Astronomický ústav AV ČR

Letní radarová louka. Autor: tenjemuj/rajce.net

O nás

Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.

Výzkum na AsÚ

Základním posláním Astronomického ústavu je výzkum . Přečtěte si, jakými tématy se zabýváme a jakých výsledků jsme dosáhli. 

Prohlídky hvězdárny

Udělejte si výlet do kraje Josefa Lady a navštivte naši hvězdárnu. Prohlídky areálu observatoře v Ondřejově jsou každý víkend od května do září. 

Dění na obloze

Přinášíme vám informace o aktuálním dění na obloze. Ty nejzajímavější nebeské úkazy můžete přijít pozorovat i nám na hvězdárnu. 

Akce pro veřejnost

Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme. 

 

Novinky

Čestná oborová medaile Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách pro Prof. RNDr. Mariana Karlického, DrSc.

16. července 2018 bylo toto ocenění uděleno za přítomnosti předsedkyně Akademie věd profesorky Evy Zažímalové na půdě Akademie věd v Praze. Zde si můžete přečíst laudatio, které přednesl vedoucí Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR RNDr. Michal Sobotka, DrSc.

V pátek 27. července pozdě večer proběhne nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století

V pátek 27. července 2018 v pozdních večerních a nočních hodinách se Měsíc v úplňku ponoří na 1 hodinu a 43 minut do zemského stínu a získá zvláštní cihlově oranžové až rudé zabarvení. Za příznivého počasí tak lidé z Oceánie, Asie, Afriky a Evropy spatří vůbec nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století, delší nastane až 9. června 2123. Vzácný úkaz doplní ještě druhý unikátní jev – planeta Mars se v den zatmění ocitne v nejvýraznější opozici se Sluncem za posledních 15 let. Úplné zatmění se v Česku odehraje nízko nad jihovýchodním obzorem mezi 21:30 až 23:13 středoevropského letního času.

Na čem pracujeme: MOND vysvětluje některé neobvyklé vlastnosti místní skupiny galaxií

Naše Galaxie je ve svém bezprostředním okolí obklopena několika desítkami malých satelitních průvodců. Některé vědecké práce poukazují na jejich neobvyklé prostorové uspořádání, jaké nelze jednoduše vysvětlit s pomocí standardního kosmologického modelu. Podobné uspořádání mají i satelity blízké galaxie M31 v Andromedě. Michal Bílek se svými spolupracovníky vysvětlují uspořádání satelitů Mléčné dráhy a M31 jejich dávnou slapovou interakcí. Tento vývojový scénář připouští pouze model postavený na alternativní teorii gravitace.

Dva jasné bolidy z minulého pátku zaznamenala Evropská bolidová síť

V pátek 22. června pozdě večer byl vidět z celého našeho území, kde bylo tou dobou jasno, velmi jasný bolid, který upoutal pozornost velkého počtu náhodných svědků. I když v tu dobu na obloze dominoval svým svitem Měsíc, tak tento bolid, který se pro většinu pozorovatelů pohyboval právě na jižní části oblohy, tedy v blízkosti Měsíce, na malou chvíli jeho jasnost pro blízké pozorovatele dokonce o trochu překonal. O hodinu a jedenáct minut později oblohu rozzářil další jasný bolid. Není tedy překvapením, že nám přišel velký počet pozorování, za která tímto děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento vzácný přírodní úkaz způsobilo.

Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří

Na konci srpna roku 2016 navštívil český fotograf Petr Horálek ondřejovskou observatoř a zaznamenal hned několik pestrých nočních portrétů, zejména v oblasti radarové louky, historické části a slunečního radioteleskopu. Bohužel o půl roku později byla všechna jeho data odcizena během krádeže v Argentině. Štěstí tomu však přálo a některá data se podařila zachránit ze starých záloh, a tak se teď můžete pokochat výslednými unikátními nočními fotografiemi nad slavnou českou observatoří, které Petr posledních asi 5 týdnů zpracovával.

