Astronomický ústav AV ČR

Letní radarová louka. Autor: tenjemuj/rajce.net

O nás

Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.

Výzkum na AsÚ

Základním posláním Astronomického ústavu je výzkum . Přečtěte si, jakými tématy se zabýváme a jakých výsledků jsme dosáhli. 

Prohlídky hvězdárny

Udělejte si výlet do kraje Josefa Lady a navštivte naši hvězdárnu. Prohlídky areálu observatoře v Ondřejově jsou každý víkend od května do září. 

Dění na obloze

Přinášíme vám informace o aktuálním dění na obloze. Ty nejzajímavější nebeské úkazy můžete přijít pozorovat i nám na hvězdárnu. 

Akce pro veřejnost

Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme. 

 

Novinky

Program Dnů otevřených dveří

Program včetně rozsáhlého doprovodného programu Dnů otevřených dveří o tomto víkendu je zveřejněn. Těšit se můžete na prohlídku našich pracovišť, na přednášky vědců ze Slunečního oddělení, za jasného počasí na pozorování oblohy, na projekci filmu GRYGAR i na besedu s Dr. Jiřím Grygarem, ale také na rozsáhlý program pro děti, dvě výstavy a dokonce i na drobné zvířectvo, protože jsme sladili datum s chovateli v Ondřejově.

Posviťme astronautům na cestu - 24. května 2018

A je to tady! Přichystali jsme pro fanoušky Krtečka astronauta akci s názvem "Posviťme astronautům na cestu!" V čem spočívá? Ve stanovený večer vyjděte ven a zkuste se podívat na jeden z prvních viditelných přeletů ISS s Krtečkem-astronautem na palubě. Zamávejte mu, posviťte mu na cestu nějakým malým světýlkem a akci zkuste nějak zadokumentovat - třeba vyfotit přípravy, namalovat obrázek. Výsledky nám pošlete - emailem, na Facebook nebo třeba Instagram - ty povedené budeme průběžně zveřejňovat a ty úplně nejlepší odměníme i malým dárkem. A kdyby nám náhodou nepřálo počasí, nevěšte hlavu - než se nám Krteček vrátí na Zemi, přeletů bude ještě dost a dost, a celá akce poběží až do jeho návratu!

Na čem pracujeme: Efekty obecné relativity v rentgenovém záření aktivních galaktických jader

Z pozorování je známo, že se v centrech aktivních galaktických jader, v těsném okolí černé veledíry, nachází oblast vysoce ionizovaného plazmatu, kde vzniká rentgenové záření. Spektra tohoto záření v minulosti vědci využívali například k určení teploty této tzv. koróny. Tým z ASU (Francesco Tamborra, Michal Dovčiak a Jiří Svoboda) ukazuje, že získané odhady teploty nemusí být správné, pokud se zanedbají efekty obecné teorie relativity na záření.

Široké možnosti pro české občany v Evropské jižní observatoři

Již od roku 2007 je Česká republika členským státem mezivládní organizace Evropská jižní observatoř (ESO), která s ústředím v německém Garchingu spravuje jedny z vědecky nejproduktivnějších astronomických observatoří na světě. Přístroje observatoří La Silla, Paranal nebo ALMA ve vysokohorské poušti Atacama v Chile jsou hojně využívány i českými vědci z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Možnosti, které ESO Čechům nabízí, jsou ovšem mnohem širší a nesouvisí zdaleka jen s vědeckým či technickým oborem. Příležitosti, stáže či dokonce uplatnění zde mohou hledat fotografové, grafici, lidé v oboru IT, ale samozřejmě i vědci - astronomové. Unikátní exkurze mohou podniknout organizované skupiny jak na chilské observatoře, tak nově i do planetária ESO Supernova v Garchingu u Mnichova, které se právě otevírá veřejnosti.

Na čem pracujeme: Studium horkých podtrpaslíků

Horcí podtrpaslíci se stali cílem přehledové studie vedené Stéphane Vennesem a Adelou Kawkou ze Stelárního oddělení ASU. S pomocí spektrografu FEROS s vysokým rozlišením studovali vlastnosti dvaadvaceti hvězd tohoto zajímavého typu.

