Podzimní mlhy v údolí pod hvězdárnou. Autor: V. Vojáček
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Nejlepší vědecké výsledky za rok 2019: Měření velikosti korony supermasivních černých děr
Astronomický ústav AV ČR publikoval Výroční zprávu za rok 2019. Z výsledků publikovaných v roce 2019 do ní Rada ústavu vybrala tři významné reprezentativní výsledky, z nichž třetí vám nyní představujeme.
Nejlepší vědecké výsledky za rok 2019: Nový výbuch žluté hyperobří hvězdy ρ Cas – Astronomové sledují chvění umírající hvězdy
Astronomický ústav AV ČR publikoval Výroční zprávu za rok 2019. Z výsledků publikovaných v roce 2019 do ní Rada ústavu vybrala tři významné reprezentativní výsledky, z nichž druhý vám nyní představujeme.
Nejlepší vědecké výsledky za rok 2019: Objev molekulárního plynu v chapadlech galaktické medúzy dalekohledem ALMA
Astronomický ústav AV ČR publikoval Výroční zprávu za rok 2019. Z výsledků publikovaných v roce 2019 do ní Rada ústavu vybrala tři významné reprezentativní výsledky, z nichž první vám nyní představujeme.
Cena Littera Astronomica za rok 2020 pro Michala Švandu ze Slunečního oddělení
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2020 Michala Švandu z Astronomického ústavu AV ČR za populárně naučnou astronomickou literaturu, tištěnou i elektronickou.
Cílem výzkumu nového týmu Georgiose Loukes-Gerakopoula budou gravitační vlny, někdy označované za nejvíce nepolapitelný jev v astronomii. Zaměří se mimo jiné i na vývoj nových nástrojů pro analýzu gravitačních vln.
Čerstvý držitel prémie Lumina quaeruntur udělované Akademií věd Georgios Loukes-Gerakopoulos o svém výzkumu říká “Je to krásný pocit, když bádáním překračujete svou hloupost a začnete vnímat to, co se vám skrývalo před očima. Ten pocit je unikátní. Zvlášť když se tento proces uskuteční při kolektivní spolupráci”.
Videoseriál Hvězdárny Žebrák "V záři hvězd" věnoval dva díly naší observatoři. Jaké výzkumy se provádí v Astronomickém ústavu v Ondřejově. A jak vypadá největší historická hvězdárna u nás? Podívejte se na pár prosluněných minut na naší hvězdárně s průvodcem Pavlem Suchanem.
Zapojili jsme se do mise LISA, která bude z vesmíru zkoumat gravitační vlny
Máme radost, že došlo k oficiálnímu zapojení české vědy a průmyslu - pod vedením Astronomického ústavu AV ČR a Fyzikálního ústavu AV ČR - do instrumentálního vývoje mise LISA. Po nedávném udělení Nobelovy ceny za objev superhmotné černé díry v centru naší galaxie můžeme optimisticky očekávat za 15 let Nobelovu cenu za vysvětlení vzniku superhmotných černých děr pomocí misí LISA a ATHENA, na jejichž vývoji a konstrukci se budeme podílet.
Podívejte se na ucelený pohled na udělení letošní Nobelovy ceny za fyziku ve vysílání České televize. Hosty byli Dr. Michal Bursa z Oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR a profesor Jiří Bičák z Ústavu teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty UK.
Nobelova cena za fyziku udělena za výzkum černých děr
Královská švédská akademie věd oznámila jména laureátů letošní Nobelovy ceny za fyziku. Ocenění dostali za výzkum supermasivních těles ve vesmíru Roger Penrose, Reinhard Genzel a Andrea Ghezová. Roger Penrose dostal polovinu ceny za potvrzení, že vznik obřích černých děr potvrzuje teorii relativity. Reinhard Genzel a Andrea Ghezová obdrželi druhou polovinu ceny za objev supermasivního objektu v centru naší galaxie.
Noční obloze vévodí planeta Mars, která projde opozicí se Sluncem
Po dvouletém čekání je to tady. Planeta Mars se dostává do opozice se Sluncem 14. října 2020. O pár dní dříve, 6. října 2020 se Mars nejvíce přiblíží k Zemi - na vzdálenost 62,1 milionu kilometrů. Planeta Mars je tak v tomto období pozorovatelná po celou noc, je velmi jasná a díky malé vzdálenosti od Země jsou útvary na kotoučku planety lépe vidět. Podobně příznivé podmínky pro pozorování Marsu nastanou za 15 roků.
