Zimní ráno na ondřejovské hvězdárně. Autor: ASU/V. Karas
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Prémie Jana Friče 2020 Petře Sukové za výzkum černých děr
Ve středu 20. ledna 2021 od 13:00 proběhne slavnostní předání Prémie Jana Friče za rok 2020. Laureátkou za rok 2020 je RNDr. Petra Suková, Ph.D. z Oddělení galaxií a planetárních systémů, která Prémii obdržela za soubor prací Chaos a nelineární režim v dynamice v okolí černých děr. Slavnostní předání a laureátská přednáška budou distanční s pomocí videokonference, odkaz je v tiskové zprávě.
Na čem pracujeme: Eruptivní hvězdy pozorované hledačem exoplanet TESS
Erupce na hvězdách jsou známy již několik desetiletí, přesto je jejich výskyt zahalen rouškou tajemství. Tým astronomů včetně Olgy Maryevy z ASU studoval eruptivní hvězdy pozorované kosmickou družicí TESS v blízkých otevřených hvězdokupách a zajímala se o souvislosti výskytu erupcí u hvězd s jejich věkem, rotační rychlostí nebo spektrálním typem.
Čeští vědci objevili téměř tisíc vzácných vesmírných objektů díky spojení lidské a umělé inteligence
Výzkumný tým z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky a Fakulty informačních technologií (FIT) ČVUT použil poprvé v astronomii metodu umělé inteligence nazvanou aktivní hluboké učení (active deep learning), která je založena na interaktivním vylepšování předpovědí mnohovrstvé konvoluční neuronové sítě na základě názoru experta. Na rozdíl od běžně používaných postupů si síť sama požádá člověka o radu v těch případech, kde si je nejméně jistá. Metodu čeští výzkumníci s úspěchem aplikovali na čtyřech milionech spekter z největšího světového archivu spekter pořízeného čínským dalekohledem LAMOST a objevili skoro tisíc dosud nepopsaných velmi vzácných vesmírných objektů prokazujících se emisními spektrálními čárami. K nim patří
vedle horkých hvězd s rychle rotujícími disky i např. nově vznikající hvězdy s formujícím se planetárním systémem či naopak velmi hmotné vyhořívající hvězdy těsně před výbuchem. Klíčovou roli při objevu sehrálo také třináct tisíc spekter pořízených pomocí ondřejovského Perkova dalekohledu o průměru dva metry. Práce byla publikována v
prestižním astronomickém časopise Astronomy and Astrophysics a katalog nově objevených hvězd je zveřejněn v celosvětové databázi Vizier.
Referujeme o novém článku v prestižním mezinárodním recenzovaném a impaktovaném časopise Planetary and Space Science (Elsevier), který tam právě vyšel, o odhadu směru dopadu impaktoru (asteroidu, komety či jejího úlomku, prostě tělesa, které vytvořilo kráter) pomoci strike angles (úhlů napětí), jednoho z gravitačních aspektů odvozených z modelů gravitačního pole (zde Země a Měsíce), dnes s rozlišovací schopností asi 10 km na povrchu tělesa.
Na čem pracujeme: Magneticky provázaná atmosféra během sluneční erupce
V atmosféře nejbližší hvězdy – Slunce – probíhá celá řada nesmírně dynamických procesů, které jsou vzájemně provázány. I díky tomu je sluneční atmosféra bohatá na jevy, o nichž se nám v pozemních laboratorních experimentech ani nesnilo. Hana Mészárosová z ASU a Peter Gömöry z Astronomického ústavu Slovenské akademie věd studovali dynamiku atmosféry v průběhu jedné erupce.
Kromě zajímavých seskupení planet s Měsícem, vydatných meteorických rojů a dvou superúplňků se v roce 2021 můžeme po několikaleté přestávce těšit na zatmění Slunce, které od nás bude pozorovatelné jako částečné. Připomeneme si také 60. výročí letu prvního člověka do vesmíru, zažijeme další milník ve výzkumu Marsu a také vypuštění nového kosmického dalekohledu.
