Archiv zpráv

Archiv zpráv

<< <  Stránka 2 z 55  > >> FP

Na čem pracujeme: Velmi husté poerupční smyčky pozorované sondou SDO

Během několika málo dní v září 2017 poskytlo samo Slunce astronomům několik zcela výjimečných příležitostí k odhalení svých tajemství. Po mnoha týdnech půstu se totiž v tomto měsíci zažehly vůbec ty nejsilnější erupce celého jedenáctiletého cyklu, což bylo o to překvapivější, že se cyklus velmi chýlil ke svému závěru. Erupce z 10. září pak byla současně výjimečná v tom, že k ní došlo na okraji slunečního disku. I přesto byla zachycena mnoha přístroji na Zemi i v kosmu a právě její pozice umožnila lépe studovat některé vlastnosti eruptivních struktur.

Astronomická observatoř v Ondřejově byla před 90 lety odevzdána státu, připomeneme si tento významný akt

21. ledna 1898 zakoupil Josef Frič zalesněný pozemek na vrcholu Manda u městečka Ondřejov, aby tu vybudoval hvězdárnu. Toto datum je tedy považováno za okamžik založení ondřejovské observatoře. V roce 1928, 28. října, tedy v den desátého výročí samostatného Československa, odevzdal Josef Frič hvězdárnu státu. Dnes ji spravuje Astronomický ústav Akademie věd České republiky a je zde umístěn největší dalekohled u nás.

Mimořádné prohlídky pro veřejnost 28. října 2018

O státním svátku v sobotu 28. října poskytneme přídavek prohlídek pro veřejnost. Bude se jednat o poslední prohlídky v tomto roce. Začátky v 10, ve 13 a v 16 hodin. Vstupné standardní. 28. říjen je pro hvězdárnu významným dnem, protože při desátém výročí vzniku samostatného Československa se Josef Jan Frič rozhodl odevzdat svoji soukromou hvězdárnu státu. Letos si tedy připomínáme 90. roků od tohoto slavnostního aktu.

100. výročí republiky na hvězdárně v Ondřejově - 21. října od 14:00

Hvězdárna v Ondřejově vás srdečně zve ... přijďte spolu s astronomy z naší "národní observatoře" uctít památku jejího zakladatele Dr. Josefa Jana Friče, který ji před 90 lety věnoval československému státu k 10. výročí samostatnosti republiky. A užít si oslav 100. výročí republiky v Ondřejově.

Na čem pracujeme: Prašný vulkanismus supernov

Občas je to neuvěřitelné, kolik mohou mít společného různé vědní obory. Odborníci ze skupiny Fyziky galaxií se zabývali obohacováním mezihvězdného okolí prachem vznikajícím při výbuších supernov. Překvapivě zjišťují, že v hustých hvězdokupách se tento prach chová podobně jako pyroklastické výtrysky při vulkanických explozích.

Výzkumná zaměření pro budoucí konkurzy ASU

Astronomický ústav Akademie věd ČR, v. v. i. (ASU - veřejná výzkumná instituce) hodlá v průběhu let 2019–2021 přijmout několik výzkumných pracovníků ve středním stupni kariéry s vysokoškolským vzděláním v oboru astronomie a astrofyzika a vědecko-výzkumnou praxí v oboru. Předpokládá se zařazení v některé z aktivních pracovních skupin (tématické okruhy jsou upřesněny níže); pracovní smlouva na dobu určitou ve třídě "vědecký pracovník" nebo "vědecký asistent"; finanční ohodnocení dle mzdového předpisu ASU s možností získávat další projektové (grantové) protředky s administrativní podporou pracoviště.
Perspektiva profesního postupu v souladu s Kariérním řádem AV ČR a periodickými Atestacemi výzkumných pracovníků. Zařazení na pracovišti podle specializace v areálu observatoře v Ondřejově (možnost ubytování ve služebním bytě) nebo v Praze v areálu Roztyly. Předpokladem jsou vynikající odborné schopnosti a výsledky, relevantní jazykové znalosti a aktivní zapojení do všech aspektů vědecké práce na pracovišti.

