Astronomický ústav Akademie věd České republiky (ASU) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Vesmír v průvanu
Hvězdné větry, sluneční vítr a tako větrno na planetách. Krátce a výstižně v novém čísle A / Magazínu, který vydává Akademie věd a pro který tyto krátké kapitoly připravili lidé z Astronomického ústavu AV ČR.
Ministr dopravy Martin Kupka navštívil ondřejovskou hvězdárnu
Ve středu 26. června navštívil v doprovodu předsedy Akademie věd profesora Radomíra Pánka hvězdárnu Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově ministr dopravy Martin Kupka.
Ze stáže na ondřejovské hvězdárně až k vítězství v celostátním kole SOČ
Loni v létě absolvoval student nyní 2. ročníku Gymnázia J. Š. Baara v Domažlicích Jan Herzig týdenní stáž na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Na základě této stáže v průběhu školního roku navázal spolupráci s Jiřím Žákem ze Stelárního oddělení a pod jeho vedením napsal středoškolskou odbornou činnost.
Na čem pracujeme: Penumbrální zrna v numerické simulaci sluneční skvrny
Jak se ve skvrnách na Slunci pohybují jasné útvary zvané penumbrální zrna, a co tento pohyb říká o vnitřní dynamice a magnetickém poli Slunce? Nová studie pomocí pokročilé počítačové simulace nabízí odpovědi, které rozšiřují výsledky předchozích pozorování a odhalují, jak složitý a proměnlivý je život penumbrálních zrníček.
Na čem pracujeme: Aktivní galaktické jádro potvrzeno uvnitř hvězdotvorné hráškové galaxie
Astronomové díky vesmírné observatoři XMM-Newton poprvé potvrdili přítomnost aktivního galaktického jádra (AGN) v tzv. „zeleném hrášku“ – zvláštním typu trpasličí galaxie s překotnou tvorbou hvězd. Tato objevná studie ukazuje, že i méně zářivé černé díry mohly hrát klíčovou roli při reionizaci raného vesmíru a poskytuje tak cenný pohled na růst černých děr v jeho prvních epochách.
Evropská kosmická agentura (ESA) v pondělí 16. 6. 2025 v 16:15 poprvé představila veřejnosti vědecká pozorování sluneční koróny pořízené vesmírným koronografem ASPIICS na palubě mise Proba-3. Díky unikátní technologii velmi přesného letu satelitů ve formaci se tak "zatmění na přání" stalo skutečností. Tato sonda vznikla za výrazného českého přispění.
V sobotu 21. června ve 4 hodiny a 43 minut našeho (středoevropského letního) času nastane letní slunovrat a začne astronomické léto. Při letním slunovratu Slunce dosáhne nejsevernějšího bodu své dráhy, na severní polokouli tak zažijeme nejdelší den v roce. Dny se pak ale už začnou zkracovat, a to až do zimního slunovratu 21. prosince 2025.
Ve dnech 19. - 22. června 2025 se v prostorách pražského planetária uskuteční výjimečné setkání věnované solarografii, unikátní technice, která propojuje umění, vědu a vzdělávání. Solarografický meeting 2025 naváže na úspěšné ročníky z let 2021 a 2023 a nabídne tři dny přednášek, workshopů, výstav a filmových projekcí.
Ondřej Zelenka oceněn prestižní Prémií Otto Wichterleho
Dvacet pět vědkyň a vědců obdrželo 11. června 2025 z rukou předsedy Akademie věd profesora Radomíra Pánka Prémii Otto Wichterleho. Prémie nese jméno profesora Otto Wichterleho na památku vynikajícího chemika světového formátu, vynálezce měkkých kontaktních čoček a prvního polistopadového prezidenta Československé akademie věd. Právě z důvodu, aby česká věda měla více takových významných osobností, podporuje Akademie věd ČR už od roku 2002 perspektivní začínající badatele.
O bolidech a lidech, kteří na jejich výzkumu pracují
Podívejte se na reportáž České televize v pořadu Gejzír vysílanou 28. května 2025. Natáčelo se v Oddělení meziplanetární hmoty. A jistě promineme České televizi občasné terminologické chyby v komentáři. I počet meteoritů s rodokmenem uvedený jako 30 už není pravda, dnes je jich na celém světě kolem padesáti. Ale zaručujeme, že co říkali naši vědci, je pravda.
Na čem pracujeme: 50 Draconis: zajímavá pulsující chemicky pekuliární dvojhvězda
Ne všechny hvězdy se chovají přesně podle kolonky, do níž spadají. Některé z hvězd například vykazují anomálie v chemickém složení, takové označujeme jako chemicky pekuliární. Marek Skarka ze Stelárního oddělení ASU vedl tým, který studoval hned dvojici chemicky pekuliárních hvězd v systému 50 Draconis. Práce ukazuje, že jde o velmi zajímavý systém, v němž se uplatňuje hned několik neobvyklých fyzikálních procesů.
Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2025
Dnes začíná v Žatci 19. ročník mezinárodní konference IBWS (INTEGRAL/BART Workshop). Proběhne ve dnech 26. až 30. května 2025. Tématem konference je astrofyzika vysokých energií, gama záblesky, satelitní projekty a podpůrné pozemní experimenty včetně robotických teleskopů.Dnes začíná v Žatci 19. ročník mezinárodní konference IBWS (INTEGRAL/BART Workshop). Proběhne ve dnech 26. až 30. května 2025. Tématem konference je astrofyzika vysokých energií, gama záblesky, satelitní projekty a podpůrné pozemní experimenty včetně robotických teleskopů.
Od vzniku hvězdokup až k výuce mladší generace astronomů
Dr. Václav Pavlík z Oddělení galaxií zkoumá hvězdné pozůstatky a jejich vliv na evoluci hvězdokup. Do Astronomického ústavu AV ČR ho zapojil program Středočeského inovačního centra MERIT. Proč díky výzkumu hvězdokup můžeme pochopit, jakou roli ve vesmíru hrajeme? Jakou sílu má v astronomii AI a co mladým lidem přináší astronomické olympiády?
Nobelista Kip Thorne v Praze - 28. května přednese veřejnou přednášku
Na konci května budeme mít tu čest přivítat v Praze jednoho z nejvýznamnějších fyziků současnosti – prof. Kipa Thorna, laureáta Nobelovy ceny za fyziku (2017) za zásadní přínos k detekci gravitačních vln.
Astronomický ústav AV ČR podepsal memorandum o spolupráci se vznikajícím Deutsches Zentrum für Astrophysik
Nedaleko českých hranic, v saském Görlitzu (Zhořelci), vzniká za podpory německého transformačního fondu pro bývalé uhelné regiony ambiciózní projekt: Národní centrum astrofyzikálního výzkumu (DZA – Deutsches Zentrum für Astrophysik). Tento výzkumný komplex, který propojuje německou astronomii a astročásticovou fyziku, má za cíl vyvíjet nové technologie pro astronomická pozorování, podporovat digitalizaci šetrnou k přírodním zdrojům, usnadňovat transfer technologií do aplikační sféry a vytvářet nové perspektivy pro výzkum vesmíru.
Dny otevřených dveří na observatoři v Ondřejově 16. a 17. května
Po oba dny pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Otevírací doba po oba dny 9 až 18 hodin, v pátek a sobotu večer za jasného počasí pozorování oblohy dalekohledem. Vstup i doprovodný program zdarma.
Na čem pracujeme: Přežití prachu v okolí hmotných hvězd po výbuchu supernovy
Prach hraje zásadní roli v mezihvězdném prostředí, ovlivňuje vznik hvězd a planetárních systémů, ale také interakci se supernovami. Jaký osud čeká prachové částice po hvězdných erupcích a explozích supernov? Nová studie pomocí pokročilých numerických simulací zkoumá, jak různé faktory – včetně geometrie okolního prostředí a načasování výbuchu – určují, zda prach přežije, nebo bude zničen. Výsledky ukazují, že prach může být odolnější, než se dříve myslelo, a jeho osud závisí na složitém propojení fyzikálních procesů.
Na čem pracujeme: Sklon oběžných drah plynných obrů v cizích planetárních soustavách
Jedna z hlavních otázek současné astronomie je, jak se planety kolem hvězd dostávají na své pozorované oběžné dráhy, které jsou mateřské hvězdě mnohem blíže, než pozorujeme v naší Sluneční soustavě. K rozřešení této záhady může přispět výzkum sklonů oběžných drah exoplanet. Některé studie ukazují, že oběžné dráhy exoplanet mohou být různě orientované vůči rotačním osám mateřských hvězd, což pravděpodobně souvisí s jejich dynamickou historií. Planet, u nichž je taková informace známa, však není mnoho, a každá další je důležitým střípkem do skládačky vývoje planetárních systémů. Jiří Žák z ASU vedl studii, která měřila sklon oběžných drah exoplanet pomocí tzv. Rossiterova-McLaughlinova efektu. Tyto poznatky pomáhají pochopit, jak planetární soustavy vznikají a vyvíjejí se v průběhu milionů let. Významně přispívají i k debatě o stabilitě a obyvatelnosti exoplanetárních systémů.
Dr. Soňa Ehlerová se stala předsedkyní České astronomické společnosti
V neděli 27. dubna skončil v pražském planetáriu (Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy – Planetum) 22. sjezd České astronomické společnosti. Předsedkyní na další čtyřleté období byla zvolena Dr. Soňa Ehlerová, která tak po dvou volebních obdobích vystřídala profesora Petra Heinzela - oba z Astronomického ústavu AV ČR.
