Zimní ráno na ondřejovské hvězdárně. Autor: ASU/V. Karas
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (ASU) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Vědecká konference PLATOSpec dnes skončila v Santiagu de Chile
Uplynul rok od doby, kdy byl nový přesný echelletový spektrograf PLATOSpec nainstalován na dalekohled E152 na observatoři La Silla v Chile (Evropská jižní observatoř), tedy v prosinci 2024. Při této příležitosti se tak sešli vědci k prezentaci vědeckých výsledků z prvního roku provozu, ale také k diskusi o roli podobné instrumentace v nadcházející éře vesmírných misí PLATO a Ariel.
Naši vědci ze skupiny gravitačních vln spolu s Ústavem teoretické fyzikynMFF UK uspořádali workshop AI&GW@CZ, který se konal v pátek 28. 11. 2025 v pražském spořilovském areálu Akademie věd. Na této jednodenní akci představili naši kolegové svůj výzkum, který vedou na různých místech v ČR. Nechyběly ani významné zahraniční osobnosti - Nikolaos Stergioulas z Aristotelovy univerzity v Soluni nebo Elena Cuoco ze slavné Boloňské univerzity.
V Praze začíná 16. ročník mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii
V Praze se od 1. do 5. prosince 2025 uskuteční již šestnáctý ročník mezinárodní konference AXRO pořádané Astronomickým ústavem AV ČR, která každoročně přivádí do Prahy přední odborníky v oblasti rentgenové astronomie a rentgenové optiky. Setkání se tradičně koná v historické Vile Lanna. Mezi nejdůležitější příspěvky letošního ročníku budou patřit výsledky čínských vědců z kosmické mise Einstein Probe, stejně jako prezentace nejnovějšího vývoje připravovaných mezinárodních misí, například SMILE, NewAthena a THESEUS a také čínské eXTP.
V Praze proběhla konference Czech Italian Collaboration in Space-Based High-Energy Astronomy
Je až neuvěřitelné, jak 24. listopadu pěkně proběhla na Akademii věd konference o italsko české spolupráci, zakončená slavnostním večerem na italském velvyslanectví v Praze.
Na čem pracujeme: Vodík a křemík v jasných bolidech mění paradigma o složení meteoroidů
Meteory nejsou jen efektní podívanou na noční obloze, ale nesou v sobě informace o chemickém složení malých těles Sluneční soustavy. Nová studie využívající spektra jasných bolidů odhalila souvislost mezi množstvím vodíku v kometárních meteoroidech a jejich velikostí: větší tělesa si dokážou uchovat více těkavých látek. Tento výsledek přispívá do diskuse o původu vody na Zemi a o rozdílech mezi materiálem komet a asteroidů.
Bolid nad Rakouskem a Maďarskem 15. listopadu 2025 skončil pravděpodobně pádem meteoritů
V noci z pátku na sobotu 15. listopadu 2025 velmi krátce před čtvrtou hodinou středoevropského času proletěl pro pozorovatele z našeho území relativně nízko nad jihovýchodním obzorem velmi jasný bolid.
Kosmické mise se současnou a budoucí česko-italskou spoluprací
Konference o česko-italské spolupráci v oblasti kosmické vysoko-energetické astronomie představí nejnovější vědecké výsledky, mimo jiné měření polarizace rentgenového záření v okolí akreujících černých děr pomocí mise IXPE, a nabídne pohled na připravované mezinárodní projekty, jako jsou mise ESA NewAthena či ambiciózní český projekt Quvik.
Na čem pracujeme: Míchání hvězdných populací v kulových hvězdokupách díky interakcím s binárními systémy
Hvězdokupy se na první pohled mohou zdát klidnými a neměnnými shluky hvězd, ale ve skutečnosti v nich probíhá neustálý dynamický tanec plný těsných přiblížení hvězd, občasných kolizí a výměn energie. Nová studie vedená Václavem Pavlíkem z Oddělení galaxií ASU ukazuje, že právě tyto interakce mezi hvězdami – zejména mezi binárními a jednotlivými – mohou zásadně měnit vnitřní uspořádání hvězd v kulových hvězdokupách. Modely naznačují, že těsná přiblížení hvězd ke dvojhvězdným systémům, konkrétně hmotným binárním černým dírám, napomáhají promíchávání různých populací hvězd.
… myšleno vícestaničních, tedy zachycených na více než jedné stanici Evropské bolidové sítě. A tady jeden příklad za všechny ... protože se samozřejmě věnujeme i těm bolidům, ze kterých na zem nic nedopadlo (ostatně těch je drtivá většina). Uvádíme příklad popisu jednoho bolidu, který jste zaznamenali 20. října 2025. Z našich pozorování a měření se o tělese dozvídáme opravdu hodně.