Na čem pracujeme: Proudění plazmatu v okolí slunečních filamentů

Sluneční aktivita se projevuje nepřeberným množstvím útvarů. Mezi ty oblíbené z pohledu amatérských astronomů zajisté patří oblaka slunečního materiálu uvězněná ve smyčkách magnetických polí vysoko nad slunečním povrchem. Podle úhlu pohledu mluvíme buď o protuberancích (ty pozorujeme nad diskem) nebo filamentech (pozorujeme proti disku Slunce) a jejich studium bylo cílem nejnovější práce Pavla Ambrože z ASU. Autoři si všímali zejména charakteristik proudění plazmatu po slunečním povrchu v okolí dlouhožijících filamentů.

Starší zprávy Archiv zpráv

Program Dnů otevřených dveří

Program včetně rozsáhlého doprovodného programu Dnů otevřených dveří o tomto víkendu je zveřejněn. Těšit se můžete na prohlídku našich pracovišť, na přednášky vědců ze Slunečního oddělení, za jasného počasí na pozorování oblohy, na projekci filmu GRYGAR i na besedu s Dr. Jiřím Grygarem, ale také na rozsáhlý program pro děti, dvě výstavy a dokonce i na drobné zvířectvo, protože jsme sladili datum s chovateli v Ondřejově.

Posviťme astronautům na cestu - 24. května 2018

A je to tady! Přichystali jsme pro fanoušky Krtečka astronauta akci s názvem "Posviťme astronautům na cestu!" V čem spočívá? Ve stanovený večer vyjděte ven a zkuste se podívat na jeden z prvních viditelných přeletů ISS s Krtečkem-astronautem na palubě. Zamávejte mu, posviťte mu na cestu nějakým malým světýlkem a akci zkuste nějak zadokumentovat - třeba vyfotit přípravy, namalovat obrázek. Výsledky nám pošlete - emailem, na Facebook nebo třeba Instagram - ty povedené budeme průběžně zveřejňovat a ty úplně nejlepší odměníme i malým dárkem. A kdyby nám náhodou nepřálo počasí, nevěšte hlavu - než se nám Krteček vrátí na Zemi, přeletů bude ještě dost a dost, a celá akce poběží až do jeho návratu!

Na čem pracujeme: Efekty obecné relativity v rentgenovém záření aktivních galaktických jader

Z pozorování je známo, že se v centrech aktivních galaktických jader, v těsném okolí černé veledíry, nachází oblast vysoce ionizovaného plazmatu, kde vzniká rentgenové záření. Spektra tohoto záření v minulosti vědci využívali například k určení teploty této tzv. koróny. Tým z ASU (Francesco Tamborra, Michal Dovčiak a Jiří Svoboda) ukazuje, že získané odhady teploty nemusí být správné, pokud se zanedbají efekty obecné teorie relativity na záření.

Široké možnosti pro české občany v Evropské jižní observatoři

Již od roku 2007 je Česká republika členským státem mezivládní organizace Evropská jižní observatoř (ESO), která s ústředím v německém Garchingu spravuje jedny z vědecky nejproduktivnějších astronomických observatoří na světě. Přístroje observatoří La Silla, Paranal nebo ALMA ve vysokohorské poušti Atacama v Chile jsou hojně využívány i českými vědci z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Možnosti, které ESO Čechům nabízí, jsou ovšem mnohem širší a nesouvisí zdaleka jen s vědeckým či technickým oborem. Příležitosti, stáže či dokonce uplatnění zde mohou hledat fotografové, grafici, lidé v oboru IT, ale samozřejmě i vědci - astronomové. Unikátní exkurze mohou podniknout organizované skupiny jak na chilské observatoře, tak nově i do planetária ESO Supernova v Garchingu u Mnichova, které se právě otevírá veřejnosti.

Na čem pracujeme: Studium horkých podtrpaslíků

Horcí podtrpaslíci se stali cílem přehledové studie vedené Stéphane Vennesem a Adelou Kawkou ze Stelárního oddělení ASU. S pomocí spektrografu FEROS s vysokým rozlišením studovali vlastnosti dvaadvaceti hvězd tohoto zajímavého typu.

Na čem pracujeme: Proudění plazmatu v okolí slunečních filamentů

Sluneční aktivita se projevuje nepřeberným množstvím útvarů. Mezi ty oblíbené z pohledu amatérských astronomů zajisté patří oblaka slunečního materiálu uvězněná ve smyčkách magnetických polí vysoko nad slunečním povrchem. Podle úhlu pohledu mluvíme buď o protuberancích (ty pozorujeme nad diskem) nebo filamentech (pozorujeme proti disku Slunce) a jejich studium bylo cílem nejnovější práce Pavla Ambrože z ASU. Autoři si všímali zejména charakteristik proudění plazmatu po slunečním povrchu v okolí dlouhožijících filamentů.