Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Na čem pracujeme: Nalezneme kolem B[e] nadobra pastýřské planety?
Michaela Kraus z ASU byla hlavní autorskou studie detailně analyzující B[e] hvězdu LHA 120-S73 z Velkého Magellanova mračna. V práci autoři ukazují, že disk kolem této hvězdy je zřejmě velmi strukturovaný a dost možná připomíná prstence obřích planet. Autoři dále naznačují, že se v „mezerách“ v disku možná vyskytují „pastýřské“ planety.
Největší český dalekohled padesátiletý a plány do budoucna
Přesto, že největší český dalekohled s průměrem zrcadlového objektivu 2 metry a celkovou hmotností přes 80 tun slaví už padesát roků provozu, je ve skvělé technické kondici, za sebou má nepřeberné množství výsledků a před sebou rozšíření pozorovacích programů. Na jeho poslední modernizaci a automatizaci se podílela česká firma ProjectSoft z Hradce Králové, která poté modernizovala téměř všechny další dalekohledy tohoto typu. Padesát let od slavnostního uvedení dvoumetrového dalekohledu do provozu uplyne 23. srpna 2017.
Pozvánka na tiskovou konferenci k výročí Perkova dalekohledu (14.8.2017)
Zveme novináře na tiskovou konferenci, která se uskuteční v pondělí 14. srpna od 11:00 do 12:30 na hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, přímo v kopuli dalekohledu. Individuální rozhovory budou možné po skončení tiskové konference. Přesto, že největší český dalekohled s průměrem zrcadlového objektivu 2 metry a celkovou hmotností přes 80 tun slaví už padesát roků provozu, je ve skvělé technické kondici, za sebou má nepřeberné množství výsledků a před sebou rozšíření pozorovacích programů.
Známky relativistických efektů v pohybu hvězd okolo supermasivní černé díry v centru Galaxie
Nová analýza dat z dalekohledu ESO/VLT a z jiných dalekohledů vůbec poprvé naznačuje, že pohyb hvězd v okolí supermasivní černé díry v centru Mléčné dráhy by mohl být ovlivněn efekty, jejichž existence vyplývá z Einsteinovy obecné teorie relativity. Výpočty naznačují, že dráha hvězdy S2 se jemně odchyluje od dráhy vypočítané s pomocí klasické fyziky. Tento výsledek je předehrou k mnohem přesnějším měřením a testům relativity, které provede přístroj GRAVITY, až bude pozorovat přiblížení hvězdy S2 k černé díře v roce 2018. Spoluautor Vladimír Karas z Astronomického ústavu Akademie věd ČR komentuje budoucí výzkum: "Naše výsledky otevírají další možnosti pro teoretickou i experimentální práci v tomto oboru vědy."
Na čem pracujeme: Kouřové kroužky ve slunečních erupcích
Sluneční erupce jsou velmi dynamickými jevy, které jsou vyvolány prudkou změnou konfigurace magnetického pole v aktivních oblastech na Slunci. I když jsou rámcové představy o procesech, které během erupce probíhají, známy již od padesátých let dvacátého století, detaily probíhajících pochodů jsou odhalovány i v současné době. Jaroslav Dudík z ASU společně s kolegy vyšetřoval přítomnost vírových pohybů vyvolaných vyvržením filamentu při erupci.
Největší dalekohled v České republice padesátiletý
Kopule dvoumetrového dalekohledu se už dávno stala součástí ondřejovského okolí. V letošním roce, 23. srpna, uplyne padesát let od slavnostního uvedení dvoumetrového dalekohledu do provozu. Letos, stejně jako před půlstoletím, to je středa. Přečtěte si článek o historii největšího českého dalekohledu od vedoucího Stelárního oddělení Dr. Miroslava Šlechty.
