Novinky

Profesor Jan Sokol byl svou rodinou svázán s ondřejovskou hvězdárnou

V úterý 16. února 2021 zemřel ve věku 84 let filozof, pedagog, signatář Charty 77, někdejší poslanec a ministr školství Jan Sokol. Na snímku z oslavy 100. výročí založení České astronomické společnosti v roce 2017 na Univerzitě Karlově v Praze s Martinem Myšičkou, který zde představoval dlouholetého předsedu ČAS a jeho dědečka prof. Františka Nušla. 

A právě to je spojení s ondřejovskou hvězdárnou. Dědeček profesora Jana Sokola, profesor František Nušl, hvězdárnu s Dr. Josefem Janem Fričem spoluzakládal a stal se také jejím prvním ředitelem. Čest památce obou pánů profesorů!

A jak vzpomínal Jan Sokol na svého dědečka si můžete přečíst zde. Ve vzpomínkách na svého dědečka Nušla se bohužel dopustil několika omylů, pokud jde o text týkající se cirkumzenitálu. Blíže vysvětluje Ing. Jan Vondrák, DrSc., dr.h.c.: "Tak tedy především nejde o přístroj, kterým se pozorují hvězdy při průchodu poledníkem ("...hvězda je přesně na místním poledníku, když se její přímý obraz kryje s odrazem ve rtuťovém zrcadle"), ani se jím neurčuje pouze zeměpisná délka ("Přesný čas průchodu určité hvězdy poledníkem pak dovoluje určit zeměpisnou délku"). Ve skutečnosti jde o přístroj, kterým se pozorují časy průchodu hvězd almukantaratem (t.j. kružnicí o stejné úhlové vzdálenosti od zenitu), a z těchto pozorování se určuje současně zeměpisná délka i šířka. Také jeho hodnocení využití cirkumzenitálu je příliš pesimistické ("S jeho praktickým využitím to však bylo horší..."). Ve skutečnosti byl cirkumzenitál Nušlovými následovníky dále vylepšován a byl později hojně využíván např. v rámci mezinárodních projektů sledování rotace Země. Poslední model, vyvinutý v r. 1967 ve Výzkumném ústavu geodetickém, kartografickém a topografickém pak měl i úspěch komerční: několik desítek exemplářů bylo úspěšně exportováno do zahraničí. 

Tyto nesrovnalosti jsou zcela pochopitelné, jde o vzpomínky malého chlapce bez astronomického vzdělání.