Astronomický ústav Akademie věd České republiky (ASU) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
120 let od prvního pozorování na ondřejovské hvězdárně
Poněkud ve stínu mimořádných úkazů tohoto léta na obloze (zatmění Slunce, Perseidy, zatmění Měsíce) proběhlo jedno výročí ondřejovské hvězdárny. Vrátíme se tak k noci z 31. července na 1. srpna roku 1906. Prvního srpna 2026 totiž uplynulo 120 let od prvního pozorování na ondřejovské hvězdárně. Právě ten den v roce 1906 tu byla zahájena regulérní vědecká práce.
Od prvního vlastního pozorování v Ondřejově třeba jednou až k největším observatořím světa
Již sedmým rokem se na observatoři v Ondřejově koná mezinárodní Workshop on Observational Techniques. Letos se jej účastní 21 studentů, kteří si během dvou týdnů vyzkoušejí celý proces astronomického pozorování – od jeho přípravy a samotného pozorování až po zpracování a analýzu skutečných vědeckých dat.
Na čem pracujeme: Univerzální popis viskozity akrečních disků černých děr
Akreční disky kolem černých děr bývají nejčastěji studovány s využitím modelu, podle nějž se turbulentní transport momentu hybnosti řídí zjednodušeným předpokladem konstantní viskozity. Tento empirický zákon má svůj původ v úvahách ze 70. let minulého století a na jeho základě bylo analyzováno mnoho zajímavých systémů. Autoři představované práce, mezi nimi i Jiří Horák z Oddělení galaxií ASU, analýzou několika nezávislých relativistických magnetohydrodynamických simulací odhalují překvapivě univerzální průběh tohoto transportu, avšak opouštějí představu stálé viskozity. Představují a testují jednoduchý vztah, který tento průběh popisuje a který by mohl zpřesnit modely záření akrečních disků a pomoci lépe interpretovat pozorování černých děr.
Velvyslanec Pavel Bechný se loučí s Chile s významným oceněním
Velvyslanec České republiky v Chile Pavel Bechný obdržel Řád za zásluhy Chile jako ocenění svého přínosu k rozvoji spolupráce mezi oběma zeměmi. Ocenění mu předal zastupující ministr zahraničních věcí Chile Patricio Torres.
Na čem pracujeme: Vodní pára v disku kolem horkého veleobra
Astronomové poprvé objevili horkou vodní páru v okolí horkého veleobra typu B[e]. Objev ukazuje, že prostředí těchto extrémně horkých hvězd může být chemicky mnohem složitější, než se dosud předpokládalo. Díky velmi přesným infračerveným spektroskopickým měřením se podařilo nejen identifikovat molekuly vody, ale také zpřesnit představy o struktuře plynového disku, vývojového stádia hvězdy i její možné dvojhvězdné povaze. Michaela Kraus ze Stelárního oddělení ASU byla u toho.
Na čem pracujeme: Exotická rádiová vzplanutí vysvětlena pomocí numerické simulace
Rádiové záření je jedním ze základních diagnostických nástrojů popisujících dění v aktivních procesech na Slunci, zejména erupcích. Některé typy záblesků jsou běžné, jiné se objevují jen zřídka, a to je činí zajímavými. Takzvané pomalu kladně driftující sluneční rádiové záblesky patří mezi ty exotické, jejichž původ dosud nebyl spolehlivě vysvětlen. Mezinárodní tým vědců poprvé vytvořil model, který propojuje skutečná pozorování Slunce s detailními numerickými simulacemi od globální struktury magnetického pole až po mikroskopické děje v plazmatu a pracovníci ASU byli u toho. Výsledky ukazují, že tyto rádiové záblesky pravděpodobně vznikají působením elektronových svazků šířících se podél magnetických smyček ve sluneční koróně.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane výrazné zatmění Slunce. Následovat bude maximum meteorického roje Perseid
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které u nás bude pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné.
Hledá se místo v České republice pro stanici obřího radioteleskopu
Česká republika se připojila k největší evropské infrastruktuře v oblasti radiové interferometrie, mezinárodnímu teleskopu LOFAR (zkratka z LOw Frequency ARray). LOFAR je soustava téměř padesáti přijímacích stanic pracujících nebo budovaných nyní v celkem jedenácti evropských zemích, a jedna z nich by měla do tří let vzniknout i v Česku.
Na čem pracujeme: Účinnost továrny na tvorbu hvězd závisí na metalicitě hvězd
Jak vlastně vznikají hvězdokupy a proč se některé oblaky plynu promění jen v několik procent hvězd, zatímco jiné dokážou přetavit většinu své hmoty do hvězdné populace? Nová studie především českých astronomů z Oddělení galaxií ASU ukazuje, že jedním z klíčových faktorů může být chemické složení mezihvězdného plynu. Pomocí rozsáhlého souboru numerických modelů autoři zjistili, že v prostředích chudých na těžší prvky může hvězdotvorba probíhat déle, být účinnější a vést ke vzniku mimořádně hmotných hvězdokup. Výsledky mohou pomoci vysvětlit vznik kulových hvězdokup v raném vesmíru i nová pozorování z kosmického dalekohledu JWST.
