Astronomický ústav AV ČR

Soumrak na radarové louce v Ondřejově. Autor: V.Vojáček

O nás

Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.

Výzkum na AsÚ

Základním posláním Astronomického ústavu je výzkum . Přečtěte si, jakými tématy se zabýváme a jakých výsledků jsme dosáhli. 

Prohlídky hvězdárny

Udělejte si výlet do kraje Josefa Lady a navštivte naši hvězdárnu. Prohlídky areálu observatoře v Ondřejově jsou každý víkend od května do září. 

Dění na obloze

Přinášíme vám informace o aktuálním dění na obloze. Ty nejzajímavější nebeské úkazy můžete přijít pozorovat i nám na hvězdárnu. 

Akce pro veřejnost

Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme. 

 

Novinky

Na čem pracujeme: Vliv rotačního směšování a metalicity na ztrátu hmoty hvězdným větrem

Vývoj každé hvězdy je podle současných představ dán prakticky ihned po jejím vzniku, a silně závisí především na její hmotnosti. Vývojové modely rigorózně popisují jednotlivá stádia hvězd, od protohvězd přes pobyt na hlavní posloupnosti až k expanzi mezi rudé obry a závěrečná stádia. Ukazuje se, že v popisu přesnými rovnicemi je velká neznámá, která má vliv především na způsob, jakým ta která hvězda svůj život ukončí. Tou neznámou je ztráta hmoty hvězdným větrem. Jiří Kubát ze Stelárního oddělení AsÚ se podílel na studii, jež si vzala za cíl popsat vliv změn chemického složení vyvolaného rotačním směšováním na ztrátu hmoty horkých hvězd hvězdným větrem.

Nejlepší vědecké výsledky za rok 2013: Dráha, struktura a původ planetky, která explodovala nad Čeljabinskem

Rada Astronomického ústavu vybrala pět nejvýznamnějších vědeckých výsledků za rok 2012 publikovaných v odborných časopisech. Dnes představujeme práci J. Borovičky a kol. o dráze, struktuře a původu planetky, která explodovala nad Čeljabinskem.

Solar Orbiter se diskutuje v Praze

V Praze v tomto týdnu probíhá pracovní setkání mezinárodního týmu připravované evropské sondy Solar Orbiter s plánovaným startem v roce 2017. Jednání zahájil ředitel Astronomického ústavu AV ČR prof. Vladimír Karas. O roli Akademie věd ČR v tomto projektu referoval prof. Petr Heinzel, rovněž z Astronomického ústavu AV ČR. Na programu prvního dne byly ještě informace o spolupráci americké NASA s evropskou ESA (Evropská kosmická agentura). První dny patří technickým záležitostem, pátek pak vědeckým úkolům sondy.

Na čem pracujeme: Be hvězda v těsné dvojhvězdě s horkým podtrpaslíkem

Be hvězdy, hvězdy spektrálního typu B obklopené plynným diskem, jsou setrvalým zájmem skupiny horkých hvězd stelárního oddělení AsÚ. I když se tyto objekty studují téměř 150 let, není dosud zcela vysvětlen původ cirkumstelárního disku. Jednou z možností je, že disk vzniká v důsledku vývoje těsných dvojhvězd. Vývojové modely těsných dvojhvězd ukazují, že více než polovina Be hvězd je v těsných dvojhvězdách, z nichž jednu složku tvoří Be hvězda a druhou složkou je horký podtrpaslík, malý ale horký objekt. Zatím však bylo podobných systémů nalezeno jen několik. Jejich charakteristickým rysem je periodicky proměnná emise v čáře neutrálního helia. Tato emise je důsledkem ozařování disku Be hvězdy energetickým zářením horkého podtrpaslíka. Tým P. Koubského se začal hledáním „chybějícího“ typu Be hvězd systematicky zabývat. Během dvouletého systematického úsilí se podařilo nalézt tři Be dvojhvězdy tohoto typu. Jednou z nich je objekt HD 161306, který pozorovali Perkovým dalekohledem v Ondřejově a  dalekohledem Dominion Astrophysical Observatory v Kanadě. Počet známých Be hvězd s horkým podtrpaslíkem se sice v období několika let zdvojnásobil, ale rozpor mezi teoretickými modely vývoje těsných dvojhvězd se tím zdaleka nevyřešil.

Záhada bolidu Benešov odhalena nálezem meteoritů po dvaceti letech

Významný vědecký časopis Astronomy & Astrophysics dnes zveřejňuje článek o práci a úspěchu českých vědců z Astronomického ústavu AV ČR a z České geologické služby. K tomu časopis Astronomy & Astrophysics vydal vlastní tiskové prohlášení a navíc se tato práce dostala i na titulní stranu časopisu. Po 20 letech od zaznamenaného bolidu, který byl pojmenován Benešov, byly nalezeny meteority přesně podle předpovězeného scénáře. Tento nález byl umožněn novým výpočtem atmosférické dráhy, který posunul linii dopadu o 330 metrů.