Den otevřených dveří ve vědeckém kampusu v Praze na Spořilově 8. listopadu
Zveme vás na Den otevřených dveří našeho pražského pracoviště, v Oddělení galaxií. Proběhne v sobotu 8. listopadu 2025 od 10 do 17 hodin. Ve spořilovském vědeckém kampusu se otevřou dveře hned tří ústavů Akademie věd najednou.
Aktuální díl seriálu Městské knihovny Praha Mariánská listování nás netradičně zavede do vesmíru - s Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu Akademie věd, který je jeho tiskový mluvčím. Budeme mluvit i o světelném znečištění a ochraně nočního životního prostředí.
Na čem pracujeme: Nová analýza naznačuje původ anomálie berylia-10 na Zemi ve výbuchu supernovy
Nedávná astronomická studie sledující pohyb Sluneční soustavy v minulosti přinesla důkazy, že za zjištěnou anomálií v koncentraci radionuklidu berylia-10 (10Be) v hlubokomořských sedimentech může stát výbuch blízké supernovy. Výzkum využívá vysoce přesná data z mise Gaia Evropské kosmické agentury (ESA) k rekonstrukci drah Slunce a okolních hvězdokup za posledních 20 milionů let a počítá pravděpodobnost, s jakou v době zaznamenané anomálie došlo v blízkosti Země k hvězdné explozi. Výsledky publikované v časopise Astronomy & Astrophysics naznačují, že blízkost Sluneční soustavy k aktivní oblasti tvorby hvězd v pozdním miocénu významně zvyšuje pravděpodobnost astrofyzikálního vysvětlení záhadného nárůstu pozemského berylia-10.
V nedávné době proběhly dva důležité mítinky s ohledem na zapojení českých vědců do vesmírných misí ESA. Prvním bylo setkání k misi Ariel v Madridu 30.9-3.10.2025, druhým pak setkání k misi PLATO 13.-15.10.2025 v Paříži.
ZMĚNA ČASU nastává v noci na neděli 26. října, kdy si posuneme hodiny ve 3:00 SELČ na 2:00 SEČ. Ale nemusíte kvůli tomu nutně vstávat, i tak budete mít noc o hodinu delší.
Na včerejší tiskové konferenci byly zveřejněny vědecké a technologické experimenty, které ESA vybrala pro realizaci při letu českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici ISS. Je jich celkem 13 a my jsme účastni kouskem v rámci programu "EDucation and OUTreach Activities of the Czech Astronaut on Board the ISS" = EDOUTA. Ten "kousek" se týká světelného znečištění.
Ve dnech 8. až 12. září se v Praze konal jedenáctý ročník mezinárodní konference Solar Polarization Workshop, tradičního setkání věnovaného výzkumu polarizace slunečního záření, slunečního magnetismu a související instrumentace.
Zveme vás do Brna do Space pavilonu na veletrhu Gaudeamus
V rámci veletrhu Gaudeamus se ve dnech 22.–23. října 2025 na brněnském výstavišti otevře veřejnosti i studentům unikátní Space pavilon, který vzniká pod hlavičkou České cesty do vesmíru a brněnské technické univerzity VUT. Budeme tam a těšíme se na vás. Vstup zdarma.
Na čem pracujeme: Vzácná dvojhvězda obrů a exotické typy horkých hvězd
Dvojhvězda BD+20 5391 se ukázala být mimořádně vzácným případem dvou červených obrů téměř totožné hmotnosti, kteří se vyvíjejí bok po boku. Nová studie vedená týmem z univerzity v Potsdami, na níž spolupracovali i odborníci ze Stelárního oddělení ASU, přináší detailní pohled na jejich fyzikální vlastnosti, oběžnou dráhu a budoucí vývoj. Výsledky naznačují, že z obou obrů brzy začne přetékat hmota do okolí, což může vést buď k jejich splynutí, nebo ke vzniku mimořádně těsné dvojice bílých trpaslíků. Každopádně půjde o jedinečný laboratorní případ vývoje dvojhvězd v pokročilých fázích života.
První pozorování dvojice černých děr na společné oběžné dráze
Černé díry patří v posledních letech k nejzajímavějším objektům astrofyziky, přestože jsou vzdálené a obtížně dostupné pozorováním. Přímé zobrazení se dosud podařilo pouze u dvou objektů: černé díry Sagittarius A* v centru naší Galaxie a černé díry v galaxii M87. V obou případech pozorujeme disk látky dopadající do černé díry v podobě charakteristického jasného prstence zářícího plynu, který obklopuje temnou oblast, kde je samotná černá díra.
Úspěch studenta Jana Herziga pokračuje - v únoru na Tchaj-wan
V červnu se podařilo středoškolskému studentovi Janu Herzigovi zvítězit v celostátním kole Středoškolské odborné činnosti v oboru fyzika s prací zabývající se výzkumem vývoje exoplanet, kterou napsal pod vedením Jiřího Žáka ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.
