Novinky

Česká astronomie míří k největšímu dalekohledu světa

20. dubna 2026

Astronomický ústav AV ČR otevírá české astronomii unikátní příležitost: díky zapojení do vývoje špičkového spektrografu ANDES pro evropský dalekohled ELT Evropské jižní observatoře v Chile získává český astronomický výzkum poprvé možnost přímo se podílet na vývoji vědeckého přístroje pro dalekohled ESO. Společně s partnery z Masarykovy univerzity se ASU podílí na vzniku českého konsorcia CZ-ANDES, jehož účast v projektu otevře české astronomii přístup nejen k vývoji tohoto špičkového přístroje pro ELT, ale i k budoucímu výzkumu exoplanet, rozpínání vesmíru a procesů spojených se vznikem hvězd – včetně napínavého hledání druhé Země.

Vizualizace Evropského extrémně velkého dalekohledu (ELT), který ESO staví v chilské poušti Atacama na Cerro Armazones. Po dokončení půjde o největší optický / infračervený dalekohled na světě a otevře novou éru výzkumu exoplanet, prvních hvězd, galaxií i vesmíru jako celku. Foto: ESO

Česká astronomie míří k největšímu dalekohledu světa

Akademie věd a Masarykova univerzita oznámily během návštěvy prezidenta Petr Pavla na observatoři ESO Paranal, že se budou podílet na konstrukci spektrografu ANDES pro ELT. Po dvaceti letech členství České republiky v ESO je to zcela poprvé, kdy se české výzkumné instituce zapojují do vývoje vědeckého přístroje pro dalekohled ESO. Zúročují se tím všechny zkušenosti, které česká astronomie během posledních let získala, potvrzuje se naše mezinárodní prestiž i schopnost přispět k těm nejlepším světovým projektům.

ANDES patří mezi klíčové připravované přístroje pro ELT. Tento spektrograf s vysokým rozlišením bude rozkládat světlo hvězd, planet i vzdálených kosmických objektů s mimořádnou přesností a umožní výzkum v širokém rozsahu témat: od atmosfér exoplanet přes vznik hvězd a planet až po první generaci hvězd ve vesmíru, testování fundamentálních fyzikálních konstant a přímé měření zrychlení rozpínání vesmíru. ANDES bude pracovat rozsahu vlnových délek  380 až 2400 nm, tedy od infračervené až po blízkou ultrafialovou, při vysokém spektrálním rozlišení 100 000 (R = λ/Δλ).

Po téměř dvaceti letech členství České republiky v ESO jde o vůbec první případ, kdy se české výzkumné instituce zapojují do vývoje vědeckého přístroje pro dalekohled ESO. Právě to je moment, který posouvá českou účast od využívání mezinárodní infrastruktury k jejímu spoluutváření. Jak zaznělo i při prezentaci české delegace na observatoři ESO Paranal, česká komunita dosud naplno využívala přístup k datům, zapojení odborníků i studentů, ale chyběla jí přímá účast na vývoji instrumentů ESO.

Projekt ANDES je významným krokem ke strategické spolupráci Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity na velkém mezinárodním astronomickém projektu. Českému průmyslu zároveň otevírá příležitost podílet se na vývoji komponent pro dalekohledy nové generace, posiluje spolupráci výzkumných institucí a komerční sféry a rovněž dále rozvíjí český excelentní výzkum v oblasti pozemní optické a infračervené astronomie,“ říká Michal Bursa, ředitel Astronomického ústavu AV ČR.

Proč je ANDES důležitý

ANDES je navržen jako přístroj pro mimořádně citlivá a přesná měření. Jedním z jeho nejvýraznějších cílů bude charakterizace atmosfér exoplanet podobných Zemi, včetně hledání možných biologicky zajímavých signatur. Zároveň má být schopen zkoumat první hvězdy ve vesmíru, možné proměny fundamentálních fyzikálních konstant a zrychlení rozpínání vesmíru. ANDES má zároveň zásadně rozšířit možnosti studia plynných planet, protoplanetárních disků i procesů, při nichž vznikají nové planetární soustavy. To jsou cíle, které v soušasné době nejsou dosažitelné žádnou jinou observatoří.

Evropský extrémně velký dalekohled ELT budovaný ESO na Cerro Armazones bude po dokončení největším optickým a infračerveným dalekohledem na světě. Jeho hlavní zrcadlo bude mít průměr 39 metrů. Podle ESO se první světlo očekává v roce 2029 a následné spuštění vědeckého provozu kolem roku 2030. Právě v této infrastruktuře má mít ANDES své místo jako jeden z klíčových přístrojů.

