Astronomický ústav Akademie věd České republiky (ASU) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Prima ZOOM odvysílala dva filmy spojené s naším tématem
Oba filmy nyní najdete v archivu Prima ZOOM. Baron Kraus - část rozhovorů o tomto velikánu počátků mnohého u nás se natáčela v knihovně na ondřejovské hvězdárně. A také film Zloděj spánku - o světelném znečištění i osobní světelné hygieně. Oba filmy doporučujeme.
ESO neboli Evropská jižní observatoř, je ve světové astronomii skutečným esem. Provozuje nejvýkonnější soustavu dalekohledů na světě a staví budoucí největší dalekohled na Zemi. Česká republika je členským státem od roku 2007. V každé členské zemi Evropské jižní observatoře je určen zástupce pro propagaci a popularizaci ESO. V České republice pracuje dokonce tým několika lidí pod vedením Anežky Kabátové z Astronomického ústavu AV ČR. A právě odsud přichází nabídka finanční podpory.
Na čem pracujeme: Proměnné hvězdy v otevřené hvězdokupě NGC 6791
Družicové fotometrické kombajny jsou dnes velmi úspěšnými přístroji pracujícími téměř automaticky, schopnými charakterizovat celou řadu hvězd současně s vysokým časovým rozlišením. Práce, na níž se podílel i Péter Németh ze Stelárního oddělení ASU, se zabývala charakterizací proměnných hvězd v neobvyklé otevřené hvězdokupě.
V neděli 10. září večer a následující den jsme na náš formulář hlášení bolidů dostali 20 hlášení o pozorování jasného meteoru. Tou dobou bylo na celém našem území jasno, stejně jako nad většinou střední Evropy a tak tento bolid vidělo hodně náhodných svědků, z nichž někteří nám svá pozorování popsali.
Končí třetí nejdelší vesmírná expedice v historii kosmonautiky
V okamžiku, kdy ve středu 27. září 2023 dosedne kosmická loď Sojuz MS-23 v kazašské stepi, skončí pro tříčlennou rusko-americkou posádku v kabině více než roční kosmický let. Velitel Sergej Prokopjev z Ruska a jeho kolega Dmitrij Petělin, spolu s americkým astronautem Frankem Rubiem se v tu chvíli zařadí na třetí místo historických světových tabulek v délce jednoho kosmického letu.
Workshop observačních technik 2023 se konal v období od 20.8. do 1.9.2023 na hvězdárně v Ondřejově. Účastníky školy byli studenti ze tří univerzit: Univerzity v Postupimi v Německu, Univerzity Karlovy v Praze a Masarykovy univerzity v Brně. Letošní ročník byl už třetí v řadě a je krásným a doslova vzorovým příkladem, jak se má vědecká instituce starat o budoucí vědce. Dík za to patří Stelárnímu oddělení.
Turistický pochod "Po stopách kocoura Mikeše" půjde jako vždy přes hvězdárnu
V sobotu 16. září 2023 proběhne jubilejní 20. ročník pochodu "Po stopách kocoura Mikeše". Na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově bude jedno z kontrolních stanovišť pochodu. Pro pochodníky i návštěvníky budou v tento den prohlídky hvězdárny zdarma.
Patrně nejslavnější česká fotografie vesmíru slaví 100 let
Před 100 lety v noci z 12. na 13. září 1923 exponoval Josef Klepešta na skleněnou desku 8palcovým astrografem hvězdárny v Ondřejově Velkou mlhovinu v Andromedě. Ve 22:55 záznam zkazil prolétající bolid, čímž ale vznikla patrně nejslavnější astrofotografie českého původu, která obletěla celý svět.
Na čem pracujeme: Dynamika cirkumbinární látky kolem podivné hvězdy Z CMa
Některé hvězdy jsou skutečně zvláštní a ještě raritnější je, pokud dvě neobvyklé hvězdy tvoří gravitací spjatý pár. Mezi takové patří proměnná hvězda Z Canis Majoris, která byla předmětem výzkumu vedeného Tiinou Liimets ze Stelárního oddělení ASU.
V Českém Krumlově mimo jiné také o novém rentgenovém zdroji na obloze
V posledním srpnovém týdnu proběhla v Českém Krumlově mezinárodní konference o rentgenové polarizaci záření pocházející z oblasti silných gravitačních polí, tedy z okolí černých děr a neutronových hvězd. Na konferenci se diskutovalo o pozorováních získaných pomocí rentgenové družice IXPE (Imagin X-ray Polarimetry Explorer) za první rok a půl měření, do kterých se významně zapojili i čeští astronomové.
