Astronomický ústav AV ČR

Soumrak na radarové louce v Ondřejově. Autor: V.Vojáček

O nás

Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.

Výzkum na AsÚ

Základním posláním Astronomického ústavu je výzkum . Přečtěte si, jakými tématy se zabýváme a jakých výsledků jsme dosáhli. 

Prohlídky hvězdárny

Udělejte si výlet do kraje Josefa Lady a navštivte naši hvězdárnu. Prohlídky areálu observatoře v Ondřejově jsou každý víkend od května do září. 

Dění na obloze

Přinášíme vám informace o aktuálním dění na obloze. Ty nejzajímavější nebeské úkazy můžete přijít pozorovat i nám na hvězdárnu. 

Akce pro veřejnost

Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme. 

 

Novinky

Mimořádně chladný červený trpaslík a sedm jeho planet

Astronomové objevili soustavu se sedmi planetami ležící jen 40 světelných let od Slunce. S využitím kosmických i pozemních přístrojů, včetně dalekohledu ESO/VLT, se vědcům podařilo pozorovat přechody planet přes disk mateřské hvězdy, kterou je mimořádně chladný červený trpaslík s katalogovým označením TRAPPIST-1. Tři z těchto planet navíc leží v takzvané obyvatelné zóně. To znamená, že na jejich povrchu by se mohly nacházet oceány. Zvyšuje se tak šance, že by některá z planet mohla být také domovem života. V tomto systému se nachází dosud nejvyšší počet planet svou velikostí podobných Zemi a zároveň nejvíce planet, na jejichž povrchu by se mohla vyskytovat voda v kapalném stavu. Článek oznamující objev byl publikován ve vědeckém časopise Nature.

Na čem pracujeme: Pozoruhodný vývoj sluneční póry

Sluneční astronomové pod vedením Jana Jurčáka z ASU pozorovali a analyzovali přerod sluneční póry v osamocenou penumbru. Tento unikátní materiál pozorovaný japonskou kosmickou observatoří Hinode přináší nové znalosti popisující vliv magnetického pole na vznik a vývoj penumbry.

Nejlepší vědecké výsledky za rok 2016: Detekce srážek dočasně zachycených přírodních satelitů Země

Rada Astronomického ústavu vybrala tři nejvýznamnější vědecké výsledky za rok 2016, publikované v odborných časopisech. Dnes představujeme práci Pavla Spurného, který se svým týmem studoval pády a charakteristiky dočasně zachycených přírodních satelitů Země.

Pozorování měsíčního zatmění 11. února pro veřejnost

V sobotu 11. února v 1:44 ráno nastane polostínové zatmění Měsíce. V prostoru historické hvězdárny a v její Západní kopuli proběhne pozorování úkazu pro veřejnost od 1:00 do 2:00 ráno. Nečekejte sice žádné výrazné zatmění, protože se jedná pouze o polostínovou fázi, ale kolem maximální fáze, kdy se Měsíc přiblíží těsně k zemskému stínu, bude vidět, jak je v severní části disku tmavší. Nabídneme také pohled na Měsíc dalekohledem a jako přídavek se podíváme na planetu Jupiter.

V sobotu 11. února nastane polostínové zatmění Měsíce

V sobotu 11. února v 1:32 SEČ nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá „sněžný“. Ten bude doplněn neobvyklým úkazem, při kterém Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu, takřka se jej dotkne, a na zhruba 40 minut tak budeme očima svědky výrazného polostínového, téměř částečného zatmění. Měsíc bude vypadat, jakoby jej někdo shora začadil černým kouřem. Úkaz bude možné také snadno fotografovat.

Český snímek ESO: Od protisvitu k falešnému úsvitu

Česká republika si letos připomíná 10 roků členství v Evropské jižní observatoři. Techniku observatoří Paranal, La Silla a ALMA využívají hlavně pracovníci Astronomického ústavu AV ČR a dosahují s ní velmi významných výsledků. Nedávno také observatoř Paranal navštívili předseda senátu Milan Štech a předsedkyně Akademie věd prof. Eva Zažímalová. Česká republika má také svého fotografického vyslance - Petra Horálka - a jeho snímek z observatoře ESO La Silla nyní vyhrál v lednovém kole České astrofotografie měsíce a 13. února jej Evropská jižní observatoř uvede jako prestižní Snímek týdne ESO. Už dříve byl snímek publikován ve vědeckém časopise ESO Messenger, konkrétně v čísle 164.

