Archiv zpráv

Archiv zpráv

Stránka 1 z 55  > >> FP

Erasmus+ Vědecké výsledky a také jak se zapojit

aneb Česká republika - Slovensko - Kanárské ostrovy. První publikovaná práce o prašném vulkanismu supernov

Na čem pracujeme: Nadobří hvězdy v kulových hvězdokupách

Jedním z přelomových poznatků astrofyziky kulových hvězdokup z posledních let je, že oproti původním očekáváním se v těchto kupách pozoruje více generací hvězd. Astronomové si nyní lámou hlavu nad vysvětlením původu více populací. Užitečným nástrojem pro ně jsou numerické simulace. Jednu takovou inovativně zkonstruovali Dorottya Szésci a Richard Wünsch s ASU.

Během maxima meteorického roje Geminidy nastane vzácně blízký průlet komety Wirtanen kolem Země

Každoroční meteorický roj Geminidy má letos poměrně příznivé podmínky. Čas maxima sice vychází na páteční odpoledne 14. prosince ve 13:30 SEČ, ale vysokou aktivitu meteorů zaznamenáme v obou nocích kolem maxima. Pozorovat se vyplatí zejména 14. prosince mezi půlnocí a 4. hodinou ranní. Při pozorování v těchto hodinách nebude vůbec rušit Měsíc, který bude ve fázi okolo první čtvrti a zapadne ještě před půlnocí. V průběhu noci (hlavně tedy v časných ranních hodinách) zazáří nad českým nebem, daleko od měst produkujících výrazné světelné znečištění, až devadesát meteorů v hodině. Shodou okolností na období dva dny po maximu roje Geminid připadá ještě vzácnější astronomická událost: v neděli 16. prosince proletí kolem Země kometa 46P Wirtanen ve vzdálenosti pouhého zhruba 30násobku vzdálenosti Země - Měsíc, čímž učiní 10. nejbližší dokumentovaný průlet jakékoliv komety kolem naší planety. Na tmavé obloze by měla být kometa viditelná i pouhýma očima, a to vysoko nad obzorem ve fotogenické oblasti souhvězdí Býka u jasné hvězdokupy Plejády.

Na čem pracujeme: Disky okolo emisních horkých hvězd

Horké hvězdy spektrálního typu B jsou trvalým zájmem výzkumu pracovníků Stelárního oddělení ASU. Některé z těchto hvězd jsou obklopeny rozsáhlými obálkami plynu a prachu, které mají pravděpodobně formu disku. Vznik těchto obálek není ani zdaleka vyjasněn. Grigoris Maravelias a Michaela Kraus z ASU vedli studii zabývající se hned osmi takovými hvězdami s cílem hledat mezi nimi podobnosti.

Předání osvědčení o pojmenování planetky Danielu Stachovi 28. listopadu

Ve středu 28. listopadu 2018 od 10 hodin se bude na hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově konat předání osvědčení o pojmenování planetky Stach. Osvědčení vydává Česká astronomická společnost na základě pojmenování planetky Mezinárodní astronomickou unií. Pojmenování může podle mezinárodních pravidel navrhnout pouze objevitel planetky, návrh následně podléhá schválení Mezinárodní astronomickou unií, která jako jediná může pojmenovávat a přidělovat označení pro nebeská tělesa.

V Praze proběhne 11. ročník mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii

V Praze se od 28. do 30. listopadu 2018 uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií – AXRO 2018. Diskutovat se bude o současných i plánovaných družicích Evropské kosmické agentury jako je ATHENA, SMILE, THESEUS a  další. Představí se i projekty USA, Číny, Japonska a dalších zemí. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.

Čestná Kopalova přednáška za rok 2018 udělena Martinu Jelínkovi

Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2018 Mgr. Martinu Jelínkovi, PhD. z Astronomického ústavu AV ČR za současné významné výsledky dosažené při využívání přehlídkových robotických dalekohledů v různých oborech astronomie.

