Astronomický ústav AV ČR

Ladovská zima na ondřejovské hvězdárně. Autor: ASU/V. Karas

O nás

Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.

Výzkum na AsÚ

Základním posláním Astronomického ústavu je výzkum . Přečtěte si, jakými tématy se zabýváme a jakých výsledků jsme dosáhli. 

Prohlídky hvězdárny

Udělejte si výlet do kraje Josefa Lady a navštivte naši hvězdárnu. Prohlídky areálu observatoře v Ondřejově jsou každý víkend od května do září. 

Dění na obloze

Přinášíme vám informace o aktuálním dění na obloze. Ty nejzajímavější nebeské úkazy můžete přijít pozorovat i nám na hvězdárnu. 

Akce pro veřejnost

Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme. 

 

Novinky

Týden vědy a techniky a akce pro školy a pro veřejnost na pražském pracovišti 14. - 16. 11. 2019

Týden vědy a techniky a akce pro školy a pro veřejnost na pražském pracovišti 14. - 16. 11. 2019.

Na čem pracujeme: Epsilon Perseidy jsou způsobeny dlouhoperiodickou retrográdní kometou

Studium meteorů představuje jednu z mála příležitostí, jak analyzovat vzorky materiálu z nejrůznějších částí Sluneční soustavy. Právě v zevrubném studiu meteorů jsou čeští odborníci z Oddělení meziplanetární hmoty ASU světovou špičkou. Lukáš Shrbený a Pavel Spurný studiem pouhých 25 meteorů z roje zářijových epsilon Perseid odhalili překvapivé množství informací o jejich vlastnostech a původu.

V pondělí 11. listopadu planeta Merkur přejde před Sluncem. Vzácný úkaz znovu uvidíme až v roce 2032!

V pondělí 11. listopadu 2019 se odehraje nad územím České republiky vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Uvidíme jej v první polovině svého průběhu, a to v odpoledních hodinách. Během úkazu se před Sluncem promítne jemu nejbližší planeta, která při bezpečném pozorování (s dalekohledem opatřeným filtrem, případně tzv. projekcí) bude vypadat jako malý tmavý kotouček postupně se přesouvající od levého okraje slunečního disku k jeho středu. Úkaz nastává maximálně 14 krát za století a znovu se odehraje až v listopadu roku 2032.

Na čem pracujeme: Jak zvážit černou díru na základě jasnosti záblesků a průběhu jejich zjasnění?

Černé díry jsou exotickými kosmickými objekty, o nichž je s pomocí dalekohledů – pro astronomy nejobvyklejšího pracovního „nástroje“ – prakticky nemožné získat přímé informace svědčících o jejich fyzikálních vlastnostech. Ke „zvážení“ a „změření“ černých děr je tak nutné využít metod nepřímých. Vladimír Karas a jeho spolupracovníci jak z ASU tak z jiných světových ústavů ukázali, že získat hmotnost černé díry je možné jen na základě studia rentgenových záblesků, požírá-li tato díra látku ze svého okolí.

Deset roků od vyhlášení Jizerské oblasti tmavé oblohy

4. listopadu 2009 v 15:00 byla v horské chatě Pyramida na Jizerce vyhlášena česko polská Jizerská oblast tmavé oblohy. Tuto oblast slavnostním podpisem memoranda vyhlásili zástupci tří polských a tří českých institucí - Astronomického ústavu Wrocławské univerzity, Astronomického ústavu AV ČR, Správy CHKO Jizerské hory, Lesů ČR - Krajského ředitelství Liberec, Nadleśnictwa Świeradów a Nadleśnictwa Sklarska Poręba. Česko polská Jizerská oblast tmavé oblohy vznikla v rámci Mezinárodního roku astronomie 2009 jako první taková oblast v Evropě a první mezinárodní oblast tohoto druhu na světě. Iniciativa přišla v roce 2008 od kolegů astronomů z Polska.