Přihlášky se strukturovaným životopisem lze zasílat v příloze emailu (předmět emailu "vědecký pracovník ASU", formát přílohy pdf) na adresu: sekretariat@asu.cas.cz (doručení přihlášky bude potvrzeno rovněž emailem; přihlášky budou evidovány do ukončení výběru). Případné doplňující podklady budou vyžádány následně. Výzva je určena jak pro české, tak zahraniční kandidáty. Pohovory se zájemci začnou 1. listopadu 2018; obsazení pozic bude probíhat postupně v závislosti na potřebě vědeckých oddělení, aktuálnosti tématu a možnostech financování (vyhlášeno 1. října 2018).

Tematické okruhy:

1.
Fyzika erupcí a heliosférických efektů. Teoretické studie magnetické rekonexe a nelineárních jevů v rámci magnetohydronamické aproximace a kinetické teorie. Vědecké, administrativní a manažerské aktivity v projektech domácího a mezinárodního výzkumu (např. RT5 Ondřejov; EST European Solar Telescope).

2.
Studium horkých hvězd s vysokou mírou ztráty hmoty, fyzikální vlastnosti prostředí nehomogenních hvězdných větrů a jejich časový vývoj. Teoretický a observační výzkum v návaznosti na instrumentální prostředky ondřejovského pracoviště (zajm. Perkův 2m teleskop) a účast ústavu v programech Evropské jižní observatoře (ESO).

3.
Procesy produkce vysokoenergetických kosmických částic a jejich urychlování v jádrech galaxií. Vědecké otázky zahrnují elektrodynamiku magnetosfér kompaktních objektů, analytické a počítačové přístupy ke studiu chaotických systémů v silné gravitaci, dynamiku elektricky nabitých částic v relativistických systémech atp. Pozice rovněž předpokládá aktivní účast na organizační práci, zejm. formulace a vedení grantových projektů, pedagogické a popularizační aktivity, spolupráce při vědecké supervizi a managementu experimentálního programu na pracovišti.

4.
Observační a teoretické studium s pomocí metod radiové, milimetrové a submilimetrové astronomie. Pozorování vesmírných zdrojů a teoretická interpretace dat metodami samostatných radiových antén a interferometrických soustav. Vývoj softwarových nástrojů pro redukci a analýzu radiových měření a jejich aplikace podle potřeb účasti pracoviště v mezinárodním programu spolupráce, zejm. v rámci účasti v infrastruktuře ALMA; podpora interních a externích uživatelů ve všech fázích pozorovacího cyklu.

5.
Technický vývoj a manažerské vedení projektů kosmického výzkumu řešených ve spolupráci Astronomického ústavu s domácími a zahraničními partnery včetně Evropské kosmické agentury (ESA). Systémové inženýrství a synergie technických řešení s vědeckým programem, komunikační asistence, podpora účasti Astronomického ústavu v perspektivních projektech kosmického výzkumu včetně nově nastupující oblasti astrofyziky gravitačních vln a jejich elektromagnetických protějšků.

6.
Výzkum malých těles Sluneční soustavy, zvláště meteoroidů a asteroidů. Pozornost bude věnována studiu interakcí meziplanetárních těles různých velikostí se zemskou atmosférou a výzkumu asteroidů. Předpokládá se organizační zapojení do perspektivních projektů celoústavního významu. 

Další meteorit s rodokmenem nalezený na základě dat pořízených Evropskou bolidovou sítí

V úterý 10. července krátce před půl dvanáctou místního času (SELČ) ozářil rozsáhlé území kolem středního toku Rýna, tedy kolem hranic Německa a Francie, především tedy regionů Bádenska-Württemberska, Porýní-Falci, Alsaska a Lotrinska, velmi jasný meteor – bolid. S výjimkou velké části Francie a menších oblastí Německa (především v JZ části) bylo sledování tohoto bolidu komplikováno poměrně rozsáhlou a kompaktní oblačností, která v té době pokrývala významnou část západní a střední Evropy. Proto tento bolid, který po krátkou dobu zářil ještě jasněji než Měsíc v úplňku, tentokrát neupoutal tak velkou pozornost, jako to obvykle u takto jasných bolidů bývá. Bylo to mimo jiné také proto, že dráha bolidu v atmosféře byla velmi strmá a tudíž i relativně krátká a to jak do délky, tak i do trvání celého jevu. Naštěstí se však nejen poblíž dráhy bolidu, ale i na našem území, především v západních Čechách, našla místa, kde bylo aspoň částečně jasno, což se záhy ukázalo jako rozhodující pro objasnění a popsání tohoto velmi vzácného přírodního úkazu.

