Astronomický ústav AV ČR

Soumrak na radarové louce v Ondřejově. Autor: V.Vojáček

O nás

Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.

Výzkum na AsÚ

Základním posláním Astronomického ústavu je výzkum . Přečtěte si, jakými tématy se zabýváme a jakých výsledků jsme dosáhli. 

Prohlídky hvězdárny

Udělejte si výlet do kraje Josefa Lady a navštivte naši hvězdárnu. Prohlídky areálu observatoře v Ondřejově jsou každý víkend od května do září. 

Dění na obloze

Přinášíme vám informace o aktuálním dění na obloze. Ty nejzajímavější nebeské úkazy můžete přijít pozorovat i nám na hvězdárnu. 

Akce pro veřejnost

Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme. 

 

Novinky

Noc z úterý na středu bude světlejší, nastane superúplněk

To slovo "superúplněk" je jak z akčního filmu, no ale když se tak zažilo, tak dobře. V noci z úterý na středu (7. / 8. dubna 2020) nás čeká tzv. superúplněk. Tímto pojmem označujeme úplněk, který nastává v době, kdy je Měsíc na své eliptické dráze kolem Země zároveň k Zemi nejblíže. Úplněk totiž může nastat jak v přízemí (např. v dubnu 2020 je to 356 909 km, stane se tak 7. dubna), tak v odzemí (např. v dubnu 2020 je to 406 446 km, stane se tak 20. dubna) Měsíce. Průměrná vzdálenost Země - Měsíc je 384 400 km.

Koronavirus narušil také přípravu vesmírného dalekohledu James Webb Space Telescope (JWST)

Za současných okolností tým společnosti Northtrop Grumman v Kalifornii provádí integrační a testovací práce se sníženým počtem zaměstnanců. Přesto se podařilo nasadit testovací věž a vykonat pozemní zkoušky rozvinutí zrcadla.

"Hvězdné vláčky" na obloze - ptáte se, co to je a my odpovídáme

V posledních týdnech nám chodí mnoho dotazů jako kdyby byly psány přes kopírák. Někteří nevěří vlastním očím, někdo už vítá mimozemšťany a někdo podezírá americkou vládu. Ale vždy jde o pozorování sledu několika desítek družic za sebou.

Podívejte se na Venuši a hvězdokupu Plejády aneb rodinné večery zaručeny

V těchto dnech spatříte nad západním obzorem jak velmi jasnou Venuši, tak i zimní souhvězdí Býka s hvězdokupou Plejády. Planeta Venuše ve dnech 3. a 4. dubna projde přímo okrajem hvězdokupy. Oba objekty si budou blízko ale jen na obloze. Zatímco Venuše je nyní ve vzdálenosti asi 95 milionů kilometrů, Plejády jsou 40milionkrát dál. Stáří hvězdokupy se odhaduje na 100 milionů roků a její vzdálenost na více než čtyři sta světelných roků. Bez dalekohledu na světlé městské obloze uvidíte sotva pět hvězd Plejád rozmístěných na ploše o průměru dvou měsíčních úplňků. Pod tmavou oblohou to bude až 12 a v malém dalekohledu uvidíte několik desítek hvězd. Venuše a Plejády se od sebe postupně vzdálí, oba objekty ale budete moci pozorovat po celý duben.

Jan Palouš: Z mezihvězdné hmoty ke hvězdokupám (Nušlova cena ČAS, 18. 12. 2015)

Přinášíme záznam z předání Nušlovy ceny za rok 2015, kterou převzal prof. Jan Palouš z Astronomického ústavu AV ČR 18. prosince 2015 v budově Akademie věd na Národní třídě. Cenu předal předseda České astronomické společnosti Dr. Jan Vondrák, laudatio přednesl prof. Michal Křížek. Průvodní slovo měl Dr. Jiří Grygar.

Na čem pracujeme: MWC 349A – mladá nebo vyžilá hvězda?