Na čem pracujeme: Odvození tvaru planetky Torifune: k ověření sondou Hayabusa
Sluneční soustava kromě osmi planet zahrnuje celou řadu mnohem menších těles. O nich máme v drtivé většině případů pouze informace ze vzdálených pozorování, jen v několika málo případech byla tato tělesa navštívena sondami vyrobenými lidskou rukou. Proto například tvar je odvozován ze světelných křivek nebo radarových měření. Průlety sond umožňují mimo jiné verifikovat tvary odvozené na dálku a testovat tak spolehlivost rekonstrukčních metod. Takovým případem je i model blízkozemní planetky Torifune, kolem níž v červenci 2026 prolétla sonda Hayabusa2 v rámci své rozšířené mise. Autoři představovaného článku nejen zpřesnili její rotační parametry před příletem sondy, ale především vyvinuli novou metodiku, která umožňuje lépe pracovat s nestejně kvalitními pozorováními a spolehlivěji odhadnout nejistoty výsledného modelu.
Hnědí trpaslíci a horké Jupitery na společné cestě ke hvězdám
Objekty na hranici mezi planetami a hvězdami přinášejí nový pohled na to, jak se masivní tělesa mohou dostat na velmi krátké oběžné dráhy. Ve studii vedené českým vědcem z Astronomického ústavu AV ČR, ve spolupráci s Harvard & Smithsonian Center for Astrophysics a chilskou Universidad Adolfo Ibáñez, astronomové ukazují, že krátkoperiodičtí hnědí trpaslíci a horké Jupitery sice pravděpodobně nevznikají stejným způsobem, ale mohou sdílet podobnou migrační cestu v mladých protoplanetárních discích.
Těsný průlet sondy Hayabusa 2 kolem planetky Torifune
Japonská sonda Hayabusa2 se nesmazatelně zapsala do historie, když dopravila na Zemi vzorky z planetky (162173) Ryugu. Tím však její mise neskončila. Díky dostatečné zásobě paliva pokračuje v cestě Sluneční soustavou. 5. července 2026 sonda prolétla kolem planetky (98943) Torifune. Její průlet byl velmi těsný, ve vzdálenosti pouhého 1 km relativní rychlostí přibližně 5 km/s. Během tohoto mimořádně těsného průletu sonda pořídila detailní snímky planetky, jeden z nich ukazuje záběr na dvě hroudy suti spojené do jedné protáhlé planetky.
Mladý exoplanetární systém TOI-201, svědek bouřlivého vývoje planet
Spektrograf PLATOSpec na observatoři La Silla se podílel svými pozorováními na významném objevu popisujícím mladý exoplanetární systém tvořený horkým Jupiterem a super Zemí a hnědým trpaslíkem na vzdálené oběžné dráze.
Záblesk ve vzdálenosti deseti miliard světelných let přinesl první přímé optické potvrzení patnáct let staré teoretické předpovědi
Robotický dalekohled D50 Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově zachytil ve světelné křivce gama záblesku tvar předpovídaný od roku 2009, avšak dosud nikdy přesvědčivě pozorovaný: synchrotronové záření tepelné populace elektronů v relativistické rázové vlně. Jde o první přímé optické potvrzení klíčových předpovědí počítačových simulací a zároveň ukázku, že teplotu plazmatu v kosmickém urychlovači lze změřit z jediného pozemního dalekohledu.
Poslechněte si pořad Českého rozhlasu Blízká setkání, tentokrát s Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu AV ČR. Nejen o potřebě tmy v našich životech, nejen o Krtkovi astronautovi...
Česko-francouzská spolupráce v astronomii a astrofyzice
Výzkumná infrastruktura EU-ARC.CZ společně s programem Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo pořádá 26. června na Akademii věd v Praze workshop věnovaný česko-francouzským společným projektům v astronomii a astrofyzice, se zvláštním zaměřením na oblast galaktické a extragalaktické astronomie. Workshop svede dohromady výzkumníky z obou zemí, aby představili probíhající spolupráci, diskutovali o budoucích vědeckých příležitostech a posílili stávající partnerství.
Na čem pracujeme: Ukradené planety v okolí pulsarů: Jde o realistický scénář?
Planety obíhající kolem pulsarů patří k nejpodivnějším světům, které astronomové znají. Jak mohou vzniknout u objektů, jež prošly katastrofickou explozí supernovy? Nová studie ukazuje, že jednou z možností je gravitační „krádež“ planet z cizích hvězdných soustav. Přestože takové zachycené planety zpočátku obíhají po chaotických drahách, numerické simulace naznačují, že některé systémy se mohou během miliard let překvapivě uklidnit a stát se dlouhodobě stabilními. Diplomovou práci s tímto tématem vypracoval Matyáš Fuksa z MFF UK pod vedením Václava Pavlíka a Vladimíra Karase z ASU a Stevena Shorea z Univerzity v Pise.