Česko hostilo výroční setkání Evropského střediska observatoře ALMA

Za účasti více než sedmdesáti astronomů – pracovníků Evropského střediska observatoře ALMA (European ALMA Regional Center – EU ARC), se ve dnech 24. – 27. září 2018 v Konferenčním centru AV ČR v Liblicích konala výroční zasedání této mezinárodní sítě, která představuje jakousi „prodlouženou ruku” observatoře ALMA a její podpůrnou infrastrukturu pro evropskou vědeckou uživatelskou komunitu. Letošní setkání organizoval Český uzel EU ARC, velká výzkumná infrastruktura EU-ARC.CZ sídlící na Astronomickém ústavu AV ČR.

Česko hostilo výroční setkání Evropského střediska observatoře ALMA

Za účasti více než sedmdesáti astronomů – pracovníků Evropského střediska observatoře ALMA (European ALMA Regional Center – EU ARC), se ve dnech 24. – 27. září 2018 v Konferenčním centru AV ČR v Liblicích konala výroční zasedání této mezinárodní sítě, která představuje jakousi „prodlouženou ruku” observatoře ALMA a její podpůrnou infrastrukturu pro evropskou vědeckou uživatelskou komunitu. Letošní setkání organizoval Český uzel EU ARC, velká výzkumná infrastruktura EU-ARC.CZ sídlící na Astronomickém ústavu AV ČR.

Pozvánka na workshop k výročí 10 let ČR v ESA

Při příležitosti výročí 10 let členství ČR v Evropské kosmické agentuře (ESA) se bude 12.-15. listopadu 2018 konat workshop „10 years of the Czech Republic in ESA“. ČR má díky svému členství v ESA otevřené možnosti, jak se podílet na technologicky nejvyspělejších misích, které řeší významné vědecké otázky o vesmíru, sluneční soustavě i o naší Zemi. Cílem workshopu je oslovit zejména studenty astronomie, přírodovědných a technických oborů, mladé vědecké pracovníky a všechny, kteří se zajímají o kosmické projekty. Na workshopu budou představeny nejvýznamnější současné i plánované projekty ESA, vystoupí zvaní odborníci přímo z ESA nebo konsorcií plánovaných misí, dále odborníci z ČR, kteří se na projektech s ESA podílejí. Možnost vystoupit budou mít i samotní účastníci workshopu. Velký důraz v programu bude kladen na představení možností, jak je možné se do ESA projektů zapojit. Nedílnou součástí programu bude také diskuze, jak zvýšit účast ČR v projektech ESA

Evropská noc vědců 5. října 2018

Astronomický ústav AV ČR v rámci Evropské noci vědců připravil následující mimořádnou nabídku pro veřejnost zahrnující prohlídku areálu observatoře, pozorování oblohy dalekohledy a především prohlídku specializovaných pracovišť při jejich činnosti. Zdarma!

Největší impaktní kráter na Zemi je patrně pod ledem Antarktidy

"Studovali jsme Antarktidu pomocí moderních gravitačních dat už déle a již dříve jsme navrhli kandidátky na subglaciální sopky a jezera. Naše nynější výsledky podporují hypotézu o tom, že Wilkesova země obsahuje obří kráter/maskon. Tím jsme přispěli do celosvětové, asi 12 let trvající diskuse na toto téma. Objekt ve Wilkesově zemi je patrně největší kráter na této planetě (s průměrem nad 500 km) a jediný dochovaný maskon. Potvrzujeme von Freseho et al. spekulace, ale s novými daty s přesností a rozlišovací schopností o dva řády větší než měli oni k disposici v r. 2006 (z družicové mise GRACE). Kráter o průměru asi 550 km je pod ledem východní Antarktidy ve Wilkesově zemi a má pokračování v jižní Austrálii“, říká vedoucí výzkumného týmu profesor Jaroslav Klokočník.

