Novinky

Podzimní obloha

23. září nastala podzimní rovnodennost a začal astronomický podzim. Na severní polokouli se dny budou stále zkracovat, a to až do zimního slunovratu 21. prosince, s tím holt nic nenaděláme. 

Podzimní obloze dominuje souhvězdí Pegasa zobrazující bájného okřídleného koně. Bohužel pro nás je to nebohé zvíře na obloze hlavou dolů a navíc jeho zadní nohy tvoří samostatné souhvězdí Andromedy. "Pegasův čtverec“- čtyři hvězdy tvořící tělo koně, jsou ale na obloze výrazným útvarem. Vpravo dolů pak navazuje hlava, vpravo nahoru přední nohy a vlevo nahoru zadní nohy, vlastně už zmiňovaná Andromeda.

V Andromedě se nachází jedna z nejkrásnějších galaxií severní oblohy M31 přezdívaná Velká galaxie v Andromedě (někdy nesprávně Velká mlhovina v Andromedě). Jedná se o galaxii dost podobnou té naší, vzdálenou jen něco málo přes dva miliony světelných let, která je dokonce z míst, kde není vysoké světelné znečištění, viditelná pouhým okem. Jedná se tak o nejvzdálenější objekt, který lze na obloze spatřit okem bez pomoci dalekohledu.

Pod Pegasem a Andromedou nalezneme souhvězdí Ryb. Ještě jižněji je souhvězdí Velryby. Vlevo od Pegasova čtverce se nachází souhvězdí Berana, nad ním pak souhvězdí Trojúhelníku. Na podzimní obloze nedominuje Mléčná dráha tak, jak tomu je v létě nebo v zimě, díváme se vlastně mimo naší Galaxii. 

Ozdobou letošní podzimní oblohy je ale nepochybně velmi jasná „hvězda“. Tento nejjasnější bod, který na noční obloze svítí, je ve skutečnosti největší planeta Sluneční soustavy – Jupiter. 26. září prošel tzv. opozicí se Sluncem a je tedy pozorovatelný po celou noc. To se sice bude postupně zhoršovat, zato ho na obloze v průběhu noci doplňuje planeta Mars, která nabírá jasu, nejlepší podmínky pro její pozorování nás čekají v prosinci. Pozorovatelný je nyní v první polovině noci také Saturn.

Mimořádný úkaz tohoto roku – částečné zatmění Slunce 25. října

V úterý 25. října nastane zatmění Slunce, které bude v České republice pozorovatelné v celém svém průběhu. Částečné zatmění Slunce začne v 11:13, maximální fáze, kdy bude zakryto 42 % slunečního průměru, nastává ve 12:17 a zatmění skončí ve 13:22, kdy měsíční kotouč opustí disk Slunce. Poslední částečné zatmění Slunce u nás proběhlo 10. června 2021, bylo ale menší.  

Pozorování částečného zatmění Slunce 25. října 2022 pro školy a veřejnost pořádá také ondřejovská hvězdárna Astronomického ústavu Akademie věd ČR. V Západní kopuli a v prostoru historické hvězdárny, od 11 do 13:30 hodin. Vstup zdarma.  

Mnohem vzácnějším úkazem je úplné zatmění Slunce. Pražané mohli tento úkaz pozorovat naposledy 12. května 1706 a další nás Čechy čeká až 7. října 2135, kdy pás totality bude probíhat 30 km severně od Prahy. Jakožto občané Habsburské monarchie měli naši předkové ještě možnost pozorovat úplné zatmění Slunce 8. července roku 1842. 

Naposledy bylo v Evropě možné pozorovat úplné zatmění v roce 1999, kdy pás totality protnul prakticky celou Evropu. Poměrně jedinečné období nastane ve Španělsku v letech 2026–2028. V srpnu 2026 tam nastane úplné zatmění Slunce ve večerních hodinách, o rok později ráno na jihu země (shodou okolností v nedalekém Egyptě bude druhé nejdelší v tomto století) a v lednu 2028 prstencové, které při západu Slunce spatří opět obyvatelé Španělska. První dvě budou viditelná v ČR jako částečná.