Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Program Dnů otevřených dveří
Program včetně rozsáhlého doprovodného programu Dnů otevřených dveří o tomto víkendu je zveřejněn. Těšit se můžete na prohlídku našich pracovišť, na přednášky vědců ze Slunečního oddělení, za jasného počasí na pozorování oblohy, na projekci filmu GRYGAR i na besedu s Dr. Jiřím Grygarem, ale také na rozsáhlý program pro děti, dvě výstavy a dokonce i na drobné zvířectvo, protože jsme sladili datum s chovateli v Ondřejově.
A je to tady! Přichystali jsme pro fanoušky Krtečka astronauta akci s názvem "Posviťme astronautům na cestu!" V čem spočívá? Ve stanovený večer vyjděte ven a zkuste se podívat na jeden z prvních viditelných přeletů ISS s Krtečkem-astronautem na palubě. Zamávejte mu, posviťte mu na cestu nějakým malým světýlkem a akci zkuste nějak zadokumentovat - třeba vyfotit přípravy, namalovat obrázek. Výsledky nám pošlete - emailem, na Facebook nebo třeba Instagram - ty povedené budeme průběžně zveřejňovat a ty úplně nejlepší odměníme i malým dárkem. A kdyby nám náhodou nepřálo počasí, nevěšte hlavu - než se nám Krteček vrátí na Zemi, přeletů bude ještě dost a dost, a celá akce poběží až do jeho návratu!
Na čem pracujeme: Efekty obecné relativity v rentgenovém záření aktivních galaktických jader
Z pozorování je známo, že se v centrech aktivních galaktických jader, v těsném okolí černé veledíry, nachází oblast vysoce ionizovaného plazmatu, kde vzniká rentgenové záření. Spektra tohoto záření v minulosti vědci využívali například k určení teploty této tzv. koróny. Tým z ASU (Francesco Tamborra, Michal Dovčiak a Jiří Svoboda) ukazuje, že získané odhady teploty nemusí být správné, pokud se zanedbají efekty obecné teorie relativity na záření.
Široké možnosti pro české občany v Evropské jižní observatoři
Již od roku 2007 je Česká republika členským státem mezivládní organizace Evropská jižní observatoř (ESO), která s ústředím v německém Garchingu spravuje jedny z vědecky nejproduktivnějších astronomických observatoří na světě. Přístroje observatoří La Silla, Paranal nebo ALMA ve vysokohorské poušti Atacama v Chile jsou hojně využívány i českými vědci z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Možnosti, které ESO Čechům nabízí, jsou ovšem mnohem širší a nesouvisí zdaleka jen s vědeckým či technickým oborem. Příležitosti, stáže či dokonce uplatnění zde mohou hledat fotografové, grafici, lidé v oboru IT, ale samozřejmě i vědci - astronomové. Unikátní exkurze mohou podniknout organizované skupiny jak na chilské observatoře, tak nově i do planetária ESO Supernova v Garchingu u Mnichova, které se právě otevírá veřejnosti.
Horcí podtrpaslíci se stali cílem přehledové studie vedené Stéphane Vennesem a Adelou Kawkou ze Stelárního oddělení ASU. S pomocí spektrografu FEROS s vysokým rozlišením studovali vlastnosti dvaadvaceti hvězd tohoto zajímavého typu.
Na čem pracujeme: Proudění plazmatu v okolí slunečních filamentů
Sluneční aktivita se projevuje nepřeberným množstvím útvarů. Mezi ty oblíbené z pohledu amatérských astronomů zajisté patří oblaka slunečního materiálu uvězněná ve smyčkách magnetických polí vysoko nad slunečním povrchem. Podle úhlu pohledu mluvíme buď o protuberancích (ty pozorujeme nad diskem) nebo filamentech (pozorujeme proti disku Slunce) a jejich studium bylo cílem nejnovější práce Pavla Ambrože z ASU. Autoři si všímali zejména charakteristik proudění plazmatu po slunečním povrchu v okolí dlouhožijících filamentů.
Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice 17. - 20. 4. 2018
Patnáctý z řady úspěšných workshopů věnovaných astrofyzice vysokých energií začíná v Karlových Varech. Mezi aktuální novinky letošní konference patří příspěvky o výzkumu vesmíru pomocí minidružic, tzv. cubesatů. S přednáškami se konference účastní dvě světové kapacity tohoto oboru - prof. K. Schilling z Německa a prof. M. Ohno z Japonska, ten dokonce s nápadem plejády cubesatelitů pro detekci gravitačních vln. České týmy jsou na tomto poli také aktivní, např. s příspěvky o výsledcích české minidružice ve vesmíru s miniaturním rentgenovým teleskopem na palubě VZLUSAT1. Horkým tématem bude referát o aktuálním raketovém letu s rentgenovým teleskopem na palubě REX. Tým z Astronomického ústavu AV ČR představí novinky Ondřejovských robotických teleskopů.
Úterek na SICu - 10. 4. 2018 - ve Středočeském inovačním centru v Dolních Břežanech, proběhl tentokrát na téma Moderní astronomické technologie ve Středočeském kraji. Astronomický ústav AV ČR je zakládajícím členem SIC.
Jasný bolid podrobně zachycený Českou částí Evropské bolidové sítě 8. dubna 2018
Večer v neděli 8. dubna ještě během doznívajícího soumraku byl vidět prakticky z celého našeho území, nejlépe však z jeho jižní poloviny, velmi jasný bolid, který upoutal pozornost mnoha náhodných svědků. Za zaslaná pozorování děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo.
