Astronomický ústav AV ČR

Soumrak na radarové louce v Ondřejově. Autor: V.Vojáček

O nás

Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.

Výzkum na AsÚ

Základním posláním Astronomického ústavu je výzkum . Přečtěte si, jakými tématy se zabýváme a jakých výsledků jsme dosáhli. 

Prohlídky hvězdárny

Udělejte si výlet do kraje Josefa Lady a navštivte naši hvězdárnu. Prohlídky areálu observatoře v Ondřejově jsou každý víkend od května do září. 

Dění na obloze

Přinášíme vám informace o aktuálním dění na obloze. Ty nejzajímavější nebeské úkazy můžete přijít pozorovat i nám na hvězdárnu. 

Akce pro veřejnost

Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme. 

 

Novinky

Na čem pracujeme: SPLAT: mocný nástroj pro zobrazení a jednoduchou analýzu spekter

P. Škoda z AsÚ se podílí na vývoji programového balíku SPLAT-VO (SPLAT=SPectraL Analysis Tool), multiplatformního nástroje určeného k zobrazování a zpracování spekter. V průběhu let byl tento nástroj doplněn o protokoly umožňující získávat data z celosvětového archívu Virtuální observatoře (proto extenze -VO v názvu programu). SPLAT-VO je volně dostupným nástrojem pro profesionální zacházení s elektronickými spektry umožňující práci na zajímavých projektech i astronomům, kteří nedisponují vlastními dalekohledy.

Na čem pracujeme: Proudění plazmatu kolem slunečních skvrn

Svrchní obálka slunečního tělesa je kvůli probíhající konvekci neuvěřitelně dynamická až chaotická. Přesto zde nalezneme určitý velkorozměrový systém proudících útvarů, granule a supergranule. Silná magnetická pole, zejména taková, která vytvářejí sluneční skvrny, tuto dynamiku značným způsobem ovlivňuje. Okolo vyvinutých slunečních skvrn s penumbrou se pak ustavuje zvláštní systém proudění plazmatu, tzv. moat. M. Švanda a M. Sobotka z AsÚ s T. Bártou, studentem MFF UK, studovali statistické porovnání vlastností proudění v moatech unipolárních skvrn a v supergranulích.

Nejznámější meteorický roj roku vrcholí maximem z úterý 12. na středu 13. srpna

Nejznámější meteorický roj roku vrcholí maximem z úterý 12. na středu 13. srpna. Pomineme-li nepřízeň počasí, letošní pozorování naruší Měsíc, který bude krátce po (super)úplňku. I tak se ale, bude-li jasno, podaří spatřit alespoň dvacítku jasných meteorů za hodinu.

Na čem pracujeme: Zašpinění bílí trpaslíci s magnetickým polem

Sledováním osudů jiných hvězd se učíme i o hvězdě naší, o Slunci. Adéla Kawka a Stéphane Vennes z AsÚ se systematicky věnují studiu bílých trpaslíků, kteří nám ukazují, jak bude naše Slunce vypadat v daleké budoucnosti. Ve své poslední publikované práci ukazují, že vysoké procento chladných bílých trpaslíků se zašpiněnými atmosférami vykazuje přítomnost magnetického pole. To naznačuje souvislost mezi hustými planetárními systémy hvězd na hlavní posloupnosti a jejich magnetickými poli.

Na čem pracujeme: Předpověď slupky v galaxii NGC3923 -- cesta k ověření alternativní teorie gravitace?

Dnes je nejuznávanější teorií popisující pohyb kosmických těles obecná teorie relativity, jejímž speciálním případem je klasická newtonovská dynamika tak, jak se ji učí i studenti středních škol. Klasická dynamika však nesprávně vysvětluje např. rotační křivky galaxií, tedy závislost průměrné rychlosti rotace galaxie na vzdálenosti od jejího středu. Nesoulad je nejčastěji vysvětlován přítomností skryté látky (temné hmoty). Nesoulad mezi pozorováním a předpovědí lze alternativně vysvětlit i tím, že popis newtonovskou mechanikou není správný, vznikla modifikovaná newtonovská dynamika (MOND). Michal Bílek a jeho kolegové z AsÚ vysvětlili na základě aplikace MOND strukturu slupkové galaxie NGC3923 a navíc učinili předpověď, na jejímž základě lze hypotetickou platnost MOND přímo otestovat.