Michaela Kraus ze Stelárního oddělení ASU stála v čele vědeckého týmu, který se zabýval pečlivým studiem podrobných spektroskopických měření hvězdy MWC 349A. Pečlivou analýzou těchto dat ukazuje, že tato hvězda zabalená v několika obalech mezihvězdné látky je ve skutečnosti hvězdou na sklonku života. Tím tento tým vyřešil jednu z dlouhodobých záhad stelární astrofyziky.

Načíst další Archiv zpráv

Noc z úterý na středu bude světlejší, nastane superúplněk

To slovo "superúplněk" je jak z akčního filmu, no ale když se tak zažilo, tak dobře. V noci z úterý na středu (7. / 8. dubna 2020) nás čeká tzv. superúplněk. Tímto pojmem označujeme úplněk, který nastává v době, kdy je Měsíc na své eliptické dráze kolem Země zároveň k Zemi nejblíže. Úplněk totiž může nastat jak v přízemí (např. v dubnu 2020 je to 356 909 km, stane se tak 7. dubna), tak v odzemí (např. v dubnu 2020 je to 406 446 km, stane se tak 20. dubna) Měsíce. Průměrná vzdálenost Země - Měsíc je 384 400 km.

Koronavirus narušil také přípravu vesmírného dalekohledu James Webb Space Telescope (JWST)

Za současných okolností tým společnosti Northtrop Grumman v Kalifornii provádí integrační a testovací práce se sníženým počtem zaměstnanců. Přesto se podařilo nasadit testovací věž a vykonat pozemní zkoušky rozvinutí zrcadla.

"Hvězdné vláčky" na obloze - ptáte se, co to je a my odpovídáme

V posledních týdnech nám chodí mnoho dotazů jako kdyby byly psány přes kopírák. Někteří nevěří vlastním očím, někdo už vítá mimozemšťany a někdo podezírá americkou vládu. Ale vždy jde o pozorování sledu několika desítek družic za sebou.

Podívejte se na Venuši a hvězdokupu Plejády aneb rodinné večery zaručeny

V těchto dnech spatříte nad západním obzorem jak velmi jasnou Venuši, tak i zimní souhvězdí Býka s hvězdokupou Plejády. Planeta Venuše ve dnech 3. a 4. dubna projde přímo okrajem hvězdokupy. Oba objekty si budou blízko ale jen na obloze. Zatímco Venuše je nyní ve vzdálenosti asi 95 milionů kilometrů, Plejády jsou 40milionkrát dál. Stáří hvězdokupy se odhaduje na 100 milionů roků a její vzdálenost na více než čtyři sta světelných roků. Bez dalekohledu na světlé městské obloze uvidíte sotva pět hvězd Plejád rozmístěných na ploše o průměru dvou měsíčních úplňků. Pod tmavou oblohou to bude až 12 a v malém dalekohledu uvidíte několik desítek hvězd. Venuše a Plejády se od sebe postupně vzdálí, oba objekty ale budete moci pozorovat po celý duben.

Jan Palouš: Z mezihvězdné hmoty ke hvězdokupám (Nušlova cena ČAS, 18. 12. 2015)

Přinášíme záznam z předání Nušlovy ceny za rok 2015, kterou převzal prof. Jan Palouš z Astronomického ústavu AV ČR 18. prosince 2015 v budově Akademie věd na Národní třídě. Cenu předal předseda České astronomické společnosti Dr. Jan Vondrák, laudatio přednesl prof. Michal Křížek. Průvodní slovo měl Dr. Jiří Grygar.

Na čem pracujeme: MWC 349A – mladá nebo vyžilá hvězda?

Michaela Kraus ze Stelárního oddělení ASU stála v čele vědeckého týmu, který se zabýval pečlivým studiem podrobných spektroskopických měření hvězdy MWC 349A. Pečlivou analýzou těchto dat ukazuje, že tato hvězda zabalená v několika obalech mezihvězdné látky je ve skutečnosti hvězdou na sklonku života. Tím tento tým vyřešil jednu z dlouhodobých záhad stelární astrofyziky.