Archiv zpráv

Archiv zpráv

Stránka 1 z 52  > >> FP

Astrostezka Říčany - komentované procházky 30.7. a 20.8.

Astrostezku v Říčanech vybudovalo Muzeum Říčany a je dobrým tipem na zajímavý výlet. Nyní můžete využít komentované procházky s pracovníkem Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR docentem Michalem Švandou. Na letošní léto jsou připraveny dva termíny: 30. 7. 2020 od 16 do 18 h 20. 8. 2020 od 16 do 18 h

Pozorování Perseid na hvězdárně v Ondřejově v noci z 12. na 13. srpna

Chcete přespat pod širákem? Chcete se dívat na oblohu nad vámi? Chcete vidět meteory z nejznámějšího meteorického roje Perseidy? A chcete přitom slyšet výklad, na co se to vlastně díváte? Pak vás zveme vás na radarovou louku Ondřejovské hvězdárny.

Maximum meteorického roje Perseidy 12. srpna

Meteorický roj Perseidy je každoroční nebeskou událostí. Je v činnosti od 17. července do 24. srpna s maximem vždy kolem 12. srpna. Letošní maximum připadá na 12. srpen v 15 hodin středoevropského letního času (SELČ). Noc s největším počtem meteorů bude z 12. na 13. srpna. V nocích kolem maxima lze očekávat až 100 meteorů za hodinu, v praxi jednoho pozorovatele to ale znamená maximálně pár desítek za hodinu, protože nejsme schopni vidět všechny meteory po celé obloze. Problémem letošního pozorování maxima Perseid ale bude Měsíc, který bude krátce po poslední čtvrti a bude tak rušit pozorování zejména slabých meteorů v druhé polovině noci. Přesto, že je výhodnější pozorovat Perseidy v druhé polovině noci, kdy souhvězdí Persea s radiantem meteorického roje vystoupá více na obzor a vidíme tak více meteorů, letos s ohledem na Měsíc bude vhodné začít s pozorováním hned po setmění. Pozorování má smysl i noc před a noc po maximu, ale meteory Perseid, i když stále v menším počtu, spatříme na obloze až do 24. srpna.

Na čem pracujeme: Historické zjasnění rentgenové dvojhvězdy s černou dírou KV UMa

KV UMa patří do skupiny tzv. nízkohmotnostních rentgenových dvojhvězd. Vojtěch Šimon z ASU se jejich studiem zabývá dlouhodobě. Ukazuje, že pro studium těchto objektů je nejen důležité získávat neustále nová, moderní a velmi kvalitní data, ale že neméně podstatné je využívat i historická pozorování, která jsou k dispozici v archívech pozorování různých hvězdáren. A to i ta, která jsou pořízena z dnešního pohledu historickou technologií – na fotografické desky. Tyto desky totiž hrají velmi důležitou roli při výzkumu dlouhodobé aktivity různých druhů objektů se silně proměnnou jasností, jako jsou třeba rentgenové dvojhvězdy.

Ptáte se nás, jestli budeme pořádat pozorování komety NEOWISE pro veřejnost

A nebudeme (a to asi víte, že se každý mimořádný úkaz na nebi snažíme veřejnosti zprostředkovat). Nejdřív byla kometa hodně nízko nad severním obzorem a tak nízký horizont pro pozorování na ondřejovské hvězdárně nemáme, nyní již kometa slábne a pozorovatelná je na večerní obloze spíše už jen triedry. Pouze mimo města ji lze ještě „vytušit“ pouhýma očima. Zároveň začíná také výrazně rušit Měsíc – 27. července byl v první čtvrti a 4. srpna bude v úplňku a pozorování výrazně zkomplikuje.

Luboš Perek – gratulujeme ke 101. narozeninám

Dnes začal emeritní ředitel Astronomického ústavu a emeritní předseda a nynější čestný člen České astronomické společnosti 102. rok svého života. Narodil se 26. července 1919. Do dějin se nesmazatelně zapsal jako člověk, který pomohl definovat kosmický prostor, jako první upozornil na problematiku kosmického smetí a byl zároveň učitelem nejvýznamnějším československým astronomům.

