Astronomický ústav AV ČR

Soumrak na radarové louce v Ondřejově. Autor: V.Vojáček

O nás

Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.

Výzkum na AsÚ

Základním posláním Astronomického ústavu je výzkum . Přečtěte si, jakými tématy se zabýváme a jakých výsledků jsme dosáhli. 

Prohlídky hvězdárny

Udělejte si výlet do kraje Josefa Lady a navštivte naši hvězdárnu. Prohlídky areálu observatoře v Ondřejově jsou každý víkend od května do září. 

Dění na obloze

Přinášíme vám informace o aktuálním dění na obloze. Ty nejzajímavější nebeské úkazy můžete přijít pozorovat i nám na hvězdárnu. 

Akce pro veřejnost

Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme. 

 

Novinky

Blízký vesmír – projekce 26. dubna 2017 v 16:30 v Divadelním sále - Academia Film Olomouc

Uvidíte, co svou silou dokáže Slunce a proč může být tato naše jediná životadárná hvězda pro nás zároveň i hrozbou. S předními českými odborníky na problematiku kosmického počasí odhalíme taje polárních září, s astronomy nahlédneme do dalekohledů pozorujících nejen Slunce, ale i potenciálně nebezpečné blízko Země letící planetky. Dokument poodhaluje nedávný pád meteoritu Čeljabinsk a ukazuje unikátní systém českých kamer, které pravidelně a s velkou přesností zachycují rychlé pády meteoritů a bolidů nejen na našem území. Film o těchto oborech Strategie AV21 řešených v Astronomickém ústavu AV ČR natočil Odbor audiovizuálních technologií SSČ AV ČR.

Přednáška Za okem božím až na východ Indonésie 28. dubna 2017

Ve středu 28. dubna 2017 od 19 hodin proběhne ve Velkém sále DDM ALFA v Pardubicích (odl. pracoviště Delta na Gorkého ulici) přednáška "Za okem božím až na východ Indonésie". Přednášející Petr Horálek, pracovník Astronomického ústavu AV ČR, vás v ní zavede na strastiplnou cestu za úplným zatměním Slunce, které se odehrálo v úzkém pásu v oblasti Indonésie v minulém roce.

Fotogalerie a video: Den Země s Akademií věd 21. dubna 2017

V pátek 21. dubna 2017 se v areálu tří ústavů Akademie věd v Praze na Spořilově odehrál již tradiční mezinárodně pořádaný "svátek" zvaný Den Země. Zájem dětí, zájem České televize s přímým vstupem do ČT24, ukrutná zima a Slunce schované za mraky. To vše si můžete vychutnat v galerii i videu ukrytými v tomto článku. Děkujeme za vaší návštěvu i přízeň!

Na čem pracujeme: Vzplanutí typu zebra jako diagnostika vlastností plazmatu

Sluneční erupce jsou nejprudšími projevy proměnné magnetické aktivity Slunce. Projevují se ve všech oblastech energetického spektra – ve viditelné oblasti, v oblasti tvrdých ultrafialových a rentgenových délek a také v oblasti rádiového záření, a to díky netermálním procesům, které v erupci probíhají. Ukazuje se, že rádiové záření v erupcích má vynikající diagnostický potenciál pro posouzení podmínek, v nichž se erupce zažehávají. Jan Benáček, student Mariana Karlického z ASU, se věnoval popisuje specifického vzplanutí v rádiové oblasti – vzplanutím typu zebra.

RNDr. Boris Valníček, DrSc. devadesátiletý

Vědec, který stál u zrodu československé kosmonautiky, se narodil 11.4.1927 v Jičíně. Po maturitě na Karlínské reálce vystudoval v letech 1946-1950 meteorologii a experimentální fyziku na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity. V roce 1950 nastoupil do Astronomického ústavu ČSAV, kde pracoval v oblasti sluneční fyziky a v roce 1953 obhájil disertaci na téma slunečních vlivů v meteorologii. Zabýval se vývojem přístrojové techniky pro pozorování Slunce. Po založení organizace INTERKOSMOS v roce 1967 vedl práce na přípravě československých kosmických experimentů jako vedoucí oddělení kosmického výzkumu Astronomického ústavu ČSAV. V roce 1984 získal vědeckou hodnost doktora matematicko-fyzikálních věd. Od roku 1992 je v důchodu. V roce 2009 obdržel putovní cenu Křišťálová přilba, kterou každoročně uděluje Asociace účastníků kosmických letů (Association of Space Explorers - ASE) jako své nejvyšší vyznamenání.