Pořádá Vesmír pro lidstvo (výzkumný program Akademie věd ČR, který koordinuje Astronomický ústav AV ČR) a Planetum (Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy), a to pro šikovné děti, mladé talenty a všechny zvídavce, které baví vesmír a užijí si svoji tvorbu spojenou s vesmírnou tématikou.
Přednáška: Betlémská hvězda a letošní těsná konjunkce Jupiteru a Saturnu
Dr. Michal Zajaček si pro vás připravil půlhodinové povídání o Betlémské hvězdě - biblických podobenstvích, historických souvislostech, ale také o astronomickém výkladu toho, co mohlo být za Betlémskou hvězdu považováno. Samozřejmě se speciálním dodatkem k 21. prosinci 2020, tedy k mimořádně těsné konjunkci Jupitera a Saturnu, vlastně takové "třetině" Betlémské hvězdy.
Těsná konjunkce Jupitera a Saturna – pozorování neorganizujeme, ale najdete zde informace, jak na to
Pro špatnou epidemickou situaci a také pro špatnou předpověď počasí pozorování z ondřejovské hvězdárny neorganizujeme a je nám to moc líto. Na hvězdárně se tedy ke stejnému úkazu sejdeme v roce 2080.
Na čem pracujeme: Mnoho fází plynu v centru galaxie Centaurus A
Prostředí galaktických jader nabízejí nespočet možností pro studium vztahů mezi plynem, prachem, hvězdami a extrémním prostředím v okolí černé veledíry. Pozorování jádra blízké galaxie Centaurus A ukazují, že v této oblasti se vyskytují oblasti horkého a chladného plynu prakticky současně v těsném kontaktu. Tato skutečnost si ale zaslouží vysvětlení.
Maximum meteorického roje Geminidy 13. /14. prosince
Noc z neděle 13. na pondělí 14. prosince bude stát za to. Země kolem druhé hodiny ranní proletí (maximum v 1:50 SEČ) nejhustší částí meteorického roje Geminidy. Během pouhé hodiny tak budete moci zahlédnout až několik desítek různě jasných "padajících hvězd" - meteorů. K pozorování v tomto roce nastávají ideální podmínky - maximum roje vychází na noc a svým svitem nebude rušit Měsíc, který je v ten den v novu.
Cena Františka Nušla za rok 2020 pro Petra Hadravu z Astronomického ústavu AV ČR
Česká astronomická společnost udělila za přínos české vědě Cenu Františka Nušla za rok 2020 známému českému astronomovi a historikovi astronomie doc. RNDr. Petru Hadravovi, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR, kde se zabývá stelární a relativistickou astrofyzikou, především observační spektroskopií dvojhvězd a teorií přenosu záření, a také historií astronomie.
Stane se to 21. prosince za soumraku. Dostáváme řadu dotazů, jestli budeme pořádat veřejné pozorování. A my to ještě nevíme, kvůli stále trvajícím epidemickým opatřením. Sledujte náš web a facebook, budeme včas informovat.
Výjimečná konjunkce Jupiteru se Saturnem 21. prosince 2020
Po celý prosinec můžeme hned po západu Slunce, nízko nad jihozápadním obzorem, sledovat dva nápadné zářící body – obří plynné planety Jupiter a Saturn, přičemž první jmenovaná je z onoho páru tou jasnější. Den za dnem se k sobě zvolna přibližují a to až do pondělí 21. prosince, kdy téměř splynou v jednu „hvězdu“. Něco podobného se naposledy událo v roce 1623 a znovu se zopakuje až za šedesát let!
Na čem pracujeme: Studium jednoho z nejjasnějších bolidů ze satelitních pozorování jeho stopy
O pozorováních, určování drah bolidů a nálezech meteoritů pocházejících z Oddělení meziplanetární hmoty ASU bychom mohli v tomto seriálu psát pravidelně. Dnešní zpráva bude ale jiná. Informace o bolidu z prosince roku 2018 totiž nepocházejí z pozemní bolidové sítě, ale z kosmických družic určených pro dálkový průzkum Země.