Táborové ohně na Slunci

Tenhle poetický název ve skutečnosti možná znamená zásadní objev sluneční fyziky, totiž odpověď na záhadu, proč je sluneční korona teplejší než nižší vrstvy sluneční atmosféry. Více se dozvíte v tiskové zprávě právě vydané Evropskou kosmickou agenturou.

Tisková konference ESA k prvním výsledkům Solar Orbiteru

Evropská sonda Solar Orbiter s významnou českou účastí (Češi se podíleli na 4 z 10 vědeckých přístrojů sondy) zaslala první vědecké údaje včetně snímků Slunce pořízených z nejbližší vzdálenosti od Slunce, jaké kdy nějaká sonda pořídila. Dnes, 16. července 2020 ve 14 hodin proběhne tisková konference Evropské kosmické agentury, která představí první vědecká data a první snímky Slunce pořízené evropskou sondou Solar Orbiter. Sledujte živě na ESA Web TV: https://esawebtv.esa.int/. Česká tisková zpráva je doprovodnou k tiskové konferenci ESA a představuje český podíl na sondě Solar Orbiter.

Podívejte se na kometu, která je vidět očima, právě teď je ten správný čas

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) objevená 27. března 2020 průlet kolem Slunce přežila a teď nám dělá na obloze radost. Po 13 letech můžeme zase spatřit kometu očima. Chce to ale trochu přípravy. Musí být samozřejmě jasno, potřebujete tmavé místo s co nejmenším světelným znečištěním (jen tak si pořádně užijete pohled na její krásu i s kometárním chvostem) a především potřebujete velmi dobrý výhled k severu, protože kometa se nachází jen velmi nízko nad severním obzorem.

Na čem pracujeme: Určení pevnosti obyčejných chondritů z pozorování bolidové sítě

Vnitřní struktura planetek a meteoroidů patří mezi málo poznané vlastnosti těles meziplanetární hmoty. Zejména ty menší z nich, meteoroidy, jsou mimo oblast zájmu přímého průzkumu kosmickými sondami. Odborníci s Oddělení meziplanetární hmoty ASU ukazují, že moderní záznamy z automatických bolidových kamer v sobě uchovávají informaci o pevnosti materiálu takových těles.

Fotoreportáž z návštěvy předsedkyně Akademie věd na hvězdárně v Ondřejově

V rámci turné po pracovištích Akademie věd ČR navštívila předsedkyně Akademie věd ČR profesorka Eva Zažímalová 26. června 2020 hvězdárnu Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, kde máme tři vědecká oddělení - Stelární, Sluneční a Oddělení meziplanetární hmoty. Součástí programu byla také tisková konference k dokončené modernizaci Perkova dalekohledu.

O českých stopách ve vesmíru s Pavlem Suchanem

Na výstavě Cosmos Discovery na pražském Výstavišti Holešovice přibyl koutek výzkumného programu Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo, na kterém se náš ústav významně podílí. Minout ho nemůžete, je na samém konci hned vedle východu z výstavy. Když se k tomu konala tisková konference, Reflex natočil 15timinutový rozhovor s Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu AV ČR.

Letní turistická razítkovací soutěž Ladova kraje

Naše hvězdárna se v Ladově kraji nachází a samozřejmě herní kartičky i razítko do nich dostanete i u nás během víkendových prohlídek v 10, 13 a 16 hodin. Kartičky jsou k dispozici také na info centrech v Ladově kraji, na obecních úřadech a dalších místech ze seznamu razítkovacích míst nebo si je můžete stáhnout z https://www.laduv-kraj.cz/letni-turisticka-razitkovaci-hra, kde jsou také podrobné informace. Hrajte ... a vyhrajte!