21. června nastává letní slunovrat, léto přinese dvě astronomické události roku

21. června 2018 začne astronomické léto. Jeho přesný začátek můžeme oslavit krátce po poledni, ve 12:08 středoevropského letního času. V tomto okamžiku totiž dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci. Proto nastává i nejdelší den, Slunce u nás setrvá 16 h 22 min nad obzorem a jen 7 h 38 min zbývá pro letní noc. Tak můžeme vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a úplně se nesetmí. Po celou noc trvá jen astronomický soumrak a nenastává skutečná astronomická noc.

Starší zprávy Archiv zpráv

Čestná oborová medaile Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách pro Prof. RNDr. Mariana Karlického, DrSc.

16. července 2018 bylo toto ocenění uděleno za přítomnosti předsedkyně Akademie věd profesorky Evy Zažímalové na půdě Akademie věd v Praze. Zde si můžete přečíst laudatio, které přednesl vedoucí Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR RNDr. Michal Sobotka, DrSc.

V pátek 27. července pozdě večer proběhne nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století

V pátek 27. července 2018 v pozdních večerních a nočních hodinách se Měsíc v úplňku ponoří na 1 hodinu a 43 minut do zemského stínu a získá zvláštní cihlově oranžové až rudé zabarvení. Za příznivého počasí tak lidé z Oceánie, Asie, Afriky a Evropy spatří vůbec nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století, delší nastane až 9. června 2123. Vzácný úkaz doplní ještě druhý unikátní jev – planeta Mars se v den zatmění ocitne v nejvýraznější opozici se Sluncem za posledních 15 let. Úplné zatmění se v Česku odehraje nízko nad jihovýchodním obzorem mezi 21:30 až 23:13 středoevropského letního času.

Na čem pracujeme: MOND vysvětluje některé neobvyklé vlastnosti místní skupiny galaxií

Naše Galaxie je ve svém bezprostředním okolí obklopena několika desítkami malých satelitních průvodců. Některé vědecké práce poukazují na jejich neobvyklé prostorové uspořádání, jaké nelze jednoduše vysvětlit s pomocí standardního kosmologického modelu. Podobné uspořádání mají i satelity blízké galaxie M31 v Andromedě. Michal Bílek se svými spolupracovníky vysvětlují uspořádání satelitů Mléčné dráhy a M31 jejich dávnou slapovou interakcí. Tento vývojový scénář připouští pouze model postavený na alternativní teorii gravitace.

Dva jasné bolidy z minulého pátku zaznamenala Evropská bolidová síť

V pátek 22. června pozdě večer byl vidět z celého našeho území, kde bylo tou dobou jasno, velmi jasný bolid, který upoutal pozornost velkého počtu náhodných svědků. I když v tu dobu na obloze dominoval svým svitem Měsíc, tak tento bolid, který se pro většinu pozorovatelů pohyboval právě na jižní části oblohy, tedy v blízkosti Měsíce, na malou chvíli jeho jasnost pro blízké pozorovatele dokonce o trochu překonal. O hodinu a jedenáct minut později oblohu rozzářil další jasný bolid. Není tedy překvapením, že nám přišel velký počet pozorování, za která tímto děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento vzácný přírodní úkaz způsobilo.

Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří

Na konci srpna roku 2016 navštívil český fotograf Petr Horálek ondřejovskou observatoř a zaznamenal hned několik pestrých nočních portrétů, zejména v oblasti radarové louky, historické části a slunečního radioteleskopu. Bohužel o půl roku později byla všechna jeho data odcizena během krádeže v Argentině. Štěstí tomu však přálo a některá data se podařila zachránit ze starých záloh, a tak se teď můžete pokochat výslednými unikátními nočními fotografiemi nad slavnou českou observatoří, které Petr posledních asi 5 týdnů zpracovával.

21. června nastává letní slunovrat, léto přinese dvě astronomické události roku

21. června 2018 začne astronomické léto. Jeho přesný začátek můžeme oslavit krátce po poledni, ve 12:08 středoevropského letního času. V tomto okamžiku totiž dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci. Proto nastává i nejdelší den, Slunce u nás setrvá 16 h 22 min nad obzorem a jen 7 h 38 min zbývá pro letní noc. Tak můžeme vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a úplně se nesetmí. Po celou noc trvá jen astronomický soumrak a nenastává skutečná astronomická noc.