Medúzinými údolími k obří zásobárně podzemní vody na Marsu
Hledání vody na Marsu pro použití budoucími lidskými základnami má obrovský praktický význam. Probíhá již delší dobu. Nedávno Američané zpracovali šest profilů radargramů z umělé družice Marsu Evropské kosmické agentury Mars Express.
Na čem pracujeme: Hráškové a borůvkové galaxie obývají nepříliš osídlený vesmír
Zelené hrášky a borůvkové galaxie patří k nejextrémnějším galaxiím v dnešním vesmíru. Jsou malé, kompaktní a překotně vytvářejí nové hvězdy. Nová studie vedená astronomy z ASU ukazuje, že tyto objekty žijí převážně v osamělých oblastech kosmu, daleko od hustých galaktických seskupení. Výsledek naznačuje, že jejich mimořádná hvězdotvorba není obvykle spouštěna srážkami galaxií, ale spíše přísunem dosud nezpracovaného plynu.
Jménem Astronomického ústavu Akademie věd ČR zveme zájemce o tématiku, ale také veřejnost na premiéru filmu Making Times Visible, která se koná 1. června 2026 od 18:15 v kině Světozor v Praze. Film představuje mezinárodní projekt Circumnavigation in Time, v němž Slunce „píše“ obraz pomocí solarografie realizované na 24 místech světa. Akce je otevřena veřejnosti, vstupenky na místě i online.
Meteory obvykle vnímáme jako jednotlivé světelné stopy na obloze. Víme, že v některých fázích roku jich je více, přičemž tyto tzv. meteorické roje jsou reprezentovány tělísky, která mají společný původ v jednom mateřském tělese. Ve výjimečných případech se však zdá, že meteory někdy přicházejí ve „shlucích“ – skupinách fragmentů jednoho tělesa, které se rozpadlo krátce před vstupem do atmosféry. Analýza těchto vzácných jevů umožňuje nahlédnout do procesů rozpadu meteoroidů v blízkosti Země a odhaluje, jaké fyzikální mechanismy za nimi stojí.
Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2026
V pondělí 25. května začíná v Chebu 20. ročník mezinárodní konference IBWS (INTEGRAL/BART Workshop), pokračovat bude až do 29. května 2026. Tématem konference je astrofyzika vysokých energií, gama záblesky, satelitní projekty a podpůrné pozemní experimenty včetně robotických teleskopů.
120 let od prvního pozorování na ondřejovské hvězdárně
Poněkud ve stínu mimořádných úkazů tohoto léta na obloze (zatmění Slunce, Perseidy, zatmění Měsíce) proběhlo jedno výročí ondřejovské hvězdárny. Vrátíme se tak k noci z 31. července na 1. srpna roku 1906. Prvního srpna 2026 totiž uplynulo 120 let od prvního pozorování na ondřejovské hvězdárně. Právě ten den v roce 1906 tu byla zahájena regulérní vědecká práce.
Od prvního vlastního pozorování v Ondřejově třeba jednou až k největším observatořím světa
Již sedmým rokem se na observatoři v Ondřejově koná mezinárodní Workshop on Observational Techniques. Letos se jej účastní 21 studentů, kteří si během dvou týdnů vyzkoušejí celý proces astronomického pozorování – od jeho přípravy a samotného pozorování až po zpracování a analýzu skutečných vědeckých dat.
Na čem pracujeme: Univerzální popis viskozity akrečních disků černých děr
Akreční disky kolem černých děr bývají nejčastěji studovány s využitím modelu, podle nějž se turbulentní transport momentu hybnosti řídí zjednodušeným předpokladem konstantní viskozity. Tento empirický zákon má svůj původ v úvahách ze 70. let minulého století a na jeho základě bylo analyzováno mnoho zajímavých systémů. Autoři představované práce, mezi nimi i Jiří Horák z Oddělení galaxií ASU, analýzou několika nezávislých relativistických magnetohydrodynamických simulací odhalují překvapivě univerzální průběh tohoto transportu, avšak opouštějí představu stálé viskozity. Představují a testují jednoduchý vztah, který tento průběh popisuje a který by mohl zpřesnit modely záření akrečních disků a pomoci lépe interpretovat pozorování černých děr.
Velvyslanec Pavel Bechný se loučí s Chile s významným oceněním
Velvyslanec České republiky v Chile Pavel Bechný obdržel Řád za zásluhy Chile jako ocenění svého přínosu k rozvoji spolupráce mezi oběma zeměmi. Ocenění mu předal zastupující ministr zahraničních věcí Chile Patricio Torres.
Na čem pracujeme: Vodní pára v disku kolem horkého veleobra
Astronomové poprvé objevili horkou vodní páru v okolí horkého veleobra typu B[e]. Objev ukazuje, že prostředí těchto extrémně horkých hvězd může být chemicky mnohem složitější, než se dosud předpokládalo. Díky velmi přesným infračerveným spektroskopickým měřením se podařilo nejen identifikovat molekuly vody, ale také zpřesnit představy o struktuře plynového disku, vývojového stádia hvězdy i její možné dvojhvězdné povaze. Michaela Kraus ze Stelárního oddělení ASU byla u toho.
