Astronomický ústav Akademie věd České republiky (ASU) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Na čem pracujeme: Odvození tvaru planetky Torifune: k ověření sondou Hayabusa
Sluneční soustava kromě osmi planet zahrnuje celou řadu mnohem menších těles. O nich máme v drtivé většině případů pouze informace ze vzdálených pozorování, jen v několika málo případech byla tato tělesa navštívena sondami vyrobenými lidskou rukou. Proto například tvar je odvozován ze světelných křivek nebo radarových měření. Průlety sond umožňují mimo jiné verifikovat tvary odvozené na dálku a testovat tak spolehlivost rekonstrukčních metod. Takovým případem je i model blízkozemní planetky Torifune, kolem níž v červenci 2026 prolétla sonda Hayabusa2 v rámci své rozšířené mise. Autoři představovaného článku nejen zpřesnili její rotační parametry před příletem sondy, ale především vyvinuli novou metodiku, která umožňuje lépe pracovat s nestejně kvalitními pozorováními a spolehlivěji odhadnout nejistoty výsledného modelu.
Hnědí trpaslíci a horké Jupitery na společné cestě ke hvězdám
Objekty na hranici mezi planetami a hvězdami přinášejí nový pohled na to, jak se masivní tělesa mohou dostat na velmi krátké oběžné dráhy. Ve studii vedené českým vědcem z Astronomického ústavu AV ČR, ve spolupráci s Harvard & Smithsonian Center for Astrophysics a chilskou Universidad Adolfo Ibáñez, astronomové ukazují, že krátkoperiodičtí hnědí trpaslíci a horké Jupitery sice pravděpodobně nevznikají stejným způsobem, ale mohou sdílet podobnou migrační cestu v mladých protoplanetárních discích.
Těsný průlet sondy Hayabusa 2 kolem planetky Torifune
Japonská sonda Hayabusa2 se nesmazatelně zapsala do historie, když dopravila na Zemi vzorky z planetky (162173) Ryugu. Tím však její mise neskončila. Díky dostatečné zásobě paliva pokračuje v cestě Sluneční soustavou. 5. července 2026 sonda prolétla kolem planetky (98943) Torifune. Její průlet byl velmi těsný, ve vzdálenosti pouhého 1 km relativní rychlostí přibližně 5 km/s. Během tohoto mimořádně těsného průletu sonda pořídila detailní snímky planetky, jeden z nich ukazuje záběr na dvě hroudy suti spojené do jedné protáhlé planetky.
Mladý exoplanetární systém TOI-201, svědek bouřlivého vývoje planet
Spektrograf PLATOSpec na observatoři La Silla se podílel svými pozorováními na významném objevu popisujícím mladý exoplanetární systém tvořený horkým Jupiterem a super Zemí a hnědým trpaslíkem na vzdálené oběžné dráze.
Záblesk ve vzdálenosti deseti miliard světelných let přinesl první přímé optické potvrzení patnáct let staré teoretické předpovědi
Robotický dalekohled D50 Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově zachytil ve světelné křivce gama záblesku tvar předpovídaný od roku 2009, avšak dosud nikdy přesvědčivě pozorovaný: synchrotronové záření tepelné populace elektronů v relativistické rázové vlně. Jde o první přímé optické potvrzení klíčových předpovědí počítačových simulací a zároveň ukázku, že teplotu plazmatu v kosmickém urychlovači lze změřit z jediného pozemního dalekohledu.
Poslechněte si pořad Českého rozhlasu Blízká setkání, tentokrát s Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu AV ČR. Nejen o potřebě tmy v našich životech, nejen o Krtkovi astronautovi...
Česko-francouzská spolupráce v astronomii a astrofyzice
Výzkumná infrastruktura EU-ARC.CZ společně s programem Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo pořádá 26. června na Akademii věd v Praze workshop věnovaný česko-francouzským společným projektům v astronomii a astrofyzice, se zvláštním zaměřením na oblast galaktické a extragalaktické astronomie. Workshop svede dohromady výzkumníky z obou zemí, aby představili probíhající spolupráci, diskutovali o budoucích vědeckých příležitostech a posílili stávající partnerství.
Na čem pracujeme: Ukradené planety v okolí pulsarů: Jde o realistický scénář?
Planety obíhající kolem pulsarů patří k nejpodivnějším světům, které astronomové znají. Jak mohou vzniknout u objektů, jež prošly katastrofickou explozí supernovy? Nová studie ukazuje, že jednou z možností je gravitační „krádež“ planet z cizích hvězdných soustav. Přestože takové zachycené planety zpočátku obíhají po chaotických drahách, numerické simulace naznačují, že některé systémy se mohou během miliard let překvapivě uklidnit a stát se dlouhodobě stabilními. Diplomovou práci s tímto tématem vypracoval Matyáš Fuksa z MFF UK pod vedením Václava Pavlíka a Vladimíra Karase z ASU a Stevena Shorea z Univerzity v Pise.
Medúzinými údolími k obří zásobárně podzemní vody na Marsu
Hledání vody na Marsu pro použití budoucími lidskými základnami má obrovský praktický význam. Probíhá již delší dobu. Nedávno Američané zpracovali šest profilů radargramů z umělé družice Marsu Evropské kosmické agentury Mars Express.