Prvního ředitele ondřejovské hvězdárny Františka Nušla uctí speciální seminář v Jindřichově Hradci

V sobotu 24. listopadu 2018 od 10 hodin se v Muzeu Jindřichohradecka (klášter Jindřichův Hradec) uskuteční setkání k příležitosti 151. výročí narození Františka Nušla, zakladatele moderní české astronomie, spoluzakladatele ondřejovské hvězdárny a také jejího prvního ředitele. Celodenní seminář bude mít na programu také odhalení pamětní desky Františka Nušla a setkání s jeho potomky.

Na čem pracujeme: Ohřev fotosféry Slunce v průběhu silné erupce

Astronomové ze Slunečního oddělení ASU studovali, jak se mění teplotní struktura sluneční fotosféry v průběhu silné sluneční erupce. Ve své studii ukazují, že erupce prudce ohřívá vrchní části fotosféry, kde horké plazma září i ve viditelné oblasti spektra. Práce však ukazuje, že k rozumnému vysvětlení spektropolarimetrických pozorování je třeba vzít v úvahu i příspěvek z vyšší vrstvy, z chromosféry. Potvrzuje se tak, že původ tzv. bílých erupcí může být složitější, než se donedávna zdálo.

Přednáškový den s Astropisem 24. listopadu

V sobotu 24. listopadu 2018 se v budově Akademie věd na Národní třídě 3 v Praze, v sále č. 206 uskuteční Den s Astropisem. Z pěti přednášek čtyři budou prosloveny pracovníky Astronomického ústavu AV ČR, včetně prestižní Kopalovy přednášky. Vstup na přednášky je pro předplatitele Astropisu a členy České astronomické společnosti zdarma, ale zúčastnit se může za poplatek každý. Nutná předchozí registrace.

10 let členství České republiky v Evropské kosmické agentuře

Uplynulý týden byl tím nejvýznamnějším v rámci Czech Space Year, ostatně proto se také jmenoval Czech Space Week. Hned několik akcí u nás připomnělo 10. výročí vstupu České republiky do ESA. V Kongresovém centru se v úterý konala velká konference za účasti ministra dopravy, generálního ředitele ESA, zástupců vědy, průmyslu i školství. V Brně se ve středu konalo několik akcí na podporu zapojení českých firem do kosmického výzkumu a také pracovní veletrh pro studenty. Po celý týden v Praze probíhal workshop pro studenty a mladé vědecké pracovníky o tom, jak se zapojit do programů a misí ESA, který pořádal program Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo.

Přechod planety Merkur před Sluncem

V pondělí 11. 11. 2019 od 13:20 do západu Slunce (16:21) se uskuteční pozorování tohoto výjimečného úkazu pro veřejnost na observatoři v Ondřejově. Protože úkaz bude probíhat v době, kdy se Slunce bude sklánět k západnímu obzoru, bude se i měnit pozorovací stanoviště - od historické Západní kopule, dalekohledy Slunečního oddělení až po přenosné dalekohledy na "Radarové louce", kde bude výhled na Slunce až do západu. Vždy se od našich informátorů dozvíte, kam máte jít. Pozor - pakliže budete vybaveni i vlastními dalekohledy, na pozorování je třeba použít speciální ochranný filtr! Akce je pro návštěvníky zdarma. Uskuteční se pouze za jasného počasí.

Workshop pro studenty a mladé vědecké pracovníky k 10 letům ČR v ESA

Začal Czech Space Year, který připomíná desáté výročí členství České republiky v Evropské kosmické agentuře (ESA). V úterý se bude v Kongresovém centru v Praze konat slavnostní konference za účasti předsedy české vlády i generálního ředitele ESA a mnoha dalších významných osobností. Pro studenty a mladé vědecké pracovníky jsme v rámci programu Vesmír pro lidstvo Strategie AV21 připravili ve spolupráci s dalšími institucemi čtyřdenní workshop, jak se zapojit do vědeckých a technických řešení projektů ESA. Astronomický ústav AV ČR se podílí na několika kosmických misích ESA. Můžete se podívat na prezentaci, kterou včera na zahájení proslovil ředitel ústavu profesor Vladimír Karas.