Dnes se loučíme s Lubošem Perkem. Nekrolog brilantně napsal profesor Jan Palouš. Luboš Perek tu s námi svým dílem a životním působením zůstává i nadále.
Den otevřených dveří ESA bude 4. října online, přihlašte se
Letošní den otevřených dveří ESA v ESTEC v Holandsku neproběhne klasicky, ale online. Takže se tam můžete podívat z tepla vašeho domova a ještě ušetříte za letenky. Jen se musíte registrovat. Devátý ročník Dne otevřených dveří ESA v ESTEC se uskuteční v neděli 4. října a bude otevřen účastníkům z celého světa. Jeho téma je ESA a životní prostředí.
Poslední rozloučení s emeritním ředitelem Astronomického ústavu AV ČR Lubošem Perkem se bude konat v úterý 29. září 2020 od 14 hodin ve Velké obřadní síni krematoria Strašnice v Praze.
Smuteční proslovy pronesou profesor Jan Palouš a Dr. Jiří Grygar. Pohřeb je veřejný. Vzpomínejme v dobrém.
Na čem pracujeme: Může Solar Orbiter měřit magnetické pole v eruptivních protuberancích?
10. února letošního roku se ke Slunci vydala evropská sonda Solar Orbiter. Jde o pozorovací kombajn s desítkou přístrojů, na nichž se velkou měrou podíleli i čeští odborníci. Jedním z přístrojů s výraznou českou účastí je Metis, koronograf sloužící k pozorování vnější vrstvy sluneční atmosféry. V představované práci autoři na modelu diskutují, zda a za jakých podmínek bude možné využít měření z Metisu pro určení magnetického pole v eruptivních protuberancích a výronech hmoty do koróny.
Ve 101 letech zemřel významný český astronom Luboš Perek
S lítostí musíme oznámit, že dnes v noci zemřel významný český astronom, bývalý generální sekretář Mezinárodní astronomické unie a také bývalý ředitel Astronomického ústavu AV ČR a předseda České astronomické společnosti Luboš Perek. Náš svět opustil pokojně v noci během spánku ve věku 101 let. Na fotografii je docent Luboš Perek před největším českým dalekohledem, který byl v roce 2012 pojmenován jeho jménem.
Mrzí nás to, rádi se vám věnujeme, ale omezení pro akce na stání v interiérech a zařazení Středočeského kraje do vyšší třídy rizikové oblasti jsou důvodem, proč jsme museli prohlídky ukončit. Sejdeme se v lepších časech.
Na čem pracujeme: Jaké jsou centimetrové železné meteoroidy?
Tým odborníků z Oddělení meziplanetární hmoty ASU podrobně studoval osmici bolidů, jejichž původci byly zjevně železné meteoroidy. Autoři studovali nejen atmosférickou a heliocentrickou dráhu těchto těles, ale modelovali i jejich postupnou fragmentaci. Ukazují, že popisy, které jsou úspěšné v případě milimetrových těles, u těles centimetrových nepostihují realitu dostatečně přesně a spolehlivě.
Můžete se podívat na pořad Devadesátka České televize na téma "Síla slunce a větru" odvysílaný 28. srpna 2020 z ondřejovské observatoře. Podívat se můžete na celý nebo si pod náhledovým obrázkem můžete vybrat jednotlivé rozhovory, včetně rozhovoru s vedoucím Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR Dr. Miroslavem Bártou.
Na čem pracujeme: Směřujeme ke kompletnímu popisu spektra a polarizace akrečního disku kolem černých děr
„Pozorování“ černých děr jsou obecně založena na studiu jejich interakce s bezprostředním okolím. Nejlépe lze tak studovat černé díry hvězdných hmotností nacházející se v těsném dvojhvězdném systému s akrečním diskem. Tým astronomů se silnou českou účastí z ASU publikoval práci prezentující pokročilý model záření akrečního disku okolo černé díry a ukazují, že různé přístupy k modelování fyzikálních procesů mají na výsledné záření kruciální vliv. Budoucí pozorování by tak mohla umožnit určení přesnějších informací o černých dírách samotných.