… a když už se tyhle svátky odvíjejí od prvního jarního úplňku, tak přidáváme pár informací. Datum Velikonoční neděle se pohybuje od 22. března do 25. dubna. Podle definice nastává Velikonoční neděle po prvním jarním úplňku. To zní jasně a jednoduše. Ale především pro určení Velikonoc platí jen jedno datum začátku jara a také několik výjimek.
Dva jasné bolidy 12. dubna večer – víme co se stalo
Téměř přesně dvě hodiny po sobě v sobotu večer 12. dubna 2025 - krátce před 21. a krátce před 23. hodinou středoevropského letního času - proletěly po obloze dva jasné bolidy. Nejdřív dlouhý a velmi jasný bolid letící ve skutečnosti nad Jadranem a poté pro pozorovatele z našeho území opět nízko nad jižním obzorem další jasný bolid – tentokrát letící nad východním Rakouskem.
Na čem pracujeme: Pozdní veleobr v interagující dvojhvězdě obklopený akrečním diskem
Modelování pozdních fází vývoje velmi hmotných hvězd je jednou z největších astrofyzikálních výzev současnosti. Navíc jen omezená dostupnost reálných pozorovacích dat činí pokusy o modelování ještě složitějšími, protože je velmi obtížné teoretické výsledky ověřit na skutečných datech. I proto je velmi zajímavou studie Michalise Kourniotise přijatá k publikaci v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Práce se zabývala opravdu zvláštní hvězdou s označením HD 144812.
Krásná spolupráce se Základní školou Adolfa Zábranského Rybí
Chceme se s vámi podělit. Protože každý rodič by si přál, aby jeho škola takhle pěkně fungovala. Ze školní družiny téhle školy jsme od dětí do akce Chat s astronomkou dostali spoustu otázek. Trochu to zavařilo pracovní čas našim kolegyním, ale výsledek se dostavil a v družině ZŠ Rybí naše odpovědi s dětmi probrali. Velké poděkování patří Kateřině Honešové a samozřejmě našim milým kolegyním. A abyste nezůstali ochuzeni, níže sem ty odpovědi přidáme. Stylem je to sice psáno spíše pro děti, ale i dospělák si jistě počte.
Hvězdné větry, sluneční vítr a tako větrno na planetách. Krátce a výstižně v novém čísle A / Magazínu, který vydává Akademie věd a pro který tyto krátké kapitoly připravili lidé z Astronomického ústavu AV ČR.
Ministr dopravy Martin Kupka navštívil ondřejovskou hvězdárnu
Ve středu 26. června navštívil v doprovodu předsedy Akademie věd profesora Radomíra Pánka hvězdárnu Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově ministr dopravy Martin Kupka.
Ze stáže na ondřejovské hvězdárně až k vítězství v celostátním kole SOČ
Loni v létě absolvoval student nyní 2. ročníku Gymnázia J. Š. Baara v Domažlicích Jan Herzig týdenní stáž na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Na základě této stáže v průběhu školního roku navázal spolupráci s Jiřím Žákem ze Stelárního oddělení a pod jeho vedením napsal středoškolskou odbornou činnost.
Na čem pracujeme: Penumbrální zrna v numerické simulaci sluneční skvrny
Jak se ve skvrnách na Slunci pohybují jasné útvary zvané penumbrální zrna, a co tento pohyb říká o vnitřní dynamice a magnetickém poli Slunce? Nová studie pomocí pokročilé počítačové simulace nabízí odpovědi, které rozšiřují výsledky předchozích pozorování a odhalují, jak složitý a proměnlivý je život penumbrálních zrníček.
Na čem pracujeme: Aktivní galaktické jádro potvrzeno uvnitř hvězdotvorné hráškové galaxie
Astronomové díky vesmírné observatoři XMM-Newton poprvé potvrdili přítomnost aktivního galaktického jádra (AGN) v tzv. „zeleném hrášku“ – zvláštním typu trpasličí galaxie s překotnou tvorbou hvězd. Tato objevná studie ukazuje, že i méně zářivé černé díry mohly hrát klíčovou roli při reionizaci raného vesmíru a poskytuje tak cenný pohled na růst černých děr v jeho prvních epochách.
Evropská kosmická agentura (ESA) v pondělí 16. 6. 2025 v 16:15 poprvé představila veřejnosti vědecká pozorování sluneční koróny pořízené vesmírným koronografem ASPIICS na palubě mise Proba-3. Díky unikátní technologii velmi přesného letu satelitů ve formaci se tak "zatmění na přání" stalo skutečností. Tato sonda vznikla za výrazného českého přispění.
