Odhalte snímky Slunce pardubické hvězdárny!

Od 10. května letošního roku probíhá na Hvězdárně barona Artura Krause v Pardubicích monitoring sluneční chromosféry. Primárním cílem je rozlišit protuberance a další  jevy pozorovatelné v této sféře. Na rozdíl od fotosféry, vodíkový filtr teleskopu, který hvězdárna využívá, umožňuje rozlišit některé dynamické procesy, například výron horkého výronu plazmatu (CME). Taková sluneční aktivita není běžným slunečním filtrem pozorovatelná. I přes poměrně malé rozlišení fotografií jsou evidentní vlivy silného magnetického pole v aktivních oblastech (kde jsou pro změnu ve fotosféře viditelné zpravidla pouze tmavé skvrny).

Některé záznamy slouží spíše pro kochání oka, tedy hlavně ty barevné, jiné pro ukázku vývoje již zmiňovaných oblastí s neobvyklou aktivitou vzhledem k pozorovatelnému okolí (například oblast s označením NOAA 2710 21. května, nebo NOAA 2713 17. června).

 Vývoj aktivní oblasti NOAA AR2710 na Slunci. Obrázek je uměle obarvený.Vývoj aktivní oblasti NOAA AR2710 na Slunci. Obrázek je uměle obarvený.


Aktivní oblast NOAA AR2710 (uměle obarvené) a ilustračně doplněné o velikostní srovnání s planetou Jupiter.Aktivní oblast NOAA 2710 (uměle obarvené) a ilustračně doplněné o velikostní srovnání s planetou Jupiter.

 Zatímco mini-snímek nalevo ukazuje akorát oblast aktivity, druhý jej analyzuje pouze z dat snímku. Výsledkem je barevná kompozice. S obrovskou nadsázkou lze říci, že se díváme na teplotní mapu.

Fotografie vpravo zachycuje experimentování s daty. V podstatě se jedná o část slunečního disku a přiřazení barvy podle jasu. Pozorný čtenář si jistě všimnul souřadnic, které jsou pouze pro určení pozice na snímku, nikoli běžně používané - heliografické. Stejně tak orientační je i barevná či jasová škála pod každým z jednotlivých "mini-snímků".

Zrychlené video rozpadající se protuberance můžete vidět níže. Při detailnějším průzkumu vidíme rozpad struktury, kdy se nabité částice tendenčně vracejí v důsledku směru siločar magnetického pole.

Aktivita na Slunci v posledním období je velmi nízká (příčinou je dostatečně neobjasněný sluneční cyklus). To ostatně jasně dokazuje náhled na "vymetenou" fotosféru. Taková aktivita má zároveň dopad na výskyt populárně fotogenického úkazu polární záře v obalu zemské magnetosféry.

Pokud byste měli zájem nahlédnout k více podobným záznamům, přejděte na web solar.astropardubice.cz.


Převzato: Hvězdárna Pardubice