Zahajujeme prohlídky pro veřejnost

Od 1. července opět zahajujeme prohlídky pro veřejnost! Každou sobotu, neděli a o státních svátcích až do konce září, vždy v 10, 13 a 16 hodin začínají prohlídky pro veřejnost, které se konají za každého počasí.

Slavnostní rozloučení s žáky 9. třídy na hvězdárně

Je nám ctí i potěšením, že si Základní škola bratří Fričů v Ondřejově vybrala ve spolupráci s námi pro slavnostní rozloučení žáků 9. třídy prostředí naší hvězdárny - slavnostní schodiště "u lva". Řada z těchto žáků nám pomáhala např. při organizaci Dnů otevřených dveří a my jim za to moc děkujeme. A děkujeme i škole za skvělou spolupráci.

Perkův dalekohled výkonnější a s novými možnostmi

Perkův dalekohled je největší český přístroj používaný k astronomickému výzkumu od hvězdné fyziky po exoplanety. Během minulého roku proběhla velká modernizace, díky dotaci na přístrojové vybavení od Kanceláře Akademie věd. Během modernizace byla vyjmuta zrcadla z optické cesty ke spektrografům a nahrazena nejmodernější ok-togonální vláknovou optikou. Tato změna má za následek, že počet fotonů dopadajících do spektrografů a na CCD kamery je několikanásobně větší než v původní konfiguraci. Nyní je možné pozorování i málo jasných objektů. Navíc byla přidána zobrazovací ka-mera, díky které lze pořizovat přímé snímky vesmírných objektů. Tato modernizace otevírá nové obzory a nabízí českým astronomům přístroj, který obstojí v mezinárodním měřítku.

Na čem pracujeme: Poruchovost české rozvodné sítě při zvýšené sluneční aktivitě opět na scéně

Před rokem jsme psali o práci prokazující vliv zvýšené sluneční aktivity na zařízení v české rozvodné síti. Článek vzbudil zájem Dr. Didiera Mourenase, pracujícího pro francouzské Ředitelství vojenských aplikací Komise pro jadernou energetiku, a společně s Michalem Švandou, pracujícím i pro ASU, znovu analyzovali poskytnuté poruchové deníky jinou metodikou. Ukazují, že v některých případech lze vysledovat statisticky zvýšenou poruchovost zařízení rozvodné sítě záhy po prudkém zvýšení geomagnetické aktivity.

Astronomický význam mariánského sloupu

Skutečnost, že sloup je významná památka z hlediska uměleckého, historického i náboženského, je snad zřejmá každému. V poslední době, kdy dochází k její obnově, je velmi diskutovaný i její význam v českých dějinách, ale to není předmětem této stati. K velkému smutku lze poznamenat, že jen velmi málo lidí ví, že se jedná o nesmírně významný objekt z hlediska astronomie.

PLATOSPec - český lovec exoplanet v Chile

Hledání exoplanet a života mimo Sluneční soustavu je žhavým tématem moderní astrofyziky, za které byla v roce 2019 udělena část Nobelovy ceny za fyziku. Astronomický ústav AV ČR je hlavním řešitelem nového mezinárodního projektu PLATOSPec, který má za cíl instalaci nového moderního spektrografu na dalekohled o průměru zrcadla 1.52 metru, který se nachází na observatoři La Silla v Chile. Projekt vede Dr. Petr Kabáth se svým týmem skupiny výzkumu exoplanet ze Stelárního oddělení a na projektu spolupracují prof. Artie Hatzes z observatoře Tautenburg v Německu a prof. Leonardo Vanzi z Pontifica Universidad Católica v Chile.

Na čem pracujeme: Hustota plazmatu, velikost magnetického pole a turbulence ve sluneční erupci

Marian Karlický ze Slunečního oddělení ASU je nestorem teoretického výzkumu dění ve slunečních erupcích a interpretace rádiových pozorování. V představované práci společně se svým ruským spolupracovníkem Leonidem Jasnovem využil pozorování zvláštního typu rádiových záblesků na Slunci k určení fyzikálních podmínek v místě probíhající erupce.

Stránka 1 z 52  > >>