Pod povrchem trpasličí planety Ceres se nachází kapalná voda
Trpasličí planeta Ceres – o které se dlouho předpokládalo, že se jedná o pustý kosmický kámen – je oceánským tělesem s rezervoáry vody pod svým povrchem. Vyplývá to z posledních výzkumů, které byly nedávno publikovány. Povrch této trpasličí planety byl studován s vysokým rozlišením sondou Dawn americké NASA. Přinášíme rozhovor s Dr. Petrem Scheirichem z Oddělení meziplanetární hmoty.
Pozorování Perseid pro veřejnost se vydařilo, děkujeme za vaši návštěvu
Kdo byl u nás na pozorování Perseid a nedozvěděl se všechno nebo kdo nebyl a chce o Perseidách něco vědět (jejich aktivita trvá až do 24. srpna), zde je chat otázek a odpovědí Pavla Suchana na ČT24Plus.
Letní škola zaměřená na družice GAIA a TESS - a vy se jí můžete zúčastnit online
Družice GAIA a TESS jsou v současné době bezesporu jedny z nejdůležitějších vesmírných misí zaměřených na výzkum hvězd a naší Galaxie. V Brně na Masarykově univerzitě právě probíhá letní škola za účasti 17 studentů z různých zemí světa zaměřená na zpracování dat z těchto dvou družic. Spolupořádající institucí je Astronomický ústav AV ČR a škola probíhá v rámci projektu ERASMUS+. Kvůli epidemii COVID-19 organizátoři byli nuceni vše uspořádat online. Je to nakonec výhoda, nejen pro odborníky, ale také pro veřejnost, přednášky si může poslechnout doslova každý.
Na observatoři v Tautenburgu (Německo) je stále funkční starší sourozenec Perkova dvoumetrového dalekohledu umístěného na observatoři v Ondřejově. Dalekohled byl pojmenován po optickém géniovi společnosti ZEISS Alfredu Jenschovi. Představujeme tímto partnerskou observatoř jako součást českého projektu PLATOSpec, který vede Dr. Petr Kabáth ze Stelárního oddělení.
Nejlepší vědecké výsledky za rok 2019: Měření velikosti korony supermasivních černých děr
Astronomický ústav AV ČR publikoval Výroční zprávu za rok 2019. Z výsledků publikovaných v roce 2019 do ní Rada ústavu vybrala tři významné reprezentativní výsledky, z nichž třetí vám nyní představujeme.
Nejlepší vědecké výsledky za rok 2019: Nový výbuch žluté hyperobří hvězdy ρ Cas – Astronomové sledují chvění umírající hvězdy
Astronomický ústav AV ČR publikoval Výroční zprávu za rok 2019. Z výsledků publikovaných v roce 2019 do ní Rada ústavu vybrala tři významné reprezentativní výsledky, z nichž druhý vám nyní představujeme.
Nejlepší vědecké výsledky za rok 2019: Objev molekulárního plynu v chapadlech galaktické medúzy dalekohledem ALMA
Astronomický ústav AV ČR publikoval Výroční zprávu za rok 2019. Z výsledků publikovaných v roce 2019 do ní Rada ústavu vybrala tři významné reprezentativní výsledky, z nichž první vám nyní představujeme.
Cena Littera Astronomica za rok 2020 pro Michala Švandu ze Slunečního oddělení
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2020 Michala Švandu z Astronomického ústavu AV ČR za populárně naučnou astronomickou literaturu, tištěnou i elektronickou.
Cílem výzkumu nového týmu Georgiose Loukes-Gerakopoula budou gravitační vlny, někdy označované za nejvíce nepolapitelný jev v astronomii. Zaměří se mimo jiné i na vývoj nových nástrojů pro analýzu gravitačních vln.
Čerstvý držitel prémie Lumina quaeruntur udělované Akademií věd Georgios Loukes-Gerakopoulos o svém výzkumu říká “Je to krásný pocit, když bádáním překračujete svou hloupost a začnete vnímat to, co se vám skrývalo před očima. Ten pocit je unikátní. Zvlášť když se tento proces uskuteční při kolektivní spolupráci”.
