Novinky

Jasný bolid za soumraku 17. června 2021 nad Bavorskem a JZ Čechami podrobně zachycený přístroji české části Evropské bolidové sítě

Ve čtvrtek 17. června 2021 krátce před desátou hodinou večer středoevropského letního času proletěl nad východní částí Bavorska a JZ Čech jasný meteor - bolid. I když k tomuto úkazu došlo ještě na velmi světlé obloze, tak protože prakticky nad celou střední Evropou bylo jasno a dráha bolidu byla jak co se délky, tak hlavně trvání týče velmi dlouhá, tak tento vzácný přírodní úkaz vidělo velké množství náhodných svědků a zároveň také několik desítek z nich nám nahlásilo svá pozorování. Touto formou tedy za zaslaná hlášení děkujeme a zároveň podáváme vysvětlení, k čemu přesně ve čtvrtek 17.  června večer došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.

Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na velkém území střední Evropy na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Jelikož bolid letěl relativně krátce po západu Slunce tak  kamery na stanicích, které byly dráze bolidu nejblíže, právě z důvodů velmi přesvícené oblohy ještě nebyly v činnosti. Přesto se nám ho ale podařilo na několika vzdálenějších stanicích velmi dobře zaznamenat a právě díky těmto fotografickým a v tomto případě především video záznamům, bylo tedy možné podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě. 

Bolid (dále označen jako EN170621_195749) byl fotograficky zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami na stanicích v Kunžaku, Kuchařovicích, Svratouchu a rakouském Martinsbergu. Kromě fotografických záznamů se nám podařilo tento bolid zaznamenat i videokamerami rovněž z Kunžaku (obrázek 1), ale také v Kocelovicích, na Churáňově (pouze poslední třetina letu), Ondřejově a Růžové. Výhodou těchto kamer je, že pracují i ve dne, nicméně kromě Ondřejova a Kunžaku, kde je baterie těchto kamer pokrývající celou oblohu, zabírají jen malou část oblohy. Tyto kamery slouží především k přesnému určení dynamiky průletu bolidu atmosférou a také ukazují přímo viditelnou fragmentaci tělesa v atmosféře. Tu navíc s ještě větším rozlišením  máme zaznamenanou naváděcím video systémem FIPS z Kunžaku (viz přiložené video) a Ondřejova. Navíc ty videokamery, které jsou umístěné v Kunžaku a Ondřejově, nám poskytují taktéž základní informace o složení původního tělesa. Na přiloženém kompozitním obrázku je pohled na bolid, jak ho nad JZ obzorem zaznamenala video kamera v Kunžaku v jižních Čechách. Kombinací těchto fotografických a video záznamů se nám podařilo určit všechny parametry jeho průletu atmosférou s vysokou přesností.

Co se tedy přesně odehrálo večer ve čtvrtek 17. června 2021 nad JZ obzorem?

Přesně ve 21 hodin 57 minut a 49 sekund středoevropského letního času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 5 kilogramů a začal svítit ve výšce 77.8 km poblíž města Deggendorf v Německu (viz obrázek 2). Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 11.7 km/s (tedy z hlediska srážkových rychlostí těchto těles se Zemí velmi pomalu) a po  dráze skloněné k zemskému povrchu necelých 25 stupňů pokračovalo v letu východojihovýchodním směrem a postupně zjasňovalo. Ve druhé půlce dráhy letu (přibližně od německého Freyungu)  se již také meteoroid v atmosféře významněji brzdil a také se začal rozpadat (viz video). Naší hranici přeletěl v prostoru se společnou hranicí s Německem a Rakouskem (Trojmezí na Šumavě)  a dále proletěl nad severní částí Lipenské přehrady a pohasl ve výšce 32 km přibližně 8 km severovýchodně od Frymburku. Celou světelnou dráhu dlouhou 111 km uletěl za 11.3 sekundy. Během průletu atmosférou se velká většina původní hmoty tohoto malého meteoroidu o velikosti přibližně míče na házenou spotřebovala. Přesto několik malých úlomků (řádově maximálně desetigramových) mohlo dopadnout na zemský povrch na poměrně velkém prostoru přibližně mezi Černou v Pošumaví a Rožmitálem na Šumavě. Vzhledem k rozsáhlosti území, omezenému počtu malých úlomků a aktuálnímu vegetačnímu období systematické hledání meteoritů pozbývá smyslu. Bylo by tedy jen otázkou náhody a shody příznivých okolností, pokud by se nějaký meteorit z tohoto pádu někomu podařilo nalézt. V takovém případě prosím využijte kontaktní mail níže.

Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po relativně krátké a málo výstředné eliptické dráze, která byla jen velmi málo (3 stupně) skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní se meteoroid dostával jen o málo blíž ke Slunci než je dráha planety Země a v odsluní se nejdále dostal právě ke dráze planety Mars (viz obrázek 3). To v kombinaci s fyzikálními vlastnostmi meteoroidu, které jsme zjistili z jeho průletu atmosférou, především z jeho soudržnosti ale i z jeho spektra, znamená, že se s největší pravděpodobností jednalo původem o malý úlomek asteroidu pocházejícího z vnitřní části hlavního pásu planetek. 

Kontakty a další informace:

RNDr. Pavel Spurný, CSc. - Oddělení meziplanetární hmoty, Astronomický ústav AV ČR, Fričova 298, 251 65 Ondřejov

email: pavel.spurny@asu.cas.cz