Archiv zpráv

Archiv zpráv

Stránka 1 z 43  > >> FP

Mimořádně chladný červený trpaslík a sedm jeho planet

Astronomové objevili soustavu se sedmi planetami ležící jen 40 světelných let od Slunce. S využitím kosmických i pozemních přístrojů, včetně dalekohledu ESO/VLT, se vědcům podařilo pozorovat přechody planet přes disk mateřské hvězdy, kterou je mimořádně chladný červený trpaslík s katalogovým označením TRAPPIST-1. Tři z těchto planet navíc leží v takzvané obyvatelné zóně. To znamená, že na jejich povrchu by se mohly nacházet oceány. Zvyšuje se tak šance, že by některá z planet mohla být také domovem života. V tomto systému se nachází dosud nejvyšší počet planet svou velikostí podobných Zemi a zároveň nejvíce planet, na jejichž povrchu by se mohla vyskytovat voda v kapalném stavu. Článek oznamující objev byl publikován ve vědeckém časopise Nature.

Na čem pracujeme: Pozoruhodný vývoj sluneční póry

Sluneční astronomové pod vedením Jana Jurčáka z ASU pozorovali a analyzovali přerod sluneční póry v osamocenou penumbru. Tento unikátní materiál pozorovaný japonskou kosmickou observatoří Hinode přináší nové znalosti popisující vliv magnetického pole na vznik a vývoj penumbry.

Nejlepší vědecké výsledky za rok 2016: Detekce srážek dočasně zachycených přírodních satelitů Země

Rada Astronomického ústavu vybrala tři nejvýznamnější vědecké výsledky za rok 2016, publikované v odborných časopisech. Dnes představujeme práci Pavla Spurného, který se svým týmem studoval pády a charakteristiky dočasně zachycených přírodních satelitů Země.

Pozorování měsíčního zatmění 11. února pro veřejnost

V sobotu 11. února v 1:44 ráno nastane polostínové zatmění Měsíce. V prostoru historické hvězdárny a v její Západní kopuli proběhne pozorování úkazu pro veřejnost od 1:00 do 2:00 ráno. Nečekejte sice žádné výrazné zatmění, protože se jedná pouze o polostínovou fázi, ale kolem maximální fáze, kdy se Měsíc přiblíží těsně k zemskému stínu, bude vidět, jak je v severní části disku tmavší. Nabídneme také pohled na Měsíc dalekohledem a jako přídavek se podíváme na planetu Jupiter.

V sobotu 11. února nastane polostínové zatmění Měsíce

V sobotu 11. února v 1:32 SEČ nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá „sněžný“. Ten bude doplněn neobvyklým úkazem, při kterém Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu, takřka se jej dotkne, a na zhruba 40 minut tak budeme očima svědky výrazného polostínového, téměř částečného zatmění. Měsíc bude vypadat, jakoby jej někdo shora začadil černým kouřem. Úkaz bude možné také snadno fotografovat.

Český snímek ESO: Od protisvitu k falešnému úsvitu

Česká republika si letos připomíná 10 roků členství v Evropské jižní observatoři. Techniku observatoří Paranal, La Silla a ALMA využívají hlavně pracovníci Astronomického ústavu AV ČR a dosahují s ní velmi významných výsledků. Nedávno také observatoř Paranal navštívili předseda senátu Milan Štech a předsedkyně Akademie věd prof. Eva Zažímalová. Česká republika má také svého fotografického vyslance - Petra Horálka - a jeho snímek z observatoře ESO La Silla nyní vyhrál v lednovém kole České astrofotografie měsíce a 13. února jej Evropská jižní observatoř uvede jako prestižní Snímek týdne ESO. Už dříve byl snímek publikován ve vědeckém časopise ESO Messenger, konkrétně v čísle 164.

Nejlepší vědecké výsledky za rok 2016: Minimální velikost korony jako zdroje rentgenového záření v aktivních galaktických jádrech

Rada Astronomického ústavu vybrala tři nejvýznamnější vědecké výsledky za rok 2016, publikované v odborných časopisech. Dnes představujeme práci Michala Dovčiaka, který se svým týmem studoval koronu akrečního disku černé díry jako zdroje aktivních galaktických jader.