Dny otevřených dveří na pražském pracovišti 2018 - fotogalerie

Děkujeme za zájem při Dnech otevřených dveří na pražském pracovišti - oddělení galaxií a planetárních systémů, ve spolupráci se Vzdělávací kanceláří Evropské kosmické agentury ESA, které proběhly 9. a 10. listopadu 2018.

Dny otevřených dveří na pražském pracovišti Astronomického ústavu AV ČR 9. a 10. listopadu

Týden vědy a techniky Akademie věd ČR je největší vědecký festival v České republice, který zahrnuje přednášky, výstavy, dny otevřených dveří, dokumentární filmy a mnoho dalšího. Letošního ročníku, který proběhne od 5. do 11. listopad 2018, se opět zúčastní i Astronomický ústav AV ČR. Kromě přednášek a projekcí filmů na různých místech České republiky vás zveme na program Dnů otevřených dveří Oddělení galaxií a planetárních systémů na pražském Spořilově (Boční II č. 1401) v pátek 9. a sobotu 10. listopadu 2018.

Astronomický ústav AV ČR v rámci Týdne vědy a techniky nabízí

Pracovníci tří vědeckých ústavů Akademie věd ČR sídlících ve spořilovském vědeckém areálu – Astronomický, Geofyzikální a Ústav fyziky atmosféry – seznámí zájemce během společné přednášky s výzkumem vesmíru, zeměkoule a její atmosféry. Pohovoří na témata: „Co astronomie přinesla lidstvu a světu“ - Michal Bursa (Astronomický ústav AV ČR), „Vliv geomagnetického pole na život na Zemi“ - Eduard Patrovský (Geofyzikální ústav AV ČR), „Hurikány – postrach (nejen) severního Atlantiku“ - Miloslav Müller (Ústav fyziky atmosféry AV ČR). Přednáška je pořádána v rámci místní Agendy 21.

Anketní otázky pro Akademický bulletin zodpověděl ředitel Astronomického ústavu AV ČR

Opravdu nové objevy se nedají naplánovat, avšak zdejší badatelé vlastně řeší jediný – ambiciózní projekt předchůdců, jichž je toto pracoviště Akademie věd ČR pokračovatelem. O aktuální činnosti Astronomického ústavu AV ČR hovoříme s ředitelem pracoviště Vladimírem Karasem.

V Paříži právě probíhá konference za účasti tří českých profesorů astrofyziky

Zatímco emeritní ředitel Astronomického ústavu AV ČR profesor Petr Heinzel a současný ředitel ústavu profesor Vladimír Karas byli do Paříže pozváni, třetí profesor astrofyziky, americký astronom českého původu Ivan Hubený je dokonce ten, na jehož počest se tato konference koná. Je nejcitovanějším autorem vědeckých článků ze všech astronomů českého původu. Věnoval se různým typům astronomických objektů (hvězdy, kvasary, trpasličí novy, exoplanety) a tím pádem skupina vědců, kteří jeho práce využívají, je velmi široká.

Máte příležitost zkoumat vesmír z krásného prostředí Kanárských ostrovů

Program ERASMUS+ vypisuje druhé kolo stáží pro studenty a mladé vědecké pracovníky z ČR, kteří chtějí bádat na partnerském Instituto de Astrofísica de Canarias ve Španělsku. Stáže jsou určeny k navázání spolupráce se španělskými kolegy, případně k rozvoji již existující spolupráce a mohou mít trvání od dvou měsíců až po jeden rok. Soutěž je otevřena do 15.12.

Na čem pracujeme: Překvapivě nepoškozená galaktická velebublina

Astrofyzikové ze skupiny Fyziky galaxií se zabývali detailním studiem obří bubliny mezihvězdné látky v naší Galaxii, jejíž vlastnosti kriticky posoudili na základě dostupných pozorování i numerického modelu. Ukazují, že tato veleobálka je překvapivě stará, asi 120 milionů let, tedy mnohem starší, než odpovídalo původním odhadům. V představované práci pak diskutují, zda je tento věk podpořen dalšími pozorovacími fakty a jak je možné, že obálka přečkala takto dlouho v divokém galaktickém prostředí.

Stránka 1 z 55  > >>