Nezkreslená věda - Jak vznikl vesmír

Podívejte se na video o vzniku vermíru, které vniklo v rámci projektu Nezkreslená věda - vzdělávací cyklus Akademie věd ČR. Odborným garantem tohoto dílu se stal Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc., České vysoké učení technické v Praze.

Starší zprávy Archiv zpráv

Na čem pracujeme: SPLAT: mocný nástroj pro zobrazení a jednoduchou analýzu spekter

P. Škoda z AsÚ se podílí na vývoji programového balíku SPLAT-VO (SPLAT=SPectraL Analysis Tool), multiplatformního nástroje určeného k zobrazování a zpracování spekter. V průběhu let byl tento nástroj doplněn o protokoly umožňující získávat data z celosvětového archívu Virtuální observatoře (proto extenze -VO v názvu programu). SPLAT-VO je volně dostupným nástrojem pro profesionální zacházení s elektronickými spektry umožňující práci na zajímavých projektech i astronomům, kteří nedisponují vlastními dalekohledy.

Na čem pracujeme: Proudění plazmatu kolem slunečních skvrn

Svrchní obálka slunečního tělesa je kvůli probíhající konvekci neuvěřitelně dynamická až chaotická. Přesto zde nalezneme určitý velkorozměrový systém proudících útvarů, granule a supergranule. Silná magnetická pole, zejména taková, která vytvářejí sluneční skvrny, tuto dynamiku značným způsobem ovlivňuje. Okolo vyvinutých slunečních skvrn s penumbrou se pak ustavuje zvláštní systém proudění plazmatu, tzv. moat. M. Švanda a M. Sobotka z AsÚ s T. Bártou, studentem MFF UK, studovali statistické porovnání vlastností proudění v moatech unipolárních skvrn a v supergranulích.

Nejznámější meteorický roj roku vrcholí maximem z úterý 12. na středu 13. srpna

Nejznámější meteorický roj roku vrcholí maximem z úterý 12. na středu 13. srpna. Pomineme-li nepřízeň počasí, letošní pozorování naruší Měsíc, který bude krátce po (super)úplňku. I tak se ale, bude-li jasno, podaří spatřit alespoň dvacítku jasných meteorů za hodinu.

Na čem pracujeme: Zašpinění bílí trpaslíci s magnetickým polem

Sledováním osudů jiných hvězd se učíme i o hvězdě naší, o Slunci. Adéla Kawka a Stéphane Vennes z AsÚ se systematicky věnují studiu bílých trpaslíků, kteří nám ukazují, jak bude naše Slunce vypadat v daleké budoucnosti. Ve své poslední publikované práci ukazují, že vysoké procento chladných bílých trpaslíků se zašpiněnými atmosférami vykazuje přítomnost magnetického pole. To naznačuje souvislost mezi hustými planetárními systémy hvězd na hlavní posloupnosti a jejich magnetickými poli.

Na čem pracujeme: Předpověď slupky v galaxii NGC3923 -- cesta k ověření alternativní teorie gravitace?

Dnes je nejuznávanější teorií popisující pohyb kosmických těles obecná teorie relativity, jejímž speciálním případem je klasická newtonovská dynamika tak, jak se ji učí i studenti středních škol. Klasická dynamika však nesprávně vysvětluje např. rotační křivky galaxií, tedy závislost průměrné rychlosti rotace galaxie na vzdálenosti od jejího středu. Nesoulad je nejčastěji vysvětlován přítomností skryté látky (temné hmoty). Nesoulad mezi pozorováním a předpovědí lze alternativně vysvětlit i tím, že popis newtonovskou mechanikou není správný, vznikla modifikovaná newtonovská dynamika (MOND). Michal Bílek a jeho kolegové z AsÚ vysvětlili na základě aplikace MOND strukturu slupkové galaxie NGC3923 a navíc učinili předpověď, na jejímž základě lze hypotetickou platnost MOND přímo otestovat.

Nezkreslená věda - Jak vznikl vesmír

Podívejte se na video o vzniku vermíru, které vniklo v rámci projektu Nezkreslená věda - vzdělávací cyklus Akademie věd ČR. Odborným garantem tohoto dílu se stal Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc., České vysoké učení technické v Praze.