Archiv zpráv

Archiv zpráv

Stránka 1 z 52  > >> FP

Na čem pracujeme: Opticky tmavé oblaky neutrálního vodíku

Otázka chybějících satelitů je jedním z dosud nevyřešených problémů současné kosmologie. Jde o to, že modely vývoje vesmíru předpovídají, že by mělo existovat asi desetkrát více malých (satelitních, protože často obíhají kolem těch velkých) galaxií, než je pozorováno. Možným řešením je, že některé oblaky temné hmoty (tzv. temná hala) k sobě nepřitáhly dostatek baryonové hmoty (připomeňme, že mezi baryony patří protony a neutrony; baryonovou hmotou se rozumí především hvězdy, mezihvězdný a mezigalaktický plyn, obecně většina hmoty, která není temnou hmotou nebo temnou energií), aby mohly vzniknout hvězdy, a tím i viditelné galaxie. Pak by mělo existovat velké množství tzv. temných galaxií skládajících se téměř výhradně z temné hmoty a obsahujících jen nepatrné množství baryonové hmoty. Kandidáty na tyto temné galaxie jsou např. oblaky neutrálního vodíku pozorované v kupě galaxií v souhvězdí Panny. Jako vysvětlení původu těchto oblaků vodíku byly ale kromě temných galaxií navrženy ještě další dvě hypotézy a pracovníci Oddělení galaxií a planetárních systémů se zaměřili na testování jedné z nich.

Andrew Feustel s Krtečkem astronautem fotili Českou republiku

Všem, kteří se na konci května zúčastnili akce "Posviťte astronautům na cestu", poslal americký astronaut Andrew Feustel na oplátku fotografii Prahy pořízenou z Mezinárodní kosmické stanice. Nyní organizátoři programu „DO KOSMU S KRTKEM 2018“ vyhlašují další akci určenou mladým zájemcům o vesmír, kosmonautiku a moderní vědu - "Zeptejte se astronauta". Velitel ISS Andrew Feustel je připraven odpovědět na nejzajímavější a nejvtipnější dotazy přímo z paluby ISS. Uzávěrka 17. června.

Astronomický ústav AV ČR na Veletrhu vědy 7. až 9. června v Praze Letňanech

Zveme vás na společný stánek Astronomického ústavu AV ČR, Evropské jižní observatoře a Evropské kosmické agentury na velmi oblíbeném a programem velmi nabitém Veletrhu vědy pořádaném Akademií věd České republiky na výstavišti PVA Letňany ve dnech 7. až 9. června 2018, denně od 10 do 18 hodin. Vstup zdarma.

Kde a jak hledat život ve vesmíru a jak mohl vzniknout II.?

Akademie věd České republiky spolu s Astronomickým ústavem AV ČR a Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR připravila mini-cyklus dvou přednášek o tom, kde a jak hledat život ve vesmíru a jak mohl vzniknout. Závěrečná přednáška cyklu s panelovou diskusí se uskuteční ve čtvrtek 21. června 2018 v 18:00 v sále 108 v budově Akademie věd na Národní třídě.

Kde a jak hledat život ve vesmíru a jak mohl vzniknout I.?

Akademie věd České republiky spolu s Astronomickým ústavem AV ČR a Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR připravila mini-cyklus dvou přednášek o tom, kde a jak hledat život ve vesmíru a jak mohl vzniknout. První dvě přednášky cyklu proběhnou v úterý 12. června 2018 v 18:00 v sále 108 v budově Akademie věd na Národní třídě.

Přednáška Dr. Macieje Zapióra o solarografii 28.5.2018

Dr. Maciej Zapiór ze Slunečního oddělení přednáší o solarografii - v pondělí 28.5.2018 od 16:00 v učebně C1 Ústavu fyziky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Na plakátu je záznam Slunečních cest za kopulí na Astronomickém pavilonu v Praze na Spořilově.

FOKUS VÁCLAVA MORAVCE v úterý 5. června od 20 hodin na ČT 24 živě z ondřejovské hvězdárny.

Dívejte se nebo přijďte:-) - po předchozí registraci v České televizi, viz. pokyny níže.

Akademie věd ČR předala patnácti vědcům titul „doktor věd“, byla mezi nimi i Elena Dzifčáková z Astronomického ústavu AV ČR

Patnáct excelentních vědců převzalo 23. května na slavnostním ceremoniálu v prostorách Knihovna Akademie věd ČR titul „doktor věd“ (ve zkratce DSc.). Tento titul, který se uděluje od roku 2003, náleží mimořádným vědeckým osobnostem jako výraz jejich zvláště vysoké kvalifikace. Ocenění laureátům předala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Titul „doktor věd“ představuje v současnosti v České republice nejvyšší vědeckou kvalifikaci v profesní kariéře vědce.

Tradiční Den dětí v Ondřejově - letos v neděli 3. června 2018

Od 13 hodin na starém hřišti pod hvězdárnou v neděli 3. června 2018. Podílíme se, ukážeme Slunce dalekohledy přes filtry. Program pro nejmenší bude také probíhat na historické hvězdárně a v parku hvězdárny.

Na čem pracujeme: Původ viditelného záření ve hvězdných supererupcích

Od objevu hvězdných supererupcí detekovaných jako vedlejší produkt hledače exoplanet Kepler byly tyto extrémní jevy podobné slunečním erupcím studovány velmi detailně. Odvozené energie těchto erupcí jsou o několik řádů vyšší než energie mohutných erupcí na Slunci. Petr Heinzel z ASU a Kazunari Shibata z Japonska studovali možnost, že by k viditelnému záření detekovanému při supererupci mohly přispívat i celé erupční smyčky.