V blízkosti Země proletí „Československá“ kometa

Letos budeme moci na obloze opět spatřit kometu nesoucí jméno československých astronomů. Naposledy tu byla na podzim v roce 2011, kdy jsme ji mohli pozorovat před průletem kolem Slunce. Nyní má opět velice příznivý návrat a začátkem února ji budeme moci spatřit jako jasný objekt noční oblohy triedrem nebo malým dalekohledem. Nejlépe viditelná bude k ránu, když bude na cestě pryč od Slunce prolétat v těsné blízkosti Země, ke které se přiblíží jen na 12,4 miliónu km. Při tomto přiblížení bude nejjasnější. I když se vrací ke Slunci každých 5¼ roku, podobně příznivý návrat v tomto století už nenastane.

Na čem pracujeme: Detekce sopek pod ledovým příkrovem Antarktidy

Současná měření gravitačního pole Země jsou natolik detailní, že umožňují využití těchto měření například k prospekci ložisek nerostných zdrojů nebo mapování podpovrchových struktur. Některé geologické útvary zanechávají v gravimetrických měřeních charakteristickou stopu. Takovými útvary jsou například sopky. Jaroslav Klokočník z ASU a jeho spolupracovníci využili této skutečnosti v pionýrské studii, v níž publikovali předpovědi výskytu sopek pod ledovcovým příkrovem Antarktidy.

Vesmír pro lidstvo má zelenou

Akademie věd schválila nový program v rámci Strategie AV21 nazvaný „Vesmír pro lidstvo“. Programu se účastní několik ústavů Akademie věd, přičemž Astronomický ústav AV ČR je koordinátorem. V rámci projektu se pracovníci ústavu budou mimo jiné spolupodílet na realizaci několika významných kosmických sond Evropské kosmické agentury ESA.

Nejlepší vědecké výsledky za rok 2016: Ohřev chromosféry akustickými vlnami a jeho srovnání se zářivými ztrátami

Rada Astronomického ústavu vybrala tři nejvýznamnější vědecké výsledky za rok 2016, publikované v odborných časopisech. Dnes představujeme práci Michala Sobotky, který se svým týmem studoval sluneční chromosféru a snažil se najít odpovědi na otázky okolo jejího ohřevu.

Před padesáti roky tragicky zemřela posádka první pilotované mise amerického lunárního programu Apollo

Na pátek 27. ledna 1967 se chystá komplexní nácvik předstartovních operací první mise ambiciózního amerického programu Apollo. Během původně plánované 3,5 hodinové zkoušky má tříčlenná posádka Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee vyzkoušet velké množství předstartovních činností tak, jak jsou rozepsané pro skutečný start 21. února 1967. Ale od samého počátku nejde v ten den nic dobře. V kabině je cítit nepříjemný zápach, spojení s řídícím centrem i techniky před kabinou vypadává, jednotlivé aktivity trvají výrazně déle, než se počítalo. Až se najednou v 18 hodin a 31 minut místního času ozve z kabiny kosmické lodě Apollo zoufalý výkřik: „Je tady ošklivý oheň!“. Prudký požár v kabině naplněné čistým kyslíkem nedává posádce čas k téměř žádné akci. Po pouhých 18 sekundách od okamžiku prvního výkřiku se už z kabiny nikdo neozývá. Posádka je v bezvědomí a po několika dalších sekundách všichni tři kosmonauté umírají…

Video: Vzpomínka na Eugene Cernana

V pořadu Věda 24 České televize proběhla reportáž o nedávno zesnulém astronautovi Eugene Cernanovi, který je v Česku a na Slovensku znám svými česko-slovenskými předky. Ve vzpomínkvé reportáži vystoupili také pracovníci Astronomického ústavu AV ČR a prohlédnout si nakrátko můžete i vlajku, kterou Cernan vezl na Měsíc v roce 1972 a posléze ji věnoval Akademii věd ČR.

ALMA poprvé pozorovala Slunce. A čeští astronomové byli u toho.