Přednáška Event Horizon Telescope a první fotografie černé díry
Zveme vás na online přednášku na téma fotografie první černé díry. Koná se 30. listopadu od 19 hodin online. Na přednášku je třeba se registrovat. Úvodní slovo a následnou diskuzi povede ředitel Astronomického ústavu AV ČR profesor Vladimír Karas.
Nabízíme tři přednášky o různých tématech astronomického výzkumu a zúčastnit se můžete i "Dotazovny" na téma exoplanet a jejich výzkumu nejen na hvězdárně v Ondřejově v pátek od 18 hodin. Náš program je součástí Noci vědců v České republice - celý program na www.nocvedcu.cz.
Česká stopa ve vesmíru v pořadu České televize Hyde Park Civilizace. Vystupují Jiří Svoboda (Astronomický ústav AV ČR, koordinátor programu Vesmír pro lidstvo), Petr Kapoun (S.A.B. Aerospace), Daniel Štefl (HULD), Jan Kolmaš (před založením vlastního kosmického startupu pracoval v operačním centru ESA).
Jasný a velmi dlouhý bolid časně ráno 19. listopadu 2020 nad Střední Evropou podrobně zachycený přístroji české části Evropské bolidové sítě
V časných ranních hodinách ve čtvrtek 19. listopadu 2020 krátce po tři čtvrtě na pět ráno středoevropského času ozářil rozsáhlé území České republiky, Bavorska a především Rakouska velmi jasný meteor - bolid. Na velké části jak našeho území, tak i okolních států, kde tento dlouhý a jasný bolid letěl, bylo tou dobou jasno, a tak upoutal pozornost velkého počtu náhodných svědků. Zvláště v oblasti letu bolidu (obě strany Šumavy a především středního Rakouska) se jednalo o zcela mimořádný zážitek. Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo ovšem rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny po celém našem území na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Naštěstí bylo v době přeletu bolidu zcela nebo aspoň částečně jasno na většině stanic a navíc hlavně těch nejbližších k jeho atmosférické dráze. Díky těmto fotografickým a video záznamům celkem z 11 stanic bylo možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě. Kromě toho máme i velmi dobré informace o složení a struktuře původního tělesa (meteoroidu) a také jsme určili oblast, kde by měl relativně velký počet úlomků původního tělesa (meteoroidu), tedy meteority, na zemském povrchu ležet. Touto formou tedy podáváme vysvětlení, k čemu přesně tento čtvrtek ráno došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.
Vědci ze Slunečního oddělení - Juraj Lörinčík a docent Jaroslav Dudík - se podíleli na potenciálním objevu nového zdroje slunečního větru v ukotveních erupčního filamentu.
Na čem pracujeme: Epizodický závan slunečního větru z koronálního ztmavnutí po erupci filamentu
Koronální výrony hmoty jsou celým komplexem jevů pozorovaných napříč elektromagnetickým spektrem. Juraj Lörinčík z ASU a jeho kolegové pozorovali přetrvávající tok hmoty z přechodné koronální díry vzniklé po erupci filamentu. Je to poprvé co odborníci získali obrazové důkazy o původu závanů slunečního větru z takových oblastí.
Omlazující kúra uprostřed Galaxie. Proč „rudí obři“ vypadají jako mladé hvězdy?
„Navrhli jsme zajímavý mechanismus, který elegantně vysvětluje početní nerovnováhy jako důsledek jednoho procesu. Tuto hypotézu jsme podpořili výpočty a propracovaným teoretickým modelem,“ vysvětluje ředitel Astronomického ústavu AV ČR profesor Vladimír Karas. Na studii pracoval spolu s vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR, Centra pro teoretickou fyziku Polské akademie věd ve Varšavě a Fyzikálního ústavu na Univerzitě v Kolíně nad Rýnem.
Zveřejňujeme pádovou oblast meteoritů v Jizerských horách
Před týdnem jsme zveřejnili informaci o mimořádném bolidu nad Jizerskými horami. Nyní zveřejňujeme pádovou oblast meteoritů. Ta je po systematickém hledání pracovníky Astronomického ústavu AV ČR v minulém týdnu z části prohledána, ale meteorit(y) se nepodařilo najít. Jedná se o mimořádně obtížný terén, podrobný popis je dále.