V pondělí 7. srpna večer vyjde nad český obzor částečně zatmělý úplněk
V pondělí 7. srpna ve 20:10 SELČ nastane nezvyklý úplněk, který budeme moci sledovat při východu Měsíce. Náš kosmický soused bude v té době zároveň procházet okrajem zemského stínu a my budeme svědky částečného zatmění. Měsíc bude vypadat, jakoby byl z pravého spodního okraje neostře „ukousnutý“. Maximální fáze zatmění nastane velmi nízko nad východojihovýchodním obzorem ve 20:20 SELČ, kdy se měsíční disk ponoří do stínu Země přibližně 25 procenty svého průměru. Úkaz bude velice fotogenický.
Unikátní snímek našeho pracovníka v úzkém výběru prestižní světové soutěže
Unikátní snímek našeho pracovníka, Macieje Zapióra ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, se dostal do úzkého výběru letošního ročníku prestižní celosvětové fotografické soutěže „Insight Astronomy Photographer of the Year“, kterou každoročně vyhlašuje Královská greenwichská observatoř ve Velké Británii ve spolupráci s BBC Sky at Night Magazine a ESO – Evropskou Jižní Observatoří. Zapiór se se svým snímkem „Sluneční stopy nad teleskopem“ dostal mezi 20 nejlepších z několika stovek. Vítěz bude vyhlášen 14. září 2017. Prohlédněte si snímek a držte s námi Macieji palce!
Na čem pracujeme: Videometeory jako nástroj určení orbit meteoroidů
Informovaným čtenářům je jistě dobře známo sledování meteorů s pomocí autonomních bolidových kamer, s jejichž pomocí jsou získávány informace o průletech těch nejjasnějších meteorů – bolidů. Existují však i konkurenční metody, vhodné například k sledování slabších meteorů a to s dobrým časovým rozlišením, mezi nimiž hlavní roli hraje zejména metoda videometeorů. Pavel Koten z ASU se podílel na analýze datových archívů získaných touto metodou, jež vedla až k článku poukazujícím na některé problematické aspekty této metody.
Video a fotogalerie: Čeští vědci mají podíl na sondě Solar Orbiter
Ve středu 19. července 2017 se budově Akademie věd České republiky uskutečnila tisková konference k významnému podílu českých vědců na přístrojích připravované sondy Solar Orbiter. Záznam z tiskové konference o misi ke Slunci, pořádané v rámci Strategie AV21, program "Vesmír pro lidstvo", si můžete prohlédnout v následujícím článku prostřednictvím reportáže České televize a také fotogalerie snímků Pavlíny Jáchimové.
Tisková zpráva: Solar Orbiter - mise ke Slunci s českou účastí
Představujeme velmi úspěšný podíl Akademie věd České republiky na realizaci vědeckých přístrojů pro velký projekt Evropské kosmické agentury (ESA) – sondu Solar Orbiter, která v roce 2019 zamíří ke Slunci a jejíž mise bude znamenat zásadní posun ve výzkumu naší nejbližší hvězdy. Účast Akademie věd ČR na projektu Solar Orbiter je realizována v rámci programu „Vesmír pro lidstvo“ Strategie AV21. O českém podílu na přístrojích STIX, RPW, METIS a SWA, jejichž letové kusy byly úspěšně předány do ESA, se dnes 19. července 2017 uskutečnila tisková konference.
Pozvánka na tiskovou konferenci: Solar Orbiter - mise ke Slunci s českou účastí (19. 7. 2017)
Zveme vás na tiskovou konferenci pořádanou v rámci Strategie AV21, program "Vesmír pro lidstvo", která se uskuteční ve středu 19. července od 10:30 do 12:00 v budově Akademie věd České republiky, Národní 3, Praha 1. Individuální rozhovory budou možné po skončení tiskové konference. Představíme velmi úspěšný podíl Akademie věd České republiky na realizaci vědeckých přístrojů pro velký projekt Evropské kosmické agentury (ESA) - sondu Solar Orbiter, která v roce 2019 zamíří ke Slunci a jejíž mise bude znamenat zásadní posun ve výzkumu naší nejbližší hvězdy. Budeme informovat o smyslu a vědeckých cílech sondy Solar Orbiter a o českém podílu na přístrojích STIX, RPW, METIS a SWA, jejichž letové kusy byly úspěšně předány do ESA.
