Novinky

Nastala podzimní rovnodennost, začal astronomický podzim

Podzimní rovnodennost letos nastává 22. září ve 20 hodin a 19 minut středoevropského letního času (tedy toho, který v současné době používáme). Při rovnodennosti Slunce vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě. V pravé poledne (12:52:39 SELČ), kdy bude Slunce přesně nad jihem, se u nás dostane do výšky 40 stupňů nad obzorem, zatímco na rovníku bychom jej měli přesně nad hlavou. Okamžik podzimní rovnodennosti je zároveň začátkem astronomického podzimu. Ten potrvá do zimního slunovratu, který nastane 21. prosince. Dny se tak budou dále zkracovat (zkracují se již od letního slunovratu), do zimního slunovratu se den zkrátí ještě o čtyři hodiny. 

Jako rovnodennost označujeme okamžik, kdy se střed Slunce nachází právě nad zemským rovníkem, takže rovnoměrně osvětluje obě polokoule. Díky tomu mají den a noc prakticky stejnou délku, odtud tedy rovnodennost. U nás, na severní polokouli, označuje zářijová rovnodennost začátek astronomického podzimu. Meteorologický podzim už ale máme od 1. září. Jsou při rovnodennosti den a noc opravdu stejně dlouhé? Sluneční kotouč není bodový, navíc se jeho paprsky v atmosféře ohýbají. V den podzimní rovnodennosti tak bude Slunce viditelné nad obzorem přibližně 12 hodin a 10 minut, ve skutečnosti se „rovnodennosti“ nejvíce přiblíží 25. září. 

A proč letos není podzimní rovnodennost 23. září, jak se to kdysi učilo ve škole? Kalendářní rok trvá 365 nebo 366 dní, ale Země oběhne kolem Slunce za 365 dní 5 hodin 49 minut. To musíme korigovat zařazením přestupných roků, kdy si do kalendáře přidáme jeden den navíc. Proto se den podzimní rovnodennosti a všech okamžiků začátků ročních dob mění. Podzimní rovnodennost může vzácně nastat i 21. září – naposledy se tak stalo roku 643, příště až v roce 2092. Nebo až 24. září – to se stalo v roce 1931 a znovu to nastane až v roce 2303.