10 roků Jizerské oblasti tmavé oblohy

4. listopadu to bude přesně 10 roků od založení Jizerské oblasti tmavé oblohy, tehdy v chatě Pyramida na Jizerce. Česko - polská Jizerská oblast tmavé oblohy se stala první takovou oblastí v Evropě a první přeshraniční na světě. K tomuto výročí se bude konat tisková konference na Krajském úřadě Libereckého kraje v Liberci za účasti hejtmana Libereckého kraje pana Martina Půty a náměstka ministra životního prostředí pana Vladislava Smrže, který má za vládu v gesci problematiku světelného znečištění.

Starší zprávy Archiv zpráv

Týden vědy a techniky a akce pro školy a pro veřejnost na pražském pracovišti 14. - 16. 11. 2019

Týden vědy a techniky a akce pro školy a pro veřejnost na pražském pracovišti 14. - 16. 11. 2019.

Na čem pracujeme: Epsilon Perseidy jsou způsobeny dlouhoperiodickou retrográdní kometou

Studium meteorů představuje jednu z mála příležitostí, jak analyzovat vzorky materiálu z nejrůznějších částí Sluneční soustavy. Právě v zevrubném studiu meteorů jsou čeští odborníci z Oddělení meziplanetární hmoty ASU světovou špičkou. Lukáš Shrbený a Pavel Spurný studiem pouhých 25 meteorů z roje zářijových epsilon Perseid odhalili překvapivé množství informací o jejich vlastnostech a původu.

V pondělí 11. listopadu planeta Merkur přejde před Sluncem. Vzácný úkaz znovu uvidíme až v roce 2032!

V pondělí 11. listopadu 2019 se odehraje nad územím České republiky vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Uvidíme jej v první polovině svého průběhu, a to v odpoledních hodinách. Během úkazu se před Sluncem promítne jemu nejbližší planeta, která při bezpečném pozorování (s dalekohledem opatřeným filtrem, případně tzv. projekcí) bude vypadat jako malý tmavý kotouček postupně se přesouvající od levého okraje slunečního disku k jeho středu. Úkaz nastává maximálně 14 krát za století a znovu se odehraje až v listopadu roku 2032.

Na čem pracujeme: Jak zvážit černou díru na základě jasnosti záblesků a průběhu jejich zjasnění?

Černé díry jsou exotickými kosmickými objekty, o nichž je s pomocí dalekohledů – pro astronomy nejobvyklejšího pracovního „nástroje“ – prakticky nemožné získat přímé informace svědčících o jejich fyzikálních vlastnostech. Ke „zvážení“ a „změření“ černých děr je tak nutné využít metod nepřímých. Vladimír Karas a jeho spolupracovníci jak z ASU tak z jiných světových ústavů ukázali, že získat hmotnost černé díry je možné jen na základě studia rentgenových záblesků, požírá-li tato díra látku ze svého okolí.

Deset roků od vyhlášení Jizerské oblasti tmavé oblohy

4. listopadu 2009 v 15:00 byla v horské chatě Pyramida na Jizerce vyhlášena česko polská Jizerská oblast tmavé oblohy. Tuto oblast slavnostním podpisem memoranda vyhlásili zástupci tří polských a tří českých institucí - Astronomického ústavu Wrocławské univerzity, Astronomického ústavu AV ČR, Správy CHKO Jizerské hory, Lesů ČR - Krajského ředitelství Liberec, Nadleśnictwa Świeradów a Nadleśnictwa Sklarska Poręba. Česko polská Jizerská oblast tmavé oblohy vznikla v rámci Mezinárodního roku astronomie 2009 jako první taková oblast v Evropě a první mezinárodní oblast tohoto druhu na světě. Iniciativa přišla v roce 2008 od kolegů astronomů z Polska.

10 roků Jizerské oblasti tmavé oblohy

4. listopadu to bude přesně 10 roků od založení Jizerské oblasti tmavé oblohy, tehdy v chatě Pyramida na Jizerce. Česko - polská Jizerská oblast tmavé oblohy se stala první takovou oblastí v Evropě a první přeshraniční na světě. K tomuto výročí se bude konat tisková konference na Krajském úřadě Libereckého kraje v Liberci za účasti hejtmana Libereckého kraje pana Martina Půty a náměstka ministra životního prostředí pana Vladislava Smrže, který má za vládu v gesci problematiku světelného znečištění.