Naučit radioteleskop ALMA pozorovat Slunce nebyl lehký úkol
V březnovém čísle časopisu Evropské jižní observatoře The Messenger mimo jiné najdete informace o slunečním pozorování radioteleskopem ALMA, do kterého je zapojen ondřejovský uzel ALMA ARC. Zásadní roli v tom hrál Astronomický ústav AV ČR, především Dr. Miroslav Bárta ze Slunečního oddělení.
Po smrti Stephena Hawkinga se začaly množit spekulace, že možná ne všechny myšlenky, které slavný fyzik formuloval skrze své komunikační zařízení, pocházejí od něj samotného. Sílí totiž podezření, že "svou hlavu" měl i jeho elektronikou vybavený vozík.
Moderní astronomické technologie ve Středočeském kraji
Dovolujeme si vás pozvat na již tradiční Úterek na SICu, 10. 4. 2018 od 14.00 hodin v Středočeském inovačním centru v Dolních Břežanech, tentokrát na téma Moderní astronomické technologie ve Středočeském kraji. Těšit se můžete na mimořádně zajímavé řečníky. Program je navíc doplněn o výstavu unikátních solarografických fotografií Macieje Zapióra ze Slunečního oddělení.
Program včetně rozsáhlého doprovodného programu Dnů otevřených dveří o tomto víkendu je zveřejněn. Těšit se můžete na prohlídku našich pracovišť, na přednášky vědců ze Slunečního oddělení, za jasného počasí na pozorování oblohy, na projekci filmu GRYGAR i na besedu s Dr. Jiřím Grygarem, ale také na rozsáhlý program pro děti, dvě výstavy a dokonce i na drobné zvířectvo, protože jsme sladili datum s chovateli v Ondřejově.
A je to tady! Přichystali jsme pro fanoušky Krtečka astronauta akci s názvem "Posviťme astronautům na cestu!" V čem spočívá? Ve stanovený večer vyjděte ven a zkuste se podívat na jeden z prvních viditelných přeletů ISS s Krtečkem-astronautem na palubě. Zamávejte mu, posviťte mu na cestu nějakým malým světýlkem a akci zkuste nějak zadokumentovat - třeba vyfotit přípravy, namalovat obrázek. Výsledky nám pošlete - emailem, na Facebook nebo třeba Instagram - ty povedené budeme průběžně zveřejňovat a ty úplně nejlepší odměníme i malým dárkem. A kdyby nám náhodou nepřálo počasí, nevěšte hlavu - než se nám Krteček vrátí na Zemi, přeletů bude ještě dost a dost, a celá akce poběží až do jeho návratu!
Na čem pracujeme: Efekty obecné relativity v rentgenovém záření aktivních galaktických jader
Z pozorování je známo, že se v centrech aktivních galaktických jader, v těsném okolí černé veledíry, nachází oblast vysoce ionizovaného plazmatu, kde vzniká rentgenové záření. Spektra tohoto záření v minulosti vědci využívali například k určení teploty této tzv. koróny. Tým z ASU (Francesco Tamborra, Michal Dovčiak a Jiří Svoboda) ukazuje, že získané odhady teploty nemusí být správné, pokud se zanedbají efekty obecné teorie relativity na záření.
Široké možnosti pro české občany v Evropské jižní observatoři
Již od roku 2007 je Česká republika členským státem mezivládní organizace Evropská jižní observatoř (ESO), která s ústředím v německém Garchingu spravuje jedny z vědecky nejproduktivnějších astronomických observatoří na světě. Přístroje observatoří La Silla, Paranal nebo ALMA ve vysokohorské poušti Atacama v Chile jsou hojně využívány i českými vědci z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Možnosti, které ESO Čechům nabízí, jsou ovšem mnohem širší a nesouvisí zdaleka jen s vědeckým či technickým oborem. Příležitosti, stáže či dokonce uplatnění zde mohou hledat fotografové, grafici, lidé v oboru IT, ale samozřejmě i vědci - astronomové. Unikátní exkurze mohou podniknout organizované skupiny jak na chilské observatoře, tak nově i do planetária ESO Supernova v Garchingu u Mnichova, které se právě otevírá veřejnosti.
Horcí podtrpaslíci se stali cílem přehledové studie vedené Stéphane Vennesem a Adelou Kawkou ze Stelárního oddělení ASU. S pomocí spektrografu FEROS s vysokým rozlišením studovali vlastnosti dvaadvaceti hvězd tohoto zajímavého typu.
Na čem pracujeme: Proudění plazmatu v okolí slunečních filamentů
Sluneční aktivita se projevuje nepřeberným množstvím útvarů. Mezi ty oblíbené z pohledu amatérských astronomů zajisté patří oblaka slunečního materiálu uvězněná ve smyčkách magnetických polí vysoko nad slunečním povrchem. Podle úhlu pohledu mluvíme buď o protuberancích (ty pozorujeme nad diskem) nebo filamentech (pozorujeme proti disku Slunce) a jejich studium bylo cílem nejnovější práce Pavla Ambrože z ASU. Autoři si všímali zejména charakteristik proudění plazmatu po slunečním povrchu v okolí dlouhožijících filamentů.
