Zimní ráno na ondřejovské hvězdárně. Autor: ASU/V. Karas
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Na čem pracujeme: Epsilon Perseidy jsou způsobeny dlouhoperiodickou retrográdní kometou
Studium meteorů představuje jednu z mála příležitostí, jak analyzovat vzorky materiálu z nejrůznějších částí Sluneční soustavy. Právě v zevrubném studiu meteorů jsou čeští odborníci z Oddělení meziplanetární hmoty ASU světovou špičkou. Lukáš Shrbený a Pavel Spurný studiem pouhých 25 meteorů z roje zářijových epsilon Perseid odhalili překvapivé množství informací o jejich vlastnostech a původu.
V pondělí 11. listopadu planeta Merkur přejde před Sluncem. Vzácný úkaz znovu uvidíme až v roce 2032!
V pondělí 11. listopadu 2019 se odehraje nad územím České republiky vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Uvidíme jej v první polovině svého průběhu, a to v odpoledních hodinách. Během úkazu se před Sluncem promítne jemu nejbližší planeta, která při bezpečném pozorování (s dalekohledem opatřeným filtrem, případně tzv. projekcí) bude vypadat jako malý tmavý kotouček postupně se přesouvající od levého okraje slunečního disku k jeho středu. Úkaz nastává maximálně 14 krát za století a znovu se odehraje až v listopadu roku 2032.
Na čem pracujeme: Jak zvážit černou díru na základě jasnosti záblesků a průběhu jejich zjasnění?
Černé díry jsou exotickými kosmickými objekty, o nichž je s pomocí dalekohledů – pro astronomy nejobvyklejšího pracovního „nástroje“ – prakticky nemožné získat přímé informace svědčících o jejich fyzikálních vlastnostech. Ke „zvážení“ a „změření“ černých děr je tak nutné využít metod nepřímých. Vladimír Karas a jeho spolupracovníci jak z ASU tak z jiných světových ústavů ukázali, že získat hmotnost černé díry je možné jen na základě studia rentgenových záblesků, požírá-li tato díra látku ze svého okolí.
Deset roků od vyhlášení Jizerské oblasti tmavé oblohy
4. listopadu 2009 v 15:00 byla v horské chatě Pyramida na Jizerce vyhlášena česko polská Jizerská oblast tmavé oblohy. Tuto oblast slavnostním podpisem memoranda vyhlásili zástupci tří polských a tří českých institucí - Astronomického ústavu Wrocławské univerzity, Astronomického ústavu AV ČR, Správy CHKO Jizerské hory, Lesů ČR - Krajského ředitelství Liberec, Nadleśnictwa Świeradów a Nadleśnictwa Sklarska Poręba.
Česko polská Jizerská oblast tmavé oblohy vznikla v rámci Mezinárodního roku astronomie 2009 jako první taková oblast v Evropě a první mezinárodní oblast tohoto druhu na světě. Iniciativa přišla v roce 2008 od kolegů astronomů z Polska.
4. listopadu to bude přesně 10 roků od založení Jizerské oblasti tmavé oblohy, tehdy v chatě Pyramida na Jizerce. Česko - polská Jizerská oblast tmavé oblohy se stala první takovou oblastí v Evropě a první přeshraniční na světě. K tomuto výročí se bude konat tisková konference na Krajském úřadě Libereckého kraje v Liberci za účasti hejtmana Libereckého kraje pana Martina Půty a náměstka ministra životního prostředí pana Vladislava Smrže, který má za vládu v gesci problematiku světelného znečištění.
Na čem pracujeme: Epsilon Perseidy jsou způsobeny dlouhoperiodickou retrográdní kometou
Studium meteorů představuje jednu z mála příležitostí, jak analyzovat vzorky materiálu z nejrůznějších částí Sluneční soustavy. Právě v zevrubném studiu meteorů jsou čeští odborníci z Oddělení meziplanetární hmoty ASU světovou špičkou. Lukáš Shrbený a Pavel Spurný studiem pouhých 25 meteorů z roje zářijových epsilon Perseid odhalili překvapivé množství informací o jejich vlastnostech a původu.
V pondělí 11. listopadu planeta Merkur přejde před Sluncem. Vzácný úkaz znovu uvidíme až v roce 2032!
