Novinky

Není koróna jako koróna aneb pozorování slunečních zatmění přispívá k fyzice černých děr

Procesy vedoucí k formování sluneční koróny jsou i dnes do značné míry nevysvětlené, nicméně systematické pozorovací programy a teoretické bádání přinášejí v posledním desetiletí velký pokrok. Zájem široké veřejnosti o tuto záhadnou  a téměř éterickou sluneční obálku přirozeně kulminuje vždy v okamžiku vzácného úkazu úplného slunečního zatmění, kdy lze korónu spatřit prostým okem.

Program právě probíhající konference Americké astronomické společnosti (High Energy Astrophysics Division) se zabývá vysokoenergetickými procesy v tak trochu jiné koróně - v prostředí obklopujícím akreční disky černých děr. Astrofyzikové studující černé díry zjišťují projevy koronálních procesů v rentgenových spektrech akrečních disků černých děr a nacházejí mnoho inspirace pro jejich vysvětlení u slunečních fyziků. V záření akrečních disků je patrná netermální složka svědčící o extrémně horkém a řídkém prostředí, které je v mnohém podobné sluneční koróně.

Přestože je pochopitelné, že vzdálené černé díry a plazma kolem nich nedokážeme rozlišit do takových detailů, jako je tomu v případě Slunce a jeho bezprostředního okolí, fyzikální procesy vedoucí k urychlování částic a vyvrhování plazmatu jsou podobné. Dominantní roli přitom hrají magnetická pole a rychlé přeskupování magnetických siločar. Poznatky získávané při zatměních Slunce tak mají své využití i daleko za hranicemi naší Sluneční soustavy.