Na čem pracujeme: Velmi hmotné hvězdy v přechodových stádiích v galaxii M33

V práci postavené na podrobných spektroskopických měření z dalekohledu Gemini studovali stelární odborníci pětici velmi hmotných hvězd v galaxii M33 a jejich vývojový stav. Pokročilé vývojové fáze velmi hmotných hvězd jsou spojeny s epizodami ztráty hmoty prostřednictvím nestabilit. Klíčem ke správnému určení vývojového stádia je správný popis složení a geometrie vyvržené okolohvězdné hmoty společně se spolehlivým určením hvězdných parametrů.

Praktikum pozorovatelů Slunce - zákresy

O víkendu 15. - 16. září 2018 proběhne v prostorách hvězdárny Ondřejov praktikum. Celá akce bude zaměřená na kresby sluneční fotosféry, jejich zpracování a statistické údaje, které z nich můžeme získat pro bližší pochopení vývoje sluneční aktivity.

Na čem pracujeme: Analytický model ztráty plynu v galaxiích vnějším dynamickým tlakem

Vývoj galaxií v kupě je poměrně komplikovanou záležitostí, neboť jednotliví členové kupy spolu složitě interagují. Jedním z důležitých procesů je ztráta plynu z galaxie dynamickým tlakem prostředí kupy. Astrofyzikové z ASU si vzali za cíl zdokonalit a otestovat zjednodušený analytický model, který by byl vhodný pro rychlé posouzení ztráty plynu dané galaxie bez nutnosti provádět náročné numerické simulace.

Ondřejovské slavnosti 8. září 2018

Obec Ondřejov vás ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR srdečně zve. 8. září 2018 ve 13 hodin na náměstí 9. května budou zahájeny Ondřejovské slavnosti 2018. Můžete se těšit na vystoupení místních kapel, dětí ze ZŠ a MŠ, kroužků z SKC, harmoniku...

Festival vědy 5. září od 8:30 do 18:00

Na Vítězném náměstí v Praze 6 (Kulaťák) najdete společný stánek Astronomického ústavu AV ČR a Vzdělávací kanceláře Evropské kosmické agentury ESERO, v rámci Festivalu vědy. Vstupné zdarma, více informací na www.festival-vedy.cz.

Na čem pracujeme: Dlouhodobá aktivita hvězdy X Serpentis po výbuchu novy

Výbuch novy je jednou z velmi výrazných událostí, které ovlivňují život některých hvězd. Nejde však o jev katastrofický, nova je povrchovou explozí. Vojtěch Šimon z ASU v archivních datech studoval vývoj hvězdy X Serpentis, která vybuchla jako nova v roce 1903, a popsal její jasové změny v kontextu dvojhvězdného vývoje.

100 LET MEZINÁRODNÍ ASTRONOMICKÉ UNIE SE BLÍŽÍ

V roce 2019 si připomeneme 100 roků od vzniku Mezinárodní astronomické unie (IAU). Světové oslavy se již připravují. Astronomický ústav AV ČR je partnerem, v dobré společnosti, vedle zvučných světových astronomických institucí, jako je třeba ESO nebo LIGO, viz https://www.iau-100.org/partners. Jsme na to hrdí a máme radost.

Při letošních Perseidách zazářil jasný bolid s dlouhotrvající stopou

Letošní Perseidy patřily z hlediska podmínek k těm nejlepším za (a na) poslední roky. Měsíc byl jen den a půl před maximem v novu (produkující částečné zatmění Slunce ve Skandinávii a na severním pólu) a za dobrého počasí daleko od měst tak člověk mohl za celou noc maxima roje uzřít i několik stovek „padajících hvězd“, zanikajících ledoprachových částeček z ohonu komety 109P Swift-Tuttle. Mimo klasické rojení meteorů mnozí pozorovatelé mohou dosvědčit i výskyt opravdu jasných meteorů. Ten nejpodmanivější zážitek pak přinesl zejména na východě území a pak na celé ploše Slovenska či severu Maďarska, západě Ukrajiny či jihu Polska opravdu jasný bolid krátce před půlnocí 12. srpna, po němž ještě déle jak hodinu byla zaznamenatelná měnící se světelná stopa.

<< <  Stránka 2 z 55  > >>