Novinky
Proč svatá Lucie noci upije ale dne nepřidá?
13. prosince slaví svátek Lucie, s jejímž jménem je spojena pranostika Lucie noci upije ale dne nepřidá. Co ale takové tvrzení znamená, když se ve škole učí, že noc se začíná zkracovat až od zimního slunovratu, a teď najednou toto upíjení?
Přejeme všem Luciím všechno nejlepší k jejich dnešnímu svátku. A pokusíme se vysvětlit, co že to dělají s nocí a dnem. Kombinují totiž dvě věci - naprosto rovnoměrné otáčení Země kolem své osy a naopak nerovnoměrnou rychlost Země při jejím oběhu kolem Slunce. A nyní vstupujeme do období, kdy se to projeví. Ale vše je fyzikálně v pořádku a dny se stále zkracují až do zimního slunovratu. No a pokud vám tohle stručné sdělení nestačilo a chcete vědět víc, čtěte dál ...
Vysvětlení je v pohybech Země. Pojďme si udělat takovou inventuru:
1) Země se otáčí kolem své osy a to velmi pravidelně, každá její otočka, tedy každý den trvá stále stejnou dobu.
2) Zemská rotační osa je vůči rovině, v jaké Země obíhá kolem Slunce, skloněná – díky tomu máme roční období, v létě máme delší světlou část dne než v zimě, což je způsobeno právě přikloněním zemské osy ke Slunci nebo naopak jejím odklonem.
3) Slunce vychází na východě a zapadá na západě, to znamená, že se Země otáčí východním směrem.
4) Bude nás dále zajímat okamžik zimního slunovratu, kdy je noc z celého roku nejdelší a kdy je severní polokoule Země nejvíc odkloněná od Slunce.
5) A zajímat nás budou – a to je pro vysvětlení pranostiky zásadní - Keplerovy zákony!!!
Podle prvního z nich se planety, tedy i Země, kolem Slunce pohybují po elipsách, nikoliv po kružnici. Druhý Keplerův zákon pak říká, že „Plochy opsané spojnicí Slunce a planety jsou za stejnou jednotku času vždy stejně velké.“ To v praxi znamená, že když je Země na své eliptické dráze ke Slunci blíž, pohybuje se po oběžné dráze rychleji, než když je od něho dál. A nejblíž je ke Slunci každoročně kolem 4. ledna.
Tak základy máme a teď konečně přichází fyzikální vysvětlení pranostiky!!!
6) Spočívá v kombinaci rovnoměrnosti rotace Země a nerovnoměrnosti jejího pohybu po oběžné dráze kolem Slunce. Takže si to zopakujme - Země se otáčí pořád stejně, zato kolem Slunce obíhá na své dráze různou rychlostí, v prosinci čím dál rychleji.
7) Přichází příběh ...
Naše severní polokoule se během podzimu odklání od Slunce (vzpomeňme, že za to může náklon zemské rotační osy), což u nás působí, že Slunce zapadá stále dříve a dříve a vychází čím dál později – světlá část dne se zkracuje. Protože ale současně podle 2. Keplerova zákona při svém oběhu kolem Slunce Země zrychluje, přihodí se zhruba 13. prosince (tedy právě na Lucii), že se na své dráze posune za jeden den o kousek víc než za den předešlý, ALE přitom se nestačí otočit dost na to, aby tohle zvýšení rychlosti oběhu kolem Slunce vyrovnala – prostě Země nestihne díky své rovnoměrné rotaci zařídit, aby Slunce zapadlo dříve než předešlý den. Takže "Lucie noci upije...".
To ale ještě není všechno. Jev, který působí zvečera "proti" západu Slunce působí i ráno "proti" východu Slunce, a dokonce je to ještě o maličko víc, protože v noci Země zase zrychlila. Takže ráno Země naplní druhou část pranostiky "ale dne nepřidá".
Jaký je závěr? Školní osnovy škrtat nemusíme. Den se skutečně stále zkracuje, a to až do zimního slunovratu, který letos nastává 22. prosince. Pouze se trochu prapodivně, ale teď už víme proč, posouvají východy a západy Slunce, jak bychom to možná nečekali. Ale všechno je fyzikálně v pořádku. Tak veselé Vánoce.