Novinky

Gagarin - P. Heinzel pro časopis Týden

1. Jak známo, o letu J. Gagarina sdělovací prostředky předem nijak neinformovaly. Jak jste 12. dubna 1961 reagoval (nebo vaše okolí) na první zprávy o letu člověka do vesmíru? Co se vám tehdy jako dítěti honilo hlavou? Zajímal jste se následovně nějak o Gagarinovu návštěvu v Praze (28. dubna), nebo snad dokonce kosmonauta vítal v ulicích Prahy? A nebo jste naopak Sovětům nedůvěřoval, že se let opravdu odehrál...

V roce 1961 mi bylo 10 let a dodnes se pamatuji, jak v našem městě (Hradec Králové) během onoho dne hrály na ulicích amplióny a neustále se opakovala zpráva o letu Gagarina. Myslím, že jsme z toho měli všichni radostný pocit. Gagarinovu návštěvu v Praze jsem sledoval v televizi.

2. Přikládal jste někdy později větší vážnost nejrůznějším spikleneckým teoriím, které se o Gagarinově letu a případně o jeho tragické smrti s vážnou tváří tradovaly v Československu (např., že vůbec nebyl ve vesmíru, a proto musel být později raději fyzicky zlikvidován při údajném leteckém neštěstí...., že při nepodařeném letu jeho raketa zůstala ve vesmíru a podnes tam někde létá, ...že pil hodně vodky a tragicky zahynul v letadle právě kvůli kořalce...).

Ano, mnohé podobné jsem samozřejmě slyšel, ale příliš jsem tomu nevěřil. Myslím, že celkem věrohodná je kniha "Vzestup a pád Jurije Gagarina", která právě začíná podrobným popisem letecké katastrofy. Byly však i "informace", že Gagarin nebyl první, že sověti dělali nějaké pokusy již dříve.

3. Nejste trochu zklamán z dalšího vývoje v kosmonautice, vždyť šedesátá léta předpokládala do konce století mimo jiné dovolenou na měsíci a dosáhnutí Marsu a časopis Junák dokonce v roce 1969 napsal toto: „.... v roce 2000 budeš pracovat asi čtyři hodinydenně, noviny si přečteš stisknutím knoflíku televizní obrazovky a dozvíš se například o průkopnických cestách Gagarinových vnuků na Jupiter.“

To bylo jistě v mnohém přehnané. Zklamán nejsem, za 50 let od letu Gagarina se ve vědě i technice odehrálo velmi mnoho. Éra letu Appllo, raketoplány, ISS, Hubble atd. Rozvoj počítačů: v sedmdesátých letech jsem dělal diplomku na počítači IBM360, který dnes mnohonásobně předčí notebook z něhož vám píši. A mobilní telefony atd. To, že se ještě nelétá na Mars je podle mě dáno spíše společensko-ekonomickými prioritami. Bohužel výzkum vesmíru, i když se do něj investují obrovské prostředky, není vždy tou hlavní prioritou.

4. Znáte píseň Dobrý den, majore Gagarine, případně jiné texty, básně (byť dobově poplatné a různé úrovně) apod., které se vám vybaví ve spojení s Gagarinem či lety do vesmíru?

Samozřejmě tu píseň znám z mládí. Nejen ta, ale i řada jiných věcí byla poplatná době. Ale to podle mě nijak nesnižuje výsledky a úspěchy celé té doby. Sám jsem později na Astronomickém ústavu prožil téměř celou éru Interkosmu a vím, že bylo mnohého dosaženo a také se vytvořilo důležité know-how, na které dnes Rusko navazuje ve spolupráci s Američany.

Sám se dnes intenzívně věnuji výzkumu Slunce při použití dat z družic, ve spolupráci s ESA (ČR je teprve nedávno novou členskou zemí ESA), připravujeme řadu nových experimentů, věnuji se i organizační práci kolem spolupráce s ESA. S kolegy se chystáme na poslední start raketoplánu Endeavour STS-134, který poletí k ISS. Pozvala nás NASA a osobně astronaut A. Feustel, který v roce 2009 navštívil ČR a nás ústav.