Astronomický ústav AV ČR

Letní výhled na východní obzor. Autor: ASU

O nás

Astronomický ústav Akademie věd České republiky (ASU) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.

Výzkum na AsÚ

Základním posláním Astronomického ústavu je výzkum . Přečtěte si, jakými tématy se zabýváme a jakých výsledků jsme dosáhli. 

Prohlídky hvězdárny

Udělejte si výlet do kraje Josefa Lady a navštivte naši hvězdárnu. Prohlídky areálu observatoře v Ondřejově jsou každý víkend od května do září. 

Dění na obloze

Přinášíme vám informace o aktuálním dění na obloze. Ty nejzajímavější nebeské úkazy můžete přijít pozorovat i nám na hvězdárnu. 

Akce pro veřejnost

Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme. 

 

Novinky

Astronomický ústav AV ČR podepsal memorandum o spolupráci se vznikajícím Deutsches Zentrum für Astrophysik

Nedaleko českých hranic, v saském Görlitzu (Zhořelci), vzniká za podpory německého transformačního fondu pro bývalé uhelné regiony ambiciózní projekt: Národní centrum astrofyzikálního výzkumu (DZA – Deutsches Zentrum für Astrophysik). Tento výzkumný komplex, který propojuje německou astronomii a astročásticovou fyziku, má za cíl vyvíjet nové technologie pro astronomická pozorování, podporovat digitalizaci šetrnou k přírodním zdrojům, usnadňovat transfer technologií do aplikační sféry a vytvářet nové perspektivy pro výzkum vesmíru.

Dny otevřených dveří na observatoři v Ondřejově 16. a 17. května

Po oba dny pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Otevírací doba po oba dny 9 až 18 hodin, v pátek a sobotu večer za jasného počasí pozorování oblohy dalekohledem. Vstup i doprovodný program zdarma.

Na čem pracujeme: Přežití prachu v okolí hmotných hvězd po výbuchu supernovy

Prach hraje zásadní roli v mezihvězdném prostředí, ovlivňuje vznik hvězd a planetárních systémů, ale také interakci se supernovami. Jaký osud čeká prachové částice po hvězdných erupcích a explozích supernov? Nová studie pomocí pokročilých numerických simulací zkoumá, jak různé faktory – včetně geometrie okolního prostředí a načasování výbuchu – určují, zda prach přežije, nebo bude zničen. Výsledky ukazují, že prach může být odolnější, než se dříve myslelo, a jeho osud závisí na složitém propojení fyzikálních procesů.

Vesmír pro studenty - Astronomický ústav AV ČR aneb spektrograf a astrofotografie na Maker Faire

Přijďte se seznámit s naší prací, ptejte se a objevte s námi krásy vesmíru! Těšíme se na vaši návštěvu.

Na čem pracujeme: Sklon oběžných drah plynných obrů v cizích planetárních soustavách

Jedna z hlavních otázek současné astronomie je, jak se planety kolem hvězd dostávají na své pozorované oběžné dráhy, které jsou mateřské hvězdě mnohem blíže, než pozorujeme v naší Sluneční soustavě. K rozřešení této záhady může přispět výzkum sklonů oběžných drah exoplanet. Některé studie ukazují, že oběžné dráhy exoplanet mohou být různě orientované vůči rotačním osám mateřských hvězd, což pravděpodobně souvisí s jejich dynamickou historií. Planet, u nichž je taková informace známa, však není mnoho, a každá další je důležitým střípkem do skládačky vývoje planetárních systémů. Jiří Žák z ASU vedl studii, která měřila sklon oběžných drah exoplanet pomocí tzv. Rossiterova-McLaughlinova efektu. Tyto poznatky pomáhají pochopit, jak planetární soustavy vznikají a vyvíjejí se v průběhu milionů let. Významně přispívají i k debatě o stabilitě a obyvatelnosti exoplanetárních systémů.

