Věda a výzkum

Evropská kosmická agentura

Astronomický ústav spolupracuje s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Spolupráce začala v rámci programu PECS určeného pro země, které chtějí do ESA vstoupit. Řádným členem se Česká republika stala 12. listopadu 2008. Zástupci ČR jmenovanými Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy jsou pracovníci ústavu František Fárník (Scientific Programme Committee, Prodex) a Petr Heinzel (Task Force, Prodex)

 

SOHO

Start 1995. Sonda nepřetržitě sleduje Slunce, jeho fotosféru, korónu i sluneční vítr. Na palubě nese 12 přístrojů, některé z nich slouží také ke studiu nitra Slunce metodou helioseismologie. Je to nejúspěšnější sluneční sonda všech dob zejména díky délce své mise a poskytování nepřetržitých pozorování slunečního disku. Objevila zcela překvapivě také přes 1500 komet.

Stránky sondy

Česká účast

Využití obsáhlého archivu dat z družice a analyzování spekter a spektrálních obrazů vybraných slunečních struktur. Organizování a provádění nových pozorování. Pokračování ve vývoji moderních analytických nástrojů slunečního plazmatu.

 

XMM-Newton

Start 1999. Družice pomocí tří dalekohledů sleduje rentgenové záření, které nepropouští zemská atmosféra. Toto záření pochází většinou z objektů, u kterých dochází k velmi energetickým procesům. Jsou to například černé díry, výbuchy supernov, gama záblesky a aktivní galaktická jádra.

Stránky sondy

Česká účast

Analýza a interpretace rentgenových spekter velmi hmotných akreujících černých děr v jádrech aktivních galaxií a v objektech s černými děrami o hvězdných hmotnostech, které se nacházejí v naší Galaxii.

 

Integral

Start 2002. Družice sleduje vesmírné zdroje vysokých energií, jako jsou černé díry, gama záblesky a aktivní galaktická jádra. K tomu slouží její dva rentgenové, optický a gama detektor. Díky tomu je možno sledovat vesmírné objekty na velkém rozsahu vlnových délek současně.

Stránky sondy

Česká účast

Vývoj softwaru pro optickou monitorovací kameru dalekohledu, vytvoření českého centra pro zpracovávání dat z družice v Ondřejově. Jeden pracovník ústavu je v hlavním centru zpracování dat z družice ve Švýcarsku.

 

GOCE

Start 2009. Sonda důkladně změří Zemi. Systematicky bude oblétávat naši planetu a bude měřit všechny nepatrné odchylky své dráhy. To umožní zkoumat nitro Země a vytvořit dokonalý model tvaru planety. Odchylku tvaru Země od geoidu bychom po skončení mise sondy měli znát s přesností 1 až 2 cm.

Stránky sondy

Česká účast

Výběr dráhy letu z hlediska maximální možné kvality gradientometrické informace. Nové výpočetní metodologie při určování parametrů gravitačního pole Země. Hledání optimálních postupů kombinace družicových gradientometrických a terestrických tíhových anomálií k detailnímu globálnímu popisu gravitačního pole Země. Detekce impaktních kráterů na Zemi.

 

PROBA-2

Start 2009. Družice řady PROBA jsou malé satelity, které mají především otestovat nové technologie přímo ve vesmíru. PROBA-2 měří především okolí Země.

Stránky sondy

Česká účast

Přístroj DSLP. Účelem českého přístroje je studium makroskopických vlastností (např. hustoty, teploty či dynamiky toku) ionosférického plazmatu a pokusit se o nalezení souvislostí mezi změnami těchto veličin a náhlými změnami kosmického počasí ve spolupráci s pozorováními belgických přístrojů SWAP a LYRA. Další český přístroj Thermal Plasma Measurement Unit - TPMU, zajišťuje Ústav fyziky atmosféry AV.

 

Gaia

Start 2013. Hlavním úkolem družice je vytvořit první trojrozměrnou mapu části naší Galaxie na základě opakovaného sledování (polohy, jasnosti a radiální rychlosti) více než jedné miliardy hvězd. Družice zaznamená také řadu těles ve Sluneční soustavě a extragalaktické objekty. Měření vlastností asteroidů přispějí ke studiu procesů uvnitř Sluneční soustavy a v okolí Země.

Stránky sondy

Česká účast

Podíl na přípravě vědeckého programu družice. Vývoj algoritmu a softwaru pro analýzu a klasifikaci dat z družice. Účast v programu podpůrného pozorování před i po startu družice (2m dalekohled v Ondřejově a robotické dalekohledy BART, BOOTES a D50).

 

BepiColombo

Start 2015. Sonda by se měla vydat k planetě Merkuru, dnes nejméně prozkoumané planetě Sluneční soustavy. Sonda by se měla skládat ze dvou modulů, jeden bude měřit magnetické pole planety a druhý bude sledovat povrch.

Stránky sondy

Česká účast

Zaměření na výsledky měření magnetického pole. Aplikace kinetického 3D modelu interakce slunečního větru s magnetosférou planety pro modelování tohoto procesu.

 

PROBA-3

Start 2017. Další ze série technologických misí PROBA, jejímž hlavním úkolem je demonstrace možností synchronního letu více družic ve formaci. Letů několika družic v přesně synchronizované formaci pak bude využito v příštích významných vědeckých experimentech ESA.

Stránky sondy

Česká účast

Vědeckým experimentem na družici PROBA-3 bude velký sluneční koronograf s extrémně dlouhou základnou a tzv. vnějším zastíněním. Konstrukcí tohoto koronografu s názvem ASPIICS pověřila ESA mezinárodní konsorcium vědeckých institucí jehož členem konsorcia je i Astronomický ústav AV ČR. ČR se zavázala dodat části hardwaru - poklop na vstupní otvor do koronografu a některé optické členy.

 

Solar Orbiter

Start 2017. Sonda se rekordně přiblíží ke Slunci. Bude ho těsně obíhat a prozkoumá tak například vnitřní heliosféru. Bude také moci dlouhodobě sledovat vybrané aktivní oblasti na Slunci.

Stránky sondy

Česká účast

ČR se bude podílet na výrobě hned tří přístrojů. Půjde například o zdroje napětí, letový softvér a optické a mechanické komponenty.