English
čeština
Pokud se občas objevíte na anglické verzi našich stránek, pak už jste určitě narazili v menu na položku Sunspot numbers. Po kliknutí je tam řada čísel bez jakékoliv legendy nebo vysvětlení.
Způsob správného uchopení pozorovaných dat ze Slunce, se krystalizoval desítky let a pro mnohé ani po stovkách let stále neskončil. Ačkoliv cílem článku není shrnutí historického vývoje nebo hodnocení relativního čísla slunečních skvrn, přesto je občas vhodné úvést některé údaje do správného kontextu.
V roce 1826 Heinrich Schwabe začíná porozovat sluneční skvrny s cílem najít mezi nimi novou planetu Vulcan. Ta podle jeho představ měla být mezi Merkurem a Sluncem, takže nejlepší variantou je nepřetržitě pozorovat sluneční skvrny a hledat v nich tu jednu, co bude „kulatá“. Planetu neobjevil, nicméně na základě svého mnohaletého pozorování vydal v roce 1843 publikaci (Die Sonne – je možné stáhnout zde), ve které mluví o periodicitě sluneční aktivity.
Článek velice zaujal švýcarského astronoma Rudolfa Wolfa, který v roce 1849 začal pravidelně pozorovat Slunce. Každý den si poctivě zapisoval dvě čísla – celkový počet jednotlivých skvrn a počet skupin.
 |
| Refraktor Rudolfa Wolfa (83/1320 mm) |
Za účelem sestavení měsíčních a ročních hodnot vytvořil Wolf dnes snad již všem slunečníkům známé relativní číslo:
R = 10 g + f
kde g je počet skupin a f je počet skvrn
Násobek počtu skupin ve formuli je dané tím, že obecně je vytvoření nové skupiny na Slunci důležitější událostí, než vytvoření jedné skvrny v již existující oblasti. Specifické číslo 10 vyplynulo z jeho zkušeností – typická skupina má okolo deseti skvrn.
V roce 1861 zavedl Wolf ve formuli faktor „k“, tedy R = k (10g + f), aby do pozorování mohl připojit i další pozorovatele, s různými dalekohledy. Aby jeho vlastní pozorování bylo srovnatelné s pozorováním Schwabeho, rozhodl se nepočítat nejmenší skvrny a jako „k“ si určil číslo jedna. Jeho nástupce Alfred Wolfer prohlásil toto kritérium za vágní, začal počítat malé skvrny a změnil hodnotu jejich „k“ na 0,6 (chtěl hodnoty srovnatelné s Wolfem). Od té doby se s váhovým koeficientem ještě několikrát pohnulo a změnilo se místo, kde se pozorování z celého světa sbírá. Dnes to má na starost Královská Belgická observatoř (Observatoire Royal de Belgiue), která každý měsíc stejně jako Rudolf Wolf shromáždí pozorování z celého světa a spočítá z nich ono relativní číslo. To se potom používá nejen pro statistické studie vývoje sluneční aktivity, ale i do výpočtů slunečního dynama.
Hvězdárna v Ondřejově tato pozorování dělá také, relativní číslo můžete najít na každé naší kresbě sluneční fotosféry. Položka Sunspot numbers je samozřejmě jejím každoměsíčním výpisem, který ve stejné podobě posíláme do Bruselu.
Jednotlivá čísla jsou v následujícím formátu a znamenají:
DD HHHH Q TG TF TR NG NF NR SG SF SR CG CF CR
99 - konec záznamu nebo Slunce nepozorováno
DD – den v měsíci
HHHH – čas pozorování v UT
Q – kvalita obrazu (5 nejlepší – 1 nejhorší)
TG – celkový počet oblastí
TF – celkový počet skvrn
TR – celkové relativní číslo
NG/SG/CG – počet oblastí pro sever/jih/střed disku
NF/SF/CF - počet skvrn pro sever/jih/střed disku
NR/SR/CR – relativní číslo pro sever/jih/střed disku
Záznam pro poslední celý měsíc pozorování na Sluneční patrole tedy je:
ONDREJOV OBSERVATIONS FOR DECEMBER 2020
01 0955 2 03 012 042 00 000 000 03 012 042 01 010 020
02 1210 1 03 009 039 00 000 000 03 009 039 00 000 000
03 9999
04 1125 3 03 007 037 00 000 000 03 007 037 00 000 000
05 9999
06 1006 2 02 004 024 00 000 000 02 004 024 01 001 011
07 9999
08 0850 2 01 001 011 00 000 000 01 001 011 01 001 011
09 9999
10 9999
11 9999
12 9999
13 9999
14 0915 2 01 001 011 00 000 000 01 001 011 00 000 000
15 9999
16 9999
17 9999
18 9999
19 9999
20 9999
21 9999
22 9999
23 9999
24 9999
25 9999
26 1045 2 02 012 032 00 000 000 02 012 032 01 002 012
27 1015 2 02 009 029 00 000 000 02 009 029 02 005 025
28 9999
29 1000 5 02 012 032 00 000 000 02 012 032 01 011 022
30 0918 4 02 010 030 00 000 000 02 010 030 01 008 018
31 1136 3 03 010 040 01 001 011 02 009 029 02 004 024
99