V pondělí 11. listopadu 2019 se odehraje nad územím České republiky vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Uvidíme jej v první polovině svého průběhu, a to v odpoledních hodinách. Během úkazu se před Sluncem promítne jemu nejbližší planeta, která při bezpečném pozorování (s dalekohledem opatřeným filtrem, případně tzv. projekcí) bude vypadat jako malý tmavý kotouček postupně se přesouvající od levého okraje slunečního disku k jeho středu. Úkaz nastává maximálně 14 krát za století a znovu se odehraje až v listopadu roku 2032.
Na čem pracujeme: Jak zvážit černou díru na základě jasnosti záblesků a průběhu jejich zjasnění?
Černé díry jsou exotickými kosmickými objekty, o nichž je s pomocí dalekohledů – pro astronomy nejobvyklejšího pracovního „nástroje“ – prakticky nemožné získat přímé informace svědčících o jejich fyzikálních vlastnostech. Ke „zvážení“ a „změření“ černých děr je tak nutné využít metod nepřímých. Vladimír Karas a jeho spolupracovníci jak z ASU tak z jiných světových ústavů ukázali, že získat hmotnost černé díry je možné jen na základě studia rentgenových záblesků, požírá-li tato díra látku ze svého okolí.
Deset roků od vyhlášení Jizerské oblasti tmavé oblohy
4. listopadu 2009 v 15:00 byla v horské chatě Pyramida na Jizerce vyhlášena česko polská Jizerská oblast tmavé oblohy. Tuto oblast slavnostním podpisem memoranda vyhlásili zástupci tří polských a tří českých institucí - Astronomického ústavu Wrocławské univerzity, Astronomického ústavu AV ČR, Správy CHKO Jizerské hory, Lesů ČR - Krajského ředitelství Liberec, Nadleśnictwa Świeradów a Nadleśnictwa Sklarska Poręba.
Česko polská Jizerská oblast tmavé oblohy vznikla v rámci Mezinárodního roku astronomie 2009 jako první taková oblast v Evropě a první mezinárodní oblast tohoto druhu na světě. Iniciativa přišla v roce 2008 od kolegů astronomů z Polska.
4. listopadu to bude přesně 10 roků od založení Jizerské oblasti tmavé oblohy, tehdy v chatě Pyramida na Jizerce. Česko - polská Jizerská oblast tmavé oblohy se stala první takovou oblastí v Evropě a první přeshraniční na světě. K tomuto výročí se bude konat tisková konference na Krajském úřadě Libereckého kraje v Liberci za účasti hejtmana Libereckého kraje pana Martina Půty a náměstka ministra životního prostředí pana Vladislava Smrže, který má za vládu v gesci problematiku světelného znečištění.
Přednáška Pavla Suchana z Astronomického ústavu AV ČR "Tma jako ohrožený druh (aneb o světelném znečištění)"
V rámci Týdne vědy a techniky vás zveme na přednášku Pavla Suchana z Astronomického ústavu AV ČR "Tma jako ohrožený druh (aneb o světelném znečištění)" - v úterý 12. 11. 2019 od 18 hodin na Hvězdárně a planetáriu Oldřicha Kotíka ve Ždánicích, Lovecká 678.
O státním svátku v pondělí 28. října poskytneme přídavek prohlídek pro veřejnost. Bude se jednat o poslední prohlídky v tomto roce. Začátky v 10, ve 13 a v 16 hodin. Vstupné standardní. 28. říjen je pro hvězdárnu významným dnem, protože při desátém výročí vzniku samostatného Československa se Josef Jan Frič rozhodl odevzdat svoji soukromou hvězdárnu státu.
Výzkum exoplanet a první hnědý trpaslík z mise NASA TESS potvrzený z hvězdárny v Ondřejově
Je to hvězda nebo planeta, pokládají si otázku astronomové zkoumající nové objevy z vesmírné mise TESS. Pro systém TOI-503 není správná z odpovědí ani jedna. Hvězda TOI-503 je horká bílá hvězda a její souputník TOI-503b je tzv. hnědý trpaslík a první hnědý trpaslík objevený misí TESS a potvrzený ondřejovským týmem vedeným Petrem Kabáthem ve spolupráci s týmem z Harvardské univerzity a dalšími mezinárodními týmy.