V období od 24. do 28. července 2023 byla v rámci evropského projektu jaderné astrofyziky ChETEC-INFRA pořádána letní škola pozorování (ChINOS) na hvězdárně v Ondřejově. Účastníky školy bylo 14 studentů různých národností.
Na čem pracujeme: Gravitační aspekty odhalují tajemství Marsu
Gravitační pole přináší o objektech informace, které jsou často skryty přímému pozorování. Po úspěšné aplikaci aspektů (derivátů) gravitačního pole na nejrůznější struktury na Zemi i na Měsíci přichází tým Jaroslava Klokočníka z ASU s přehledem zajímavostí s praktickými geologickými a geofyzikálními aplikacemi na Marsu. Týkají se nejen celé planety jako kosmického tělesa, ale konkrétně i hypotetického paleo-oceánu na severní polokouli Marsu, sopečné zóny Tharsis, Údolí Marineru, maskonu v Isidis Planitia nebo impaktní pánve Hellas. Až neuvěřitelnou aplikací je test možného výskytu uhlovodíků (lidově chápaných především jako „ropa“).
Na čem pracujeme: Lze na základě spektra poznat aktivní galaktické jádro s mezerou v akrečním disku?
Model aktivního galaktického jádra má v literatuře poměrně stabilní podobu. Supermasivní černá díra obklopená akrečním diskem, z něhož je díra soustavně nebo epizodicky krmena. Mohou být přítomny polární výtrysky. Výsledkem aktivity je specifický tvar spektrálního rozložení energie. Marcel Štolc a jeho kolegové si položili otázku, zda je možné pouze ze vzhledu spektra usoudit na nepravidelnosti akrečního disku, zejména, jsou-li v něm přítomny mezery.
V rámci pravidelných návštěv vedení Akademie věd navštívila 7. června 2023 předsedkyně Akademie věd profesorka Eva Zažímalová spolu s místopředsedy Dr. Ilonou Müllerovou a Dr. Ondřejem Beránkem a členem Akademické rady Dr. Jiřím Pleškem hvězdárnu v Ondřejově.
Na čem pracujeme: Pochází proklamovaný interstelární bolid skutečně z mezihvězdného prostoru?
V loňském roce vzbudila rozruch v komunitě odborníků na meziplanetární hmotu studie označující jeden z bolidů zaznamenaných americkou vládní detekční sítí za těleso z mezihvězdného prostoru. Peter Brown z University of Western Ontario a Jiří Borovička z ASU tuto událost zevrubně přezkoumali a zabývají se otázkou, zda domněle mezihvězdné těleso skutečně přiletělo z galaktických dálav.
Sedm evropských zemí spojilo své síly na podporu výstavby Evropského slunečního dalekohledu
Dnes ráno, 25. července 2023, podepsalo v Santa Cruz de Tenerife celkem 9 institucí ze 7 evropských zemí zakládací listinu nadace „European Solar Telescope – Fundación Canaria“ (Nadace EST), která uděluje právní charakter projektu Evropského slunečního dalekohledu a otevírá cestu k budoucí výstavbě této velké výzkumné infrastruktury.
Martina Pavelková obdržela Inspirativní komunitní cenu ESPD Keese Zwaana
Cena byla udělena za její neúnavnou obětavost a nadšení pro šíření znalostí, za inspiraci a vzor pro mladou generaci a za její roli v rozvoji a koordinaci přeshraniční sítě amatérských slunečních fyziků.
Na čem pracujeme: Trojrozměrný model pro hvězdné populace tří galaxií
Charakterizace trojrozměrného rozložení látky a hvězd ve vzdálených galaxií je jedním z důležitých cílů galaktického výzkumu. Pierre Vermot a další pracovníci Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU vyvinuli novou metodiku, která umožňuje solidně modelovat vlastnosti vzdálených galaxií na základě pozemních pozorování.
Na čem pracujeme: Vliv vznikající mladé hvězdné kupy na molekulový oblak
Hvězdy vznikají z rozsáhlých molekulových oblaků ne však osamoceně, ale v celých hnízdech. Jakmile se zformují, přirozeně vytvářejí zpětný vliv na plyn ve svém okolí, ať již prostřednictvím své gravitace nebo prostřednictvím hvězdného větru a záření. Takto zpětně ovlivňují svoji porodnici a mění rychlost tvorby hvězd. Autoři představované práce v čele s Michalisem Kourniotisem z ASU parametricky studovali hned několik scénářů takového zpětného vlivu s pomocí numerické simulace.