ZHASNOUT! Pražské kino SVĚTOZOR v pondělí 13. října 2014 od 20:45

Úvod a především odpovědi na dotazy po filmu měl pracovník Astronomického ústavu AV ČR Pavel Suchan, který je také jedním z duchovních otců Jizerské oblasti tmavé oblohy a předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu České astronomické společnosti.

Starší zprávy Archiv zpráv

Na čem pracujeme: Vliv rotačního směšování a metalicity na ztrátu hmoty hvězdným větrem

Vývoj každé hvězdy je podle současných představ dán prakticky ihned po jejím vzniku, a silně závisí především na její hmotnosti. Vývojové modely rigorózně popisují jednotlivá stádia hvězd, od protohvězd přes pobyt na hlavní posloupnosti až k expanzi mezi rudé obry a závěrečná stádia. Ukazuje se, že v popisu přesnými rovnicemi je velká neznámá, která má vliv především na způsob, jakým ta která hvězda svůj život ukončí. Tou neznámou je ztráta hmoty hvězdným větrem. Jiří Kubát ze Stelárního oddělení AsÚ se podílel na studii, jež si vzala za cíl popsat vliv změn chemického složení vyvolaného rotačním směšováním na ztrátu hmoty horkých hvězd hvězdným větrem.

Nejlepší vědecké výsledky za rok 2013: Dráha, struktura a původ planetky, která explodovala nad Čeljabinskem

Rada Astronomického ústavu vybrala pět nejvýznamnějších vědeckých výsledků za rok 2012 publikovaných v odborných časopisech. Dnes představujeme práci J. Borovičky a kol. o dráze, struktuře a původu planetky, která explodovala nad Čeljabinskem.

Solar Orbiter se diskutuje v Praze

V Praze v tomto týdnu probíhá pracovní setkání mezinárodního týmu připravované evropské sondy Solar Orbiter s plánovaným startem v roce 2017. Jednání zahájil ředitel Astronomického ústavu AV ČR prof. Vladimír Karas. O roli Akademie věd ČR v tomto projektu referoval prof. Petr Heinzel, rovněž z Astronomického ústavu AV ČR. Na programu prvního dne byly ještě informace o spolupráci americké NASA s evropskou ESA (Evropská kosmická agentura). První dny patří technickým záležitostem, pátek pak vědeckým úkolům sondy.

Na čem pracujeme: Be hvězda v těsné dvojhvězdě s horkým podtrpaslíkem

Be hvězdy, hvězdy spektrálního typu B obklopené plynným diskem, jsou setrvalým zájmem skupiny horkých hvězd stelárního oddělení AsÚ. I když se tyto objekty studují téměř 150 let, není dosud zcela vysvětlen původ cirkumstelárního disku. Jednou z možností je, že disk vzniká v důsledku vývoje těsných dvojhvězd. Vývojové modely těsných dvojhvězd ukazují, že více než polovina Be hvězd je v těsných dvojhvězdách, z nichž jednu složku tvoří Be hvězda a druhou složkou je horký podtrpaslík, malý ale horký objekt. Zatím však bylo podobných systémů nalezeno jen několik. Jejich charakteristickým rysem je periodicky proměnná emise v čáře neutrálního helia. Tato emise je důsledkem ozařování disku Be hvězdy energetickým zářením horkého podtrpaslíka. Tým P. Koubského se začal hledáním „chybějícího“ typu Be hvězd systematicky zabývat. Během dvouletého systematického úsilí se podařilo nalézt tři Be dvojhvězdy tohoto typu. Jednou z nich je objekt HD 161306, který pozorovali Perkovým dalekohledem v Ondřejově a  dalekohledem Dominion Astrophysical Observatory v Kanadě. Počet známých Be hvězd s horkým podtrpaslíkem se sice v období několika let zdvojnásobil, ale rozpor mezi teoretickými modely vývoje těsných dvojhvězd se tím zdaleka nevyřešil.

Záhada bolidu Benešov odhalena nálezem meteoritů po dvaceti letech

Významný vědecký časopis Astronomy & Astrophysics dnes zveřejňuje článek o práci a úspěchu českých vědců z Astronomického ústavu AV ČR a z České geologické služby. K tomu časopis Astronomy & Astrophysics vydal vlastní tiskové prohlášení a navíc se tato práce dostala i na titulní stranu časopisu. Po 20 letech od zaznamenaného bolidu, který byl pojmenován Benešov, byly nalezeny meteority přesně podle předpovězeného scénáře. Tento nález byl umožněn novým výpočtem atmosférické dráhy, který posunul linii dopadu o 330 metrů.

ZHASNOUT! Pražské kino SVĚTOZOR v pondělí 13. října 2014 od 20:45

Úvod a především odpovědi na dotazy po filmu měl pracovník Astronomického ústavu AV ČR Pavel Suchan, který je také jedním z duchovních otců Jizerské oblasti tmavé oblohy a předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu České astronomické společnosti.