Novinky

Viděli jste jasný bolid 23. května 2018 nad Českem? Zaznamenaly ho kamery Evropské bolidové sítě

Ve středu 23. května večer, ještě během soumraku, byl vidět z celého našeho území, nejlépe však z jeho východní části, velmi jasný bolid, který upoutal pozornost mnoha náhodných svědků. Za zaslaná pozorování děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo.

Další úspěch Evropské bolidové sítě

Z hlediska popsání a objasnění tohoto vzácného přírodního úkazu je důležité, že byl zaznamenán našimi přístroji, které jsou pro tento účel určené a jsou umístěné na 17 stanicích Evropské bolidové sítě, které leží především na území České republiky (14), ale také na Slovensku (2) a Rakousku (1). Na většině území však právě probíhala výrazná bouřková činnost, nicméně na pěti stanicích bylo zcela nebo aspoň částečně jasno, a tak díky těmto záznamům bylo možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční soustavě a dokonce i složení a strukturu původního tělesa (meteoroidu).

Bolid zachycen i přes četné bouřky

Tento bolid byl velmi dobře fotograficky zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami především na severovýchodních stanicích na Červené hoře a na Lysé hoře. Další důležité záznamy jsou z Kunžaku a část dráhy je také na Polomu a Staré Lesné. Tyto stanice jsou součástí Evropské bolidové sítě, která pokrývá území střední Evropy a jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Na přiloženém obrázku (obrázek 1) je pohled na celou světelnou dráhu bolidu, jak ho zaznamenala kamera na stanici Červená hora. Bolid letěl vysoko nad západním obzorem na ještě ne zcela temné obloze. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu a její změnu (brždění) po celé jeho světelné dráze v atmosféře.

Kromě fotografických záznamů v přímém světle se nám podařilo zaznamenat také spektrum bolidu digitální spektrální kamerou na Červené hoře a videokamerami z Kunžaku, což nám poskytuje základní informace o složení původního meteoroidu. Z fotografických záznamů z výše uvedených pěti stanic se nám podařilo určit všechny parametry jeho průletu atmosférou s vysokou přesností a spolehlivostí. Navíc přesný průběh záření bolidu byl zaznamenán velmi rychlými fotometry (jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu), které jsou taktéž součástí našich kamer na všech našich stanicích.

Co se tedy přesně 23. května 2018 odehrálo?

Přesně v 21 hodin 46 minut a 46 sekund středoevropského letního času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti několika kilogramů a začal svítit ve výšce 81 km východně od Šumperku (viz obrázek níže). Těleso se na začátku pohybovalo relativně malou rychlostí 13 km/s  a světelnou dráhu dlouhou 71 km a skloněnou k zemskému povrchu 53 stupňů uletělo za přibližně 6 sekund. Během letu bolid dosáhl jasnosti srovnatelné s jasností Měsíce v první čtvrti a pohasl západně od Olomouce v relativně nízké výšce 24 km nad zemí. Během letu se rozpadal a velká většina jeho hmoty se během průletu spotřebovala. Přesto však zlomek jeho původní hmotnosti mohl dopadnout na zemský povrch ve formě menšího počtu malých meteoritů severně od Prostějova. Několik kamenných meteoritů by se podle předběžných výpočtů mělo nacházet v pásu mezi obcemi Olšany u Prostějova, Lutín a Ústín, přičemž v jižní části (u Olšan) by mohl být meteorit o rozměru asi 5 cm a v severní části by mohly být rozptýleny zhruba centimetrové úlomky. Upozorňujeme, že pro případné hledání je nutné se předem domluvit s vlastníkem nebo uživatelem daného pozemku.

Před srážkou se Zemí tento úlomek meziplanetární hmoty (meteoroid) o velikosti menšího balvanu obíhal Slunce po velmi málo výstředné dráze, která se jen málo lišila od dráhy zemské. Jednalo se původem o malou část asteroidu pocházejícího pravděpodobně z vnitřní části hlavního pásu planetek.

 V Ondřejově 24. 5. 2018

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Významné bolidy zachycené Evropskou bolidovou sítí
[2] Formuláře na hlášení jasných bolidů Astronomického ústavu AV ČR

Kontakty a další informace:

Dr. Pavel Spurný
Astronomický ústav AV ČR, vedoucí bolidové sítě
Email: pavel.spurny@asu.cas.cz