Novinky
Luboš Perek - nekrolog
V září 2020 nás opustil velký český astronom docent RNDr. Luboš Perek, DrSc., dr.h.c. Během více než sta let svého života se nesmazatelně zapsal do mnoha oborů astronomie, nebeské mechaniky a výzkumu vesmíru pomocí dalekohledů, sond a umělých těles. Svým diplomatickým šarmem zasáhl do života mezinárodních vědeckých unií, především jako generální tajemník Mezinárodní astronomické unie a prezident Mezinárodní astronautické federace. Působil také v diplomatických službách jako vedoucí divize pro otázky vnějšího prostoru OSN. V České republice pracoval v Astronomickém ústavu Československé akademie věd, nejdřív jako vedoucí vědeckého oddělení, později jako ředitel. Po sametové revoluci působil jako předseda České astronomické společnosti a společně s dalšími kolegy založil Evropskou astronomickou společnost.
Dlouhá odborná dráha docenta Perka započala v poválečné době na Masarykově universitě v Brně, kde na Přírodovědecké fakultě působil jako asistent profesora J. M. Mohra. V padesátých letech minulého století byl na studijním pobytu v nizozemské observatoři v Leidenu, kde měl možnost poznat jednoho z největších astronomů 20. století, Jana H. Oorta, a další nizozemské astronomy včetně Adriaana Blaauwa. Pobyt v Leidenu měl však ještě další podstatný výsledek. L. Perek z této cesty přivezl do Brna plány, podle kterých byl na brněnské hvězdárně na Kraví hoře postaven dalekohled s průměrem primárního zrcadla 60 cm, což byl tehdy největší astronomický přístroj v Československu. V polovině padesátých let se docent Perek přesunul do Astronomického ústavu ČSAV, kde se společně s Miroslavem Plavcem a dalšími zasadil o vybudování dalekohledu o průměru primárního zrcadla 2 m, který je dodnes největším přístrojem na území České republiky a který od roku 2012 nese jméno “Perkův dalekohled”.
Odborné zájmy doc. Perka zahrnovaly zkoumání rozložení hmoty v Mléčné dráze a výzkum hvězdných drah v gravitačním potenciálu Galaxie. Jeho oblíbeným tématem byl tzv. třetí integrál určující pohyb hvězd ve Slunečním okolí, jehož formu v analytickém tvaru neznáme. Přechod mezi oblastí krabicových a trubicových drah a oblastí chaotického chování je ve fázovém prostoru složitá nadplocha, jejíž fraktální dimenzi se pan docent snažil stanovit. Tudy se doc. Perek dostával do oblastí nebeské mechaniky, což ho patrně později vedlo k otázkám spojeným s definicí geostacionární dráhy i ke snahám navrhnout vesmírný výtah, který by mohl do prostoru v okolí Země dopravovat tělesa pouze díky její rotaci. Příbuzným tématem, které pan docent rozvinul především během svého působení v OSN, byl výzkum zbytků umělých těles okolo naší planety. Toto kosmické smetí může být v mnohých případech nebezpečné pro další umělá tělesa, a tudíž je třeba zajistit jeho úklid. Celosvětová dohoda a regulace vypouštění umělých těles do vnějšího prostoru je v současnosti velmi aktuální téma. Velmi plodná byla spolupráce Luboše Perka s Lubošem Kohoutkem, v roce 1967 společně publikovali dodnes velmi citovaný katalog planetárních mlhovin.
Od roku 1964 působil docent Perek na návrh tehdejšího viceprezidenta Mezinárodní astronomické unie Bohumila Šternberka jako asistent generálního tajemníka a v letech 1967 - 1970 jako generální tajemník této vědecké unie. V roce 1967 byl hlavním organizátorem XIII. valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze. Toto setkání profesionálních astronomů z celého světa se konalo v optimistické atmosféře začínajícího "pražského jara" a mnoho kolegů dodnes na toto setkání s láskou vzpomíná. Během následujících let doc. Perek působil také jako prezident Mezinárodní astronautické federace, kde především organizoval každoroční valná shromáždění.
Docent Perek je nositelem řady ocenění. Jako v historii druhý Čechoslovák (po R. M. Štefánikovi) byl vyznamenán Janssenovou medailí Francouzské astronomické společnosti, dále získal Nušlovu cenu České astronomické společnosti a medaili Učené společnosti České republiky. V roce 1979 byla nově objevená planetka číslo 2900 pojmenována Luboš Perek. Docent Perek byl dále oceněn Astronautickou sekcí České astronomické společnosti, neboť umožnil předání československé vlajky, kterou americký astronaut Eugen Cernan přivezl ze svého letu na Měsíc. Tehdejší vláda a prezident Československa ji nechtěli přijmout jakožto symbol úspěchu americké vědy a techniky. Tato vlajka je dnes umístěna na galerii Perkova dalekohledu v Ondřejově. Při příležitosti svých 100. narozenin obdržel od tehdejšího předsedy Senátu ČR Jaroslava Kubery stříbrnou medaili senátu ČR.
Docent Luboš Perek se narodil o dva dny dříve, než byla založena Mezinárodní astronomická unie. Oslav stého výročí unie v loňském roce se velmi aktivně zúčastníl. Na tuto oslavu přicestovala do Prahy současná prezidentka této organizace prof. Ewine van Dishoeck, která tak měla příležitost současně pogratulovat doc. Perkovi k jeho stým narozeninám. Tak patrně vyvrcholila dráha Luboše Perka světem astronomie, diplomacie a nebeské mechaniky.
V Praze 29. září 2020 Jan Palouš
Nekrolog ke stažení zde.