Dr. Soňa Ehlerová se stala předsedkyní České astronomické společnosti

V neděli 27. dubna skončil v pražském planetáriu (Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy – Planetum) 22. sjezd České astronomické společnosti. Předsedkyní na další čtyřleté období byla zvolena Dr. Soňa Ehlerová, která tak po dvou volebních obdobích vystřídala profesora Petra Heinzela - oba z Astronomického ústavu AV ČR.

Načíst další Archiv zpráv

Astronomický ústav AV ČR podepsal memorandum o spolupráci se vznikajícím Deutsches Zentrum für Astrophysik

Nedaleko českých hranic, v saském Görlitzu (Zhořelci), vzniká za podpory německého transformačního fondu pro bývalé uhelné regiony ambiciózní projekt: Národní centrum astrofyzikálního výzkumu (DZA – Deutsches Zentrum für Astrophysik). Tento výzkumný komplex, který propojuje německou astronomii a astročásticovou fyziku, má za cíl vyvíjet nové technologie pro astronomická pozorování, podporovat digitalizaci šetrnou k přírodním zdrojům, usnadňovat transfer technologií do aplikační sféry a vytvářet nové perspektivy pro výzkum vesmíru.

Dny otevřených dveří na observatoři v Ondřejově 16. a 17. května

Po oba dny pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Otevírací doba po oba dny 9 až 18 hodin, v pátek a sobotu večer za jasného počasí pozorování oblohy dalekohledem. Vstup i doprovodný program zdarma.

Na čem pracujeme: Přežití prachu v okolí hmotných hvězd po výbuchu supernovy

Prach hraje zásadní roli v mezihvězdném prostředí, ovlivňuje vznik hvězd a planetárních systémů, ale také interakci se supernovami. Jaký osud čeká prachové částice po hvězdných erupcích a explozích supernov? Nová studie pomocí pokročilých numerických simulací zkoumá, jak různé faktory – včetně geometrie okolního prostředí a načasování výbuchu – určují, zda prach přežije, nebo bude zničen. Výsledky ukazují, že prach může být odolnější, než se dříve myslelo, a jeho osud závisí na složitém propojení fyzikálních procesů.

Vesmír pro studenty - Astronomický ústav AV ČR aneb spektrograf a astrofotografie na Maker Faire

Přijďte se seznámit s naší prací, ptejte se a objevte s námi krásy vesmíru! Těšíme se na vaši návštěvu.

Na čem pracujeme: Sklon oběžných drah plynných obrů v cizích planetárních soustavách

Jedna z hlavních otázek současné astronomie je, jak se planety kolem hvězd dostávají na své pozorované oběžné dráhy, které jsou mateřské hvězdě mnohem blíže, než pozorujeme v naší Sluneční soustavě. K rozřešení této záhady může přispět výzkum sklonů oběžných drah exoplanet. Některé studie ukazují, že oběžné dráhy exoplanet mohou být různě orientované vůči rotačním osám mateřských hvězd, což pravděpodobně souvisí s jejich dynamickou historií. Planet, u nichž je taková informace známa, však není mnoho, a každá další je důležitým střípkem do skládačky vývoje planetárních systémů. Jiří Žák z ASU vedl studii, která měřila sklon oběžných drah exoplanet pomocí tzv. Rossiterova-McLaughlinova efektu. Tyto poznatky pomáhají pochopit, jak planetární soustavy vznikají a vyvíjejí se v průběhu milionů let. Významně přispívají i k debatě o stabilitě a obyvatelnosti exoplanetárních systémů.

Dr. Soňa Ehlerová se stala předsedkyní České astronomické společnosti

V neděli 27. dubna skončil v pražském planetáriu (Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy – Planetum) 22. sjezd České astronomické společnosti. Předsedkyní na další čtyřleté období byla zvolena Dr. Soňa Ehlerová, která tak po dvou volebních obdobích vystřídala profesora Petra Heinzela - oba z Astronomického ústavu AV ČR.