Na čem pracujeme: Hráškové a borůvkové galaxie obývají nepříliš osídlený vesmír
Zelené hrášky a borůvkové galaxie patří k nejextrémnějším galaxiím v dnešním vesmíru. Jsou malé, kompaktní a překotně vytvářejí nové hvězdy. Nová studie vedená astronomy z ASU ukazuje, že tyto objekty žijí převážně v osamělých oblastech kosmu, daleko od hustých galaktických seskupení. Výsledek naznačuje, že jejich mimořádná hvězdotvorba není obvykle spouštěna srážkami galaxií, ale spíše přísunem dosud nezpracovaného plynu.
Jménem Astronomického ústavu Akademie věd ČR zveme zájemce o tématiku, ale také veřejnost na premiéru filmu Making Times Visible, která se koná 1. června 2026 od 18:15 v kině Světozor v Praze. Film představuje mezinárodní projekt Circumnavigation in Time, v němž Slunce „píše“ obraz pomocí solarografie realizované na 24 místech světa. Akce je otevřena veřejnosti, vstupenky na místě i online.
Meteory obvykle vnímáme jako jednotlivé světelné stopy na obloze. Víme, že v některých fázích roku jich je více, přičemž tyto tzv. meteorické roje jsou reprezentovány tělísky, která mají společný původ v jednom mateřském tělese. Ve výjimečných případech se však zdá, že meteory někdy přicházejí ve „shlucích“ – skupinách fragmentů jednoho tělesa, které se rozpadlo krátce před vstupem do atmosféry. Analýza těchto vzácných jevů umožňuje nahlédnout do procesů rozpadu meteoroidů v blízkosti Země a odhaluje, jaké fyzikální mechanismy za nimi stojí.
Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2026
V pondělí 25. května začíná v Chebu 20. ročník mezinárodní konference IBWS (INTEGRAL/BART Workshop), pokračovat bude až do 29. května 2026. Tématem konference je astrofyzika vysokých energií, gama záblesky, satelitní projekty a podpůrné pozemní experimenty včetně robotických teleskopů.
Na čem pracujeme: Radiální rychlosti odhalují původ cyklické proměnnosti horkých hvězd
Mnoho hvězd na obloze a mění jas téměř dokonale sinusově. V mnoha případech je však obtížné až nemožné určit, který z mnoha jevů je příčinou těchto ukázkově pravidelných změn. Nová studie, která je výsledkem magisterského projektu Emy Šipkové pod vedením Marka Skarky z ASU, ukazuje, že za těmito zdánlivě jednoduchými změnami se často skrývá překvapivě složitý příběh, v němž hrají hlavní roli dvojhvězdy, hvězdné skvrny i pulzace.
Setkání řešitelů programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo v Ondřejově
6. května 2026 se na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově uskutečnilo setkání řešitelů programu Vesmír pro lidstvo. Hosty přivítal Miroslav Bárta, zástupce ředitele ústavu pro vědecké aktivity. Aktuality, týkající se programu Strategie AV21, představil Jiří Plešek, člen akademické rady AV ČR zodpovědný za rozvoj programu Strategie AV21.
Za každou institucí stojí lidé, jejichž dlouholetá, pečlivá a často nenápadná práce tvoří její pevné zázemí. S velkou radostí proto sdílíme fotogalerii ze slavnostního předání děkovných listů Akademie věd ČR, které z rukou předsedy AV ČR prof. Radomíra Pánka převzaly dvě dlouholeté pracovnice Astronomického ústavu AV ČR – paní Irena Smolíková a paní Kateřina Soldánová.
Česko míří do projektu ANDES pro největší dalekohled světa
Po dvaceti letech členství České republiky v Evropské jižní observatoři se české instituce poprvé budou podílet na vývoji vědeckého přístroje pro její dalekohled. Akademie věd České republiky a Masarykova univerzita se chystají zapojit Česko do projektu ANDES pro Evropský extrémně velký dalekohled v Chile. Vedle vědecké prestiže tím otevírají i nové příležitosti pro know-how, mladé výzkumníky a průmysl. Více
Na čem pracujeme: Selhání erupce filamentu v magnetohydrodynamické simulaci
Erupce slunečních filamentů jsou považovány za základ výronů hmoty do koróny, známých jako CME, které mohou ovlivňovat i kosmické počasí v okolí Země. Tyto erupce však ne vždy skončí úspěšným výronem hmoty do meziplanetárního prostoru. Nová studie ukazuje, že za „neúspěšnými erupcemi“ filamentů stojí jemná rovnováha mezi magnetickými silami a gravitací – a že jejich následné kmitání může být klíčem k pochopení dynamiky sluneční koróny.
V Polsku byl s pomocí našich výpočtů nalezen železný meteorit
V pátek 17. dubna 2026 před devátou hodinou středoevropského letního času, ještě během soumraku, proletěl pro pozorovatele z České republiky na severní až severovýchodní obloze nízko nad obzorem jasný meteor – bolid. Byl dobře zaznamenán speciálními přístroji tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, rozmístěnými na celém našem území a v některých dalších státech.