Na čem pracujeme: Nalezneme kolem B[e] nadobra pastýřské planety?
Michaela Kraus z ASU byla hlavní autorskou studie detailně analyzující B[e] hvězdu LHA 120-S73 z Velkého Magellanova mračna. V práci autoři ukazují, že disk kolem této hvězdy je zřejmě velmi strukturovaný a dost možná připomíná prstence obřích planet. Autoři dále naznačují, že se v „mezerách“ v disku možná vyskytují „pastýřské“ planety.
Největší český dalekohled padesátiletý a plány do budoucna
Přesto, že největší český dalekohled s průměrem zrcadlového objektivu 2 metry a celkovou hmotností přes 80 tun slaví už padesát roků provozu, je ve skvělé technické kondici, za sebou má nepřeberné množství výsledků a před sebou rozšíření pozorovacích programů. Na jeho poslední modernizaci a automatizaci se podílela česká firma ProjectSoft z Hradce Králové, která poté modernizovala téměř všechny další dalekohledy tohoto typu. Padesát let od slavnostního uvedení dvoumetrového dalekohledu do provozu uplyne 23. srpna 2017.
Pozvánka na tiskovou konferenci k výročí Perkova dalekohledu (14.8.2017)
Zveme novináře na tiskovou konferenci, která se uskuteční v pondělí 14. srpna od 11:00 do 12:30 na hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, přímo v kopuli dalekohledu. Individuální rozhovory budou možné po skončení tiskové konference. Přesto, že největší český dalekohled s průměrem zrcadlového objektivu 2 metry a celkovou hmotností přes 80 tun slaví už padesát roků provozu, je ve skvělé technické kondici, za sebou má nepřeberné množství výsledků a před sebou rozšíření pozorovacích programů.
Známky relativistických efektů v pohybu hvězd okolo supermasivní černé díry v centru Galaxie
Nová analýza dat z dalekohledu ESO/VLT a z jiných dalekohledů vůbec poprvé naznačuje, že pohyb hvězd v okolí supermasivní černé díry v centru Mléčné dráhy by mohl být ovlivněn efekty, jejichž existence vyplývá z Einsteinovy obecné teorie relativity. Výpočty naznačují, že dráha hvězdy S2 se jemně odchyluje od dráhy vypočítané s pomocí klasické fyziky. Tento výsledek je předehrou k mnohem přesnějším měřením a testům relativity, které provede přístroj GRAVITY, až bude pozorovat přiblížení hvězdy S2 k černé díře v roce 2018. Spoluautor Vladimír Karas z Astronomického ústavu Akademie věd ČR komentuje budoucí výzkum: "Naše výsledky otevírají další možnosti pro teoretickou i experimentální práci v tomto oboru vědy."
Na čem pracujeme: Kouřové kroužky ve slunečních erupcích
Sluneční erupce jsou velmi dynamickými jevy, které jsou vyvolány prudkou změnou konfigurace magnetického pole v aktivních oblastech na Slunci. I když jsou rámcové představy o procesech, které během erupce probíhají, známy již od padesátých let dvacátého století, detaily probíhajících pochodů jsou odhalovány i v současné době. Jaroslav Dudík z ASU společně s kolegy vyšetřoval přítomnost vírových pohybů vyvolaných vyvržením filamentu při erupci.
Největší dalekohled v České republice padesátiletý
Kopule dvoumetrového dalekohledu se už dávno stala součástí ondřejovského okolí. V letošním roce, 23. srpna, uplyne padesát let od slavnostního uvedení dvoumetrového dalekohledu do provozu. Letos, stejně jako před půlstoletím, to je středa. Přečtěte si článek o historii největšího českého dalekohledu od vedoucího Stelárního oddělení Dr. Miroslava Šlechty.
