Novinky

Úplněk a Velikonoční neděle letos v těsném sledu

Letošní dubnový úplněk připadá na sobotu 16.4. a Velikonoční neděle tedy bude následující den. Těsnější odstup není možný. Dr. Jan Vondrák ze Skupiny rotace Země se podíval na to, jak to bylo a případně bude jindy. Naposledy nastala stejná situace (tedy první jarní úplněk nastal v sobotu a Velikonoční neděle byla hned další den) v roce 2018, kdy úplněk připadl na sobotu 31.3. ve 13:36 SEČ a Velikonoční neděle tedy na 1.4. Nejbližší příští situace nastane v roce 2032, úplněk připadne na sobotu 27.3. v 1:46 SEČ a Velikonoční neděle tedy bude 28.3. Jak je vidět, nejsou to tedy až tak moc řídké úkazy.

Nastávají i méně časté, zato absurdnější případy, jako např. ten z roku 2019. Tehdy totiž jarní rovnodennost nastala už 20.3. ve 22:58 SEČ a první jarní úplněk jen o pár hodin
později, 21.3. ve 2:43 SEČ. Velikonoční neděle byla ale až o měsíc později 21.4. Proč? Můžete pokračovat dál ve vysvětlení Dr. Jana Vondráka:

Velikonoční neděle původně byla a je dodnes definována jako neděle následující po prvním jarním úplňku. Má to ovšem jeden háček. Definice a s ní spojený výpočet data Velikonoc totiž sahá do velmi daleké minulosti, až do prvního nikajského koncilu v roce 325, tedy do doby dávno před odvozením Keplerových zákonů a Newtonovy teorie gravitace, které nám dnes umožňují počítat polohy těles Sluneční soustavy velice přesně. Protože výpočet data Velikonoc závisí na pohybu Země okolo Slunce a Měsíce okolo Země, neměli naši předkové k dispozici přesný výpočet okamžiku jarní rovnodennosti a úplňku tak jako my nyní (umíme je počítat s přesností na minutu či ještě lépe). První jarní den tak byl dohodou stanoven na 21. března (gregoriánská reforma kalendáře na tom nic nezměnila, protože úmysl papeže Řehoře XIII při ní byl právě toto datum zachovat). Datum úplňku pak vychází z analýzy periodicity starých pozorování (tzv. Metonova devatenáctiletého cyklu, ve kterém měsíční fáze připadají na stejné datum) a jejich poměrně jednoduchá extrapolace do budoucnosti. Výpočet data Velikonoc se tak prováděl tradičně prostřednictvím pomocných tabulek, které byly v moderní době nahrazeny vhodnými výpočetními algoritmy, dávajícími stejný výsledek. Tento dávno dohodnutý postup se dodržuje z tradičních důvodů dodnes. Samozřejmě takový přibližný výpočet nekoresponduje přesně se skutečností. Občas (když se čas jarní rovnodennosti a úplňku liší jen o několik hodin, jako např. v roce 2019) tak může při výpočtu oproti skutečnosti dojít k přehození pořadí obou jevů a tedy posunu Velikonoc o čtyři týdny.

Ing. Jan Vondrák, DrSc., Astronomický ústav AV ČR