Starší zprávy Archiv zpráv

Mimořádně chladný červený trpaslík a sedm jeho planet

Astronomové objevili soustavu se sedmi planetami ležící jen 40 světelných let od Slunce. S využitím kosmických i pozemních přístrojů, včetně dalekohledu ESO/VLT, se vědcům podařilo pozorovat přechody planet přes disk mateřské hvězdy, kterou je mimořádně chladný červený trpaslík s katalogovým označením TRAPPIST-1. Tři z těchto planet navíc leží v takzvané obyvatelné zóně. To znamená, že na jejich povrchu by se mohly nacházet oceány. Zvyšuje se tak šance, že by některá z planet mohla být také domovem života. V tomto systému se nachází dosud nejvyšší počet planet svou velikostí podobných Zemi a zároveň nejvíce planet, na jejichž povrchu by se mohla vyskytovat voda v kapalném stavu. Článek oznamující objev byl publikován ve vědeckém časopise Nature.

Na čem pracujeme: Pozoruhodný vývoj sluneční póry

Sluneční astronomové pod vedením Jana Jurčáka z ASU pozorovali a analyzovali přerod sluneční póry v osamocenou penumbru. Tento unikátní materiál pozorovaný japonskou kosmickou observatoří Hinode přináší nové znalosti popisující vliv magnetického pole na vznik a vývoj penumbry.

Nejlepší vědecké výsledky za rok 2016: Detekce srážek dočasně zachycených přírodních satelitů Země

Rada Astronomického ústavu vybrala tři nejvýznamnější vědecké výsledky za rok 2016, publikované v odborných časopisech. Dnes představujeme práci Pavla Spurného, který se svým týmem studoval pády a charakteristiky dočasně zachycených přírodních satelitů Země.

Pozorování měsíčního zatmění 11. února pro veřejnost

V sobotu 11. února v 1:44 ráno nastane polostínové zatmění Měsíce. V prostoru historické hvězdárny a v její Západní kopuli proběhne pozorování úkazu pro veřejnost od 1:00 do 2:00 ráno. Nečekejte sice žádné výrazné zatmění, protože se jedná pouze o polostínovou fázi, ale kolem maximální fáze, kdy se Měsíc přiblíží těsně k zemskému stínu, bude vidět, jak je v severní části disku tmavší. Nabídneme také pohled na Měsíc dalekohledem a jako přídavek se podíváme na planetu Jupiter.

V sobotu 11. února nastane polostínové zatmění Měsíce

V sobotu 11. února v 1:32 SEČ nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá „sněžný“. Ten bude doplněn neobvyklým úkazem, při kterém Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu, takřka se jej dotkne, a na zhruba 40 minut tak budeme očima svědky výrazného polostínového, téměř částečného zatmění. Měsíc bude vypadat, jakoby jej někdo shora začadil černým kouřem. Úkaz bude možné také snadno fotografovat.

Český snímek ESO: Od protisvitu k falešnému úsvitu

Česká republika si letos připomíná 10 roků členství v Evropské jižní observatoři. Techniku observatoří Paranal, La Silla a ALMA využívají hlavně pracovníci Astronomického ústavu AV ČR a dosahují s ní velmi významných výsledků. Nedávno také observatoř Paranal navštívili předseda senátu Milan Štech a předsedkyně Akademie věd prof. Eva Zažímalová. Česká republika má také svého fotografického vyslance - Petra Horálka - a jeho snímek z observatoře ESO La Silla nyní vyhrál v lednovém kole České astrofotografie měsíce a 13. února jej Evropská jižní observatoř uvede jako prestižní Snímek týdne ESO. Už dříve byl snímek publikován ve vědeckém časopise ESO Messenger, konkrétně v čísle 164.