů v Ondřejově. U zápisu se dnes (30. ledna 2015) děti potkaly s Krtkem Astronautem a povídaly si o tom, jak se žije na oběžné dráze kolem Země.

Doprovodný program k výstavě ke 125 rokům České akademie věd v Národním technickém muzeu

Před vchodem do Národního technického muzea v Praze na Letné se můžete zdarma podívat dalekohledem na Slunce a na sluneční skvrny. Dalekohled je samozřejmě opatřen filtrem na pozorování Slunce a co uvidíte, to vám vysvětlí odborníci z hvězdárny v Ondřejově. Za zatažené oblohy dalekohled namíříme na pozemské objekty a v praxi ukážeme, co znamenají pojmy zvětšení, zorné pole a zorný úhel.

Vybírat můžete z následujících termínů:

  • 15. března 2015 od 10 do 14 hodin
  • 24. dubna 2015 od 9 do 13 hodin
  • 8. května 2015 od 10 do 14 hodin
  • 24. června 2015 od 9 do 13 hodin

 

Doprovodná akce k výstavě 125 let České akademie věd. Více na www.ntm.cz.

Na čem pracujeme: Jak souvisejí astrosféry a astroohony s urychlováním částic kosmického záření

Kde končí Sluneční soustava? Tato otázka nabyla na významu před dvěma roky, kdy média přinesla informaci, že „sonda Voyager 1 opustila Sluneční soustavu“. Toto tvrzení je sice přitažlivé, ale jinak značně nepřesné. Voyager 1 opustil heliosféru, plazmovou bublinu obklopující Slunce, a vydal se do mezihvězdného prostoru. Stále je však gravitačně ovlivňován především Sluncem, Sluneční soustavu tedy neopustil. Plazmové bubliny kolem hvězd jsou však nesmírně zajímavé a staly se předmětem teoretické studie Dietera Nickelera a jeho kolegů, působících ve slunečním a stelárním oddělení AsÚ a také v Max-Planck Institutu pro výzkum Sluneční soustavy.

Planeta Jupiter dominuje únorové obloze

Únorové obloze vévodí planeta Jupiter, která bude 6. února 2015 v 19 hodin opozici se Sluncem. To znamená, že se planeta nachází přesně na opačném konci oblohy než Slunce a je tedy vidět po celou noc. 6. února 2015 v 8 hodin se Jupiter nejvíce přiblíží k Zemi, a to na vzdálenost 4,346 AU (AU = astronomická jednotka, tedy vzdálenost Slunce - Země), tedy asi 650 milionů km. Podmínky pro pozorování této největší planety Sluneční soustavy jsou tedy velmi příznivé.

Pavel Spurný nejen o meteoritu Žďár v České televizi

"Asteroidy zabijáky máme velkou šanci objevit včas," říká Pavel Spurný v České televizi.

Na čem pracujeme: Rozšiřování magnetických trubic nad slunečními aktivními oblastmi

Mnohé nezodpovězené otázky fyziky Slunce se týkají koróny, vnější vrstvy sluneční atmosféry, jež se volně rozpíná do meziplanetárního prostoru slunečním větrem. Pozorování prováděná dalekohledy na kosmických družicích v ultrafialové oblasti spektra poskytují až překvapivé detaily koronální struktur. Z nich je zřejmé, že základním stavebním kamenem koróny je smyčka. Smyčka magnetického pole vyplněná horkým plazmatem propojující fotosférické paty s opačnou polaritou magnetického pole. Geometrií koronálních smyček se zabýval v práci publikované v časopise the Astrophysical Journal Jaroslav Dudík (spolupracovník AsÚ, který byl v letech 2013‒2014 na postdocovém pobytu na University of Cambridge) ve spolupráci s Elenou Dzifčákovou z AsÚ a Jonathanem Cirtainem z NASA.