Radioteleskop ALMA pracující v Chile pořídil nové záběry odhalující jinak nepozorovatelné detaily našeho Slunce. Zachytil například tmavou centrální část sluneční skvrny, která v době pozorování svou velikostí téměř dvakrát předčila průměr planety Země. Jedná se o vůbec první snímky Slunce pořízené pomocí zařízení, na jehož činnosti ESO spolupracuje. Tyto výsledky přinášejí důležité rozšíření palety pozorování, která mohou být využita ke zkoumání fyzikálních procesů naší nejbližší hvězdy. Antény teleskopu ALMA byly pečlivě navrženy tak, aby mohly pozorovat také Slunce, aniž by došlo k jejich poškození intenzivním žárem světla dopadajícího do ohniska. Na pozorování se podíleli i pracovníci velké výzkumné infrastruktury EU-ARC.CZ, která funguje v Astronomickém ústavu AV ČR.

Vesmírný geokešing 9. září 2017 v okolí Ondřejova

V roce 2017 nastává 100. výročí založení České astronomické společnosti, jíž je Astronomický ústav AV ČR kolektivním členem. Je to natolik významné výročí, že se zrodil nápad projektu propojujícího astronomii s geokešingem (geocachingem). Do tzv. Vesmírné keše se bude moci zapojit opravdu každý příznivec tohoto orientačního sportu a celá akce vyvrcholí 9. září 2017 tzv. Mega Eventem, tj. bez nadsázky obří událostí českého geokešingu. Nebojte se ji podpořit už nyní!

Fotogalerie: Prémie Jana Friče 2016 Macieji Zapiórovi

Ve středu 18. ledna 2017 od 13:00 proběhlo v knihovně Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově předání Prémie Jana Friče za rok 2016. Prémii Jana Friče uděluje Astronomický ústav AV ČR od roku 2009 svým mladým pracovníkům za mimořádné výsledky, které přispívají k prestiži ústavu v mezinárodním srovnání. Laureátem za rok 2016 se stal pracovník Slunečního oddělení Mgr. Maciej Zapiór, PhD., který Prémii obdržel za soubor prací Dynamika slunečních protuberancí. Přinášíme pár snímků z akce.

Na čem pracujeme: Vznik druhé generace hvězd v hustých hvězdokupách

Pochopení vývoje hvězdných kup je jedním z důležitých milníků pro správný popis jednak vývoje hvězd samotných a jednak chemického složení a vývoje celých galaxií. Interpretovat přímá pozorování hvězdokup často není zrovna jednoduché. A tak si astrofyzikové pomáhají numerickými simulacemi. Podobně jako Richard Wünsch, Jan Palouš a Soňa Ehlerová z ASU, kteří se prostřednictvím numerických simulací zabývali možnostmi vzniku hvězd druhé generace v hustých hvězdokupách.

Čerstvá předsedkyně Akademie věd navštívila observatoř v Chile

Observatoř Paranal s nejvýkonnějšími dalekohledy světa navštívila prof. Eva Zažímalová 14. ledna 2017 spolu s předsedou Senátu České republiky Milanem Štěchem. Paranal je jedním z vědecky nejvýznamnějších pracovišť Evropské jižní observatoře (ESO) a Astronomický ústav AV ČR je hlavní českou institucí, která se hned několika projekty podílí na spolupráci v rámci členství České republiky v ESO.

Zemřel poslední muž z Měsíce Eugene Cernan

Když v roce 1974 přivezl "Evžen Čerňan", poslední muž z Měsíce, velitel kosmické lodi Apollo 17 s českými a slovenskými předky, do tehdejšího Československa naší vlajku, která ležela na povrchu Měsíce, nikdo ho nechtěl přijmout, protože setkat se s americkým astronautem byla politická smrt. Vlajka se tak dostala na ondřejovskou observatoř, kde si jí od roku 1989 můžete prohlédnout při návštěvnických prohlídkách... Sbohem a čest Vám, kapitáne Cernane!

Prémie Jana Friče za rok 2016 udělena Dr. Zapiórovi

Ve středu 18. ledna 2017 od 13:00 proběhne v knihovně Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově předání Prémie Jana Friče za rok 2016. Prémii Jana Friče uděluje Astronomický ústav AV ČR od roku 2009 svým mladým pracovníkům za mimořádné výsledky, které přispívají k prestiži ústavu v mezinárodním srovnání. Laureátem za rok 2016 je pracovník Slunečního oddělení Mgr. Maciej Zapiór, PhD., který Prémii obdržel za soubor prací Dynamika slunečních protuberancí. Na toto téma přednese svou přednášku. Bude proslovena v angličtině. Srdečně zveme i zájemce z řad veřejnosti.

Stránka 1 z 43  > >>