Video: Evropská jižní observatoř a 10 let členství České republiky

Ve dnech 7. – 8. března 2017 zasedala v Praze Rada Evropské jižní observatoře. Pražské zasedání se konalo při příležitosti 10 let členství České republiky v ESO. Jedním z diskutovaných témat byl i Evropský extrémně velký dalekohled, který by měl vědcům pomoci ve zjištění, jestli u jiných hvězd jsou planety, které na sobě mají život. Podívejte se na rozhovor s profesorem Janem Paloušem z Astronomického ústavu AV ČR o přínosu i budoucnosti členství České republiky v ESO.

Starší zprávy Archiv zpráv

Blízký vesmír – projekce 26. dubna 2017 v 16:30 v Divadelním sále - Academia Film Olomouc

Uvidíte, co svou silou dokáže Slunce a proč může být tato naše jediná životadárná hvězda pro nás zároveň i hrozbou. S předními českými odborníky na problematiku kosmického počasí odhalíme taje polárních září, s astronomy nahlédneme do dalekohledů pozorujících nejen Slunce, ale i potenciálně nebezpečné blízko Země letící planetky. Dokument poodhaluje nedávný pád meteoritu Čeljabinsk a ukazuje unikátní systém českých kamer, které pravidelně a s velkou přesností zachycují rychlé pády meteoritů a bolidů nejen na našem území. Film o těchto oborech Strategie AV21 řešených v Astronomickém ústavu AV ČR natočil Odbor audiovizuálních technologií SSČ AV ČR.

Přednáška Za okem božím až na východ Indonésie 28. dubna 2017

Ve středu 28. dubna 2017 od 19 hodin proběhne ve Velkém sále DDM ALFA v Pardubicích (odl. pracoviště Delta na Gorkého ulici) přednáška "Za okem božím až na východ Indonésie". Přednášející Petr Horálek, pracovník Astronomického ústavu AV ČR, vás v ní zavede na strastiplnou cestu za úplným zatměním Slunce, které se odehrálo v úzkém pásu v oblasti Indonésie v minulém roce.

Fotogalerie a video: Den Země s Akademií věd 21. dubna 2017

V pátek 21. dubna 2017 se v areálu tří ústavů Akademie věd v Praze na Spořilově odehrál již tradiční mezinárodně pořádaný "svátek" zvaný Den Země. Zájem dětí, zájem České televize s přímým vstupem do ČT24, ukrutná zima a Slunce schované za mraky. To vše si můžete vychutnat v galerii i videu ukrytými v tomto článku. Děkujeme za vaší návštěvu i přízeň!

Na čem pracujeme: Vzplanutí typu zebra jako diagnostika vlastností plazmatu

Sluneční erupce jsou nejprudšími projevy proměnné magnetické aktivity Slunce. Projevují se ve všech oblastech energetického spektra – ve viditelné oblasti, v oblasti tvrdých ultrafialových a rentgenových délek a také v oblasti rádiového záření, a to díky netermálním procesům, které v erupci probíhají. Ukazuje se, že rádiové záření v erupcích má vynikající diagnostický potenciál pro posouzení podmínek, v nichž se erupce zažehávají. Jan Benáček, student Mariana Karlického z ASU, se věnoval popisuje specifického vzplanutí v rádiové oblasti – vzplanutím typu zebra.

RNDr. Boris Valníček, DrSc. devadesátiletý

Vědec, který stál u zrodu československé kosmonautiky, se narodil 11.4.1927 v Jičíně. Po maturitě na Karlínské reálce vystudoval v letech 1946-1950 meteorologii a experimentální fyziku na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity. V roce 1950 nastoupil do Astronomického ústavu ČSAV, kde pracoval v oblasti sluneční fyziky a v roce 1953 obhájil disertaci na téma slunečních vlivů v meteorologii. Zabýval se vývojem přístrojové techniky pro pozorování Slunce. Po založení organizace INTERKOSMOS v roce 1967 vedl práce na přípravě československých kosmických experimentů jako vedoucí oddělení kosmického výzkumu Astronomického ústavu ČSAV. V roce 1984 získal vědeckou hodnost doktora matematicko-fyzikálních věd. Od roku 1992 je v důchodu. V roce 2009 obdržel putovní cenu Křišťálová přilba, kterou každoročně uděluje Asociace účastníků kosmických letů (Association of Space Explorers - ASE) jako své nejvyšší vyznamenání.

Video: Evropská jižní observatoř a 10 let členství České republiky

Ve dnech 7. – 8. března 2017 zasedala v Praze Rada Evropské jižní observatoře. Pražské zasedání se konalo při příležitosti 10 let členství České republiky v ESO. Jedním z diskutovaných témat byl i Evropský extrémně velký dalekohled, který by měl vědcům pomoci ve zjištění, jestli u jiných hvězd jsou planety, které na sobě mají život. Podívejte se na rozhovor s profesorem Janem Paloušem z Astronomického ústavu AV ČR o přínosu i budoucnosti členství České republiky v ESO.