Evropská kosmická agentura (ESA) uspořádala 18. října 2019 v testovacím středisku IABG v Ottobrun na kraji Mnichova "rozlučku" se sondou Solar Orbiter. Ta bude mít za úkol zkoumat Slunce zblízka a na třech ze šesti jejích vědeckých přístrojů se podílely české instituce včetně Astronomického ústavu AV ČR. Jedná se o velmi významnou účast na evropském kosmickém výzkumu ve spolupráci s ESA.
Smažený sýr a Okurkový salát přes výběrovou komisi (samozřejmě) neprošly. Stejně tak nebylo možné přijmout návrh na exoplanetu Cimrman, ale i mnoho dalších jmen, mnohdy velmi významných, která už "nesou" asteroidy. Vy teď můžete vybrat jednu z devíti dvojic a podílet se tak na výběru pojmenování dvou kosmických těles - exoplanety XO-5b a její mateřské hvězdy XO-5.
Na čem pracujeme: Epsilon Perseidy jsou způsobeny dlouhoperiodickou retrográdní kometou
Studium meteorů představuje jednu z mála příležitostí, jak analyzovat vzorky materiálu z nejrůznějších částí Sluneční soustavy. Právě v zevrubném studiu meteorů jsou čeští odborníci z Oddělení meziplanetární hmoty ASU světovou špičkou. Lukáš Shrbený a Pavel Spurný studiem pouhých 25 meteorů z roje zářijových epsilon Perseid odhalili překvapivé množství informací o jejich vlastnostech a původu.
V pondělí 11. listopadu planeta Merkur přejde před Sluncem. Vzácný úkaz znovu uvidíme až v roce 2032!
V pondělí 11. listopadu 2019 se odehraje nad územím České republiky vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Uvidíme jej v první polovině svého průběhu, a to v odpoledních hodinách. Během úkazu se před Sluncem promítne jemu nejbližší planeta, která při bezpečném pozorování (s dalekohledem opatřeným filtrem, případně tzv. projekcí) bude vypadat jako malý tmavý kotouček postupně se přesouvající od levého okraje slunečního disku k jeho středu. Úkaz nastává maximálně 14 krát za století a znovu se odehraje až v listopadu roku 2032.
Na čem pracujeme: Jak zvážit černou díru na základě jasnosti záblesků a průběhu jejich zjasnění?
Černé díry jsou exotickými kosmickými objekty, o nichž je s pomocí dalekohledů – pro astronomy nejobvyklejšího pracovního „nástroje“ – prakticky nemožné získat přímé informace svědčících o jejich fyzikálních vlastnostech. Ke „zvážení“ a „změření“ černých děr je tak nutné využít metod nepřímých. Vladimír Karas a jeho spolupracovníci jak z ASU tak z jiných světových ústavů ukázali, že získat hmotnost černé díry je možné jen na základě studia rentgenových záblesků, požírá-li tato díra látku ze svého okolí.
Deset roků od vyhlášení Jizerské oblasti tmavé oblohy
4. listopadu 2009 v 15:00 byla v horské chatě Pyramida na Jizerce vyhlášena česko polská Jizerská oblast tmavé oblohy. Tuto oblast slavnostním podpisem memoranda vyhlásili zástupci tří polských a tří českých institucí - Astronomického ústavu Wrocławské univerzity, Astronomického ústavu AV ČR, Správy CHKO Jizerské hory, Lesů ČR - Krajského ředitelství Liberec, Nadleśnictwa Świeradów a Nadleśnictwa Sklarska Poręba.
Česko polská Jizerská oblast tmavé oblohy vznikla v rámci Mezinárodního roku astronomie 2009 jako první taková oblast v Evropě a první mezinárodní oblast tohoto druhu na světě. Iniciativa přišla v roce 2008 od kolegů astronomů z Polska.
4. listopadu to bude přesně 10 roků od založení Jizerské oblasti tmavé oblohy, tehdy v chatě Pyramida na Jizerce. Česko - polská Jizerská oblast tmavé oblohy se stala první takovou oblastí v Evropě a první přeshraniční na světě. K tomuto výročí se bude konat tisková konference na Krajském úřadě Libereckého kraje v Liberci za účasti hejtmana Libereckého kraje pana Martina Půty a náměstka ministra životního prostředí pana Vladislava Smrže, který má za vládu v gesci problematiku světelného znečištění.