Přesná spektroskopie exoplanet bude umožňovat zkoumání složení atmosfér exoplanet a hledání známek života,“ říká Petr Kabáth z Astronomického ústavu AV ČR, vedoucí české části ANDES. Česká astronomická komunita se tak může aktivně zapojit do jednoho z nejambicióznějších směrů současné astronomie.

Astronomický ústav AV ČR a Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity jako hlavní partneři

Právě ASU a PřF MUNI stojí u zrodu českého zapojení do ANDES jako hlavní partneři na české straně. Na observatoři ESO Paranal představili ředitel ASU Michal Bursa a děkan PřF MUNI Luděk Bláha dokument vyjadřující společný zájem české strany a konsorcia ANDES navázat spolupráci a usilovat o zapojení České republiky do tohoto mezinárodního projektu. Dále se pod něj podepsali ministr školství Robert Plaga a zástupci mezinárodního konsorcia ANDES.

Z pohledu ASU nejde jen o účast na jednom vědeckém projektu. Jde o dlouhodobý strategický krok, který může posílit schopnost České republiky podílet se na vývoji náročné astronomické instrumentace, rozšiřovat domácí expertizu a vytvářet nové vazby mezi výzkumnými institucemi a průmyslem.

České konsorcium CZ-ANDES tvořené špičkovým výzkupným pracovištěm s mezinárodní prestiží na jedné straně a silnou akademickou institucí s personálními kapacitami v teorii, simulacích a výchově mladých vědců na straně druhé vzniká jako společná iniciativa představující ideální kombinaci potřebného zázemí, zkušeností a odbornosti a zároveň jako modelový příklad spolupráce institucí majících společný cíl. 

Jsme velmi hrdí, že jsme součástí této iniciativy od samého začátku. Je to velká příležitost pro náš výzkum i spolupráci s průmyslem, ale také pro naše studující, kteří se mohou zapojit do špičkového mezinárodního projektu už od jeho vzniku,“ uvedla Tereza Jeřábková, která stojí za zapojením PřF MU do vznikajícího českého konsorcia CZ-ANDES.

Během návštěvy observatoře Paranal byl představen podepsaný dokument vyjadřující společný záměr české strany a konsorcia ANDES navázat spolupráci a usilovat o zapojení České republiky do tohoto mezinárodního projektu. Na snímku zleva: Luděk Bláha, děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity; Michal Bursa, ředitel Astronomického ústavu AV ČR; Radomír Pánek, předseda Akademie věd ČR; Francisco Pérez Mackenna, ministr zahraničních věcí Chile; Petr Pavel, prezident České republiky; Xavier Barcons, generální ředitel ESO. Foto: Jiří Srba, ASU

 Význam pro Českou republiku

Zapojení do ANDES má několik rovin. Pro českou astronomii znamená přístup k jednomu z klíčových přístrojů pro budoucí ELT. Pro české instituce znamená možnost spolupodílet se na vědeckém i technickém utváření projektu. Pro studenty a mladé výzkumníky je to příležitost růst spolu s projektem od jeho počátku. A pro český průmysl může jít o vstup do dodavatelského řetězce dalekohledů nové generace. Tyto přínosy ocenili na místě i prezident České republiky Petr Pavel a prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Z uživatele spolutvůrcem

Astronomický ústav AV ČR už dnes reprezentuje českou astronomii v prostředí ESO a dalších mezinárodních pozemních infrastruktur mimořádně silně. Provozuje dva dalekohledy na druhé observatoři ESO La Silla, v Ondřejově sídlí jeden z regionálních uzlů observatoře ALMA zaměřený na sluneční fyziku, v ČR buduje stanici LOFAR a samozřejmě se podílí na pozorováních a jejich analýze a přináší dlouhodobě významné a citované výsledky. Vstup do projektu ANDES tak představuje logické a promyšlené pokračování dlouhodobé práce české astronomické komunity. Rozdíl je v tom, že tentokrát nejde již jen o využívání existujících zařízení, ale o možnost být přímo u jejich vzniku a umístit českou vlajku přímo na přístroji pro největší dalekohled světa.

"Tato změna přístupu k využívání našeho členství v ESO je významným skokem dopředu. Po dvaceti letech získávání zkušeností máme nyní odvahu si říct o zapojení do technologicky nejvýznamnějších projektů a z uživatele se stáváme spolutvůrcem." uzavírá ředitel ASU Michal Bursa.

 

Tisková zpráva ke stažení v DOC