Máme zpracováno a přinášíme informace, co se během soumraku odehrálo v pátek 17. dubna 2026 na severní obloze. Přesně ve 20 hodin 53 minut a 59 sekund středoevropského letního času vstoupil do zemské atmosféry relativně velký meteoroid (dále označený také jako EN170426_185359) o hmotnosti kolem 100 kg složený převážně ze železa a niklu a začal svítit natolik, že byl již zaznamenatelný našimi kamerami.
Česká astronomie míří k největšímu dalekohledu světa
Český astronomický výzkum získává významnou příležitost díky zapojení do vývoje špičkového spektrografu ANDES, který bude instalován na evropském dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile. Zapojení do projektu otevře české astronomii přístup k vývoji špičkového přístroje pro ELT i k budoucímu výzkumu exoplanet, rozpínání vesmíru a procesů spojených se vznikem hvězd – včetně napínavého hledání druhé Země.
Na čem pracujeme: Náraz sondy DART do měsíčku Dimorphos zpomalil rotaci planetky Didymos
Srážka sondy DART s měsíčkem Dimorphos byla historickým experimentem planetární obrany. Cílem bylo otestovat, jak se změní oběžná doba tohoto tělesa. Nová studie, na níž se podílel i Petr Pravec z ASU ukazuje, že její dopady sahají ještě dál, než se čekalo – neovlivnila totiž jen oběžnou dráhu měsíčku, ale dokonce i rotaci samotného mateřského tělesa Didymos. Jak je to možné?
Na čem pracujeme: Odvození tvaru planetky Torifune: k ověření sondou Hayabusa
Sluneční soustava kromě osmi planet zahrnuje celou řadu mnohem menších těles. O nich máme v drtivé většině případů pouze informace ze vzdálených pozorování, jen v několika málo případech byla tato tělesa navštívena sondami vyrobenými lidskou rukou. Proto například tvar je odvozován ze světelných křivek nebo radarových měření. Průlety sond umožňují mimo jiné verifikovat tvary odvozené na dálku a testovat tak spolehlivost rekonstrukčních metod. Takovým případem je i model blízkozemní planetky Torifune, kolem níž v červenci 2026 prolétla sonda Hayabusa2 v rámci své rozšířené mise. Autoři představovaného článku nejen zpřesnili její rotační parametry před příletem sondy, ale především vyvinuli novou metodiku, která umožňuje lépe pracovat s nestejně kvalitními pozorováními a spolehlivěji odhadnout nejistoty výsledného modelu.
Hnědí trpaslíci a horké Jupitery na společné cestě ke hvězdám
Objekty na hranici mezi planetami a hvězdami přinášejí nový pohled na to, jak se masivní tělesa mohou dostat na velmi krátké oběžné dráhy. Ve studii vedené českým vědcem z Astronomického ústavu AV ČR, ve spolupráci s Harvard & Smithsonian Center for Astrophysics a chilskou Universidad Adolfo Ibáñez, astronomové ukazují, že krátkoperiodičtí hnědí trpaslíci a horké Jupitery sice pravděpodobně nevznikají stejným způsobem, ale mohou sdílet podobnou migrační cestu v mladých protoplanetárních discích.
Těsný průlet sondy Hayabusa 2 kolem planetky Torifune
Japonská sonda Hayabusa2 se nesmazatelně zapsala do historie, když dopravila na Zemi vzorky z planetky (162173) Ryugu. Tím však její mise neskončila. Díky dostatečné zásobě paliva pokračuje v cestě Sluneční soustavou. 5. července 2026 sonda prolétla kolem planetky (98943) Torifune. Její průlet byl velmi těsný, ve vzdálenosti pouhého 1 km relativní rychlostí přibližně 5 km/s. Během tohoto mimořádně těsného průletu sonda pořídila detailní snímky planetky, jeden z nich ukazuje záběr na dvě hroudy suti spojené do jedné protáhlé planetky.
Mladý exoplanetární systém TOI-201, svědek bouřlivého vývoje planet
Spektrograf PLATOSpec na observatoři La Silla se podílel svými pozorováními na významném objevu popisujícím mladý exoplanetární systém tvořený horkým Jupiterem a super Zemí a hnědým trpaslíkem na vzdálené oběžné dráze.
Záblesk ve vzdálenosti deseti miliard světelných let přinesl první přímé optické potvrzení patnáct let staré teoretické předpovědi
Robotický dalekohled D50 Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově zachytil ve světelné křivce gama záblesku tvar předpovídaný od roku 2009, avšak dosud nikdy přesvědčivě pozorovaný: synchrotronové záření tepelné populace elektronů v relativistické rázové vlně. Jde o první přímé optické potvrzení klíčových předpovědí počítačových simulací a zároveň ukázku, že teplotu plazmatu v kosmickém urychlovači lze změřit z jediného pozemního dalekohledu.
Poslechněte si pořad Českého rozhlasu Blízká setkání, tentokrát s Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu AV ČR. Nejen o potřebě tmy v našich životech, nejen o Krtkovi astronautovi...