Prémie Jana Friče 2020 Petře Sukové za výzkum černých děr
Ve středu 20. ledna 2021 od 13:00 proběhne slavnostní předání Prémie Jana Friče za rok 2020. Laureátkou za rok 2020 je RNDr. Petra Suková, Ph.D. z Oddělení galaxií a planetárních systémů, která Prémii obdržela za soubor prací Chaos a nelineární režim v dynamice v okolí černých děr. Slavnostní předání a laureátská přednáška budou distanční s pomocí videokonference, odkaz je v tiskové zprávě.
Na čem pracujeme: Eruptivní hvězdy pozorované hledačem exoplanet TESS
Erupce na hvězdách jsou známy již několik desetiletí, přesto je jejich výskyt zahalen rouškou tajemství. Tým astronomů včetně Olgy Maryevy z ASU studoval eruptivní hvězdy pozorované kosmickou družicí TESS v blízkých otevřených hvězdokupách a zajímala se o souvislosti výskytu erupcí u hvězd s jejich věkem, rotační rychlostí nebo spektrálním typem.
Čeští vědci objevili téměř tisíc vzácných vesmírných objektů díky spojení lidské a umělé inteligence
Výzkumný tým z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky a Fakulty informačních technologií (FIT) ČVUT použil poprvé v astronomii metodu umělé inteligence nazvanou aktivní hluboké učení (active deep learning), která je založena na interaktivním vylepšování předpovědí mnohovrstvé konvoluční neuronové sítě na základě názoru experta. Na rozdíl od běžně používaných postupů si síť sama požádá člověka o radu v těch případech, kde si je nejméně jistá. Metodu čeští výzkumníci s úspěchem aplikovali na čtyřech milionech spekter z největšího světového archivu spekter pořízeného čínským dalekohledem LAMOST a objevili skoro tisíc dosud nepopsaných velmi vzácných vesmírných objektů prokazujících se emisními spektrálními čárami. K nim patří
vedle horkých hvězd s rychle rotujícími disky i např. nově vznikající hvězdy s formujícím se planetárním systémem či naopak velmi hmotné vyhořívající hvězdy těsně před výbuchem. Klíčovou roli při objevu sehrálo také třináct tisíc spekter pořízených pomocí ondřejovského Perkova dalekohledu o průměru dva metry. Práce byla publikována v
prestižním astronomickém časopise Astronomy and Astrophysics a katalog nově objevených hvězd je zveřejněn v celosvětové databázi Vizier.
Referujeme o novém článku v prestižním mezinárodním recenzovaném a impaktovaném časopise Planetary and Space Science (Elsevier), který tam právě vyšel, o odhadu směru dopadu impaktoru (asteroidu, komety či jejího úlomku, prostě tělesa, které vytvořilo kráter) pomoci strike angles (úhlů napětí), jednoho z gravitačních aspektů odvozených z modelů gravitačního pole (zde Země a Měsíce), dnes s rozlišovací schopností asi 10 km na povrchu tělesa.
Na čem pracujeme: Magneticky provázaná atmosféra během sluneční erupce
V atmosféře nejbližší hvězdy – Slunce – probíhá celá řada nesmírně dynamických procesů, které jsou vzájemně provázány. I díky tomu je sluneční atmosféra bohatá na jevy, o nichž se nám v pozemních laboratorních experimentech ani nesnilo. Hana Mészárosová z ASU a Peter Gömöry z Astronomického ústavu Slovenské akademie věd studovali dynamiku atmosféry v průběhu jedné erupce.
Kromě zajímavých seskupení planet s Měsícem, vydatných meteorických rojů a dvou superúplňků se v roce 2021 můžeme po několikaleté přestávce těšit na zatmění Slunce, které od nás bude pozorovatelné jako částečné. Připomeneme si také 60. výročí letu prvního člověka do vesmíru, zažijeme další milník ve výzkumu Marsu a také vypuštění nového kosmického dalekohledu.