Naše Sluneční patrolní služba prošla všemi testy a stali jsme se součástí projektu SWESNET - Space Weather Service Network. Jedná se o projekt, který v současné době spravuje Evropská kosmická agentura (ESA) a jehož cílem je sjednotit data související s kosmickým počasím.
Dnes upozorňujeme na knihu, která vyšla už před dvaceti roky, ale zůstala skrytá větší pozornosti - Kapitola z dějin českého zpravodajství za první světové války (1914–1918). Ukazuje na vlasteneckou aktivitu zakladatele ondřejovské hvězdárny Josefa Jana Friče.
Letní trojúhelník ze tří nejjasnějších hvězd letní oblohy – Vegy, Denebu a Altairu, Mléčná dráze pnoucí se vysoko po letní obloze … to je jistota každého léta. Pojďme se tedy soustředit na „třešničky“ tohoto léta.
Superbolid nad Německem 26. června 2023 zachycený Českou částí Evropské bolidové sítě
Tento mimořádný bolid označený v systému Astronomického ústavu AV ČR jako EN260623_204511 začal svítit ve výšce 101 km v oblasti mezi městy Ingolstadt a Regensburg, maximální jasnost -17,4 magnitudy dosáhl ve výšce 56 km nad Norimberkem a pohasl ve výšce 34,5 km nad zemí v blízkosti města Höchstadt. Délka námi zaznamenané světelné dráhy v atmosféře byla 134 km a bolid jí uletěl za 6,4 sekundy. Žádné meteority z tohoto tělesa na zem nedopadly. Podrobněji v tiskové zprávě.
Prima ZOOM odvysílala dva filmy spojené s naším tématem
Oba filmy nyní najdete v archivu Prima ZOOM. Baron Kraus - část rozhovorů o tomto velikánu počátků mnohého u nás se natáčela v knihovně na ondřejovské hvězdárně. A také film Zloděj spánku - o světelném znečištění i osobní světelné hygieně. Oba filmy doporučujeme.
ESO neboli Evropská jižní observatoř, je ve světové astronomii skutečným esem. Provozuje nejvýkonnější soustavu dalekohledů na světě a staví budoucí největší dalekohled na Zemi. Česká republika je členským státem od roku 2007. V každé členské zemi Evropské jižní observatoře je určen zástupce pro propagaci a popularizaci ESO. V České republice pracuje dokonce tým několika lidí pod vedením Anežky Kabátové z Astronomického ústavu AV ČR. A právě odsud přichází nabídka finanční podpory.
Na čem pracujeme: Proměnné hvězdy v otevřené hvězdokupě NGC 6791
Družicové fotometrické kombajny jsou dnes velmi úspěšnými přístroji pracujícími téměř automaticky, schopnými charakterizovat celou řadu hvězd současně s vysokým časovým rozlišením. Práce, na níž se podílel i Péter Németh ze Stelárního oddělení ASU, se zabývala charakterizací proměnných hvězd v neobvyklé otevřené hvězdokupě.
V neděli 10. září večer a následující den jsme na náš formulář hlášení bolidů dostali 20 hlášení o pozorování jasného meteoru. Tou dobou bylo na celém našem území jasno, stejně jako nad většinou střední Evropy a tak tento bolid vidělo hodně náhodných svědků, z nichž někteří nám svá pozorování popsali.
Končí třetí nejdelší vesmírná expedice v historii kosmonautiky
V okamžiku, kdy ve středu 27. září 2023 dosedne kosmická loď Sojuz MS-23 v kazašské stepi, skončí pro tříčlennou rusko-americkou posádku v kabině více než roční kosmický let. Velitel Sergej Prokopjev z Ruska a jeho kolega Dmitrij Petělin, spolu s americkým astronautem Frankem Rubiem se v tu chvíli zařadí na třetí místo historických světových tabulek v délce jednoho kosmického letu.
Workshop observačních technik 2023 se konal v období od 20.8. do 1.9.2023 na hvězdárně v Ondřejově. Účastníky školy byli studenti ze tří univerzit: Univerzity v Postupimi v Německu, Univerzity Karlovy v Praze a Masarykovy univerzity v Brně. Letošní ročník byl už třetí v řadě a je krásným a doslova vzorovým příkladem, jak se má vědecká instituce starat o budoucí vědce. Dík za to patří Stelárnímu oddělení.