Výstava Kostely pohledem solarografie 25. května 2018

Solarografie je fotografická technika umožňující snímání během velmi dlouhých expozicí (dosahujících i půl roku). Autor pomocí této techniky zaznamenal cesty Slunce na obloze nad několika tuzemskými a zahraničními kostely. Autor Dr. Maciej Zapiór je vědeckým pracovníkem Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.

Ohlédnutí za Dny otevřených dveří na hvězdárně v Ondřejově

O víkendu 18. až 20. května jsme otevřeli hvězdárnu v Ondřejově veřejnosti. Děkujeme všem, kteří jste přišli - dosáhli jsme s vámi rekordu v návštěvnosti Dnů otevřených dveří, za ty tři dny vás přišlo 3 500. A přinášíme pár fotografií namátkou vybraných, které zdaleka neobsahují vše, co jsme na hvězdárně ukazovali.

Viděli jste jasný bolid 23. května 2018 nad Českem? Zaznamenaly ho kamery Evropské bolidové sítě

Ve středu 23. května večer, ještě během soumraku, byl vidět z celého našeho území, nejlépe však z jeho východní části, velmi jasný bolid, který upoutal pozornost mnoha náhodných svědků. Za zaslaná pozorování děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo.

Posviťme Krtečkovi v Ondřejově

Ve čtvrtek 24. května 2018 ve 22:53 na hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, v prostoru historické hvězdárny u Centrální kopule, za jasného počasí. Sraz ve 22:30, abychom si stihli říct, co nás čeká.

Objev dosud neregistrovaných jezer pod ledem Antarktidy

Rozborem nejnovějších gravitačních dat z družic (zejména GOCE) a topografických dat z radarů pronikajících ledem Antarktidy byla objevena tři možná subglaciální jezera, která zatím žádný katalog takových objektů neuvádí. Jezera se nacházejí mezi Gamburtsevovým subglaciálním pohořím (GSM) a obřím jezerem Vostok (LV) ve východní Antarktidě.

Výstava v Semilech od 25. 5. do 25. 6. 2018

Městská knihovna Semily, příspěvková organizace ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR pořádá ASTRONOMICKOU VÝSTAVU a srdečně zve na VERNISÁŽ, PŘEDNÁŠKU A POZOROVÁNÍ SLUNCE v pátek 25. května 2018 od 18 hodin v prostorách knihovny. Výstava potrvá do 25. června 2018.

Program Dnů otevřených dveří

Program včetně rozsáhlého doprovodného programu Dnů otevřených dveří o tomto víkendu je zveřejněn. Těšit se můžete na prohlídku našich pracovišť, na přednášky vědců ze Slunečního oddělení, za jasného počasí na pozorování oblohy, na projekci filmu GRYGAR i na besedu s Dr. Jiřím Grygarem, ale také na rozsáhlý program pro děti, dvě výstavy a dokonce i na drobné zvířectvo, protože jsme sladili datum s chovateli v Ondřejově.

Posviťme astronautům na cestu - 24. května 2018

A je to tady! Přichystali jsme pro fanoušky Krtečka astronauta akci s názvem "Posviťme astronautům na cestu!" V čem spočívá? Ve stanovený večer vyjděte ven a zkuste se podívat na jeden z prvních viditelných přeletů ISS s Krtečkem-astronautem na palubě. Zamávejte mu, posviťte mu na cestu nějakým malým světýlkem a akci zkuste nějak zadokumentovat - třeba vyfotit přípravy, namalovat obrázek. Výsledky nám pošlete - emailem, na Facebook nebo třeba Instagram - ty povedené budeme průběžně zveřejňovat a ty úplně nejlepší odměníme i malým dárkem. A kdyby nám náhodou nepřálo počasí, nevěšte hlavu - než se nám Krteček vrátí na Zemi, přeletů bude ještě dost a dost, a celá akce poběží až do jeho návratu!

Na čem pracujeme: Efekty obecné relativity v rentgenovém záření aktivních galaktických jader

Z pozorování je známo, že se v centrech aktivních galaktických jader, v těsném okolí černé veledíry, nachází oblast vysoce ionizovaného plazmatu, kde vzniká rentgenové záření. Spektra tohoto záření v minulosti vědci využívali například k určení teploty této tzv. koróny. Tým z ASU (Francesco Tamborra, Michal Dovčiak a Jiří Svoboda) ukazuje, že získané odhady teploty nemusí být správné, pokud se zanedbají efekty obecné teorie relativity na záření.

Široké možnosti pro české občany v Evropské jižní observatoři

Již od roku 2007 je Česká republika členským státem mezivládní organizace Evropská jižní observatoř (ESO), která s ústředím v německém Garchingu spravuje jedny z vědecky nejproduktivnějších astronomických observatoří na světě. Přístroje observatoří La Silla, Paranal nebo ALMA ve vysokohorské poušti Atacama v Chile jsou hojně využívány i českými vědci z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Možnosti, které ESO Čechům nabízí, jsou ovšem mnohem širší a nesouvisí zdaleka jen s vědeckým či technickým oborem. Příležitosti, stáže či dokonce uplatnění zde mohou hledat fotografové, grafici, lidé v oboru IT, ale samozřejmě i vědci - astronomové. Unikátní exkurze mohou podniknout organizované skupiny jak na chilské observatoře, tak nově i do planetária ESO Supernova v Garchingu u Mnichova, které se právě otevírá veřejnosti.

Stránka 1 z 52  > >>