Novinky

Nušlova cena za roky 2021 a 2020 - docent Petr Hadrava po covidové přestávce přednesl společnou laurátskou přednášku

Cena Františka Nušla, kterou uděluje Česká astronomická společnost, je určena k ocenění významných osobností za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Cena byla udělována v letech 1938–1949, k jejímu obnovení došlo symbolicky po padesátileté přestávce v roce 1999. V roce 2021 obdržel Nušlovu cenu RNDr. Stanislav Štefl, CSc., In memoriam (* 13. 11. 1955, † 11. 6. 2014). Téma laureáta Nušlovy ceny za rok 2021 Stanislava Štefla spojil ve své přednášce nositel Nušlovy ceny za rok 2020 Petr Hadrava, protože je v jejich vědecké práci i osobním životě mnohé spojovalo. Dr. Štefl tragicky zahynul těsně před  odjezdem po jeho desetileté práci v Evropské jižní observatoři. Cenu za něho převzala jeho manželka Magdalena Šteflová.

Foto: Pavel Suchan / archív Astronomického ústavu AV ČR
Foto: Pavel Suchan / archív Astronomického ústavu AV ČR

Laudatio přednesl emeritní ředitel Astronomického ústavu AV ČR profesor Vladimír Karas. Laureát Nušlovy ceny 2020 doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. poté přednesl laureátskou přednášku na téma Je radostí kráčet po vysokých hvězdách... Přednáška shrnula výsledky práce autora v oborech relativistické a stelární astrofyziky. V relativistické astrofyzice se jednalo především o formulaci teorie přenosu záření v refraktivním a disperzním prostředí v zakřiveném prostoročase a také o výpočet  pozorovatelných efektů záření objektů obíhajících kolem černých děr. Ve stelární astrofyzice pak jde hlavně o metodiku zpracování spektroskopických a fotometrických pozorování dvojhvězd a vícenásobných hvězdných systémů, zejména o metodu tzv. rozmotávání spekter. Tuto metodu uplatnili autoři z celého světa ve stovkách prací, z nichž byly uvedeny alespoň vybrané příklady, např. Cyg X-1. K propagátorům této metody patřil i Dr. Stanislav Štefl, který byl průkopníkem mezi českými astronomy pracujícími na observatořích Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile. Plánoval, že po jeho návratu do Ondřejova budou spolu s docentem Hadravou pokračovat ve spolupráci a metodiku rozšíří ještě o interferometrii. V tom mu však zabránila tragická autonehoda. Výsledky nedávných studií ve spolupráci s jeho dřívějšími kolegy přesto ukazují, že s odstupem času stejně postupně dochází k naplnění jeho myšlenek a odkazu oceněného Nušlovou cenou.

Foto: Pavel Suchan / archív Astronomického ústavu AV ČR
Foto: Pavel Suchan / archív Astronomického ústavu AV ČR