Podcast s Ondřejem Zelenkou o rozkrývání signálů z hluboké minulosti vesmíru
Co jsou gravitační vlny a jak je ze Země detekujeme? Co se díky nim dozvídáme o historii vesmíru? A podaří se v roce 2035 spustit plánovanou misi LISA, která má o minulosti kosmu zjistit víc informací? V Podcastu Akademie věd na otázky Jitky Kostelníkové odpovídá teoretický fyzik Ondřej Zelenka z Oddělení galaxií Astronomického ústavu AV ČR.
V prvních dvou týdnech září se na ondřejovské hvězdárně ve Stelárním oddělení Astronomického ústavu AV ČR konal tradiční workshop o pozorovacích technikách, letos se jednalo o šestý ročník. Účastníky byli studenti z pěti univerzit: Karlovy univerzity v Praze, Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity v Postupimi, Leibnizovy univerzity v Německu a Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani v Polsku.
Na čem pracujeme: Záření ionizovaného helia a rentgenové záření v galaxiích
U některých galaxií si astronomové povšimli přítomnosti čáry v modré oblasti spektra, která patří ionizovanému heliu. Ke vzniku této čáry jsou zapotřebí vysoké energie. Dosavadní vysvětlení – například vliv horkých a hmotných hvězd – se ukazuje jako nedostatečné. Nová studie ukazuje, že klíčovou roli zřejmě hrají rentgenové zdroje: od černých děr v aktivních jádrech galaxií až po dvojhvězdné systémy s kompaktními objekty. Autoři analyzovali rozsáhlý soubor dat a našli těsnou souvislost mezi intenzitou rentgenového záření a emisí helia, která platí napříč různými typy galaxií. Zdá se tedy, že právě rentgenové zdroje jsou hlavním spouštěčem tohoto mimořádného jevu.
Vědecká konference PLATOSpec dnes skončila v Santiagu de Chile
Uplynul rok od doby, kdy byl nový přesný echelletový spektrograf PLATOSpec nainstalován na dalekohled E152 na observatoři La Silla v Chile (Evropská jižní observatoř), tedy v prosinci 2024. Při této příležitosti se tak sešli vědci k prezentaci vědeckých výsledků z prvního roku provozu, ale také k diskusi o roli podobné instrumentace v nadcházející éře vesmírných misí PLATO a Ariel.
Naši vědci ze skupiny gravitačních vln spolu s Ústavem teoretické fyzikynMFF UK uspořádali workshop AI&GW@CZ, který se konal v pátek 28. 11. 2025 v pražském spořilovském areálu Akademie věd. Na této jednodenní akci představili naši kolegové svůj výzkum, který vedou na různých místech v ČR. Nechyběly ani významné zahraniční osobnosti - Nikolaos Stergioulas z Aristotelovy univerzity v Soluni nebo Elena Cuoco ze slavné Boloňské univerzity.
V Praze začíná 16. ročník mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii
V Praze se od 1. do 5. prosince 2025 uskuteční již šestnáctý ročník mezinárodní konference AXRO pořádané Astronomickým ústavem AV ČR, která každoročně přivádí do Prahy přední odborníky v oblasti rentgenové astronomie a rentgenové optiky. Setkání se tradičně koná v historické Vile Lanna. Mezi nejdůležitější příspěvky letošního ročníku budou patřit výsledky čínských vědců z kosmické mise Einstein Probe, stejně jako prezentace nejnovějšího vývoje připravovaných mezinárodních misí, například SMILE, NewAthena a THESEUS a také čínské eXTP.
V Praze proběhla konference Czech Italian Collaboration in Space-Based High-Energy Astronomy
Je až neuvěřitelné, jak 24. listopadu pěkně proběhla na Akademii věd konference o italsko české spolupráci, zakončená slavnostním večerem na italském velvyslanectví v Praze.
Na čem pracujeme: Vodík a křemík v jasných bolidech mění paradigma o složení meteoroidů
Meteory nejsou jen efektní podívanou na noční obloze, ale nesou v sobě informace o chemickém složení malých těles Sluneční soustavy. Nová studie využívající spektra jasných bolidů odhalila souvislost mezi množstvím vodíku v kometárních meteoroidech a jejich velikostí: větší tělesa si dokážou uchovat více těkavých látek. Tento výsledek přispívá do diskuse o původu vody na Zemi a o rozdílech mezi materiálem komet a asteroidů.
Bolid nad Rakouskem a Maďarskem 15. listopadu 2025 skončil pravděpodobně pádem meteoritů
V noci z pátku na sobotu 15. listopadu 2025 velmi krátce před čtvrtou hodinou středoevropského času proletěl pro pozorovatele z našeho území relativně nízko nad jihovýchodním obzorem velmi jasný bolid.
